Týden s prezidentem

Prezident Zeman se v pravidelném povídání s Jaromírem Soukupem věnoval řadě témat. Kromě obvyklého nadávání na novináře se dotknul situace na Blízkém Východě, invaze vojsk Varšavské smlouvy či znečišťování životního prostředí.

Ověřili jsme

Týden s prezidentemze dne31. října 2019moderátorJaromír Soukup,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

0

Miloš Zeman

Když jsem mu (řediteli BIS Koudelkovi, pozn. Demagog.cz) teď nedávno vzkázal, že by se měl více než tím zabývat ekonomickou kriminalitou, tak se ozval mluvčí BIS, že ekonomická kriminalita není v popisu práce BIS, to znamená máme tady hloupého mluvčího, který ani nezná zákon o BIS, jehož součástí je povinnost chránit ekonomické zájmy České republiky. A řekni mně, co jiného než ekonomická kriminalita, včetně korupce a boj proti ní, je obrana ekonomických zájmů.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Zavádějící
Podle zákona č. 153/1994 Sb. zajišťuje BIS informace, jejichž důsledky mohou ohrozit významné ekonomické zájmy ČR. Ekonomické kriminalitě se v ČR věnuje specializovaný policejní útvar. Do působnosti BIS by mohl spadat případ korupce, který by významně ohrozil ekonomické zájmy ČR.

Prezident Miloš Zeman dne 24. října 2019 v TV Barrandov prohlásil (čas 6:27) následující: „Ať se pan Koudelka místo fiktivního honění ruských a čínských špionů zaměří na ekonomickou kriminalitu v České republice.“

Prezident tímto reagoval také na vystoupení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky v Poslanecké sněmovně ze dne 21. října 2019. Ten zde uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni odhalily a rozbily špionážní síť, kterou v Česku budovala ruská zpravodajská služba. Ruská ambasáda toto tvrzení popřela.

O ruském a čínském vlivu hovoří také výroční zpráva BIS z roku 2017. Zpráva hovoří o dvou kybernetických útocích na ministerstvo zahraničí (.pdf, str. 15-16), o „promořenosti“ ruské diplomatické mise lidmi s kontakty na zpravodajské služby (str. 6-8), ale také o dezinformačních webech (str. 7-8).

Mluvčí BIS se proti vyjádření Miloše Zemana ze dne 24. října 2019 ohradil s tím, že: „Boj proti korupci nepatří mezi zákonné působnosti BIS. Tuto problematiku řeší speciální složky Policie ČR.“

Postavení a působnost BIS určuje zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Podle § 5 zabezpečuje BIS informace o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky. Podle oficiálních stránek BIS se významným ekonomickým zájmem rozumí zájem na funkčnosti systémů s plošným hospodářským dosahem a na optimální správě majetku, jehož ztráta by mohla ohrozit základní funkce státu. Důvodová zpráva k zákonu o zpravodajských službách hovoří o nutnosti „zpravodajsky odhalovat i snahy směřující proti mechanismům finančního a hospodářského fungování státu v případech, kdy jejich důsledky mohou poškodit zájmy České republiky“. Tyto ekonomické zájmy mohou být ovlivněny mimo jiné i nelegálními aktivitami, mezi než lze zařadit korupci, i když výslovně v zákoně ani na stránkách BIS uvedena není.

Nelze vyloučit, že by do působnosti BIS nemohl spadat i konkrétní případ korupce, který by výrazně ohrožoval ekonomické zájmy ČR. Obecně však boj proti ekonomické kriminalitě v působnosti BIS není. Tu vyšetřují specializované útvary Policie ČR, například Útvar odhalování korupce a finanční kriminality nebo Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV.

Miloš Zeman

Danuško, Dano Košanová, dcerečko moje, jdi už spát. To byla myslím báseň Vojtěcha Mihálika, který pak dezertoval k režimu, ale tehdy tuto krásnou báseň napsal. Víte, kdo to byla Dana Košanová? Má teď pomník a byla zastřelena sovětským vojákem, žádný tank, pane Soukupe, normální střelba. Dokonce ani nevím, jestli zezadu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Vojtech Mihálik reagoval na sovětskou okupaci ve své básni Rekviem. V ní poukazoval právě na tragickou smrt slovenské studentky Dany Košanové. Ta byla dne 21. srpna 1968 zastřelena sovětským vojákem na schodech Univerzity Komenského v Bratislavě, kde má také svoji pamětní desku.

Vojtech Mihálik byl slovenský básník a politik. V letech 1954–1959 byl tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů, jeho předsedou byl v letech 1965–1967. Dále působil jako šéfredaktor vydavatelství Slovenský spisovateľ. Od roku 1969 působil rovněž v politických a státních funkcích, byl předsedou Sněmovny národů ve Federálním shromáždění ČSSR a také poradcem vlády. V letech 1966–1981 byl členem ÚV KSS (Komunistická strana Slovenska).

