Tento výrok byl ověřen jako

Výrok ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové se vztahuje k vládou schválené novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ministryně uvádí, že hlavním důvodem předložení novely je snaha o zrychlení postupů a odstranění administrativní zátěže, což má být dle jejích slov upraveno změnou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Předseda Poslanecké sněmovny na žádost vlády rozhodl, že se tento návrh bude projednávat ve stavu legislativní nouze, který výrazně omezuje legislativní proces. Momentálně je novela zařazena na program schůze od 26. května 2020.

V odůvodnění (.pdf, str. 3) novely zákona se uvádí:

„Předkládaná novela odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase.“

A dále se vyjadřuje k nutnosti úpravy kvůli situaci způsobené epidemií COVID-19:

„Je nezbytné zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné. Vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji tak není vhodné trvat na úkonech, které mají zajistit kvalifikaci dodavatele, svolat hodnotící komisi, nebo bránit uzavření smlouvy, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky.“

Klíčová úprava pak spočívá v § 67, který upravuje postup řízení (tamtéž, str. 1). K současnému znění se totiž přidává odstavec, který zní: 

„(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Tento bod si zasluhuje bližší vysvětlení, protože obsahuje změny, ke kterým má dojít. Podle odstavců 3 a 5 § 63 platí, že:

• „Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem (…)“
• „Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil (…)“

Navrhovaná změna zákona má tedy umožnit nepoužít určité požadavky zákona v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, pokud není na trhu větší množství dodavatelů nebo pokud existují pro tento postup naléhavé okolnosti. Klíčové ovšem je, jaké požadavky zákona se v těchto případech nebudou muset dodržovat.

V důsledku nového § 67 odst. 3 je v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje § 48 odst. 7 a odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jejím skutečném majiteli podle § 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona – tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle § 122 odst. 1.

Je tedy zřejmé, že tyto změny značně zjednoduší proces zadávání veřejných zakázek prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Transparency International ČR však uvádí celou řadu konsekvencí, které může přijetí novely mít. Jsou mezi nimi například podezřelé nákupy a potencionální finanční škody pro stát, způsobené poskytnutím volnosti v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. Ministerstvo pro místní rozvoj zase argumentuje potřebou zjednodušit administrativně příliš složitou proceduru.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože z odůvodnění novely zákona o zadávání veřejných zakázek a z jejího obsahu je patrný cíl, kterým je zjednodušení a urychlení zadávání veřejných zakázek v případech spadajících pod výběrová řízení bez uveřejnění. Tento fakt však nezpochybňuje kritiku, která je na diskutovanou novelu vedena. Novela zákona totiž může být vnímána jako potenciálně nebezpečná.