Demagog.cz

Prezident Miloš Zeman v době krize

Nová doba! Poslechněte si interview s prezidentem Zemanem na Frekvenci 1, tentokrát interaktivně přímo s ověřenými faktickými výroky! Vyhlásil Miroslav Kalousek občanskou válku? Co že je to ten teletext? Nejen to v naší analýze, kterou tentokrát můžete spojit přímo se zvukovým záznamem pořadu.

Ověřili jsme
Frekvence 1 ze dne 19. dubna 2020 (moderátor Luboš Procházka, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Prezident Miloš Zeman v době krize

19 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mimochodem, pro Vaši informaci, před asi dvěma dny na varšavském letišti přistálo letadlo Mrija, které vezlo čínské dodávky zdravotnického materiálu do Polska, a na tom varšavském letišti byl premiér a další činitelé, aby poděkovali Číně za tyto dodávky. !

Letoun Mrija, největší nákladní letadlo na světě, přistál na varšavském letišti v úterý 14. dubna 2020, tedy pět dní před uskutečněním rozhovoru. Na místě ho skutečně přivítal polský premiér a ředitelé společností, které let zorganizovaly.

skrýt celé odůvodnění

Nákladní letoun Antonov An–225 „Mrija“ v úterý 14. dubna 2020 ráno (pět dní před rozhovorem) přistál na letišti Frédérica Chopina ve Varšavě. Ve svém nákladním prostoru přivezl kolem 100 tun zdravotnického materiálu z čínského města Tchien-ťin.

The world's largest cargo plane, the An-225 Mriya, has taken off with 76 tons of protective suits, 11 tons of face shields and 9 tons of masks on board. 

More than 1050 m3 of security equipment ordered in 🇨🇳 by @kghm_sa and @GrupaLOTOS will land tomorrow in 🇵🇱. #CargoForPoland pic.twitter.com/RqEKtSFIcg

— Ministry of Foreign Affairs 🇵🇱 (@PolandMFA) April 13, 2020

Let zorganizovala polská polostátní těžební společnost KGHM a polostátní petrochemická společnost Lotos. Nejednalo se o let organizovaný přes alianční program SALIS, jak jej využila Česká republika, byť je Polsko rovněž členem programu.

Přílet sledoval na místě i polský premiér Mateusz Morawiecki a generální ředitelé společností KGHM a Lotos:

🎥 "To bezprecedensowy transport, który będziemy w najbliższych tygodniach powielać, będziemy ściągać jak najwięcej sprzętu. Dodatkowo koncentrujemy się na produkcji krajowej. Chcemy działać dwutorowo" - premier @MorawieckiM

➡️ Cała wypowiedź: https://t.co/5MT5hDsrra pic.twitter.com/kvGHcDXHKz

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Premier @MorawieckiM: Do Polski przybyły kolejne środki ochrony osobistej

📰 Czytaj więcej: https://t.co/MUeLkxYGFm
📸 Zdjęcia: https://t.co/wzlSHw6Pu1 pic.twitter.com/e6IEGvygWe

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem nikdy neudělil státní vyznamenání aktivnímu politikovi. !

Za své první funkční období udělil Miloš Zeman státní vyznamenání třem aktivním českým politikům, kteří v tu dobu zastávali volenou nebo exekutivní funkci, a třem zahraničním politikům, v tu dobu ve volených nebo exekutivních funkcích.

skrýt celé odůvodnění

Seznam udělených státních vyznamenání, které uděluje prezident republiky, lze nalézt na stránkách hradu. Těmi jsou:

Na stejném místě je také seznam všech nositelů daného státního vyznamenání.

V průběhu svého prvního funkčního období udělil prezident Zeman vyznamenání, mimo jiných, i těmto aktivním politikům:

28. října 2013, Medaile Za zásluhy prvního stupně: 

28. října 2014, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

  • doc. JUDr. Robert Fico, CSc., premiér Slovenské republiky v období 4. dubna 2012 – 23. března 2016

28. října 2015, Medaile Za zásluhy prvního stupně

  • Ing. Jiří Hlavatý, senátor zvolený za senátní obvod Trutnov.

28. října 2017, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když čtete statistiku, kupodivu zjistíte, že eurozóna má vyšší nezaměstnanost a pomalejší tempo hospodářského růstu než země, které v eurozóně nejsou. !