Jednou z obětí okupace vojsk Varšavské smlouvy byla slovenská studentka Dana Košanová. Dne 21. srpna 1968 v odpoledních hodinách byla zasažena palbou sovětských vojáků na schodech Univerzity Komenského v Bratislavě. S těžkým zraněním v bederní oblasti byla dopravena na II. chirurgické oddělení Fakultní nemocnice v Partyzánské ulici v Bratislavě, kde přes poskytnutou péči téhož dne zemřela. Jméno Dany Košanové je uvedeno na pamětní desce u vchodu do Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Vojtech Mihálik sugestivně reagoval na vstup sovětských vojsk a na tragickou smrt studentky Dany Košanové ve své básni Rekviem, zveřejněné (str. 163) dne 5. září 1968 v mimořádném vydání týdeníku Nové slovo. S pomocí pracovníků z knihovny Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nám podařilo získat originální znění básně, z níž prezident Zeman správně odcitoval část, která se věnuje vraždě Dany Košanové.

Miloš Zeman

Aktuálně.cz měl titulek: Zeman při projevu seděl na židli.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Zpravodajský web Aktuálně.cz zveřejnil on-linovou reportáž popisující průběh ceremoniálu, jejíž titulek zněl: On-line: Řád Bílého lva získal Klaus, Baťa, Boček a Ečer. Zeman projev přednesl vsedě

Zpravodajský server Aktuálně.cz se předávání státních vyznamenání při příležitosti 28. října věnoval mimo jiných článků také svou on-linovou reportáží. V té postupně publikoval krátké zprávy, fotografie či příspěvky ze sociálních sítí. Tato reportáž byla následně dostupná na webu s nadpisem: On-line: Řád Bílého lva získal Klaus, Baťa, Boček a Ečer. Zeman projev přednesl vsedě.

Tento Zemanův výrok jsme původně chybně ohodnotili jako nepravdivý. Za tuto chybu se Miloši Zemanovi i čtenářům omlouváme.

Miloš Zeman

Největšími znečišťovateli jsou Amerika, Čína, myslím, že i Brazílie, Indie, no a my jako Evropské unie máme v tom celkovém znečištění podíl devíti, slovy devíti procent.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Zavádějící
Uvedené země se řadí k nejvýznamnějším producentům skleníkových plynů, přičemž EU má na celkových emisích podíl 9,13 %. Údaje však byly uvedeny ve spojení s plastovým odpadem, v této souvislosti tedy nejsou relevantní.

Ve výroku není jasně uvedeno, o jakém druhu znečištění je řeč. Tento výrok byl ale pronesen jako odpověď na otázku týkající se nakládání s plastovým odpadem.

Podle dat OWID z roku 2010 se na produkci plastových odpadků nejvíce podílí Čína (59 Mt ročně), Spojené státy (38 Mt), Německo (14 Mt) a Brazílie (12 Mt). Indie se v tomto žebříčku umístila na 15. místě (4,5 Mt). Tato data ale nereprezentují množství plastů, které ohrožují životní prostředí. Podle dat ze stejného zdroje se na plastovém odpadu, se kterým je neadekvátně naloženo, podílí nejvíce Čína (28 %), Indonésie (10 %), Filipíny (6 %) a Vietnam (6 %). Podíl USA na tomto odpadu je 0,86 %, Brazílie se podílí 1,48 % a Indie 1,88 %.

V souvislosti se znečišťováním životního prostředí se ovšem nejčastěji hovoří o emisích skleníkových plynů. Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které v roce 2018 byly za celou planetu ve výši 37,89 Gt, nejvíce podílí Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt, Indie je se svými 2,62 Gt třetí v pořadí. Čtvrté místo pak připadá Rusku (1,75 Gt). Brazílii, kterou ve svém výčtu „největších znečišťovatelů“ zmínil prezident Zeman, náleží 12. pozice (0,5 Gt). Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA. Podíl států Evropské unie na celkových emisích oxidu uhličitého činil v roce 2018 9,13 %. Pro srovnání, emise Číny tvořily 29,71 % celkových emisí, Spojeným státům připadá z celku 13,92 %.

Údaje ve výroku tak zhruba odpovídají dostupným informacím o emisích oxidu uhličitého produkovaných jednotlivými státy. Zasazení těchto informací do kontextu diskuse o nakládání s plastovým odpadem však není na místě. Divák by mohl oprávněně nabýt dojmu, že pořadí uváděné Zemanem se týká pořadí největších znečišťovatelů plasty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

Je pravidelně zveřejňován žebříček úctyhodnosti nebo důvěryhodnosti profesí, no na prvním místě jsou lékaři, ale i vědci, myslím si, že i učitelé mají celkem slušnou pozici. Víte, kdo je na posledních dvou místech? Členové Parlamentu a uklízečky.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Ve zmiňovaném žebříčku jsou skutečně lékaři na prvním a vědci na druhém místě z celkových 26. Učitelé se posledních 15 let pohybují na pátém až třetím místě, zatímco poslanci a uklízečky na posledních dvou.

Šetření ohledně důvěryhodnosti profesí provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění. Neprovádí jej však pravidelně (.pdf, s. 2). V období 2004–2019 se na prvním místě skutečně drží profese lékař, vědec je na místě druhém (.pdf, s. 2). Učitelé na vysokých školách měli v letech 2004–2007 třetí, od roku 2011 mají čtvrtou pozici. Učitelé na základních školách měli zatím pozici vždy o 1 nižší než vysokoškolští učitelé. Tedy čtvrtou a pátou, z celkových 26 dotazovaných profesí. Povolání uklízečka a povolání poslanec bylo pokaždé hodnoceno 25. nebo 26. místem.

