Pro připomenutí: Usáma bin Ládin byl zakladatelem džihádistické teroristické organizace al-Káida, která mimo jiné stála za útoky 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Bin Ládin byl jakožto čelní představitel al-Káidy jedním z hlavních cílů především amerických tajných služeb. Ty ho dopadly až 10 let po událostech 11. září, a to 2. května 2011 v pákistánském městě Abbottábád, kde ho přímo na místě zásahu zabilo americké vojenské komando.

Na mezinárodněprávní dimenzi zásahu poukazuje článek deníku The New York Times. Uvádí, že zásah byl proveden na území suverénního státu bez předchozí konzultace a oficiálního povolení ze strany Pákistánu, čímž Američané obešli obvyklý postup. Dle zmíněného textu právní zástupci USA své rozhodnutí zdůvodňovali nutností utajení celé operace a nedůvěryhodností pákistánských zpravodajských služeb, které by mohly chystanou operaci ohrozit. Dle interpretace Nejvyššího soudu USA odvolávající se na společné ustanovení článku 3 Ženevské úmluvy, jenž se týká vnitrostátních ozbrojených konfliktů, jsou Spojené státy ve válečném konfliktu s organizací al-Káida, přičemž tento konflikt není územně vymezen, a tím není mezinárodní (neodehrává se mezi dvěma státy). Dle výkladu judikatury Nejvyššího soudu USA k porušení mezinárodního práva tudíž nedochází (.pdf, str. 779).

Reakce Pákistánu byla rozporuplná. Například v době těsně po provedeném útoku pákistánské ministerstvo zahraničí i tamní premiér ve svých oficiálních vyjádřeních uznali právo USA na likvidaci bin Ládina kdekoliv na světě a zásah přijali pozitivně. Ta stejná vláda se ovšem později, po kritice ze strany USA ohledně její neschopnosti bin Ládina dopadnout, proti zásahu ohradila. Z jejího pohledu šlo o nepovolenou jednostrannou akci. Zdá se však, že žádné reálné či právní kroky ze strany Pákistánu nenásledovaly.

Pákistán rovněž vzhledem k okolnostem útoku vytvořil tzv. Abbottábádskou komisi, která měla za úkol prošetřit okolnosti dopadení bin Ládina. Dle NY Times závěry komise poukazují na neschopnost pákistánských policejních a ozbrojených sil bin Ládina odhalit a dopadnout. Dle zmiňovaného článku se zároveň nevylučuje možnost spolupráce bin Ládina s některými vysokými představiteli pákistánského státu.

Název al-Káida bývá překládán jako „základna“ a původně šlo o bojovníky proti sovětské invazi do Afghánistánu. Od roku 1998 tato organizace deklarovala právo na ozbrojené útoky proti občanům USA. Útoky 11. září, které stály život 2 977 osob, vyústily v politickou reakci vrcholných představitelů Spojených států, která je známa jako válka proti terorismu. V rámci této politické a strategické doktríny došlo například k invazi do Afghánistánu, který al-Káidě poskytoval zázemí.