Míra nezaměstnanosti ve státech eurozóny je skutečně vyšší, než je tomu v případě zemí EU, které členy eurozóny nejsou. HDP také roste pomaleji ve státech eurozóny než v zemích EU, které euro dosud nepřijaly.

skrýt celé odůvodnění

V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).

Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.

Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.

Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.

Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Už tři roky upozorňuji na to, že vyhazujeme každý rok třicet miliard korun na dotace na solární elektrárny.

Podpora solární energie dosahuje v posledních letech téměř 30 miliard, přičemž Miloš Zeman opakovaně tyto částky kritizuje jako příliš vysoké. Tuto podporu ovšem neplatí pouze stát, ale i spotřebitelé v ceně elektřiny.

skrýt celé odůvodnění

Nemůžeme hodnotit, zda se v případě dotací na solární elektrárny jedná o vyhozené peníze. Můžeme pouze zhodnotit, zda se skutečně jedná o dotaci ve výši 30 mld. Kč.

Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl René Neděla, náměstek pro energetiku. Již z tohoto výroku jednoznačně vyplývá, že ze státního rozpočtu nemůže každoročně odcházet 30 mld. Kč pouze na solární elektrárny. Prezident Zeman však ve svém výroku neuvádí, že se jedná o „vyhazování“ peněz jen ze státního rozpočtu, a tak předpokládáme, že hovoří o penězích, které jsou placeny jak státem, tak i soukromými subjekty.

Z celkové částky více než 45 mld. Kč bylo v roce 2018 na obnovitelné zdroje vyhrazeno 43,7 mld. Kč. Zbytek částky byl vyhrazen na podporu kogeneračních elektráren. Solárním elektrárnám pak byla z těchto zdrojů poskytnuta podpora ve výši 29,2 mld. Kč, v roce 2017 se jednalo o 27 mld. Kč. Tyto částky ovšem zahrnují nejen finance zprostředkované státním rozpočtem, ale i spotřebiteli, jak již bylo zmíněno výše. Kolik pak dodává finančních prostředků na podporu solárních elektráren samostatný stát není zjistitelné. Jedná se totiž o podporu programu týkajícího se obnovitelných zdrojů jako celku. Z předchozích čísel ovšem jednoznačně vyplývá, že dotace státu na solární elektrárny nemohou dosahovat částky 30 mld. Kč ročně.

Miloš Zeman je kritikem solárních elektráren již několik let. Jedna z jeho prvních kritik pochází již z roku 2013, proto můžeme konstatovat, že prezident na toto téma upozorňuje déle než tři roky. Se zvyšující se částkou, určenou na podporu solární energie, se také zvyšuje částka, kterou prezident disponuje ve svých argumentacích. V posledních třech letech, o kterých prezident hovoří, však kritizoval především částky v rozmezí 2627 mld. Kč.

Přestože předpokládáme, že Miloš Zeman nehovoří pouze o prostředcích státního rozpočtu, ale souhrnně o všech zdrojích dotací pro solární elektrárny, je třeba poukázat na to, že v minulosti opakovaně zaměňoval výši dotací na všechny obnovitelné zdroje s dotacemi pouze na solární energetiku.

Podobný výrok pak pronesl i minulý týden. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 30 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti, a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,řekl Zeman již v pořadu televize Prima Partie 12. dubna 2020. 

Je ale třeba upozornit, že zatímco v minulých výrocích přičítal celých 30 miliard výdajům státního rozpočtu, nynější výrok je již přesnější, když se dá chápat i tak, že oněch zmiňovaných 30 miliard jsou celkové výdaje na podporu fotovoltaických elektráren, nikoliv pouze výdaje státního rozpočtu.

Zdroj: iROZHLAS.cz

 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Na tom teletextu máte tabulku dvaceti osmi zemí, a ta tabulka obsahuje údaj, počet zemřelých na milion obyvatel. My jsme v této tabulce na prvním, tedy nejlepším místě. Těsně za námi je Izrael, což je dobré sousedství.

Teletext ČT v souladu s výrokem obsahuje tabulku s počty obětí pandemie na milion obyvatel. Tabulka obsahuje momentálně údaje o 30 zemích. Navýšení z 28, které jsou uvedeny ve výroku, je nejspíše způsobeno aktualizací tabulky. Nejméně obětí má ČR, kterou následuje Izrael.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem obsahuje teletext ČT na straně 132 (k 22. 4. 2020) tabulku s počty obětí pandemie (COVID-19) na jeden milion obyvatel. 