Celkově dáváme prezidentu Zemanovi za pravdu s jedinou výtkou týkající se pravidelnosti výzkumu. Interval mezi publikováním jednotlivých průzkumů se totiž pohybuje od 2 do 4 let. Je však pravdou, že poslední 2 průzkumy byly publikovány se shodným odstupem 3 let.

Miloš Zeman

Když teď byla porada ústavních činitelů, tak ho (předsedu Senátu Kuberu, pozn. Demagog.cz) všichni žádali, aby na Tchaj-wan nejezdil, včetně ministra zahraničí.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Ke vztahům Jaroslava Kubery s Tchaj-wanem se negativně stavěli všichni nejvýznamnější ústavní činitelé. Na poradě nejvyšších ústavních činitelů 10. října 2019 ho odrazovali od cesty na ostrov. Porada se odehrávala za zavřenými dveřmi.

Porada nejvyšších ústavních činitelů, na které byly probírány vztahy Jaroslava Kubery s Tchaj-wanem, se odehrála 10. října 2019. Tato část jednání byla vyústěním Kuberovy návštěvy tchaj-wanských oslav a jeho vůle ostrov navštívit. Na této schůzce byli přítomni všichni nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezident Zeman, premiér Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Vondráček. Dále byli přítomni šéf diplomacie Petříček, ministr vnitra Hamáček a ministr obrany Metnar. Dle vyjádření Kubery jej všichni přítomní odrazovali od blízkých vztahů s Tchaj-wanem. Českému rozhlasu sdělil, že nesouhlasili ani s cestou na ostrov. Ostatní ústavní činitelé odmítli jednání komentovat.

Prezidentu Zemanovi tedy dáváme za pravdu, ačkoliv se jeho tvrzení opírá pouze o svědectví Jaroslava Kubery z jednání, které probíhalo neveřejně. Dle Deníku N potvrdil Kuberův výklad také nespecifikovaný „dobře informovaný zdroj z Hradu“.

Miloš Zeman

Vezměte si například tu nešťastnou aféru, když PPF dává podle mého názoru poněkud malou dotaci Karlově Univerzitě, no a díky tomu, že se zase zdvihla mediální bouře novinářských pitomečků, no tak Univerzita Karlova to odpískala.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Zavádějící
Na odstoupení od partnerských smluv se dohodly obě strany. Kromě zájmu médií celou situaci navíc kritizovala značná část akademické obce univerzity.

Společnost Home Credit International a.s. (její mateřská společnost je Home Credit B.V., zde má majoritní podíl 91,12 % PPF N.V.) uzavřela 30. září 2019 s Univerzitou Karlovou smlouvu o spolupráci (.doc). V ní se společnost Home Credit International a.s. Karlově univerzitě zavazuje opakovaně poskytovat roční finanční příspěvek na realizaci spolupráce ve výši 500 000 Kč (bez daně) a Univerzita Karlova se zavazuje využít příspěvek pro účely financování spolupráce. Účinnost smlouvy měla skončit 30. září 2022, byla tedy sjednána na tři roky.

Výrazné kontroverze způsobila formulace (.doc, str. 3), že „strany se zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst stran nebo co by mohlo negativně ovlivnit jejich spolupráci“. Projekt Sinopsis (projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú.) se tudíž obával, zda nebude narušena jeho činnost, jelikož podnikatelské aktivity Home Creditu v Číně sleduje a kritizuje.

Kritizováno je také označení Home Credit International a.s. za „hlavního partnera Univerzity Karlovy“ v rámcové smlouvě o partnerství. Jednak z důvodu podnikatelské praxe Home Creditu, ale také z důvodu ročního příspěvku ve výši 500 000 Kč (bez daně). Ten byl považován kritiky smlouvy za neúměrně nízký. Jen pro srovnání: roční provozní rozpočet UK na rok 2019 je zhruba 11,4 miliardy Kč (.pdf), z toho tvoří přijaté příspěvky (dary) 4 miliony Kč.

Událost uzavření smlouvy, stejně jako následný vývoj, byly médii podrobně sledovány. Demonstrativně uvádíme např. Echo24, České noviny (ČTK), Novinky.cz, Reflex, Lidové noviny, Seznam Zprávy, Aktuálně.cz, iDnes, A2larm, Info.cz, Forum24, Parlamentní listy, Deník, Respekt a další média. Výraz „mediální bouře“ se tedy jeví jako příznačný.

Kromě mediálního pokrytí však uzavření smluv s Home Creditem kritizovala i celá řada akademiků. Vedle již zmíněného projektu Sinopsis zareagoval např. Jiří Přibáň, který rezignoval na své místo v Čestné radě absolventů. Smlouvy pak kritizovala i Filosofická fakulta, včetně jejího děkana i akademického senátu. Celou kauzu pak projednával i akademický senát univerzity.

Důležité je připomenout, že Home Credit International a.s. inicioval vypovězení smlouvy dříve než Univerzita Karlova. „Nechceme být nadále vtahováni do iracionálních debat o smyslu naší spolupráce, které oba subjekty poškozují ještě před tím, než spolupráce byla vůbec zahájena,“ napsal ČTK mluvčí Home Creditu Milan Tománek. Proto zástupci Home Creditu a Univerzity Karlovy 10. října sepsali dohodu o ukončení spolupráce (.docx).

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť společně s Univerzitou Karlovou „odpískal“ partnerskou smlouvu také samotný Home Credit. Celá záležitost navíc nebyla kritizována pouze novináři, ale také podstatnou částí akademické obce univerzity.

