Demagog.cz

Ministryně Dostálová o plánované změně veřejných zakázek

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v rozhovoru pro Český rozhlas. Ministryně se vyjádřila k plánované změně zákona o veřejných zakázkách, která vzbudila řadu ohlasů.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 15. května 2020 (moderátor Tomáš Pancíř, záznam)

12 ověřených výroků

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Tomáš PANCÍŘ, moderátor: Nakonec ale i váš poslanecký klub, tedy poslanecký klub hnutí ANO, souhlasil s tím, že se to projednání (novely zákona o zadávání veřejných zakázek, pozn. Demagog.cz) přesune až na řádnou schůzi. Proč jste jako ANO ustoupili? (…)
Klára DOSTÁLOVÁ: (...) Začaly být další pozměňovací návrhy a náměty (...)

V době jednání poslaneckého klubu ANO bylo ve sněmovním systému vloženo několik pozměňovacích návrhů. Původní zrychlené projednávání na 48. schůzi bylo díky podpoře poslaneckého klubu ANO přesunuto na 49. schůzi, na které má být návrh projednán řádně.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová zde mluví o vládním návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Sněmovně je tento návrh předložen jako sněmovní tisk č. 862. Vláda usnesením č. 534 (.pdf) vlády z pondělí 11. května (4 dny před rozhovorem), požádala o projednání tohoto návrhu ve zkráceném jednání, přičemž předseda sněmovny Radek Vondráček žádosti vyhověl (.pdf).

Dle § 99 zákona o jednacím řádu PS zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze znamená vynechání prvního čtení zákona, možnosti upuštění od obecné rozpravy a možnosti omezení času jednotlivých poslanců u řečnického pultu na plénu. Dále také dává možnost předsedovi Sněmovny přikázat garančnímu výboru lhůtu, do které musí výbor předložit usnesení k danému návrhu.

Toto usnesení vydal garanční výbor, tedy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, na schůzi č. 39 (.pdf, pozvánka) dne 13. května 2020 v 10:00. Zde k návrhu vydal usnesení č. 203 (.pdf), v němž Sněmovně navrhuje konat obecnou rozpravu, vést podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a ukončit jednání o návrhu do 24:00 toho samého dne, tedy středy 13. května 2020. Zároveň doporučuje PS vyslovit s návrhem souhlas.

Před začátkem jednání Sněmovny 13. května (které začalo v 15:00) probíhaly tiskové konference poslaneckých klubů. Z pravidelného pořadí výstupů jednotlivých stran v novinářském átriu a záznamu vysílání ČT z toho dne usuzujeme, že v původní době své tiskové konference (ve 14:40) poslanecký klub ANO stále rokoval.

Již ve 12:30 nahrál do sněmovního systému svůj pozměňovací návrh (.docx) k navržené novele Martin Kolovratník, poslanec za ANO. Ve 14:16 nahrála poslankyně Pekarová Adamová (TOP 09) svůj PN č. 5248 (.docx) a cca v době tiskové konference, tedy ve 14:43 již byly nahrány do systému 3 další PN č. 5251 (.docx), č. 5252 (.docx) a č. 5253 (.docx) od poslance Profanta (Piráti). Ještě z 12. května byl v systému PN od poslance Jelínka (SPD) č. 5225 (.docx). V době, kdy, kdy zasedal poslanecký klub hnutí ANO, tedy již ve sněmovním systému bylo nahráno několik pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona.

Původně bylo na pořadu této schůze projednávání zmiňovaného vládního návrhu. Hned na začátku schůze proti tomuto bodu vystoupili poslanci Michálek, Pikal (Piráti), Jurečka (KDU-ČSL) a Okamura (SPD). Na to reagoval poslanec Faltýnek (předseda poslaneckého klubu ANO) oznámením, že se na jednání poslaneckého klubu, po kterém nestihli toto rozhodnutí sdělit na tiskové konferenci médiím, shodli neprojednávat tento návrh ve stavu legislativní nouze (ve zkráceném jednání) a přesunout jeho řádné projednání na další schůzi. Na návrh poslance Michálka došlo hlasováním č. 3 s podporou 101 ze 107 přihlášených poslanců (6 se zdrželo) k vyřazení tohoto bodu. Další 49. schůze PS je naplánována 26. května 2020 a první čtení návrhu je na ní předběžně rozvrhnuto jako bod č. 76.

