Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
Dlouhodobě jsem prosazovala i změnu zdanění flexibilních úvazků, částečných úvazků. Protože na to upozorňují zaměstnavatelé i samy rodiny, které chtějí skloubit pracovní a osobní život. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Radka Maxová se o problematice částečných úvazků a jejich podpoře opakovaně vyjadřovala v médiích. Prosazování flexibilních pracovních úvazků měla také ve svém programu před volbami v roce 2017.

O skloubení rodinného a pracovního života se Radka Maxová vyjadřovala v médiích, problematiku částečných úvazků zmiňovala také ve svém volebním programu.

V rozhovoru pro Český rozhlas plus se Maxová k problematice vyjádřila takto: „Jestliže chceme podporovat rodiny, neznamená to jen úlevy, ale že uděláme celý systém takový, aby se rodiny mohly lépe stěhovat, najít lepší bydlení a práci, ve které jim zaměstnavatelé budou vycházet vstříc.” V rámci toho europoslankyně Maxová hovořila o podpoře částečných úvazků a práce z domova.

O snaze hnutí ANO zvýhodnit částečné úvazky informovaly ve svém článku také Hospodářské noviny. Radka Maxová, která byla odborníkem hnutí na sociální otázky, podle článku poukazovala na to, že i v případě, kdy si pracovník na částečný úvazek vydělá méně než minimální mzdu (tehdy 11 tisíc Kč), firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby na minimální mzdu dosáhl. Hnutí tedy dle článku požadovalo, aby se odvody odvíjely od reálné výše výdělku. V rozhovoru pro Radiožurnál Maxová hovořila o zefektivnění částečných úvazků, aby je zaměstnavatelé nabízeli.

Záměr Radky Maxové prosazovat flexibilní úvazky pro rodiny s dětmi a seniory byl uveřejněn také v jejím volebním programu na webu hnutí ANO. Maxová slibovala věnovat pozornost také situaci rodičů samoživitelů.

Pravdou je i tvrzení, že na potřebu změny právní úpravy částečných úvazků upozorňují zaměstnavatelé. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

Z citovaného manuálu tedy vyplývá, že zaměstnavatelé vnímají legislativní bariéry pro větší rozvoj zkrácených úvazků. Další vítanou změnou by pak byla redukce administrativy či snížení ekonomických nákladů spojených s částečnými úvazky.

Zaměstnanci se naopak bojí např. podhodnocení své odměny, přehlcení prací či případného tlaku přejít na úvazek plný. Problémem pak je také to, že rodičům, kteří se např. musí starat o malé dítě, nemusí zaměstnavatel vyjít vstříc, co se týče zkrácení celkového úvazku.