Miloš Zeman

Škoda Auto, o níž vím, že má největší trh právě v Číně (...).
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
V roce 2018 byl čínský trh pro Škodu Auto spolehlivě největší. I po propadu prodejů v první polovině roku 2019 jsou čísla z prodejů vozů značky Škoda nejvyšší právě v Číně.

Škoda Auto zaznamenala v roce 2018 opět rekordní prodej vozů. Po celém světě bylo prodáno 1 253 700 automobilů. Největším odbytištěm byla západní Evropa, kam putovalo bezmála půl milionu vozů. Podle celosvětového srovnání se však nejvíce aut kupovalo v Čínské lidové republice. Oproti roku 2017 zde narostl prodej o 4,9 % a prodalo se 341 tisíc vozů.

Škoda Auto provozuje v Číně celkem pět továren, a to ve městech An-tching, I-Čeng, Nan-ťing, Čchang-ša a Ning-po. Pro čínský trh je také uzpůsobena produkce typů automobilů. Například nové SUV Škoda Kamiq ve verzi GT se prodává pouze v Číně.

Zdroj obrázku: skoda-storyboard.com

Co se týče dalších zemí, druhé místo na žebříčku prodaných vozů za rok 2018 zaujímá Německo se 177 tisíci vozy, na třetím místě je Česko s 94 tisíci vozy.

Největší meziroční nárůst prodeje se udál v Rusku, kde stoupl o 30,7 %. Druhý nejvyšší nárůst prodeje zaznamenala východní Evropa bez Ruska, a to 11,5 %.

V první polovině roku 2019 se ve srovnání s prvním pololetím roku 2018 propadly celosvětové prodeje o 4,9 %. Důvodem byly komplikace na trhu v Číně. Prodeje v Číně se propadly o 23,9 %. Oproti tomu si Škoda Auto polepšila v Rusku (9,6 %), východní Evropě (8,3 %) a západní Evropě (3,2 %). I přesto je stále čínský trh ten největší, co se týče vozů prodaných v jedné zemi (konkrétně jde o 125 900 vozů za pololetí). Z těchto důvodů hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý.

Miloš Zeman

Kdysi dávno, ale to už je 50 let, byla Čína textilní velmoc. Laciná trička a tak dál, někteří lidé usnuli před 50 lety.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Nepravda
Čínská lidová republika se dlouhodobě drží v první desítce exportérů oblečení a textilu a i v současnosti je největším exportérem těchto komodit.

Dle Světové obchodní organizace (WTO) je Čína aktuálně největším (.pdf, str. 119–120) světový exportérem textilu a oblečení a za posledních 30 let je tento podíl meziročně převážně rostoucí.

Databáze WTO popisující tento vývoj sahají pouze do 80. let minulého století a ne 50 let dozadu na konec 60. let. Už v 50. letech ale export textilních výrobků tvořil (str. 28) velkou část čínského vývozu. Interpretujeme-li však výrok tak, že Čína již textilní velmocí není, pak jej budeme hodnotit podle aktuálního stavu.

Z kontextu rozhovoru je zřejmé, že se Miloš Zeman tímto výrokem snažil ilustrovat, že dnešní Čína je technologickou velmocí. To se však nevylučuje s tím, že stále je i velmocí textilní.

Miloš Zeman

Vojtěch Filip myslím říkal, nebyla to okupace, byla to invaze.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Předseda KSČM řekl České televizi, že se o okupaci z hlediska mezinárodního práva nejednalo, šlo prý o invazi.

Prezident hovoří o reakci předsedy KSČM Vojtěcha Filipa na výrok jeho spolustraníka Stanislava Grospiče. Ten řekl 24. října v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus (audio, čas 0:31) následující: „Základní premisa z našeho pohledu souvisí s tím, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný, to jsme řekli několikrát, ale nebyla nijak odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem. Čili jedná se o vstup zahraničních vojsk, který nebyl šťastný, největší problém s tím měla samotná Komunistická strana. Vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo. A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Není správné na takové události zapomínat, ale myslíme si, že není třeba z toho činit významný státní den.“

České televizi (čas 0:35) řekl Filip následovné: ,,Z pohledu mezinárodního práva to byla invaze, násilný vstup, nikoliv okupace, protože došlo ke smlouvě mezi vedením Československé republiky a vojsky Varšavské smlouvy." Stejně se pak také Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce (čas 46:00) v neděli 27. října, kde svá slova potvrdil a poukázal na to, že KSČM zaujímá stanovisko z roku 1998, podle kterého šlo o násilný vstup, který poškodil komunistické hnutí.

Miloš Zeman

Když byla sociální demokracie pod mým vedením v opozici, no tak jsme předkládali dokonce alternativní návrh státního rozpočtu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Nepravda
Podle článku 42 Ústavy může podat návrh zákona o státním rozpočtu pouze vláda. Alternativní návrh rozpočtu tak lze podat pouze v rámci pozměňovacích návrhů. Žádný z návrhů ČSSD však nebyl natolik komplexní, aby se dal označit jako alternativní návrh státního rozpočtu.

Předně je potřeba říci, že návrh státního rozpočtu může podat podle článku 42 Ústavy pouze vláda. Proto podat alternativní návrh rozpočtu po formální stránce není možné. Jediná možnost, která připadá v úvahu, je podat ho v rámci pozměňovacích návrhů. Při hodnocení výroku jsme pominuli tento formální požadavek a zkoumali jsme, jestli po materiální stránce věci ČSSD předložila natolik komplexní pozměňovací návrh, který se dá považovat jako alternativa k vládnímu návrhu.