Postupné nahrávání pozměňovacích návrhů tedy skutečně mohlo být jedním z důvodů, proč i poslanecký klub ANO podpořil projednání zákona ve standardní proceduře.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Nakonec jsme (v klubu ANO, pozn. Demagog.cz) vlastně souhlasili s tím, že to nebudeme projednávat v tom zrychleném, tzv. v režimu legislativní nouze, ale na řádné sněmovně.

Hnutí ANO nepodpořilo schvalování vládní novely zákona o zadávání veřejných zakázek ve stavu legislativní nouze.

skrýt celé odůvodnění

Zrychleně ve stavu legislativní nouze se měl projednávat návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání.

Jak ale o dva dny později informovala ČTK, Sněmovna návrh zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti zmiňovanému postupu se postavila opozice, která návrh ostře kritizovala. Vedle opozice se proti zrychlenému projednání postavilo i samotné vládní hnutí ANO. Že ANO nepodpoří schvalování vládní novely ve stavu legislativní nouze, sdělil předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Návrhem se tedy Sněmovna bude nakonec zabývat v řádném legislativním procesu.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

S tím, že samozřejmě ale mohou požádat o tzv. devadesátku, to znamená zrychlené čtení.

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny může navrhovatel současně s návrhem zákona navrhnout Sněmovně, aby návrh zákona schválila již v prvém čtení.

skrýt celé odůvodnění

Výrok byl pronesen v kontextu debaty o návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl, že návrh bude projednán ve zkráceném jednání

ČTK o dva dny později informovala, že Sněmovna zmiňovanou novelu zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti tomuto postupu se totiž vedle opozice postavilo i vládní hnutí ANO. 

Devadesátkou, o které ministryně Dostálová hovoří, je zde míněn § 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila svůj souhlas již v prvém čtení. Toto své konání ale musí odůvodnit již v důvodové zprávě. Pokud ale proti takovému návrhu vznesou před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy, pak návrh tímto způsobem projednat nelze.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Tato dílčí novela měla být skutečně jenom ke zrychlenějším postupům a odstranění administrativní zátěže u tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, což skutečně je jenom ze dvou důvodů, to znamená, my jsme nic na zákoně neměnili, jenom to jednací řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavých okolností, anebo pokud existuje jediný dodavatel.

Chystaná novela zákona o zadávání veřejných zakázek skutečně značně zjednodušuje zadání zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Jednodušší podmínky mohou být použity například z důvodu naléhavých okolností nebo nedostatku dodavatelů.

skrýt celé odůvodnění

Výrok ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové se vztahuje k vládou schválené novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ministryně uvádí, že hlavním důvodem předložení novely je snaha o zrychlení postupů a odstranění administrativní zátěže, což má být dle jejích slov upraveno změnou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Předseda Poslanecké sněmovny na žádost vlády rozhodl, že se tento návrh bude projednávat ve stavu legislativní nouze, který výrazně omezuje legislativní proces. Momentálně je novela zařazena na program schůze od 26. května 2020.

V odůvodnění (.pdf, str. 3) novely zákona se uvádí:

Předkládaná novela odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase.

A dále se vyjadřuje k nutnosti úpravy kvůli situaci způsobené epidemií COVID-19:

„Je nezbytné zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné. Vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji tak není vhodné trvat na úkonech, které mají zajistit kvalifikaci dodavatele, svolat hodnotící komisi, nebo bránit uzavření smlouvy, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky.“

Klíčová úprava pak spočívá v § 67, který upravuje postup řízení (tamtéž, str. 1). K současnému znění se totiž přidává odstavec, který zní: 

„(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Tento bod si zasluhuje bližší vysvětlení, protože obsahuje změny, ke kterým má dojít. Podle odstavců 3 a 5 § 63 platí, že:

  • „Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem (…)“
  • „Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil (…)“

Navrhovaná změna zákona má tedy umožnit nepoužít určité požadavky zákona v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, pokud není na trhu větší množství dodavatelů nebo pokud existují pro tento postup naléhavé okolnosti. Klíčové ovšem je, jaké požadavky zákona se v těchto případech nebudou muset dodržovat.

