Demagog.cz

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Proto jsme sestavili Národní investiční plán – 20 tisíc projektů v hodnotě 8 tisíc miliard. Kompletní investiční potenciál naší země na příštích 30 let. ČT24, 1. ledna 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Vláda v prosinci 2019 představila Národní investiční plán na roky 2020–2050, který obsahuje dvacet tisíc projektů a investic v hodnotě osmi bilionů Kč. V jistém slova smyslu se jedná o seznam investičních možností a potenciálních investic.

Takzvaný Národní investiční plán představil předseda vlády Andrej Babiš 16. prosince 2019.

Jedná se o nezávazný seznam plánovaných projektů a investic v hodnotě osmi bilionů korun. Celý dokument je volně dostupný na webových stránkách vlády. Můžeme se dočíst, že nejvíce z plánovaných investic má proběhnout ve sféře dopravy. Konkrétně se píše o 77,4 % z celkového objemu peněz (.pdf, str. 19), konkrétně se počítá s 6 biliony 154 miliardami korun. Naopak rezorty s nejmenšími sumami jsou resort zahraničí (4 miliardy) a úřad vlády (115 miliónů). Diskutované jsou rovněž plánované nové jaderné bloky. Konkrétně plánované rozšíření v Dukovanech v roce 2029 a zatím nespecifikované rozšíření v JE Temelín.

Celkem se v plánu setkáme se zmiňovanými dvaceti tisíci projekty. Jsou rozdělené podle rezortů a také podle krajů. Nejvíce plánovaných peněz je přiděleno u Jihomoravského kraje, bezmála 703 miliard (.pdf, str. 217). Na opačném konci seznamu je kraj Karlovarský, kde je uvedeno 47 miliard 145 milionů korun (.pdf, str. 175).

Rovněž je pravdivé, že tzv. Národní investiční plán operuje s horizontem třiceti let, konkrétně 2020 až 2050.

Otázce investic jsme se věnovali například v nedávném ověření výroku exministra financí Miroslava Kalouska. Je zde uvedeno, že výše státních investic v roce 2019 (.pdf, str. 24) dosáhla 122,3 miliardy Kč a v roce 2020 se počítá se 135 miliardami. Když pomocí jednoduché matematiky vydělíme zmiňovanou částku 8 bilionů číslem 30 (30 zmiňovaných let), tak dostaneme číslo 267 miliard. Tolik by musel stát uvolňovat průměrně každý rok na tzv. kapitálové výdaje (=investice) z rozpočtu. Což je drasticky více, než vláda investuje v dnešní době.

Ovšem pojem „investiční potenciál“ v tomto slova smyslu můžeme chápat i jinak. Národní investiční plán vychází z tzv. Mapy investičních preferencí, která je popsaná na straně 14. V praxi byla oslovena jednotlivá ministerstva, obce, města, kraje a jejich organizace, které měly deklarovat své investiční potřeby. Podmínkami byla velikost projektu a dlouhodobost dopadu. Na straně 16 je popsán mechanismus výběru a realizace projektů. A také financování, u kterého je uvedena nutnost hledat nové zdroje. Za kritický je také považován nedostatek financí.

Termín „investiční potenciál“ si tedy můžeme vyložit jako „možnost investice“. V praxi se můžeme na Národní investiční plán dívat jako na seznam možných realizovatelných projektů a investic. A v tom případě dáváme premiéru Babišovi za pravdu.