Demagog.cz

Karel Havlíček
Karel Havlíček
Mimo jiné prochází teď diskuzí rekodifikace stavebního práva, která by rovněž měla stavební objekty zjednodušit, ale to se tolik netýká dálnic a silnic. Týden v politice, 2. února 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Rekodifikace stavebního práva je téma, které se v České republice řeší už od roku 2017, avšak je stále aktuální a diskuze nepolevují. Součástí návrhu je také urychlení a usnadnění nové výstavby. Dálnice a silnice jsou však svými schvalovacími postupy specifické.

První zmínky o rekodifikaci stavebního zákona pocházejí již ze září roku 2017, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě dokument mapující problematické okruhy v oblasti veřejného stavebního práva pod názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva-Základní teze. V návaznosti pak o rok později MMR vydalo materiál s názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva, informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace. Ten reaguje na vyjádření Vlády ČR, která ve svém programu prosazuje zjednodušení a zkrácení přípravy výstavby v České republice. Dokument tak seznamuje se stávající legislativou týkající se stavebního zákona a upozorňuje na problematické body a roztříštěnost právní úpravy. Zároveň však navrhuje řešení a stanovuje cíle v jednotlivých oblastech.

Ve spolupráci MMR s Hospodářskou komorou ČR byl následně vydán věcný záměr stavebního zákona, který vláda již v červnu 2019 schválila a pověřila Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovat návrh stavebního zákona.

Mezi základní změny stavebního práva patří právě zjednodušení projektové dokumentace, které má vést ke snížení byrokratické zátěže. Dále pak například redukci počtu přezkumů, jedno rozhodnutí o povolení stavby či sjednocení stávajících obecných a speciálních stavebních úřadů do nové soustavy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.

Leden tohoto roku je tak plný diskuzí o kompromisech v návrhu, který hodlá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová upravit. Nejvýraznějším bodem návrhu je zřízení nového státního modelu. Momentální návrh je tak velmi kritizován a je označen za uspěchaný a nedokončený. Je tedy pravdou, že diskuze o rekodifikaci stavebního zákona probíhají momentálně na poměrně intenzivní úrovni. Původně měl zákon být účinný již od roku 2021, podle nynějších neshod se však jeho účinnost předpokládá až od poloviny roku 2023.

Diskuze je vedena nad tzv. nárazníkovou zónou okolo kulturních památek UNESCO, která je v návrhu zákona vedena pouze jako nezávazná informace. O návrhu bude s ministryní Dostálovou jednat i sněmovní pracovní skupina, která se podílela na přípravě digitalizace stavebního řízení a pomůže tak s touto problematikou. Svaz měst a obcí pak s ministryní dohodl, že úředníci zodpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu.

Co se pak týče silnic a dálnic, tak 7. listopadu 2018 vstoupila v platnost nová vyhláška upravující projektovou dokumentaci dopravních staveb. Součástí úprav územního plánování je důležité rozlišit úroveň státní a samosprávní. Návrh totiž mimo jiné omezuje střet zájmů, přičemž samospráva by měla omezené pravomoci zasahovat do státních procesů. Předpokládá se tedy zavedení realizačního nástroje na státní úrovni, který by řešil celostátní nebo evropský záměr. Tento nástroj by vkládal přípravy významných záměrů, jako jsou právě dálnice i silnice, do kompetence státu, který by tak nebyl závislý na rozhodnutí samosprávy.