Tabulka momentálně obsahuje údaje o 30 zemích, což je o 2 víc než ve výroku Miloše Zemana. Tato malá nepřesnost může být způsobena aktualizací tabulky (poslední aktualizace 21. 4. 2020 v 16:30). Bohužel se nám nepovedlo dohledat archiv teletextu ČT, z tohoto důvodu nelze tato část výroku spolehlivě ověřit.

Tabulka potvrzuje slova Miloše Zemana, jelikož jako zemi s nejmenším počtem úmrtí na milion obyvatel skutečně uvádí Českou republiku, kterou následuje stát Izrael.

Zdroj: Teletext ČT k 22. 4. 2020
Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek napsal v reakci na návrh zvýšit pravomoce premiéra a vlády ve dvou tweetech 30. března, že v souladu s ústavou mají občané právo se postavit na ozbrojený odpor. Zároveň však doplnil, že doufá, že k tomu nedojde.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman zde zřejmě mluví o vyjádření Miroslava Kalouska na Twitteru, které napsal v reakci na návrh Ministerstva obrany zvýšit pravomoce premiéra a vlády v období krize.

Mám pouze tři revolvery. V takové situaci mi bude ctí stát s nimi vedle Vás. Doufám ale, že k tomu nedojde. Nicméně jsem připraven.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

A o tweetu zveřejněném o pár minut dříve.

Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

Miroslav Kalousek tedy občanskou válku nevyhlašoval a k ozbrojenému odporu přímo nevyzýval. Pouze upozornil na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané v případě odstraňování demokratického řádu lidských práv právo na odpor.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer.

Pavel Fischer vlastizradu nevyhlásil, tj. nedeklaroval že ji sám spáchá, ani k ní nenabádal ostatní. Pouze označil chování některých členů vlády jako "hraničící s vlastizradou".

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší porozumění výroku prezidenta Zemana uvádíme širší kontext, ve kterém byl pronesen. Miloš Zeman na dotaz týkající se potřeby sociálního smíru odpověděl takto: „Já si myslím, že pokud jde o sociální smír, tak lidé se chovali skvěle a zodpovědně. Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Tady už ten sociální smír prostě je.“ Miloš Zeman tedy naznačuje, že Pavel Fischer, obdobně jako Miroslav Kalousek, vnesl do veřejného prostoru určitý jev, který by měl narušit sociální smír.

Právě v kontextu předcházejícího výroku, kdy podle prezidenta Zemana měl Miroslav Kalousek vyhlásit občanskou válku, nelze slovo „vyhlásit“ ani v tomto výroku interpretovat jinak, než že měl Pavel Fišer buď deklarovat, že sám vlastizradu spáchá, či k tomuto činu nabádat ostatní.

Senátor Pavel Fischer však na svém twitterovém účtu kritizoval pouze vládní představitele, kteří byli na ruzyňském letišti převzít dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Tento čin označil za „hraničící s vlastizradou“. 

Zdroj: Twitter

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Pavel Fišer vlastizradu nevyhlásil. Pouze popsal chování premiéra a dalších členů vlády v minulosti jako „hraničící s vlastizradou“.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Víte, opozice jenom poštěkává a bohužel sama nepředložila, a je mi to líto, žádný seriózní alternativní program, ať už se týká zdravotnictví nebo ať už se týká ekonomiky.

Opoziční strany už nejednou vystoupily s alternativními programy v souvislosti se současnou situací. Převážná většina těchto programů se zabývá ekonomickými otázkami.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv je pozice opozičních stran v době nouzového stavu a stavu legislativní nouze oslabena a aktivity vlády jsou viditelnější, nelze opozici považovat za neaktivní. Opozice vystupuje především prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které se týkají vládních návrhů zákonů, nebo jiných návrhů na změnu současné situace.

Opoziční strany (TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti a STAN) společně představily již 6. dubna návrhy na pomoc firmám a OSVČ. Tyto návrhy byly představeny jako pozměňovací návrhy k vládním zákonům. 

Další návrhy představují jednotlivé opoziční strany samostatně. Mezi ně patří například ekonomický balíček ODS, ekonomická opatření TOP 09 nebo balíček legislativních opatření KDU-ČSL. Hnutí STAN představilo plán uvolňování restriktivních opatření. Návrhy opozice se z větší části týkají ekonomických záležitostí.

