Když čtete statistiku, kupodivu zjistíte, že eurozóna má vyšší nezaměstnanost a pomalejší tempo hospodářského růstu než země, které v eurozóně nejsou.
Míra nezaměstnanosti ve státech eurozóny je skutečně vyšší, než je tomu v případě zemí EU, které členy eurozóny nejsou. HDP také roste pomaleji ve státech eurozóny než v zemích EU, které euro dosud nepřijaly.
V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).
Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.
Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.
Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.
Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).
