Jiří Růžička

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Umístila tam před několika lety cedulky, které postihovaly celou šíři jeho (maršála Koněva, pozn. Demagog.cz) činnosti od toho, že vedl první ukrajinský front, osvobodil koncentrační tábor Osvětim, patřil k těm, kteří spoluosvobodili Prahu, ale zároveň tedy to byl i člověk, který byl velice vojensky činný v období, kdy se stavěla Berlínská zeď, o Maďarsku už tady byla řeč také. Praha 6 se o to pokusila.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Cedule byla u sochy maršála Koněva vyvěšena před přibližně 13 měsíci. Osvobození tábora Osvětim není na desce vůbec zmíněno.

Jako reakce na loňské nabarvení sochy na růžovo skupinou Čeští vlastenci dostala 21. srpna 2018 socha Ivana Koněva od radnice Prahy 6 nové informační desky. Tyto desky, jedna v češtině, další v angličtině a třetí v ruštině, informují o různých maršálových činech.

Je pravda, že deska zmiňuje první ukrajinský front, vstoupení jeho jednotek do Prahy, výstavbu Berlínské zdi i maďarské povstání, ale nepíše se na ní o osvobození Osvětimi. Toto je plné znění informační tabule:

„Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Oni (velvyslanectví Ruské federace v ČR, pozn. Demagog.cz) mluví o nehorázném aktu, já si myslím, že to je nehoráznost z jejich strany, se vměšovat do našich věcí. A ještě se vyjadřovat tak, jak se vyjadřovali. Přirovnávat starostu městské části k vysokému nacistickému pohlavárovi, to je tedy příliš mnoho.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Velvyslanectví RF použilo výraz „nehorázný“ v komentáři k situaci ze dne 12. září. O šest dní dříve, 6. září, ministr kultury RF označil starostu Prahy 6 za „gauleitera“, tzv. vyššího politického hodnostáře z dob nacistické vlády.

V tomto rozboru se nebudeme věnovat názorům místopředsedy Senátu Růžičky, zaměříme se konkrétně na dvě části výroku: zaprvé, zda se velvyslanectví, či některý z jeho pracovníků, vyjádřil o situaci kolem sochy maršála Koněva jako o nehorázném aktu, a zadruhé, zda přirovnali starostu městské části k vysokému nacistickému pohlavárovi. Zbytek výroku, včetně toho, zda se jedná o vměšování do vnitřních záležitostí cizího státu, probírat nebudeme.

V komentáři velvyslanectví Ruské federace ze dne 12. září 2019 se píše: „Rozhodnutí rady městské části Praha 6 o přemístění pomníku maršála I.S.Koněva považujeme za nehorázné. Nestalo se překvapením vzhledem k tomu, že právě úřad této městské části inicioval kampaň kolem pomníku, která uráží památku vojáků Rudé armády, Čechů a Slováků, jež bojovali za osvobození Československa a jeho hlavního města od nacismu, a nese za tuto situaci veškerou odpovědnost.

Podobný obrat použil také velvyslanec Zmejevskij v interview (video, čas 0:24) pro ruskou televizi, kde označil rozhodnutí městské části za „возмутительное (vozmutitelnoe)“, v překladu „nehorázné/pobuřující“.

O šest dní dříve, 6. září 2019, ruský ministr kultury Medinskij během rozhovoru s novináři prohlásil o situaci v Česku: „Praha byla osvobozená až po pádu Berlína. Byla tam odvolána armáda Koněva, 12 tisíc našich vojáků zemřelo, když Prahu osvobozovali. Vděční obyvatelé Prahy postavili Koněvovi památník. A najednou starosta nějakého regionu řekl, že v radě přednesou návrh, aby památník osvoboditele a spasitele města demontovali. Takový místní gauleiter.“ Slovem „gauleiter“ se označoval (.pdf, str. 469) vyšší politický hodnostář, přesněji župní (tzn. okresní) vedoucí, v nacistickém Německu.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Padl návrh, že by mohl být (pomník se sochou maršála Koněva, pozn. Demagog.cz) umístěn u pohřebiště rudoarmějců na pražských Olšanech.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Přesunutí navrhl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). Na zasedání zastupitelstva bylo odhlasováno, že pomník bude nahrazen památníkem, ale pro sochu samotnou se stále hledá místo.