Na jednání Poslanecké sněmovny (42., 43. a 44. schůze), kdy se v současné době jedná pouze o vládních návrzích zákonů, opozice podala nespočet pozměňovacích návrhů, a to v oblasti zdravotnictví (např. k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře), ekonomiky (např. k návrhu zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií) a dalších.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já tady mám dva zdroje svých informací. Zaprvé legislativní, to znamená právní odbor prezidentské kanceláře, a zadruhé odborný, tedy analytický odbor.

V souladu s výrokem je hlavním poskytovatelem informací prezidenta republiky v souvislosti s jeho výkonem ústavních práv a povinností v legislativním procesu Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman ve svém výroku popisuje, které odbory Kanceláře prezidenta republiky mu poskytují informace o zákonech, jež jsou mu předány v souvislosti s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu.

Organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky:

Zdroj: Hrad.cz

V souladu s výrokem jsou hlavními zdroji informací v souvislosti s legislativním procesem Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

Odbor analytický shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace pro potřeby prezidenta republiky o činnosti:

  • Poslanecké sněmovny a Senátu, zejména pokud jde o obsah návrhů zákonů, mezinárodních smluv, dokumentů EU a dalších nelegislativních materiálů, včetně jejich projednávání ve výborech a komisích Parlamentu ČR;
  • Vlády ČR a jejích poradních orgánů, pokud jde o obsah legislativních i nelegislativních materiálů majících zásadní politický nebo hospodářský dopad;
  • Ministerstev, pokud jde o obsah koncepčních materiálů a plnění úkolů podle legislativního i nelegislativního plánu vlády a dále ostatních správních úřadů, orgánů územní samosprávy, politických stran, ekonomických subjektů, odborových i jiných nestátních právnických osob.

Odbor legislativy a práva připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky, která souvisí s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu a při výkonu jeho exekutivních pravomocí. Odbor legislativy a práva plní jako orgán prvního stupně povinnosti stanovené Kanceláři zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí Odboru legislativy a práva je pak Oddělení legislativní.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pane redaktore, Vy znáte můj kategoricky odmítavý názor na existenci Senátu.

Miloš Zeman se v minulosti již několikrát vyjádřil o Senátu nelichotivě. Sám se prohlásil za jeho odpůrce a navrhnul Senát „vyhladovět“.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemanav roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já sám trvale zastávám názor, že by hranice měly být uzavřeny rok, nikoli dva roky.

Miloš Zeman se k uzavření hranic v souvislosti s koronavirovou krizí vyjádřil shodně již 5. dubna v rozhovoru pro Blesk.cz. Tento názor tak zastává již delší dobu.

skrýt celé odůvodnění

Na území ČR je od 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru. Od 16. března pak vešly v účinnost:

  • zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky,“ a
  • zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka."

Od 14. března do 24. dubna je také „znovuzavedena vnitřní ochrana hranic s Německem a Rakouskem a vzdušná vnitřní hranice“ a „státní hranice se Slovenskem a s Polskem jsou uzavřeny z iniciativy těchto zemí." Osoby s výjimkou a tranzitní doprava můžou přes hranice přejíždět jen na vybraných hraničních přechodech.

Od 14. dubna jsou pak v platnosti nová opatření v oblasti cest do a ze zahraničí, která stanovují více výjimek a jsou tak mírnější.

Prezident Zeman se v rozhovoru pro Blesk.cz 5. dubna ohledně uzavření hranic vyjádřil shodně s jeho vyjádřením pro Frekvenci 1:

Zdroj: hrad.cz

V rozhovoru pro Blesk.cz je řeč o vyjádření tehdejšího předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly v Otázkách Václava Moravce z 22. března. Ten tehdy uvedl, že hranice podle něj zůstanou uzavřené ještě dlouhou dobu, možná i jeden až dva roky, záležet bude však na vývoji u nás i v cizině (OVM, 50:25).

Ústavní právník Jan Kysela se k rozhovoru s prezidentem Zemanem vyjádřil pro server Novinky.cz: „Zákaz vycestovat po dobu jednoho roku je nesporně protiústavní. Ve chvíli, kdy by to dospělo tak daleko, že nesmíte nikam jet, tak to znamená, že uzavřete hranice a obsahově tak vyprázdníte listinu, ale hlavně pro to nemáte právní základ." Otázkou podle Kysely zůstává, zda má argumentace vlády pro omezení cestování dostatečný základ v zákonech, podle kterých se řídí nyní. Jde o tzv. krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. „V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam možnost uzavřít je zvenku dovnitř.