Alternativní návrh rozpočtu ČSSD byl v médiích spojován s projednáváním rozpočtu na rok 1998, a to na podzim roku 1997 (viz např. článek Lidových novin ze dne 27. září 1997 „ČSSD chystá vlastní rozpočet"). V předchozím roce v médiích rezonovala podpora rozpočtu ze strany dvou sociálně demokratických poslanců, kteří tak učinili proti vůli svého poslaneckého klubu, ale žádný alternativní návrh rozpočtu do médií prezentován nebyl. Na podzim roku 1998 už vládla vláda Miloše Zemana, a tak o alternativním návrhu nemůže být řeč. Z výše uvedeného jsme vyvodili, že se jedná právě o projednávání rozpočtu na podzim roku 1997.

Při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně 21. října 1997 Miloš Zeman uvedl: „Právě zde budou moji kolegové předkládat vlastní alternativu návrhu státního rozpočtu, která nebude zvyšovat rozpočtové příjmy zvyšováním daní, protože by to pouze podlomilo podnikatelskou motivaci a vedlo k dalšímu snížení daňového výnosu. Náš návrh bude zaměřen právě na důsledný boj proti ekonomické kriminalitě.“

V tento den vystoupil v Poslanecké sněmovně další poslanec ČSSD Michal Kraus a navrhl jménem klubu ČSSD pozměňovací návrh k rozpočtu, ve kterém doporučil vládě změnit základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu a navrhl tyto konkrétní změny:

1) navýšení příjmové části rozpočtu o více než 27 miliard na celkovou částku 564,24 miliard korun

2) navýšení příjmové složky obcí o téměř dvě miliardy na celkovou částku 11,22 miliard korun

3) navýšení příjmové složky okresů o 1,5 miliardy na celkovou částku 10,08 miliard korun.

Poslanec Kraus také navrhoval, aby vláda do 12. listopadu 1997 předložila nový návrh státního rozpočtu. Žádný jiný pozměňovací návrh na změnu příjmů a výdajů státního rozpočtu ze strany ČSSD nepřišel. Žádná komplexní změna nebyla navržena ani později, v rámci převodů prostředků mezi jednotlivými kapitolami.

Zmíněný návrh poslance Krause pak nejde z hlediska komplexnosti považovat za alternativní návrh státního rozpočtu. Ostatně již 3. října, tedy před prvním jednáním o návrhu zákona o státním rozpočtu, uvedl pro MF Dnes tehdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross: „Podle zákona nelze rozpočet předkládat formou poslanecké iniciativy.“ A dodal: „Naši tedy nevynalezli nic jiného, než že navrhneme alespoň to, co můžeme – v prvním čtení přijdeme s naším návrhem příjmů a výdajů (...)“.

Miloš Zeman

Mají Slováci senát? Já myslím, že ne. (...) A já si myslím na 95 %, že nemají.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Na Slovensku má zákonodárnou a ústavodárnou moc jednokomorová Národní rada Slovenské republiky.

Parlament na Slovensku tvoří Národní rada Slovenské republiky. Národní rada je jednokomorovým parlamentem (.pdf, str. 2) a má 150 poslanců volených na čtyři roky. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR, Národní rada vytváří výbory, které mají legislativní a kontrolní funkci.

Národní rada je jediným ústavodárným a zákonodárným orgánem Slovenské republiky. Dále působí v oblasti kontroly a národní i zahraniční politiky.

V oblasti kontroly se zaměřuje především na kontrolu slovenské vlády a jejích členů. Konkrétně pak kontroluje státní rozpočet, vyslovuje souhlas s vládním programem a kontroluje jeho dodržování, v neposlední řadě také hlasuje o důvěře nebo nedůvěře vládě.

V oblasti národní a mezinárodní politiky pak do její působnosti spadá například vyhlašování války nebo schvalování mezinárodních smluv před jejich podpisem. Národní rada také vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území Slovenské republiky a dále například uděluje souhlas s přítomností zahraničních ozbrojených sil na území Slovenska.

Miloš Zeman

Tam byly nějaké majetkoprávní spory (u TV NOVA, pozn. Demagog.cz) a my jsme bohužel museli platit pokutu 10 miliard korun i kvůli tomu, že se nějaká instituce, teď nevím, jestli to byl mediální výbor Poslanecké sněmovny nebo někdo takový, vyjádřil, že je všechno v pořádku. Tak jsme na to kývli, no a ono to v pořádku nebylo.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
V roce 2003 proběhlo arbitrážní řízení mezi CME a ČR týkající se majetkoprávních vztahů v TV Nova, které vyústilo v prohru ČR a povinnost zaplatit kompenzaci CME přesahující 10 miliard Kč. Odpovědnost ČR z velké části způsobilo jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Výrokem je odkazováno na majetkoprávní spory z let 1999 až 2003 mezi generálním ředitelem TV Nova Vladimírem Železným (respektive společností CET 21, držitelem vysílací licence) a americkými investory (společností CME). Společnost CME byla dle svého tvrzení poškozena na svých investicích do TV Nova pokusem Vladimíra Železného o odříznutí zahraničních investorů.