Vzniklo několik návrhů ohledně přesunu sochy maršála Koněva. Kromě převezení na ruskou ambasádu padl také návrh dcery maršála Koněva Natalji Koněvové vystavit sochu v Moskvě.

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6, chtěl na zasedání zastupitelstva navrhnout přesun Koněva na Olšanský hřbitov s odůvodněním, že jde o důstojné místo, protože je to vojenský hřbitov (uvedeno pro Aktuálně.cz). Závěr (video, 14:20) zasedání zastupitelstva 12. září 2019 však byl, že socha bude nahrazena památníkem osvobození Prahy a pro Koněvův pomník se bude hledat (.docx, str. 3) jiné místo.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Navíc zvyšuje se počet dětí, které nastupují do základních škol.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Počet dětí nastupujících do prvních tříd základních škol se od školního roku 2016/2017 snižuje.

Počet dětí nastupujících do prvních tříd základních škol od školního roku 2008/2009 (.pdf) až do školního roku 2014/2015 stoupal. Poté se až do roku 2016/2017 (.pdf) počet nastupujících žáků pohyboval okolo 117 000 přijatých prvňáčků. Ve školním roce 2017/2018 (.pdf, str. 16) bylo přijato do 1. ročníků základních škol 111 841 žáků a toto číslo i nadále klesá. V roce 2018/2019 (.pdf, str. 14) bylo na základní školu přijato 108 062 žáků. Oproti roku 2016/2017 tedy počet přijatých žáků na základní školy klesl přibližně o 9 000. V tomto školním roce (2019/2020) by se podle odhadů měl počet žáků nastupujících do prvních tříd opět mírně snížit, a to přibližně na 107 800. Přesná data budou zveřejněna až po 30. září 2019.

I přesto, že se počet žáků nastupujících do prvních tříd snižuje, počet žáků na základních školách stále stoupá (.pdf, str. 10–11). Předpokládá se, že letos na základních školách bude studovat o 12 500 žáků více než v loňském roce. Množství žáků na základních školách úzce souvisí s demografickým vývojem populace. Na základních školách stále studuje velká část žáků z populačně silných ročníků, a i když se počet přijatých žáků do prvních tříd základních škol snižuje, stále je tento počet vyšší než před deseti lety (.pdf, str. 14).

Jiří Růžička

Jiří Růžička

My jsme se dopracovali k tomu, že jsme na 64 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka u učitelů. Je to téměř nejhorší situace mezi zeměmi OECD.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Poměr průměrného platu učitelů ku průměrnému platu vysokoškoláků je v České republice v kategorii základních a středních škol jeden z nejhorších ze všech zemí OECD. Plat učitelů základních a středních škol dosahuje pouze 64 % průměrného platu vysokoškoláků v ČR.

Dle posledních dostupných údajů OECD (.pdf, str. 411) z roku 2017 činí v České republice průměrný plat učitele v mateřské škole 54 %, učitele základní školy 64 % a učitele střední školy 66 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného jedince. V rámci učitelů středních škol se tak Česká republika umístila na posledním místě ze všech zemí OECD. Podobný výsledek zaznamenaly Spojené státy, plat učitelů nižšího stupně ZŠ dosáhl 63 %, učitelů vyššího stupně ZŠ 65% a středoškolských učitelů 68 % průměrného platu vysokoškoláka. V kategorii mateřských škol se za předposlední Českou republikou umístilo pouze Slovensko, kde plat učitele v mateřské škole představuje 50 % průměrného platu vysokoškoláka.