I odborník na ústavní právo Jan Wintr považuje právo vycestovat ven ze země za zaručené Listinou základních práv a svobod. Uvedl také, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu.

Závěrem dodejme, že se nám nepodařilo dohledat další vyjádření prezidenta z období mezi 22. březnem a ověřovaným rozhovorem, kterým bychom mohli doložit, že podporuje roční uzavření hranic v souvislosti s protiepidemickými opatřeními.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Na druhé straně ti, kdo blábolí, že je to nacionalizace, by si měli uvědomit, že podobný postoj zaujala americká administrativa, kterou rozhodně nemůžete podezřívat z bolševismu. A to například u General Motors. Takže tam vstoupili a když se General Motors postavil na nohy, tak zase svůj akciový podíl odprodali.

V roce 2009 vyhlásila společnost General Motors bankrot a požádala USA o bankrotovou ochranu před věřiteli. Stát pomohl GM finančními injekcemi o hodnotě téměř 50 miliard dolarů a získal tím více než 60% podíl na firmě. Svůj akciový podíl USA poté postupně rozprodaly na burze.

skrýt celé odůvodnění

General Motors je americká mezinárodní korporace, která patří mezi největší světové výrobce automobilů. Dostala se však mimo jiné díky dopadům globální ekonomické krize 2008 do velkých problémů. GM měla za poslední dekádu již dostatek vlastních potíží, například neustále klesající tržní podíl, kdy cena za jednotku akcie postupně klesala až téměř na 75 centů. 

Zdroj: CNN

Velká recese ale také znamenala, že výrazně poklesl počet prodejů aut. Všechny tyto skutečnosti tak způsobily, že GM vyhlásila 1. června 2009 bankrot. Ten samý den požádala firma soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vláda tehdejšího prezidenta Baracka Obamy vypomohla GM finanční injekcí v hodnotě téměř 50 miliard dolarů, za což získala 60,8% podíl firmy. Část společnosti také odkoupila Kanada, další část pak odborová organizace United Auto Workers. Spojené státy poté postupně tento podíl rozprodaly, za což inkasovaly 39 miliard dolarů. Poslední část svého podílu USA prodaly v prosinci 2013.

General Motors zůstala v bankrotovém režimu pouze 39 dní a díky reorganizaci se brzy vrátila zpět na burzu. V rámci restrukturalizace společnost ukončila výrobu některých neziskových značek jako například Hummer, Pontiac nebo Saturn. Společnost také zavřela část svých továren a zaměřila se na užší výběr značek – například Chevrolet nebo Cadillac. Vstup Spojených států do automobilek jako je General Motors a Chrysler tak nakonec zachránil 1,5 milionu pracovních míst. Podle odhadu ušetřily USA 105 miliard dolarů na výběru plateb na sociální pojištění a sociálních dávkách pro lidi, kteří by kvůli krachu přišli o práci.

Česká republika může takto vypomoct českým společnostem. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by se jednalo o podobný model, jaký nastínil Miloš Zeman na příkladu právě USA a General Motors. „Říkáme tomu americký model, není to žádné socializování, jak nás teď hodně kritizují.“ Mnoho států se takto snaží zachránit své strategické podniky, stejně jako aerolinky.

Ministryně financí Alena Schillerová a vláda Andreje Babiše přišla s návrhem, že by se měly podíly v některých českých společnostech, například právě ČSA, podle amerického vzoru odkoupit a poté opět odprodat. České aerolinie momentálně spadají z 98 procent pod vlastnictví společnosti Smartwings, jejíž 49procentní podíl vlastní čínská státní společnost CITIC. Tento návrh však kritizuje množství ekonomů a expertů, kteří nepovažují ČSA za strategický podnik, proti se staví i opozice. Právě situaci ČSA a GM porovnal pro Novinky.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň: „Management není ve stavu katastrofálního selhání a nejde o nenahraditelnou kritickou infrastrukturu. ČSA bylo jen zakázáno nabízet své služby. Poptávka by byla, ale občané mají zakázáno kamkoli vycestovat. To lze řešit stávajícími programy pro udržení ekonomických vztahů pro celý zbytek ekonomiky. Tedy pokud by ty programy byly dostatečné.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pan Stanjura nedávno vyzval k rezignaci Alenu Schillerovou.