V důsledku nového § 67 odst. 3 je v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje § 48 odst. 7odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jejím skutečném majiteli podle § 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona – tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle § 122 odst. 1.

Je tedy zřejmé, že tyto změny značně zjednoduší proces zadávání veřejných zakázek prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Transparency International ČR však uvádí celou řadu konsekvencí, které může přijetí novely mít. Jsou mezi nimi například podezřelé nákupy a potencionální finanční škody pro stát, způsobené poskytnutím volnosti v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. Ministerstvo pro místní rozvoj zase argumentuje potřebou zjednodušit administrativně příliš složitou proceduru.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože z odůvodnění novely zákona o zadávání veřejných zakázek a z jejího obsahu je patrný cíl, kterým je zjednodušení a urychlení zadávání veřejných zakázek v případech spadajících pod výběrová řízení bez uveřejnění. Tento fakt však nezpochybňuje kritiku, která je na diskutovanou novelu vedena. Novela zákona totiž může být vnímána jako potenciálně nebezpečná.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

A jediné, co jsme tou novelou udělali, je, že jsme odstranili administrativní překážky, které tam máme my jako Česká republika navíc oproti evropské směrnici.

Povinnost předkládat potvrzení o řádném placení daní či sociálního pojištění, výpis z trestního rejstříku i další povinnosti, které jsou diskutovanou novelou rušeny, evropská směrnice skutečně nevyžaduje, ač jejich zavedení často umožňuje.

skrýt celé odůvodnění

Klára Dostálová v rozhovoru hovoří o vládní novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU z 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

V rozhovoru ministryně Dostálová zmiňuje, že účelem této novely má být hlavně zrychlení postupů a odstranění administrativních překážek u tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. To je uvedeno také v důvodové zprávě (.pdf, str. 3–6), podle které novela „odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase“.

V současné době je tzv. jednací řízení bez uveřejnění upraveno v hlavě V části čtvrté zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkládaná novela opravdu odstraňuje administrativní překážky v tomto řízení. Do § 67 vkládá nově odstavec 3 (.pdf, str. 1) ve znění:

„V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Přidáním tohoto odstavce je nově umožněn přístup k veřejným zakázkám například firmám, které nemají zaknihované akcie (není jasná jejich vlastnická struktura). Kromě toho zadavatel nemusí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74, tedy že účastník nemá nedoplatky na daních či sociálním a zdravotním pojištění, že nebyl v posledních 5 letech odsouzen za některé trestné činy, jako je TČ účasti na organizované skupině, podvodu či úplatkářství apod. Dále se zjednodušuje administrativa spojená se zadávací dokumentací. Zadavatel také nemusí od vybraného dodavatele vyžadovat doklady o kvalifikaci a není povinen zjišťovat údaje o skutečném majiteli. V neposlední řadě nově nemusí zadavatel vybrat k uzavření smlouvy účastníka s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou podle výsledku hodnocení nabídek.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek byla vládou schválena (.pdf) a předložena Poslanecké sněmovně 11. května 2020. Původně měla být projednána ve zrychleném řízení, proti čemuž se důrazně ohradila opozice. V současné době je projednávání novely navrženo na pořad 49. schůze, která začala 26. května 2020.

Preambule ke směrnici (bod 50) upozorňuje na škodlivé účinky, které má jednací řízení bez uveřejnění na hospodářskou soutěž. Z tohoto důvodu by, podle jejího znění, mělo být využíváno pouze ve zcela výjimečných případech, z mimořádně naléhavých důvodů, které (veřejný) zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat.

Pravidla pro zadávání zakázek, resp. povinnosti, které je možné po účastnících vyžadovat, jsou obsaženy v čl. 56 směrnice. Dle čl. 57 tak např. zadavatel musí vyloučit subjekty, kterým byla prokázána účast na zločinném spolčení, korupce nebo využívání dětské práce. Směrnice však zakazuje pouze zadat zakázku takovýmto „zločincům“, nepožaduje, aby účastníci zadávacího řízení museli svou bezúhonnost prokázat. V tomto ohledu je tedy navrhovaná novela v souladu s evropskou směrnicí.