Generální ředitel Železný byl ve svém pokusu o odštěpení TV Nova od CME podpořen v roce 1999 Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, na kterou je ve výroku nejasně odkazováno. Tyto okolnosti vyústily v arbitrážní řízení (neboli rozhodčí řízení), jež skončilo v neprospěch České republiky, která měla povinnost (.pdf) chránit americké zahraniční investice. Vítězná společnost CME v arbitrážním sporu získala přes 10 miliard korun od státu.

Miloš Zeman

Slyšel jsem, že se Abú Bakr Bagdádí vyhodil do povětří.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa spáchal vůdce ISIS Abú Bakr Bagdádí sebevraždu odpálením vesty s náložemi.

Abú Bakr Bagdádí zemřel při americkém zásahu, který proběhl 26. října 2019. Jeho smrt potvrdil americký prezident Donald Trump v tiskovém prohlášení 27. října. Podle tohoto prohlášení se vůdce teroristické organizace Islámský stát zabil odpálením výbušné vesty poté, co se před americkým komandem schoval do podzemí. Jeho identitu potvrdily testy, které byly provedeny na ostatcích.

Zprávy o smrti Bagdádího se v médiích objevily již před oficiálním vyjádřením Donalda Trumpa s odkazy na irácké a íránské bezpečnostní zdroje (např. zpráva z ČTK na serveru iRozhlas a zpráva z CNN, kterou článek zmiňuje). Již v těchto zprávách se zmiňuje odpálení sebevražedné vesty s odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany.

Později smrt svého vůdce potvrdil v audio nahrávce i Islámský stát, přičemž se zmínil také o úmrtí mluvčího Abú Hasana Muhádžira (agenturní zpráva v českých médiích např. zde). Ve stejné nahrávce informoval o zvolení nového vůdce, kterým je Abú Ibráhím Hášimí Kurajší.

Miloš Zeman

Pozitivní zprávou je i to, že údajně byl dopaden i muž číslo dvě Islámského státu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Nedlouho poté, co při zásahu amerického komanda zemřel vůdce tzv. Islámského státu Abú Bakr Bagdádí, byl zabit mluvčí teroristické organizace Abú Hasan Muhádžir, o kterém se mluvilo jako o druhém muži organizace a možném Bagdádího nástupci.

27. října, tedy v den, kdy americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil smrt vůdce ISIS v tiskovém prohlášení, se zároveň objevily zprávy (např. zpráva ČTK na serveru iRozhlas) o smrti Abú Hasana Muhádžira, mluvčího tzv. Islámského státu, kterou oznámily syrské kurdské milice. Na Twitteru o tom informoval Mazloum Abdi, velitel arabsko-kurdské koalice SDF, jejíž dominantní ozbrojenou složkou jsou syrské kurdské milice YPG.

29. října Trump na Twitteru napsal, že americké jednotky zabily dalšího významného muže tzv. Islámského státu, který byl „první náhrada za Bagdádího“.

Oficiální americký zdroj poté potvrdil, že Trump měl na mysli smrt mluvčího Abú Hasana Muhádžira. Smrt Muhádžira posléze potvrdila i samotná teroristická organizace na stejné nahrávce, na níž potvrdila smrt vůdce Bagdádího (agenturní zpráva v českých médiích např. zde). Organizace zde také informovala o zvolení nového vůdce, kterým je Abú Ibráhím Hášimí Kurajší.

Miloš Zeman

Zajímavé je, že ten zásah (proti bin Ládinovi, pozn. Demagog.cz) nebyl v Afghánistánu, ale v Pákistánu.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Usáma bin Ládin byl skutečně dopaden a zabit ve městě Abbottábád ležícím na severovýchodě Pákistánu.

Pro připomenutí: Usáma bin Ládin byl zakladatelem džihádistické teroristické organizace al-Káida, která mimo jiné stála za útoky 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Bin Ládin byl jakožto čelní představitel al-Káidy jedním z hlavních cílů především amerických tajných služeb. Ty ho dopadly až 10 let po událostech 11. září, a to 2. května 2011 v pákistánském městě Abbottábád, kde ho přímo na místě zásahu zabilo americké vojenské komando.

Na mezinárodněprávní dimenzi zásahu poukazuje článek deníku The New York Times. Uvádí, že zásah byl proveden na území suverénního státu bez předchozí konzultace a oficiálního povolení ze strany Pákistánu, čímž Američané obešli obvyklý postup. Dle zmíněného textu právní zástupci USA své rozhodnutí zdůvodňovali nutností utajení celé operace a nedůvěryhodností pákistánských zpravodajských služeb, které by mohly chystanou operaci ohrozit. Dle interpretace Nejvyššího soudu USA odvolávající se na společné ustanovení článku 3 Ženevské úmluvy, jenž se týká vnitrostátních ozbrojených konfliktů, jsou Spojené státy ve válečném konfliktu s organizací al-Káida, přičemž tento konflikt není územně vymezen, a tím není mezinárodní (neodehrává se mezi dvěma státy). Dle výkladu judikatury Nejvyššího soudu USA k porušení mezinárodního práva tudíž nedochází (.pdf, str. 779).

