Chtěli bychom je podchytit systémovou sociální prací, kterou bychom chtěli platit z fondů EU, protože začíná nové programové období. A čtvrtina peněz, které dostaneme, bude povinně dle představ Evropské komise alokována na vyloučené lokality.
Dle článku 7 připravovaného nařízení o Evropském sociálním fondu plus budou členské státy muset alokovat čtvrtinu prostředků tohoto fondu do vyloučených lokalit. Tento fond však tvoří pouze cca 14 % celkových prostředků určených České republice.
Ministryně Maláčová hovoří v rozhovoru o lidech, u kterých hrozí, že jim již nebudou v budoucnu přiděleny dávky na bydlení vzhledem k podmíněnosti dávky aktivitou příjemce. Dle nového návrhu (.docx, str. 1) zákona o přídavku na bydlení by totiž příjemci měli pracovat, chodit na veřejné prospěšné práce nebo si zaměstnání aktivně hledat.
Na období od roku 2021 do roku 2027 navrhuje Komise celkový rozpočet (.pdf, str. 36) ve výši 1 279 miliard € v prostředcích na závazky v běžných cenách, což odpovídá zhruba 1,11 % hrubého národního důchodu EU-27 (tedy již po vystoupení Velké Británie z Evropské unie). Z hlediska vyloučených lokalit nabývá velkého významu kohezní politika EU, neboli politika hospodářské a územní soudržnosti, jež má za cíl snižování rozdílů mezi regiony a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Evropská komise navrhla pro kohezní politiku rozpočet, který se podobá minulým obdobím, avšak dochází ke snížení prostředků o cca 5 %.
Dále by podle tohoto prozatímního návrhu měla Česká republika celkově obdržet 20 miliard € pro politiku soudržnosti v běžných cenách z fondů EU během programového období 2021–2027. Z této částky by mělo 10,52 miliard € tvořit prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 6,44 miliard € z Fondu soudržnosti a 2,74 miliard € z Evropského sociálního fondu plus. Dle článku 7 připravovaného nařízení, které má upravovat právě pravidla čerpání z Evropského sociálního fondu plus pak platí, že „členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi)“.
Příslušná ustanovení článku 4 pak zní následovně:
„vii) posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;
viii) podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;
ix) zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;
x) podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;
xi) řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření“.
Toto ustanovení se přitom týká pouze Evropského sociálního fondu plus. Návrh nařízení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti přitom žádné podobné ustanovení neobsahuje. Stejně tak ani návrh nařízení o ustanoveních všem fondům společných.
Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle představ Evropské komise bude do vyloučených lokalit povinně alokována čtvrtina prostředků pouze Evropského sociálního fondu plus. V českém kontextu to znamená přibližně 0,7 miliardy €, tedy pouze cca 3,4 % z celkových prostředků určených pro Českou republiku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se chystá ke zpřísnění systému dávek na bydlení. Ověřili jsme rozhovor, který poskytla pro iRozhlas.