Nejlépe si podle dat OECD (.pdf, str. 360) dlouhodobě naopak vede Lucembursko a Portugalsko, kde je plat učitelů minimálně o 30 % vyšší než průměrný plat vysokoškoláků. Plat učitelů druhého stupně ZŠ a středních škol v Lucembursku je dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů VŠ. Poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ ku průměrnému platu vysokoškoláka v zemích OECD je znázorněn v následujícím grafu.

Zdroj: Education at a Glance 2018 (.pdf, str. 360)

Senátor Růžička tedy pravdivě označuje situaci učitelských platů v poměru k průměrným platům vysokoškoláků v České republice jako jednu z nejhorších ze všech zemí OECD a uvedený poměr těchto platů (64 %) je podle posledních dostupných údajů přesný.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Někde, dokonce v Lucembursku, je to asi 30 % nad průměr platů vysokoškolsky vzdělaného člověka.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Učitelský plat v Lucembursku je na všech úrovních vzdělávání minimálně o 30 % vyšší než průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka, průměrně je ale hodnota učitelského platu mnohem vyšší – u mateřských a základních škol je to alespoň 80 %, u středních škol dokonce 100 %.

Výše učitelského platu se liší na základě doby učitelské praxe a úrovně vzdělávání školy, na které učitel působí. Podle dat OECD publikovaných v dokumentu Education at a glance 2018 (.pdf, str. 370) je Lucembursko nicméně jednou z mála zemí OECD, kde je učitelský plat na všech úrovních vzdělávání vyšší než průměrný plat vysokoškoláka.

Roční nástupní plat pro učitele v mateřské škole a na prvním stupni základní školy (pre-primary a primary school) činil v roce 2018 (.pdf, str. 410) v Lucembursku 74 400 USD (amerických dolarů), pro učitele vyššího stupně ZŠ a učitele středních škol (lower secondary and upper secondary school) byla hodnota nástupního platu 84 320 USD za rok. Nejvyšší hodnoty ročních učitelských platů byly 131 440 USD pro učitele MŠ a prvního stupně ZŠ a až 146 568 USD pro učitele druhého stupně ZŠ a SŠ. V těchto částkách jsou zahrnuty příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky do penzijního systému placené zaměstnavatelem. I nejnižší učitelský plat v Lucembursku dosahuje minimálně o 30 % vyšší hodnoty (.pdf, str, 370), než je průměrný plat lucemburských vysokoškoláků.

Průměrný roční plat středoškolských učitelů v Lucembursku podle posledních dostupných dat z roku 2016 (.pdf, str. 377) činí 108 673 USD a je dle OECD (.pdf, str. 376) dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů terciárních stupňů škol (vysoké a vyšší odborné školy). Podobně jsou na tom učitelé na druhých stupních základních škol. Průměrný plat učitelů mateřských škol a prvního stupně základních škol v roce 2016 činil 96 884 USD ročně, tedy asi 1,8 násobek průměrného platu absolventů terciárního vzdělávání.

Senátor Růžička tedy sice pravdivě říká, že učitelský plat je v Lucembursku vyšší než průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka, zmiňuje ale pouze minimální hodnotu rozdílu mezi platy a uvádí ji v kontextu průměrných učitelských platů.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Vláda je ve stejném složení 6 let. 6 let je ve stejném složení a teprve poslední 2 roky, zaplaťpánbůh za ministrování pana Plagy, se ta situace začala posouvat výrazně vpřed.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Ministr Plaga působí na Ministerstvu školství od roku 2017 a za jeho vlády hrubá mzda učitelů vzrostla přibližně na 35 tisíc korun. Vláda však není 6 let ve stejném složení a v této době zde byly 3 vlády s různým složením koaličních stran a hnutí i ministrů.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byla ustanovena vláda Bohuslava Sobotky, ve které vládlo ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL. V tomto složení vydržela vláda 4 roky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017). Následovaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017, po kterých vítězné ANO sestavilo menšinovou vládu. Ta v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018 vládla v demisi. Vláda v této době nebyla ve stejném složení jako v předchozím období, neboť byla sestavena pouze z členů ANO či nestraníků za ANO.

