Tento výrok byl ověřen jako

Klára Dostálová ve svém tweetu hovoří o vládní novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vláda tuto novelu schválila a předložila Poslanecké sněmovně dne 11. května 2020. V ten samý den předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček rozhodl o projednání návrhu ve zkráceném řízení.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 3–6) tato novela „odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase“. Podle této zprávy je v současné situaci, způsobené koronavirovou pandemií, nezbytné zajistit co nejjednodušší a nejrychlejší průběh jednacího řízení.

Vládní novela se dotýká především zakázek zadávaných nepřímo bez soutěže, skrze tzv. jednací řízení bez uveřejnění podle Hlavy V zákona o zadávání veřejných zakázek. V současné době je postup v tomto řízení upraven v § 67 tohoto zákona, který říká:

„(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v průběhu jednání měnit zadávací podmínky. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.“

Předkládaná novela skutečně zjednodušuje administrativu v tomto režimu, jelikož vkládá do § 67 (.pdf, str. 1) odstavec 3 následujícího znění:

„V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Díky tomuto odstavci je tak v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje § 48 odst. 7 a odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jejím skutečném majiteli podle § 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona – tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle § 122 odst. 1.

Návrh je kritizován ze strany různých protikorupčních organizací. Organizace Transparency International už dříve vládu formou otevřeného dopisu upozornila na některé nestandardní nákupy zdravotnického vybavení, zejména ze strany Ministerstva zdravotnictví. Kritizovány byly hlavně zakázky pro společnosti v daňových rájích nebo pro nespolehlivé dodavatele, a to nejen v případě zmíněného ministerstva. Netransparentnost a nedostatečnou parlamentní diskusi namítala také organizace Rekonstrukce státu.

Proti návrhu se vyjádřily také opoziční strany. Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o „vytváření prostředí pro to Palermo, o kterém (premiér a předseda hnutí ANO) Andrej Babiš tak rád mluví, ale bude to Palermo Andreje Babiše“. Místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík označil zákon za korupční a dodal: „Hnutí ANO, pokud pro něj jeho poslanci zvednou ruku, přestává být protikorupčním hnutím.“ 

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka okomentoval návrh slovy: „Mně to prostě přijde, že všechny hříchy, které jsme měli možnost vidět za poslední měsíc a půl při nákupech Ministerstva zdravotnictví, se tímto vlastně posvěcují.“ Zkritizoval také, že se novela zákona projednává v legislativní nouzi. Tento názor sdílejí také Piráti, podle kterých nejsou splněny podmínky pro projednávání této novely v legislativní nouzi a takové přijetí novely by napadli u Ústavního soudu. 

Návrh kritizoval také Miroslav Kalousek (TOP 09), který jej označil za snahu krýt „zlodějiny“, které se děly v souvislosti s nákupy v době koronavirové epidemie na Ministerstvu zdravotnictví. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že je zákon navržen tak, aby dal „podhoubí možné korupci“.

Poslanecká sněmovna nakonec návrh ve zrychleném řízení neprojednala, šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek ji stáhl z programu. Projednávání novely je v současné době zařazeno na pořad 49. schůze, která se bude konat od 26. května 2020.

Vládní novela zákona výrazně zjednodušuje proces tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Zákon o veřejných zakázkách nijak přesně nevymezuje průběh a způsob jednání v tomto řízení. Naléhavé nákupy se tak mohou opravdu uskutečnit ve velice krátké době.