Odstavec 2 již zmíněného článku 57 směrnice pak obsahuje další povinnosti účastníků zadávacího řízení. Dle tohoto ustanovení se nemůže zadávacího řízení účastnit subjekt, kterému bylo pravomocným soudním či správním rozhodnutím dokázáno, že porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

Druhá část tohoto ustanovení poté zakotvuje pouze možnost zadavatele vyloučit z řízení i ty subjekty, o nichž se jakýmkoliv způsobem prokáže, že mají nedoplatky na daních či sociálním pojištění. Současný zákonný požadavek na prokázání neexistence daňových či jiných nedoplatků jde tedy opět nad rámec směrnice.

Navíc, dle čl. 57 odst. 3 je z výše zmíněných pravidel možné učinit výjimku v případě ohrožení veřejného zdraví, což je za určitých okolností i případ, kdy je dle českého práva možné jednací řízení bez uveřejnění použít.

Čtvrtý odstavec 57. článku pak opět zakotvuje pouze možnost vyloučit účastníky nacházející se v likvidaci. I v tomto ohledu jde tedy současná právní úprava nad rámec směrnice. Ani nutnost mít výlučně zaknihované akcie není ve směrnici upravena, stejně tak povinnost zjistit skutečného majitele.

Článek 58 směrnice dále stanovuje možnost zadavatelů vyžadovat od účastníků určitou kvalifikaci. Vzhledem k tomu, že stanovit kvalifikační kritéria je pouze možností, nikoliv povinností zadavatelů, můžeme říci, že i § 86 českého zákona o zadávání veřejných zakázek, stanovující povinnost předložit doklad o kvalifikaci, jde nad rámec směrnice.

V neposlední řadě pak článek 67 stanoví, že obecně jsou zadavatelé povinni vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Pro určité druhy veřejných zakázek je však možné se od této povinnosti odchýlit. Opět je tedy nutné dát ministryni za pravdu. 

Vzhledem k tomu, že veškerá ustanovení dotčená, resp. rušená, novelou zákona o zadávání veřejných zakázek jdou skutečně nad rámec evropské směrnice, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

My jenom odstraňujeme tu povinnost, zadavatel to může vyžadovat (vlastnickou strukturu uchazeče a kvalifikační předpoklady, pozn. Demagog.cz), to se samozřejmě na zákoně nic takového nemění.

Dle novely zákona o zadávání veřejných zakázek by mělo být umožněno nepoužít určité požadavky zákona na vlastnickou strukturu a kvalifikaci v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatelé by však i nadále měli mít možnost tyto podmínky vyžadovat.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku paní ministryně Dostálová uvádí, že novela zákona o zadávání veřejných zakázek v rámci jednacího řízení bez uveřejnění odstraňuje povinnost vyžadovat vlastnickou strukturu uchazeče a kontrolovat kvalifikační předpoklady, nicméně zadavatel tato kritéria nadále vyžadovat může. 

Klíčová úprava zákona dle novely (.pdf, str. 1) pak spočívá v § 67, který upravuje postup řízení. K současnému znění se totiž přidává odstavec, který zní: 

(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí

Tento bod si zasluhuje bližší vysvětlení, protože obsahuje změny, ke kterým má dojít. Podle odstavců 3 a 5 § 63 platí, že:

„Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem (…)“ a „Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil (…)“.

Navrhovaná změna zákona má tedy umožnit nepoužít určité požadavky zákona v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, pokud není na trhu větší množství dodavatelů nebo pokud existují pro tento postup naléhavé okolnosti. Klíčové ovšem je, jaké požadavky zákona se v těchto případech nebudou muset dodržovat. 

V důsledku nového § 67 odst. 3 je v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje § 48 odst. 7odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jeho skutečném majiteli podle § 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona, tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle § 122 odst. 1.