Následně se ANO již podařilo sestavit vládu s podporou Poslanecké sněmovny. Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Vládě navíc vyjádřilo toleranci (.doc) KSČM, které se zavázalo podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Tato vláda je opět v jiném složení než dvě předchozí vlády. Jediné propojení mezi těmito vládami je strana ANO. To se účastnilo každé z těchto vlád, avšak vláda nebyla 6 let ve stejném složení. Skoro žádný z ministrů nezůstal od dob Sobotkovy vlády stejný. Výjimkou je např. Richard Brabec, který zastává funkci místopředsedy vlády a ministra životního prostředí již od Sobotkovy vlády. Dlouhodobě ve vládě působil také Dan Ťok, který skončil na pozici ministra dopravy v dubnu 2019.

Během Sobotkovy a druhé Babišovy vlády docházelo také k častým změnám na ministerských postech. Na některých ministerských postech dokonce třikrát či čtyřikrát za jedno funkční období vlády. Jako příklad můžeme uvést Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se vystřídali za Sobotkovy vlády Marcel Chládek, Kateřina Valachová a Stanislav Štech. V současné vládě došlo k mnoha změnám na Ministerstvu spravedlnosti, kde se vystřídali Taťána Malá, Jan Kněžínek a současná ministryně Marie Benešová.

Ministr školství Plaga se opravdu stal ministrem před 2 lety v roce 2017. Z kontextu výroku plyne, že jsou myšleny platy učitelů, které se od roku 2017 skutečně posunuly. Učitelé si od roku 2017 polepšili zhruba o 11%. Vláda navíc plánuje do roku 2021 zvýšit platy učitelů o 50 % oproti roku 2017. I přestože je tato část pravdivá, předchozí část výroku pana Růžičky je nepravdivá.

Protože fakt, že by vláda byla již šest let ve stejném složení není pravdivý, a to jak z hlediska personálního, tak z hlediska stranického, hodnotíme výrok jako nepravdu.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Na škole, třeba jako je naše škola (Gymnázium Jana Keplera v Praze, pozn. Demagog.cz), kde studuje 600 lidí, k řediteli patří ještě jedna hospodářka a jedna ekonomka.
Partie, 15. září 2019
Pravda
Údaje uvedené senátorem Růžičkou o Gymnáziu Jana Keplera jsou v souladu se skutečným stavem na škole. Podobná je situace i na jiných gymnáziích.

Senátor Jiří Růžička je dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze (nyní uvolněný z funkce), a proto jsou jím uvedené údaje porovnávány s daty Gymnázia Jana Keplera.

Podle výroční zprávy o činnost Gymnázia Jana Keplera je cílová kapacita školy 600 žáků a aktuální počet studentů za poslední rok byl 582 (str. 4). Ivana Landsingerová (pověřená vedením školy za senátora Růžičku) má k dispozici hospodářku Moniku Příplatovou a ekonomku Evu Kaslovou. Podle informací uvedených na školním webu je na obou pozicích vždy jedna osoba. Dále pak škola kromě učitelů zaměstnává např. správce IT, knihovnici, školníka a uklízečky.

Podobná situace jako na Gymnáziu Jana Keplera panuje na řadě dalších českých škol. Královéhradecké Gymnázium Boženy Němcové, které mělo v roce 2018 534 studentů (str. 3), má vedle ředitele a jeho zástupců další tři administrativní pracovníky. Tuto statistiku potvrzuje i Jiráskovo Gymnázium v Náchodě, kdy byli v roce 2018 na 701 žáků (str. 5) pouze 3 (.pdf, str. 9) administrativní pracovníci. Gymnázium Jana Nerudy v Praze má na 574 žáků (str. 5) 5 administrativních pracovníků.