26. března vyzval místopředseda ODS Zbyněk Stanjura ministryni financí Alenu Schillerovou k rezignaci. Vláda se podle něj vyhýbala odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí.

skrýt celé odůvodnění

1. místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura zveřejnil 26. března na svém facebookovém profilu následující status:

Na tiskové konferenci vlády 26. března zaznělo od ministryně Schillerové, že se vláda rozhodla podpořit OSVČ, které musely kvůli krizovým opatřením zavřít provozovnu anebo jim tato opatření znemožnila podnikání, částkou 15 000 korun. Náhrada škody dle jejích slov „není spojena s tím, že bychom refundovali zisk, ztrátu toho zisku za dobu, kdy ta firma prostě byla na vrcholu ekonomické aktivity. To by prostě byly biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu. Ohrozili bychom důchody, ohrozili bychom infrastrukturu, všechny věci, které tento stát potřebuje.“ Dostatečnou podporou podle ní byla už zavedená opatření, jako například odpuštění sociálního a zdravotního pojištění na 6 měsíců, odložení některých daní či prominutí zálohy na dani z příjmu.

Nově se také tato opatření přesunula do gesce Ministerstva zdravotnictví, což ministryně Schillerová zdůvodňovala tím, že „zdravotní zákon přesahuje nouzový stav. V podstatě tato opatření souvisí s pandemií. Souvisí s tímto zákonem a mohou být vydávána i mimo nouzový stav. Mohou být vydávána prostě v období, kdy třeba už tu nebudeme mít nouzový stav, ale ministr zdravotnictví bude tady vidět nějaká ohrožení."

V § 36 odst. 1 Krizového zákona stojí: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.“ Podle některých právníků mají tak firmy „nárok na odškodnění za ušlý zisk.“ Pro server iRozhlas.cz se vyjádřil advokát Daniel Zinrák, který je odborníkem na náhradu škod: „Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá.“

Změnu právního základu kritizovali kromě některých právníků a Zbyňka Stanjury i další členové opozice a také Hospodářská komora.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nízkonákladový Deník N publikoval zprávu, podle níž kancléř požádal čínského velvyslance, aby napsal dopis varující před cestou pana Kubery, tehdy pana Kubery, na Tchaj-wan. Pan kancléř veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo.

Deník N na konci března publikoval zprávu, ve které tvrdí, že bývalý předseda Senátu Kubera obdržel výhružný dopis od čínské ambasády, který měl být objednán hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Ten následně veřejně prohlásil, že se jedná o lež.

skrýt celé odůvodnění

Deník N skutečně přinesl zprávu o výhružném dopisu od čínské ambasády, který varoval senátora Kuberu před jeho plánovanou cestou na Tchaj-Wan a který byl nalezen v jeho pozůstalosti. Deník N na základě několika zdrojů tvrdí, že tento dopis byl vytvořen na žádost hradního kancléře Vratislava Mynáře. Následně tuto zprávu převzala i další média. V dopisu, který byl adresován z čínské ambasády a byl podpořen dvěma přípisy z prezidentské kanceláře, se hovoří mimo jiné o možném postihu pro bývalého předsedu Senátu Kuberu i české firmy, pokud by byla Kuberova diplomatická cesta na Tchaj-Wan uskutečněna.

Kancléř Mynář po nějaké době opravdu veřejně popřel svoje zapojení do této kauzy a dokonce popřel i samotnou existenci takového dopisu. Označil celou kauzu za dezinformační kampaň. Své vyjádření zveřejnil i na webových stránkách Hradu. Tímto prohlášením ale nebyl uspokojen současný předseda Senátu Miloš Vystrčil, který požaduje konkrétnější vysvětlení.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dobře, tak žádejme kompenzaci od Velké Británie za nemoc šílených krav, protože ta zcela evidentně se rozšířila právě z Velké Británie. Žádejme od afrických zemí kompenzace za Ebolu, protože ta se zcela evidentně rozšířila z Afriky.

Nemoc šílených krav se poprvé objevila ve Velké Británii v 80. letech, odkud se pak rozšířila do několika zemí Evropy. Ebola byla poprvé zaznamenána v dnešní Demokratické republice Kongo v 70. letech a případy této nemoci se vyskytly v několika dalších zemí světa.

skrýt celé odůvodnění

Hned na úvod je dobré zdůraznit kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. Prezident Zeman zde odpovídá na otázku jednoho z posluchačů: „Dobrý den, uvažujete, že bychom po Čínské republice požadovali odškodnění za škody vzniklé virem z Wu-chanu? Že pochází virus z Číny je nezpochybnitelné.“ Tento dotaz tedy dává do souvislosti pouze geografický původ nemoci a případné odškodnění, Jinak se však v médiích mluví o odškodnění spíše z důvodu, že zejména z počátku Čína situaci podcenila a uváděla nepřesné informace.