Výrok paní ministryně se pak jmenovitě týká § 122 obsahující povinnost vyžadovat vlastnickou strukturu a § 86 obsahující povinnost kontrolovat kvalifikační předpoklady. Pro ověření výroku ministryně Dostálové se musíme podívat na části zákona stanovující obsah zadávací dokumentace. Tedy zda je skutečně možné, aby zadavatel mohl dle své úvahy vyžadovat vlastnickou strukturu uchazeče a kontrolovat kvalifikační předpoklady, i přesto, že to zákon nevyžaduje. Zadávací podmínky a podmínky účast v zadávacím řízení jsou upraveny v § 36. Konkrétně pak § 36 odst. 1 uvádí:

(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Z uvedeného odstavce zákona pak vyplývá, že zadávací podmínky nemohou být stanoveny bezdůvodně. 

K otázce toho, jaké zadávací podmínky lze považovat za bezdůvodné a které ne, se vyjadřuje důvodová zpráva (.pdf, str. 329) k zákonu o zadávání veřejných zakázek:

„Zásadní v této souvislosti je, že nepřípustné je „bezdůvodné“ vytvoření překážky hospodářské soutěže. Prakticky veškeré zadávací podmínky totiž omezují okruh potenciálních dodavatelů a tím vytvářejí překážku soutěže o veřejnou zakázku. Například stanovení konkrétních technických parametrů vyřazuje ze soutěže všechny dodavatele, jejichž výrobky požadované parametry nesplňují. Zadavatel je však oprávněn takové zadávací podmínky stanovit, pokud je to odůvodněno jeho potřebami, které prostřednictvím veřejné zakázky naplňuje. Technické parametry musí nastavit přiměřeně tak, aby účel veřejné zakázky byl naplněn. Některé zadávací podmínky zadavatel také může stanovit za účelem omezení rizik spojených s realizací zakázky. K tomuto účelu slouží např. záruční podmínky nebo kritéria kvalifikace vyjadřující zkušenost dodavatele.“

Z důvodové zprávy tedy vyplývá, že stanovení takových podmínek, které jsou obsaženy v § 122 a § 86, nelze bez dalšího považovat za bezdůvodně diskriminační. Zadavatel by tedy měl mít možnost takové podmínky i nadále vyžadovat, byť by jejich použití dle novely zákona již nemělo být povinné.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Začne příprava ochranných pomůcek tzv. do zásob, do rezervy, proto vlastně i tu novelu vyvolaly Státní hmotné rezervy.

Stát v současné době plánuje nákup rezerv ochranných pomůcek. Předseda Státní správy hmotných rezerv na náš dotaz potvrdil, že jeho úřad přišel se svým návrhem novely zákona o zadávání veřejných zakázek.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová hovoří o novele zákona č.134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Vládní návrh novely, jejímž předkladatelem byl resort ministryně Dostálové, se ale dočkal silné kritiky ze strany protikorupčních organizací i opozice.

Na náš dotaz týkající se role Státní správy hmotných rezerv (SSHR) při návrhu novely zákona poskytl tiskový mluvčí následující vyjádření předsedy SSHR Pavla Švagra: „Přišli jsme se svým návrhem novely zákona, ten ale nakonec nebyl vládou ani projednán. (…) Výjimka, kterou jsme navrhovali, říká, že po ukončení nouzového stavu je stát ve složité tržní situaci, protože trh je nedostatečně saturován dodavateli. Vypisování znamená administrativní komplikace i pro potenciálního dodavatele a je na něm, zda nevyužije soukromého odběratele, kde takové komplikace nejsou.“

Z vyjádření předsedy SSHR tedy vyplývá, že jeho úřad opravdu inicioval změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, byť předkladatelem novely zákona bylo nakonec Ministerstvo pro místní rozvoj.

Stát skutečně chce skrze Správu státních hmotných rezerv nakoupit ochranné pomůcky do zásoby v hodnotě za 3,7 miliardy korun. Ty by tak měly mít zásobu až na dva měsíce boje s pandemií, včetně několika milionů roušek či respirátorů. Za polovinu peněz by Správa státních hmotných rezerv měla nakoupit materiál tvořící „železnou rezervu“. Před nákupem druhé poloviny má být zpracována analýza, která má ukázat možnosti českého průmyslu zabezpečit výrobu ochranných a zdravotnických prostředků výlučně z tuzemských zdrojů.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

(...) jsme povinni ověřovat kvalifikaci, tak jsme povinni od toho dodavatele žádat nedoplatky na daních nebo na sociálním a zdravotním pojištění. A tento doklad trvá třicet dnů.

