Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
Co se mi na Evropském parlamentu líbí, je vlastně fungování jednacího řádu, kdy přesně víte, kdy se jaký bod projednává, kdy máte čas na řeč, kdy se hlasuje. Takže můžete i efektivně si sjednávat svoje schůzky a nebýt stále ve stresu, že náhodou někdo vyvolá hlasování o tom, že je tam menšina. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Evropský parlament má pevně daný pořad jednání, kde poměrně detailně popisuje, kdy se co bude projednávat a kdy se bude hlasovat. Jednací řád stanovuje výjimky, které je ovšem ve většině případů potřebné oznámit nejméně 24 hodin předem, aby předseda mohl poslance včas informovat.

V Jednacím řádu Evropského parlamentu (.pdf, str. 85-88) pro 9. volební období z července 2019 je stanoven v Kapitole 2 Hlava VII plán práce Parlamentu. Ten zmiňuje jednotlivé body, které se odehrávají na zasedání Parlamentu. Před každým zasedáním je pak poslancům dáván konečný návrh pořadu jednání, který může, ale nemusí zahrnovat také časy jednotlivých hlasování. Tento dokument tedy popisuje, jak bude jednání probíhat s tím, že u jednotlivých bodů může být konkrétně uvedeno, v kterou dobu budou projednávány.

Jednotlivé pořady jednání můžeme nalézt na webové stránce europarl.europa.eu. Vezmeme-li například pořad jednání ze Štrasburku z 15. - 18. července 2019, vidíme, že jsou tam poměrně detailně rozepsány časy rozpravy, hlasování i řečnických dob, kdy je jednotlivým parlamentním frakcím přidělen čas, jak dlouho mohou řečnit. Stejný případ je i v konečném návrhu pořadu jednání na 9. - 10. října v Bruselu, který také udává časy hlasování a projednávání.

Co se pak týče případných změn v pořadu jednání, navrženého na počátku schůze ke schválení, tyto návrhy změn je možné podávat nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího jednání. Změny může navrhnout výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty (tj. jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny). Na začátku dílčího zasedání Parlament pořad jednání schvaluje. Když je pak pořad jednání přijat, není možné ho měnit. Existují však i výjimky týkající se článků 163, 197, 198, 199, 200 nebo 201.

Článek 163 hovoří o postupu pro naléhavé případy, kdy bod jedna praví následující: ,,Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.“ O žádosti se pak hlasuje na začátku zasedání, které následuje po zasedání, kdy byla žádost oznámena.

Články 197, 198, a 200 stanovují možnost vznést námitku nepřípustnosti věci, vrácení věci výboru a odročení rozpravy či odklad hlasování. Úmysl vznést tyto námitky však musí být oznámen předsedovi Parlamentu nejméně 24 hodin předem. O těchto návrzích pak Parlament hlasuje. V případě námitky nepřípustnosti a odročení rozpravy, pokud s nimi Parlament vysloví souhlas, se ihned přistupuje k projednání dalšího bodu.

Článek 199 se zabývá předčasným ukončením rozpravy předtím, než je vyčerpán seznam řečníků. Návrh může vznést předseda, politická skupina či poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, poté se o něm okamžitě hlasuje. V případě přijetí takového návrhu se rozprava odročuje na dané datum a čas.

Posledním je pak článek 201 „Přerušení nebo ukončení denního zasedání“. Ten stanovuje následující: ,,Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost poslanců nebo jedné či více politických skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje."

Je tedy pravda, že Evropský parlament má svůj jednací řád poměrně přesně daný, ovšem může nastat jedna z výjimek a zasedání může předčasně skončit, přesunout se či se vrátit výboru. Ve většině případů musí být daný návrh na přesunutí, odročení apod. oznámen 24 hodin před zasedáním, s největší pravděpodobní tak poslanci vědí, jak bude zasedání vypadat. V některých případech se pak po odročení bodu přistupuje ihned k projednání bodu dalšího, což může narušit plánovaný harmonogram. Protože jsou ale toto pouze výjimky a obecně platí, že pořad jednání je dopředu přesně znám a určen, hodnotíme výrok jako pravdivý.