Tento výrok byl ověřen jako

Ve výroku paní ministryně Dostálová uvádí, že novela zákona o zadávání veřejných zakázek v rámci jednacího řízení bez uveřejnění odstraňuje povinnost vyžadovat vlastnickou strukturu uchazeče a kontrolovat kvalifikační předpoklady, nicméně zadavatel tato kritéria nadále vyžadovat může. 

Klíčová úprava zákona dle novely (.pdf, str. 1) pak spočívá v § 67, který upravuje postup řízení. K současnému znění se totiž přidává odstavec, který zní: 

(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí

Tento bod si zasluhuje bližší vysvětlení, protože obsahuje změny, ke kterým má dojít. Podle odstavců 3 a 5 § 63 platí, že:

„Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem (…)“ a „Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil (…)“.

Navrhovaná změna zákona má tedy umožnit nepoužít určité požadavky zákona v případech vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, pokud není na trhu větší množství dodavatelů nebo pokud existují pro tento postup naléhavé okolnosti. Klíčové ovšem je, jaké požadavky zákona se v těchto případech nebudou muset dodržovat. 

V důsledku nového § 67 odst. 3 je v režimu jednacího řízení bez uveřejnění zjednodušen přístup k zakázkám například pro firmy, které nemají zaknihované akcie (nemusejí mít jasnou vlastnickou strukturu), což v dosavadním znění upravuje § 48 odst. 7 a odst. 9. Firmy dále nemusejí předkládat doklady o kvalifikaci podle § 86, u právnických osob zadavatel nemusí zjišťovat údaje o jeho skutečném majiteli podle § 122 odst. 4. Zároveň se ruší jedno ze základních kritérií pro výběr dodavatele podle tohoto zákona, tedy toho, který poskytne ekonomicky nejvýhodnější nabídku podle § 122 odst. 1.

Výrok paní ministryně se pak jmenovitě týká § 122 obsahující povinnost vyžadovat vlastnickou strukturu a § 86 obsahující povinnost kontrolovat kvalifikační předpoklady. Pro ověření výroku ministryně Dostálové se musíme podívat na části zákona stanovující obsah zadávací dokumentace. Tedy zda je skutečně možné, aby zadavatel mohl dle své úvahy vyžadovat vlastnickou strukturu uchazeče a kontrolovat kvalifikační předpoklady, i přesto, že to zákon nevyžaduje. Zadávací podmínky a podmínky účast v zadávacím řízení jsou upraveny v § 36. Konkrétně pak § 36 odst. 1 uvádí:

(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Z uvedeného odstavce zákona pak vyplývá, že zadávací podmínky nemohou být stanoveny bezdůvodně. 

K otázce toho, jaké zadávací podmínky lze považovat za bezdůvodné a které ne, se vyjadřuje důvodová zpráva (.pdf, str. 329) k zákonu o zadávání veřejných zakázek:

„Zásadní v této souvislosti je, že nepřípustné je „bezdůvodné“ vytvoření překážky hospodářské soutěže. Prakticky veškeré zadávací podmínky totiž omezují okruh potenciálních dodavatelů a tím vytvářejí překážku soutěže o veřejnou zakázku. Například stanovení konkrétních technických parametrů vyřazuje ze soutěže všechny dodavatele, jejichž výrobky požadované parametry nesplňují. Zadavatel je však oprávněn takové zadávací podmínky stanovit, pokud je to odůvodněno jeho potřebami, které prostřednictvím veřejné zakázky naplňuje. Technické parametry musí nastavit přiměřeně tak, aby účel veřejné zakázky byl naplněn. Některé zadávací podmínky zadavatel také může stanovit za účelem omezení rizik spojených s realizací zakázky. K tomuto účelu slouží např. záruční podmínky nebo kritéria kvalifikace vyjadřující zkušenost dodavatele.“

Z důvodové zprávy tedy vyplývá, že stanovení takových podmínek, které jsou obsaženy v § 122 a § 86, nelze bez dalšího považovat za bezdůvodně diskriminační. Zadavatel by tedy měl mít možnost takové podmínky i nadále vyžadovat, byť by jejich použití dle novely zákona již nemělo být povinné.