Zadavatel veřejných zakázek musí ověřovat základní a profesní způsobilost dodavatelů. Výběrového řízení se tak nemohou zúčastnit dodavatelé s daňovými nebo pojistnými nedoplatky. Správní orgány vydají potvrzení o uhrazení nedoplatků bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová hovoří o povinnostech, které v současné době upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Podle něho je zadavatel veřejné zakázky v nadlimitním režimu skutečně povinen podle § 73 vždy kontrolovat základní způsobilost dodavatele na základě § 74 a s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění je také povinen ověřovat profesní způsobilost podle § 77. Dodavatel tak musí předložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence a dokázat jím tak svou profesní kvalifikaci.

Zadavatel nyní také může požadovat doklad dodavatele o jeho ekonomické kvalifikaci podle § 78 – například minimální roční obrat dodavatele a doklad o technické kvalifikaci na základě § 79. Není ale povinností ekonomickou a technickou kvalifikaci při výběrovém řízení požadovat.

Na základě § 74 o základní způsobilosti se tedy opravdu výběrového řízení nemůže zúčastnit dodavatel, který „má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek“ nebo „má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění“ a ani takový, který „má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. § 75 dodavateli ukládá povinnost doložit základní způsobilost, tedy že nemá žádný daňový ani pojistný nedoplatek, osvědčením z příslušných úřadů. V případě nedoplatku na dani je třeba osvědčení od finančního úřadu, u nedoplatku pojistného od okresní správy sociálního zabezpečení.

Tyto úřady musí na základě správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., podle paragrafů § 154§ 71 vydat svá rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od zahájení daného řízení. Podle § 76 zákona o zadávání veřejných zakázek může pak účastník výběrového řízení obnovit svoji způsobilost pro zadávací řízení, pokud dlužné částky nebo nedoplatky uhradí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť lhůta 30 dnů pro vyhotovení potvrzení je lhůtou maximální a potvrzení tedy může být vyhotoveno i za mnohem kratší dobu.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

A jiné státy toto nemusí, protože tam nemají povinnost ze zákona (žádat o doklad nedoplatků na daních a pojištění, pozn. Demagog.cz).

ČR má v souladu s výrokem v zákoně č. 134/2016 Sb. uvedenou povinnost zadavatele požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74, který určuje způsobilost dle dokladu nedoplatků na daních, penále či pojištění. Jedinečnost českých zákonů nejsme schopni ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová mluví o jednacím řízení bez uveřejnění, což je jeden z druhů zadávacího řízení dle Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. Podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou stanoveny v § 63 - § 67 daného zákona. Dle § 55 zákona č. 134/2016 Sb. lze použít jednacího řízení bez uveřejnění pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu.

V § 73 je stanoven rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci pro nadlimitní režim, mezi které patří povinnost zadavatele požadovat prokázání základní způsobilosti (dodavatele) podle § 74

V paragrafu 74 jsou pro kontext výroku relevantní písmena b), c) a d) prvního odstavce, která v souhrnu stanoví, že způsobilý není dodavatel, který má daňový nedoplatek, nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatek na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Citace příslušných častí § 74:

 (1) Způsobilým není dodavatel, který 

   b) má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,

   c) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,

   d) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Dále jsou v § 75 výše uvedeného zákona stanoveny podmínky pro prokázání základní způsobilosti dodavatele. Dodavatel se prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice zejména předložením písemného čestného prohlášení, potvrzením příslušné okresní správy sociálního zabezpečení či potvrzením příslušného finančního úřadu.

Z kontextu výroku vyplývá, že ministryně Dostálová měla „jinými státy“ na mysli členské státy Evropské unie, je tedy potřeba ověřit, zda je Česká republika jediná či jedna z mála členských zemí EU, která má v příslušném zákoně stanovenou povinnost žádat dodavatele o doklad nedoplatků na daních a pojištění. Bohužel z důvodu časové náročnosti, složitosti jednotlivých právních řádů členských států a neexistenci uceleného dokumentu porovnávajícího výše uvedenou problematiku, tuto část výroku nejsme schopni ověřit. 