Reakce Pákistánu byla rozporuplná. Například v době těsně po provedeném útoku pákistánské ministerstvo zahraničí i tamní premiér ve svých oficiálních vyjádřeních uznali právo USA na likvidaci bin Ládina kdekoliv na světě a zásah přijali pozitivně. Ta stejná vláda se ovšem později, po kritice ze strany USA ohledně její neschopnosti bin Ládina dopadnout, proti zásahu ohradila. Z jejího pohledu šlo o nepovolenou jednostrannou akci. Zdá se však, že žádné reálné či právní kroky ze strany Pákistánu nenásledovaly.

Pákistán rovněž vzhledem k okolnostem útoku vytvořil tzv. Abbottábádskou komisi, která měla za úkol prošetřit okolnosti dopadení bin Ládina. Dle NY Times závěry komise poukazují na neschopnost pákistánských policejních a ozbrojených sil bin Ládina odhalit a dopadnout. Dle zmiňovaného článku se zároveň nevylučuje možnost spolupráce bin Ládina s některými vysokými představiteli pákistánského státu.

Název al-Káida bývá překládán jako „základna“ a původně šlo o bojovníky proti sovětské invazi do Afghánistánu. Od roku 1998 tato organizace deklarovala právo na ozbrojené útoky proti občanům USA. Útoky 11. září, které stály život 2 977 osob, vyústily v politickou reakci vrcholných představitelů Spojených států, která je známa jako válka proti terorismu. V rámci této politické a strategické doktríny došlo například k invazi do Afghánistánu, který al-Káidě poskytoval zázemí.

Miloš Zeman

Naše Poslanecká sněmovna už před několika lety schválila obdobné (jako Sněmovna reprezentantů USA, pozn. Demagog.cz) usnesení o té genocidě (Arménů, pozn. Demagog.cz).
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Poslanecká sněmovna ČR schválila usnesení o genocidě Arménů v dubnu 2017 na 56. schůzi.

Poslanecká sněmovna schválila usnesení (.pdf, str. 1), kde odsoudila mimo jiné i genocidu Arménů na osmanském území za 1. světové války, 25. dubna 2017 na 56. schůzi Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi, a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“

Bývalý arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan postoj České republiky uvítal. Arménskou genocidu akceptuje v současné době přes 20 států světa, jako například Německo, Francie, Rusko, Slovensko nebo Nizozemsko. Letos v říjnu přijala rezoluci také Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických.

Ve svém prohlášení členové Sněmovny reprezentantů neodsuzují na rozdíl od české Sněmovny genocidu obecně, ale pouze genocidu proti křesťanům (nejen proti Arménům, ale také proti Asyřanům, Maronitům, Aramejcům a dalším). Také uvádějí několik příkladů z americké historie, kdy se Spojené státy již proti genocidě Arménů vyslovily. Vyzývají k šíření povědomí o arménské genocidě a také, stejně jako v českém prohlášení, abychom v budoucnu podobným zločinům proti lidskosti předcházeli. Rezoluci přijaly všechny státy USA kromě Mississippi.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin označil schválení americké rezoluce za „zneužití historie jako politického nástroje“. Turecko totiž čelí kritice ze strany Donalda Trumpa z důvodu tureckého vpádu do severní Sýrie.

Důvodem genocidy Arménů byla prohra Turků s Rusy v lednu 1915, vláda Mladých Turků následně obvinila Armény ze zrady. Nejprve byli zavražděni arménští vojáci a začalo se hromadně zabíjet v arménských vesnicích. V dubnu 1915 pak bylo zatčeno a následně zavražděno asi 250 arménských intelektuálů a politiků. Masakry trvaly až do roku 1923 a osmanskými Turky bylo zabito až 1,5 mil. Arménů. Turecko uznává, že při vojenských operacích zahynulo z důvodu vzniklého chaosu přes půl milionu Arménů, ale termín „genocida“ odmítá.

Miloš Zeman

Já bych se spíš vrátil k té turecké ofenzívě v Sýrii, kterou jsem pro změnu odsoudil v projevu v Poslanecké sněmovně.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
U příležitosti hlasování o základní podobě státního rozpočtu pro rok 2020, které proběhlo 23. října 2019, přednesl Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně svůj projev. V něm se okrajově věnoval i situaci v Sýrii. Vyjádřil v této věci negativní postoj.

Šest dní poté, co Turecko zahájilo operaci Pramen míru, tedy 15. října 2019, proběhlo na půdě PS projednávání Stanoviska Poslanecké sněmovny k situaci na turecko-syrské hranici. Šestibodový návrh usnesení byl odhlasován 147 hlasy, což byl rovněž počet všech přihlášených poslanců.

Poslanci v těchto šesti bodech vyjádřili solidaritu syrskému obyvatelstvu a turecký útok jednohlasně shledali porušením mezinárodního práva. Vyjádřili souhlas s rozhodnutím vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Nesouhlas naopak vyjádřili ve věci vyhrůžek směřujících ze strany Turecka k zemím EU a odsoudili vraždu generální tajemnice strany Budoucí Sýrie Hevrin Khalaf. V neposlední řadě vyzvaly Andreje Babiše k podání podnětu na ekonomicky-politické opatření vůči Turecku v rámci orgánů EU. Plné znění zde (.pdf).

