Já bych se spíš vrátil k té turecké ofenzívě v Sýrii, kterou jsem pro změnu odsoudil v projevu v Poslanecké sněmovně.
U příležitosti hlasování o základní podobě státního rozpočtu pro rok 2020, které proběhlo 23. října 2019, přednesl Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně svůj projev. V něm se okrajově věnoval i situaci v Sýrii. Vyjádřil v této věci negativní postoj.
Šest dní poté, co Turecko zahájilo operaci Pramen míru, tedy 15. října 2019, proběhlo na půdě PS projednávání Stanoviska Poslanecké sněmovny k situaci na turecko-syrské hranici. Šestibodový návrh usnesení byl odhlasován 147 hlasy, což byl rovněž počet všech přihlášených poslanců.
Poslanci v těchto šesti bodech vyjádřili solidaritu syrskému obyvatelstvu a turecký útok jednohlasně shledali porušením mezinárodního práva. Vyjádřili souhlas s rozhodnutím vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Nesouhlas naopak vyjádřili ve věci vyhrůžek směřujících ze strany Turecka k zemím EU a odsoudili vraždu generální tajemnice strany Budoucí Sýrie Hevrin Khalaf. V neposlední řadě vyzvaly Andreje Babiše k podání podnětu na ekonomicky-politické opatření vůči Turecku v rámci orgánů EU. Plné znění zde (.pdf).
Dne 23. října 2019, na schůzi Poslanecké sněmovny č. 35, vystoupil Miloš Zeman před poslanci ve věci projednávání státního rozpočtu pro rok 2020. V rámci svého projevu prezident Zeman krátce vyjádřil i negativní stanovisko vůči situaci v Sýrii a naopak podpořil usnesení PS č. 738 o situaci na turecko-syrské hranici. Konkrétně se vyjádřil takto:
„Dámy a pánové, zcela závěrem bych chtěl konstatovat, že plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci jeho území.“
Prezident Zeman se v pravidelném povídání s Jaromírem Soukupem věnoval řadě témat. Kromě obvyklého nadávání na novináře se dotknul situace na Blízkém Východě, invaze vojsk Varšavské smlouvy či znečišťování životního prostředí.