Hrubý nástin kritérií členských států EU na schvalovaní veřejných zakázek lze nalézt na stránkách Evropské komise na portálu eCertis nebo přímo na stránce Zadávání veřejných zakázek v zemích EU. Dále lze využít portál EUR-LEX, kde lze nalézt informace v národní transpozici směrnice 2014/24/EU (Směrnice o zadávání veřejných zakázek), ze které je odvozeno i znění českého zákona.

Např. v již zmíněném systému eCertis Evropské komise jsou k nalezení shrnující informace o osvědčeních, která jsou požadována v zadávacích řízeních v jednotlivých zemích EU. V tomto systému, ani na jiných podobných stránkách však není uvedeno, jakého řízení se zde obsažené povinnosti týkají. Bez znalosti jednotlivých národních řádů tedy nelze zjistit, jaké povinnosti vážou jiné členské státy na jednací řízení bez uveřejnění. Jak již bylo uvedeno, vzhledem ke složitosti právních řádů a časové náročnosti takového ověření bohužel není v našil silách výrok ověřit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

My to (povinnost ověřovat kvalifikaci dodavatele, pozn. Demagog.cz) tam máme jako jedna z mála, asi jako jediná členská země, jako povinnost.

ČR má v souladu s výrokem v zákoně č. 134/2016 Sb. uvedenou povinnost, že zadavatel vyžaduje po dodavateli potvrzení kvalifikace. Jedinečnost českých zákonů nejsme schopni ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně hovoří o zákonu č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, který by měl být změněn vládní novelou (.pdf). Ta byla původně zařazena jako 3. bod 48. schůze Poslanecké sněmovny, avšak v průběhu schůze projednána nebyla.

Zdroj: Plán akcí Poslanecké sněmovny v týdnu od 11. do 17. 5. 2020

Z kontextu výroku v rozhovoru ministryně Kláry Dostálové pro Radiožurnál můžeme vyvodit, že hlavním důvodem prosazované změny zákona je zrychlení administrace nákupu např. zdravotnického materiálu při pandemii či jiné krizové události bez vyhlášení nového výběrového řízení. Podobné odůvodnění novely obsahuje (.pdf, str. 3) důvodová zpráva.

Konkrétně se jedná o ustanovení novely (.pdf, str. 1), kde se přidává třetí odstavec v § 67 (současný zákon), který popisuje nový postup řízení bez uveřejnění.

§ 67 (novela):

      (3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.

Tento nový bod novely zakládá mimo jiné možnost dle § 63 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním" a dále nepoužít v souladu s kontextem výroku § 86, který ukládá v souhrnu povinnost dodání nějaké formy potvrzení kvalifikace dodavatelem zadavateli a také § 122, jež stanovuje výběr dodavatele. Pro příklad v odstavci 1 § 122, je stanoveno, že „zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita“.

Tato novela tedy vytváří prostor pro nepožadování kvalifikace, kterou nynější znění zákona vyžaduje, ale pouze v režimu „řízení bez uveřejnění“.

Dále je potřeba ověřit, zda je Česká republika jediná či jedna z mála členských zemí EU, která má v příslušném zákoně stanovenou povinnost ověřit kvalifikaci dodavatele. Bohužel z důvodu časové náročnosti, složitosti jednotlivých právních řádů a neexistenci uceleného dokumentu porovnávajícího výše uvedenou problematiku, tuto část výroku nejsme schopni ověřit.

Hrubý nástin požadavků členských států EU na schvalovaní veřejných zakázek lze nalézt na stránkách Evropské komise a na EUR-LEX v národní transpozici směrnice 2014/24/EU.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Sama Evropská komise vydala doporučení, ať státy toto řeší jednacím řízením bez uveřejnění.

Evropská komise vydala pokyny, jakými způsoby mohou členské státy EU urychlit nakupování zboží a služeb, které jsou potřeba v souvislosti s pandemií COVID-19. Tyto pokyny však nedoporučují vypisovat jednací řízení bez uveřejnění, pouze jej uvádějí jako jednu z možností.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise vydala 1. dubna Pokyny k používání rámce pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci související s krizí COVID-19. 