Obecně tedy platí, že ředitel školy o přibližné velikosti 600 studentů má k dispozici počet administrativních pracovníků pohybující se v jednotkách a situace na Gymnáziu Jana Keplera se výrazně neliší od situace na jiných školách. Na základě těchto faktů je tedy výrok senátora Růžičky pravdivý.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Já vím, že myšlenkou, která doprovázela změnu financování regionálního školství, bylo to, dostaňme tam i tyhlety lidi (administrativní pracovníky, pozn. Demagog.cz), ale zatím se tohleto moc neprojevuje.
Partie, 15. září 2019
Zavádějící
Změna financování vstoupí v platnost až v roce 2020 a zatím tedy situaci ve školství ani nemůže v plné míře ovlivňovat. Zároveň není navýšení administrativních pracovníků přímou prioritou reformy, ale dá se označit spíše za její možný důsledek.

Senátor Jiří Růžička v rozhovoru poukazuje na fakt, že ve školách je zapotřebí zajistit dostatek administrativních pracovníků, kteří se vypořádají s povinnostmi typu GDPR. Tímto se zamezí, aby administrativu vykonávali pedagogové a předejde se snižování kvality výuky. Označním „tyhle lidi“ jsou tedy myšleni administrativní pracovníci jako např. hospodář nebo učetní.

Podle informací uvedených na stránkách Ministerstva školství jsou mezi hlavními cíli změny financování regionálního školství narovnání systému pro rozdělování peněz a zjednodušení ekonomické administrativy. Nedá se však přímo říci, že by cílem této reformy bylo navýšení administrativních pracovníků ve školách, to změna nezaručuje.

V současné době je financování škol založené na počtu žáků. To má za důsledek nepředvídatelný finanční plán, protože při snížení počtu studentů dochází ke snížení celkového rozpočtu školy. Tento styl rozdělení peněz se má však změnit až od roku 2020, což znamená, že se tato změna ještě v praxi nemůže naplno projevovat.

Školy budou dostávat finance na základě rozsahu výuky a odučených hodin. Přestože tato změna znamená, že by ředitelé škol měli disponovat stabilnějším a větším rozpočtem, není přímo jasné, jak se reforma projeví ve vztahu ke zvýšení počtu administrativních pracovníků. Pravdou stále zůstává, že i školy jako Gymnázium Jana Keplera, kde byl v průběhu let dle výročních zpráv stabilní počet studentů (v roce 2005 i 2018 zde studovalo 584 studentů – .pdf, str. 5 a .pdf, str.6) mají pouze jednotky administrativních pracovníků. Zmiňované Gymnázium Jan Keplera má pouze dva administrativní pracovníky (hospodářku a účetní). Na druhou stranu Gymnázium Boženy Němcové (velikostně srovnatelné s Gymnáziem Jana Keplera) ztratilo za posledních 13 let 13,6 % studentů, přesto má vedení školy ve svých řadách vedle ředitele a jeho zástupců hned tři administrativní pracovníky.

Dá se tedy říci, že pouhá stabilizace školních rozpočtů nemusí na navýšení administrativních pracovníků na školách stačit, dle tehdejší ministryně školství i samotného ministerstva však díky návrhu ubude administrativní práce spojené s financováním, uvolněný čas tedy bude moci být využit na jiné administrativní povinnosti.

Jiří Růžička

Jiří Růžička

Srovnatelně velká škola, jako je třeba naše (Gymnázium Jana Keplera v Praze, pozn. Demagog.cz), má v administrativě, tedy nepedagogických pracovníků, třeba v Anglii tak kolem 45, 50.
Partie, 15. září 2019
Nepravda
Podle statistik britského ministerstva školství mají sice podobně velké školy jako Gymnázium Jana Keplera v Praze větší počet zaměstnanců v administrativě, nicméně jak dokládají námi vybrané anglické školy, jedná se o hodnoty minimálně poloviční, než jaké uvádí senátor Růžička.

