Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
(...) že budeme motivovat zaměstnavatele, aby poskytovali částečné úvazky. Oni je teď nechtějí poskytovat, protože to zdanění nebo odvody jsou samozřejmě z minimální mzdy. Kolikrát rodiče ji ani nedostanou. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Pokud má člověk zkrácený úvazek a jeho mzda nepřesahuje mzdu minimální, pak se zdravotní pojištění odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který je roven minimální mzdě. Rozšířenost zkrácených úvazků je v ČR nízká ve srovnání s jinými (zejména západními) evropskými zeměmi.

Podle informací dostupných na webových stránkách VZP:

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.“

K minimální výši platby zdravotního pojištění pak stránky uvádějí: „Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda – od 1. 1. 2019 je to 13 350 Kč, takže minimální pojistné je 1 803 Kč. (...) Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.“ Z toho vyplývá, že budeme-li pracovat na zkrácený úvazek a nedosáhneme na minimální mzdu, pak se na nás bude přesto vztahovat minimální vyměřovací základ.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh
    zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení
    kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv
    rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný
    úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující
    znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

I to může být důsledek, že v porovnání s ostatními státy zaměstnavatelé v ČR poskytují málo zkrácených úvazků. V ČR tvořily zkrácené úvazky pro rok 2018 6,2 % z celkové zaměstnanosti. Pro srovnání, v roce 2018 ve Francii tvořily zkrácené úvazky 17,8 %, ve Velké Británii 23,3 % a v bývalém západním Německu 26,8 %. Celkově podle dat z Eurostatu vede v tomto směru Nizozemsko s 46,8 %. Např. ve Francii dle zmiňovaného manuálu došlo k zatraktivnění částečných úvazků právě zvýhodněním (.pdf, str. 51) odvodů státu zaměstnavateli u částečných úvazků.

Zdroj: Eurostat