Protože ale dotaz, na který Miloš Zeman přímo odpovídá dává do souvislostí pouze geografický původ nemoci, omezíme naše ověření taktéž na geografický původ nemoci šílených krav či eboly. Zda i Velká Británie či africké státy něco podcenili není pro výrok, vzhledem k jeho kontextu, relevantní.

Bovinní spongiformní encefalopatie, lidově nazývaná jako nemoc šílených krav, byla skutečně poprvé zaznamenán ve Velké Británii v 80. letech. Tato nemoc napadá centrální nervový systém skotu. Vrchol epidemie nemoci šílených krav nastal v Británii v roce 1993, od té doby počty nakažených zvířat soustavně klesají. Nemocí šílených krav se nemůže nakazit člověk, ale je vysoce pravděpodobné, že po požívání infikovaného zvířete se u člověka může projevit varianta fatální neurodegenerativní Creutzfeldtovy–Jakobovy nemoci. Nemoc šílených krav se v pozdějších letech rozšířila i do dalších států - do USA, Japonska, Belgie, Dánska, Irska, Švýcarska apod.

Ebola, která je jednou z nejvíce nebezpečných nemocí současnosti s až 90% smrtností, se poprvé objevila v tehdejším Zairu, dnešní Demokratické republice Kongo, v roce 1976. Od té doby v několika státech Afriky proběhlo více epidemických vln, jedna z největších pak mezi lety 2014 a 2016. Mezi nejvíce zasažené země patřila Guinea, Libérie a Sierra Leone. Rozšířila se ale také do Spojených států a několika evropských zemí - například do Španělska, Německa, Francie či Velké Británie. V žádných z těchto států ale nepropukla epidemie nemoci, jednalo se pouze o jednotky případů. K nakažení došlo ve většinou v afrických epicentrech nákazy. Podle WHO probíhá od roku 2018 další vlna šíření eboly v Demokratické republice Kongo.

Rozšíření Eboly mimo africké státy v průběhu epidemické vlny 2014-2016

 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mimochodem pražský primátor Hřib chce přivézt luskouna z Tchaj-wanu.

Pražský primátor Zdeněk Hřib podepsal za Prahu sesterskou smlouvu s Tchaj-pejí. Při té příležitosti bylo podepsáno také memorandum, na jehož základě by měla pražská zoo získat pár luskounů.

skrýt celé odůvodnění

Hlavní město Praha uzavřelo 13. ledna 2020 s hlavním městem Tchaj-wanu Tchaj-pejí sesterskou smlouvu a další memoranda o vzájemné spolupráci, například o spolupráci mezi zoologickými zahradami. Za Prahu podepsal smlouvu primátor Zdeněk Hřib a za Tchaj-pej starosta Wen-je KO.

Primátor Zdeněk Hřib následně v ČT prohlásil, že je od tchaj-pejské ZOO přislíben pár luskounů. „Chceme také řešit spolupráci v oblasti zoologických zahrad, kde tedy máme příslib toho, že do Prahy přijede pár luskounů, což je velice vzácné a také velice velice ohrožené zvíře, jehož ochraně se věnuje zoologická zahrada i dlouhodobě, přestože je nechová.“

Prezident Miloš Zeman luskouny zmiňuje, jelikož jsou tato zvířata považována za možné mezihostitele při přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Asi před dvěma lety jsem psal dopis panu starostovi Kolářovi z Prahy 6, protože na území Prahy 6 po cestě na letiště jsou dvě nádherné, veliké a naprosto zchátralé vily. Pan starosta mi odpověděl, že s tím nemůže nic dělat.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář potvrdil existenci dopisů prezidenta Zemana týkajících se dvou vil na ulici Milady Horákové v Praze.

skrýt celé odůvodnění

Dopis adresovaný starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi a následná odpověď, které zmiňuje prezident ve výroku, nejsou veřejné. Samotný Ondřej Kolář nám Zemanův zájem o chátrající vily nacházející se na třídě Milady Horákové a existenci jemu adresovaného dopisu a odpovědi na něj potvrdil. Poskytl nám také kopie obou diskutovaných dopisů.