Mgr. Jiří Růžička je od 1. července 1990 ředitelem (.pdf, str. 1) Gymnázia Jana Keplera v Praze 6, v souvislosti s výkonem veřejné funkce senátora v Senátu Parlamentu České republiky je z funkce ředitele uvolněn. Kapacita gymnázia je podle webu České školní inspekce 600 žáků.

Na gymnáziu se o administrativu starají dvě osoby – jedna hospodářka a jedna ekonomka.

V Anglii jsou alternativou k českým gymnáziím tzv. grammar schools, které jsou výběrové, a jednou z mnoha jejich funkcí je příprava studentů na univerzity.

Vyhledáním v databázi britského ministerstva školství jsme vybrali 3 podobně velké školy. Předně uveďme, že ve statistikách britského ministerstva školství jsou níže zmíněné Support staff popsány jako podpůrný personál, do kterého jsou započítávány jak administrativní pracovníci, jako např. pokladník či sekretářka, tak i pracovníci neadministrativní, jako např. správce IT sítě. Počet administrativních pracovníků tedy může být nižší než deklarovaný počet tzv. support staff zaměstnanců, nemůže však být vyšší.

Do první z nich, Caistor Grammar School, podle posledních dat ze školního roku 2017/2018 chodilo 686 žáků. Ve škole pracovalo celkem 95 zaměstnanců. Z tohoto počtu bylo v pedagogických profesích 44 učitelů a 3 asistenti výuky. Na podpůrných pozicích (tzv. Support staff) však bylo ve škole zaměstnáno pouze 25 osob. V přepočtu na plně zaměstnané (FTE) se jedná o 66,2 plných úvazků, z nichž 38,5 zastupují učitelé, 1,6 asistenti výuky a 15,6 osoby na support staff.

Přepočtem na plně zaměstnané (FTE – full time equivalent) se myslí přepočtení evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou plnou pracovní dobu (.pdf, str. 3). V praxi to znamená, že počet zaměstnanců je větší než počet přepočtený na plně zaměstnané, protože učitelé, asistenti i další mají zkrácené úvazky.

Další vybranou školou je The Boston Grammar School, do níž v uvedeném školním roce chodilo 671 studentů. Z celkového počtu 76 zaměstnanců pracovalo 36 osob jako učitelé a 4 jako asistenti výuky. V administrativě pracovalo 17 lidí. V přepočtu na FTE se jedná o 59,2 plných úvazků na škole, z toho 34 učitelů, 3,2 asistentů výuky a 13,2 připadá na support staff.

Poslední vybranou školou je Queen Mary's High School, kde ve školním roce 2017/2018 studovalo 756 žáků. Ve škole pracovalo v tento rok 77 zaměstnanců, z nichž bylo 52 učitelů a 2 asistenti výuky. V administrativě pracovalo celkem 20 zaměstnanců. V přepočtu na FTE jde o 63,8 plných úvazků, z nichž 44,9 zastupují učitelé, 1,9 asistenti výuky a 15,5 připadá na support staff.

Počty administrativních pracovníků v námi vybraných školách tak neodpovídají výroku senátora Růžičky, který uvedl, že v administrativě pracuje kolem 45–50 zaměstnanců. Vedle těchto administrativních pozic jsou na školách i další podpůrné profese (např. stravování, technická správa), které se však do administrativy nepočítají.

Pokud bychom se podívali na celostátní statistiky, které však zahrnují školy jak mnohem větší, tak i menší než je gymnázium Jana Keplera, tak v Anglii studuje na státních základních školách 5 035 029 žáků, na které připadá 87 157 zaměstnanců na „support staff" pozicích, průměrně tedy připadá 1 takový zaměstnanec na 58 žáků. V případě středních škol je to celkem 3 343 780 žáků a 85 395 zaměstnanců na „support staff" pozicích, tedy 1 takový zaměstnanec na 39 žáků. V přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) pak na základních školách připadá jeden plný úvazek „support staff" na 87 žáků. U středních škol je to jeden plný úvazek na 46 žáků.