Dne 23. října 2019, na schůzi Poslanecké sněmovny č. 35, vystoupil Miloš Zeman před poslanci ve věci projednávání státního rozpočtu pro rok 2020. V rámci svého projevu prezident Zeman krátce vyjádřil i negativní stanovisko vůči situaci v Sýrii a naopak podpořil usnesení PS č. 738 o situaci na turecko-syrské hranici. Konkrétně se vyjádřil takto:

Dámy a pánové, zcela závěrem bych chtěl konstatovat, že plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci jeho území.“



Miloš Zeman

Já jsem velmi rád, že tam zasáhla syrská armáda. Já jsem velmi rád, že v jejich řadách jsou konečně kurdští bojovníci.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Nepravda
Syrská armáda skutečně zasáhla proti turecké ofenzívě v Sýrii, a to na základě dohody s Kurdy, vedené koalicí Syrských demokratických sil. Kurdské jednotky však nebojovaly v řadách syrské armády, ale jako spojenci.

Během turecké ofenzívy v Sýrii, která byla zahájena 9. října 2019, došlo v neděli 13. října 2019 k uzavření dohody s Kurdy. Tato dohoda vznikla za vedení koalice Syrských demokratických sil (SDF) a syrské armády Bašára al-Asada (SAA). Na základě ní vstoupila syrská armáda do severosyrského pohraničí s cílem odrazit tureckou ofenzívu. Spolu se SAA byli vysláni i Rusové, kteří chtěli zabránit střetům mezi syrskou a tureckou armádou, a začali hlídkovat na linii mezi armádami obou zemí. Po řadě bojů mezi Tureckem a SDF došlo k uzavření příměří a dohody, jejímž cílem je stáhnutí kurdských sil z turecko-syrského pohraničí. Kurdové dokončili stáhnutí z pohraničí 29. října 2019. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně oznámil vytvoření společných turecko-ruských hlídek, které od 1. listopadu 2019 začaly turecké hranice se Sýrií střežit.

Je však nutno podotknout, že SDF nebojovaly „v řadách“ syrské armády, ale jako spojenci. SDF uvedlo, že jsou připraveni diskutovat o vstupu do syrské armády, jakmile se konflikt v Sýrii politicky vyřeší. Syrské ministerstvo obrany nabídlo přijetí jakékoliv kurdské jednotky do svých řad, tuto nabídku však SDF odmítly s odůvodněním, že jejich cílem vždy bylo uznání výhradních práv a struktury SDF vedoucí k restrukturalizaci Syrské armády, jejímiž členy by se jednotky SDF eventuálně mohly stát.

Miloš Zeman

(...) některá opatření, k nimž se přidala i Česká republika, jako je například zákaz vývozu zbraní do Turecka (...)
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
14. října 2019 vláda pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka.

Česká republika patřila k aktivním vývozcům vojenského materiálů do Turecka. Minulý rok ČR vyvezla do Turecka vojenský materiál v hodnotě zhruba 139 milionů korun.

9. října zahájilo Turecko vojenskou invazi do severovýchodní Sýrie. 14. října se sešel premiér Babiš s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. Po schůzce Jan Hamáček oznámil, že ČR pozastavuje vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Přesto den před schůzkou Karel Havlíček hájil vývoz zbraní podnikatelskými zájmy. Embargo na vývoz zbraní stihlo ještě před 14. říjnem uvalit Německo, Francie či Nizozemsko. 15. října tureckou invazi odsoudila i česká Poslanecká sněmovna. Ve stejný den ministři EU schválili celounijní embargo a konkrétní kroky nechali na jednotlivých členských zemích.

Ještě před zahájením invaze se premiér Babiš sešel s tureckým premiérem Erdoganem, kde na rozdíl od EU podpořil Erdoganův plán na vytvoření bezpečnostní zóny na kurdských územích v Sýrii. Erdogan následně plán využil k legitimizaci invaze do Sýrie.

Miloš Zeman

Já podporuji zvýšení starobních důchodů, ale tady ne kvůli těm šesti miliardám (za slevy na jízdném, pozn. Demagog.cz), pane Soukupe, to zvýšení starobních důchodů bude stát výrazně více a už stojí.
Týden s prezidentem, 31. října 2019
Pravda
Prezident již dříve vyjádřil podporu pro zvýšení starobního důchodu. Výdaje na slevy na jízdné byly za rok fungování odhadnuty na 5,6 mld. Kč. Novela zákona zvyšující důchody povede k navýšení výdajů státního rozpočtu na důchody v roce 2020 o 34,9 mld. Kč.

Prezident ČR 16. září 2019 podepsal zákon 244/2019 Sb. o důchodovém pojištění, který zvyšuje průměr starobního důchodu o 900 Kč (z toho zákonná valorizace představuje asi 750 korun a doplatek zhruba 150 korun). „Já podporuji jak růst důchodů, tak růst minimální mzdy,“ uvedl o několik dní dříve prezident Zeman.

Sleva 75 % na jízdném pro seniory a studenty, na kterou je částkou 6 miliard korun odkazováno ve výroku, si dle vyjádření Ministerstva dopravy vyžádala za rok fungování přes 5,6 miliardy Kč. Původně byla Ministerstvem dopravy předpokládána suma na výdaje 6 miliard Kč. Odkazovaná suma tedy opravdu přibližně odpovídá realitě.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí vzrostou příští rok výdaje na důchody o 34,9 mld. Kč především v důsledku výše zmíněného zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. Podle Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky (.pdf, str. 24) na léta 2021 a 2022 vzrostou mezi rokem 2020 a 2021 výdaje na důchody o 27,0 mld. Kč a z roku 2021 na rok 2022 o dalších 17 mld. Kč.