V Zemanově původním dopisu z dubna 2017 se nachází žádost o vyjádření postoje starosty Prahy 6 ke zchátralým vilám podél ulice Milady Horákové. V dopise prezident Zeman argumentuje špatným stavem objektů, který vrhá špatné světlo na místní část v očích návštěvníků a vybízí k řešení, které ovšem nijak blíže nespecifikuje.

V odpovědi z května 2017 Ondřej Kolář uvádí, že na situaci má stejný názor jako prezident, ovšem věc se vymyká pravomocím samosprávy a problém leží v rukou místně příslušných správních úřadů, které vyzval k činnosti. Řešení situace je pak blokováno vlastníkem, jenž navrhuje, že vily nahradí zástavbou, která neodpovídá vypracované urbanistické studii pro místní část.

Vily, o kterých obsah dopisů pojednává, byly v roce 2017 předmětem zájmu developerů, kteří v otevřeném dopise vyzvali k jejich zbourání z důvodu špatného technického stavu. Vily se však nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice a Národní památkový ústav jejich odstranění prohlásil za vyloučené.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv k odeslání dopisu nedošlo před dvěma, ale třemi roky, protože tato informace nemění význam výroku.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem přijal pozvání pana prezidenta Putina a předpokládám, že tato slavnost se místo 9. května uskuteční v září, a dává to i logiku, protože, jak víte, v září skončila 2. světová válka. 9. května skončila pouze válka v Evropě.

Prezident Miloš Zeman přijal v březnu pozvání na vojenskou přehlídku v Moskvě, která byla z důvodu šíření koronaviru odložena. Její nové datum nebylo stanoveno. 9. květen je ovšem ruské datum konce války, nikoli oficiální – používané i u nás.

skrýt celé odůvodnění

Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila podepsáním německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 s platností od 23 hodin toho dne. Podle moskevského času pak kapitulace nabyla platnosti ve 2 hodiny následujícího dne, 9. května. Z toho důvodu si v Rusku připomínají konec války v tomto datu. Nicméně v Evropě (včetně ČR) je za datum konce druhé světové války považován 8. květen, nikoli 9. květen, jak uvádí Miloš Zeman. S ohledem na celosvětový kontext skončila druhá světová válka definitivně 2. září 1945 kapitulací Japonska. 

V Rusku se  každoročně na oslavu konce druhé světové války koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta letošní ovšem byla z důvodu šíření koronavirové nákazy 16. dubna prezidentem Putinem odložena. Podle mluvčí Rady Federace, Valentiny Matviyenko, se vojenská přehlídka s jistotou uskuteční později tento rok. Přesné datum ovšem zatím nebylo určeno, bude o něm rozhodnuto v závislosti na vývoji epidemie.

Na květnové oslavy bylo do Moskvy pozváno 17 hlav států světa, včetně českého prezidenta. Prezident Miloš Zeman pozvání přijal 25. března 2020.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Už jsem jednou řekl, že jsem zastánce referend, a nevidím důvod, aby se omezovala tematika těchto referend. Na druhé straně jsem také řekl, že kdyby bylo referendum o vystoupení z Evropské unie, hlasoval bych proti.

Miloš Zeman je dlouhodobý zastánce referend. Několikrát již řekl, že referendum o vystoupení z Evropské unie by podpořil, ale hlasoval by pro setrvání v EU.

skrýt celé odůvodnění

Že je Miloš Zeman dlouhodobý zastánce referend, si můžeme připomenout jeho projevem k poslancům v březnu roku 2016 při příležitosti projednávání návrhu zákona o celostátním referendu. Miloš Zeman tehdy mimo jiné uvedl: „A dnes jsme se tady sešli, abychom probírali jeden ze zákonů, který alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.

V roce 2018, kdy byly prezidentské volby, v Prezidentském duelu ČT prezident Miloš Zeman řekl: „Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu.“ Dále pak Česká televize připomíná, že již v minulosti prezident Zeman několikrát zopakoval, že by referendum o vystoupení z Evropské unie podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání. To potvrzuje i článek na Novinky.cz z roku 2016, kde se Miloš Zeman vyjadřuje nejen k referendu o EU, ale i o NATO. V obou případech by referendum o vystoupení podpořil, ale hlasoval by proti.