Evropská komise v tomto dokumentu uvádí, že jednotlivé členské země mají řadu možností, jak zajistit nákup zboží a služeb potřebných k zvládnutí krize související s onemocněním COVID-19 tak, aby byl v souladu s unijním právem. Komise na str. 1 dokumentu uvádí, že pokud by nákup nebyl dostatečně flexibilní, „lze zvážit jednací řízení bez uveřejnění“. Nejedná se tak o žádné doporučení tohoto opatření, jak tvrdí ministryně Dostálová, ale pouze o použití v krajním případě.

Možnost provádět tato řízení bez uveřejnění musí přitom splňovat řadu podmínek. Mohou být vypisovány pouze, „pokud je to nezbytně nutné, když z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které veřejný zadavatel nemohl předvídat, nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení. Okolnosti pro odůvodnění krajní naléhavosti nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.“ (str. 4) Zadavatel také musí tuto formu řízení odůvodnit ve zvláštní zprávě.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

To (povinnost ověřovat kvalifikaci dodavatele, pozn. Demagog.cz) je jediný rozdíl mezi (evropskou) směrnicí a naším zákonem.

ČR má v souladu s výrokem v zákonu č. 134/2016 Sb. uvedenou povinnost, že zadavatel vyžaduje po dodavateli potvrzení kvalifikace. Naopak směrnice EU o zadávání veřejných zakázek hovoří pouze o možnosti zadavatele požadovat potvrzení kvalifikace.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně hovoří o zákonu č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, který by měl být změněn vládní novelou (.pdf). Ta byla zařazena jako 3. bod 48. schůze Poslanecké sněmovny, avšak v průběhu schůze projednána nebyla.

Zdroj: Plán akcí Poslanecké sněmovny v týdnu od 11. do 17. 5. 2020

Z kontextu výroku v rozhovoru ministryně Kláry Dostálové pro Radiožurnál můžeme vyvodit, že hlavní příčinou a důvodem prosazované změny zákona je zrychlení administrace nákupu např. zdravotnického materiálu při pandemii či jiné krizové události bez vyhlášení nového výběrového řízení. Podobné odůvodnění novely obsahuje (.pdf, str. 3) důvodová zpráva.

Konkrétně se jedná o ustanovení novely (.pdf, str. 1), kde se přidává třetí odstavec v § 67 (současný zákon),který popisuje nový postup řízení bez uveřejnění.

§ 67 (novela):

      (3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.

Tento nový bod novely zakládá mimo jiné možnost dle § 63 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním“ a dále nepoužít v souladu s kontextem výroku § 86, který ukládá v souhrnu povinnost dodání nějaké formy potvrzení kvalifikace dodavatelem zadavateli a také § 122, jež stanovuje výběr dodavatele. Pro příklad v odstavci 1 § 122, je stanoveno, že „zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita“.

Tato novela je tedy v souladu s výrokem a vytváří prostor pro nepožadování kvalifikace, ale pouze v režimu „řízení bez uveřejnění“.

Výrok týkající se srovnání evropské směrnice a příslušného zákona, který říká, že výše řešená problematika je „jediným rozdílem“ mezi směrnicí a naším zákonem, musí být chápán jen v mezích kontextu výroku, neboť je zřejmé, že při pouhém mechanickém porovnávání nalezneme mnoho rozdílů, ať už v rozdílné formě předkládaného práva či samotném adresátovi normy. 

Zde se tedy budeme zabývat pouze úzce vymezeným porovnáním, zda je ve zde probírané směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a výše zmíněném zákoně explicitní povinnost ověřovat kvalifikaci dodavatele zadavatelem.

Příslušné ustanovení směrnice 2014/24/EU:

Článek 58

Kvalifikační kritéria pro výběr

1.   Kvalifikační kritéria pro výběr se mohou týkat:

a) vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

b) ekonomické a finanční situace;

c) technické a odborné způsobilosti.

Veřejní zadavatelé mohou kritéria uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 hospodářským subjektům uložit pouze jako požadavky pro účast. ….

V souladu s výrokem je ve směrnici 2014/24/EU pouze uvedena možnost, že zadavatel může požadovat potvrzení kvalifikace, na rozdíl od zákona o zadávání veřejných zakázek, ve kterém je uvedeno, že „zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s kvalifikací dodavatele“.