Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
Ale sociální služby prostě budou velkým tématem i v Evropě. Vzhledem k tomu, jak nám stárne populace, prodlužuje se věk dožití, přibývá psychiatrických onemocnění, Alzheimer. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Je pravdou, že nám stárne populace, zvyšuje se naděje dožití a přibývá psychiatrických onemocnění. Dle prognóz pak sociální služby v budoucnu bude potřebovat více lidí, což navýší i jejich náklady.

Druhy sociálních služeb u nás jsou sociální poradenství, sociální péče, sociální prevence. Sociální poradenství poskytuje potřebným osobám informace přispívající k řešení jejich nepříznivé situace. Mezi složky sociální péče MPSV řadí na příklad osobní asistenci, pečovatelské služby, tísňovou péči, podporu samostatného bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a chráněné bydlení. Mezi složky sociální prevence patří ku příkladu raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra a terénní komunity.

Koncem letošního května se k dofinancování sociálních služeb o 2 miliardy korun musela sejít Poslanecká sněmovna PČR. Ministryni Maláčové uložila (.pdf, str. 1), aby Sněmovně začátkem června předložila návrh k jejich dofinancování. Jana Maláčová následně navrhla sociální služby dofinancovat o 1,5 miliardy korun z rozpočtové rezervy, k čemuž nepřistoupila ministryně financí. 17. června se nakonec vláda rozhodla sociální služby dofinancovat částkou 1 miliarda korun s tím, že je tu možnost zisku dalších 900 milionů z evropských dotací. Sociální služby u nás jsou i budou velikým tématem pro vládní sociální demokraty, ale částečně i pro opozici, která by mimo jiné ráda viděla jejich změnu.

Sociální služby jsou v Evropské unii jedním z hlavních pilířů zlepšení kvality života Evropanů a jejich sociálního zabezpečení. Evropská unie oblasti jako sociální zabezpečení, zaměstnanost, sociální bydlení, péče o děti, dlouhodobá péče a sociální asistence považuje za důležité směrem k dosažení cílů EU. Komisařkou Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu je Marianne Thyssenová z Belgie. V návrhu složení nové komise pod vedením Ursuly von der Leyen pak komisař přímo pro sociální politiku chybí.

Stárnutí populace je jev spočívající ve zvyšování podílu důchodců oproti lidem v produktivním věku. Jeho příčinami jsou hlavně pokles porodnosti a prodlužování naděje dožití. Český statistický úřad předpokládá, že se do roku 2101 zvýší průměrný věk o 5,2 roku na 47,4 let a počet úmrtí převýší počet nově narozených. Počet lidí v produktivním věku se bude téměř rovnat počtu osob do 20 let a seniorům dohromady. Na osoby v produktivním věku tak dolehne obrovské finanční břemeno sociálních služeb.

Prodloužení věku dožití, jinak naděje dožití, souvisí se stárnutím populace. Čím více se bude naděje dožití zvětšovat, tím víc za současných podmínek vzroste problém se stárnutím populace a financováním sociálních služeb. Podle střední varianty a poslední předpovědi ČSÚ v rámci prognózy MPSV (.pdf, str. 12, tab. 3) se ženy narozené v roce 2050 budou průměrně dožívat 88,4 let a muži 83,5 let. To je oproti ročníkům narozeným v roce 2010 nárůst o 7,8, resp. 9 let.

Podle profesora Rabocha z 1. LF UK je pak nárůst psychiatrických onemocnění (ale i celkově duševních poruch) spojen s velkými socioekonomickými rozdíly ve společnosti a změnou životního stylu v průběhu dekád. Státní ústav pro kontrolu léčiv udává, že v období let 2002–2012 v ČR vzrostl počet dodaných definovaných denních dávek antidepresiv o skoro 236 %, a to na necelých 178 milionů. Tento trend má pokračovat. 

Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence. Alzheimer’s Disease International ve své zprávě (.pdf, str. 4) z roku 2015 předpokládá, že tehdejší počet 46,8 milionů lidí s demencí se každých 20 let zdvojnásobí. Předběžné celosvětové výdaje za léčbu demence v tomtéž roce dosahovaly 818 miliard amerických dolarů, v roce 2030 pak mají náklady dosáhnout (.pdf, str. IV) 2 bilionů amerických dolarů. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že je v současné chvíli na světě zhruba 50 milionů lidí trpících demencí, každý rok má přibýt 10 milionů nových případů. Demence nemá dopady jen na nakažené, ale i jejich okolí a společnost. 

Radce Maxové dáváme s jejím výrokem za pravdu. Je faktem, že v ČR populace stárne a prodlužuje se věk dožití. Psychiatrické choroby jsou na vzestupu, stejně tak i Alzheimerova choroba, resp. demence. Zda sociální služby budou v budoucnu velkým tématem je predikce do budoucna, která se z principu ověřit nedá. Uvěďme však, že je to pravděpodobné, neboť lidí, kteří budou tyto služby vyžadovat a s tím spojené náklady budou dle prognóz růst.