Demagog.cz

Klára Dostálová
Klára Dostálová
A jediné, co jsme tou novelou udělali, je, že jsme odstranili administrativní překážky, které tam máme my jako Česká republika navíc oproti evropské směrnici. 20 minut Radiožurnálu, 15. května 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Povinnost předkládat potvrzení o řádném placení daní či sociálního pojištění, výpis z trestního rejstříku i další povinnosti, které jsou diskutovanou novelou rušeny, evropská směrnice skutečně nevyžaduje, ač jejich zavedení často umožňuje.

Klára Dostálová v rozhovoru hovoří o vládní novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU z 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

V rozhovoru ministryně Dostálová zmiňuje, že účelem této novely má být hlavně zrychlení postupů a odstranění administrativních překážek u tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. To je uvedeno také v důvodové zprávě (.pdf, str. 3–6), podle které novela „odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase“.

V současné době je tzv. jednací řízení bez uveřejnění upraveno v hlavě V části čtvrté zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkládaná novela opravdu odstraňuje administrativní překážky v tomto řízení. Do § 67 vkládá nově odstavec 3 (.pdf, str. 1) ve znění:

„V případě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 a 5 se § 48 odst. 7 a 9, § 73, § 86 a § 122 nepoužijí.“

Přidáním tohoto odstavce je nově umožněn přístup k veřejným zakázkám například firmám, které nemají zaknihované akcie (není jasná jejich vlastnická struktura). Kromě toho zadavatel nemusí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74, tedy že účastník nemá nedoplatky na daních či sociálním a zdravotním pojištění, že nebyl v posledních 5 letech odsouzen za některé trestné činy, jako je TČ účasti na organizované skupině, podvodu či úplatkářství apod. Dále se zjednodušuje administrativa spojená se zadávací dokumentací. Zadavatel také nemusí od vybraného dodavatele vyžadovat doklady o kvalifikaci a není povinen zjišťovat údaje o skutečném majiteli. V neposlední řadě nově nemusí zadavatel vybrat k uzavření smlouvy účastníka s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou podle výsledku hodnocení nabídek.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek byla vládou schválena (.pdf) a předložena Poslanecké sněmovně 11. května 2020. Původně měla být projednána ve zrychleném řízení, proti čemuž se důrazně ohradila opozice. V současné době je projednávání novely navrženo na pořad 49. schůze, která začala 26. května 2020.

Preambule ke směrnici (bod 50) upozorňuje na škodlivé účinky, které má jednací řízení bez uveřejnění na hospodářskou soutěž. Z tohoto důvodu by, podle jejího znění, mělo být využíváno pouze ve zcela výjimečných případech, z mimořádně naléhavých důvodů, které (veřejný) zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat.

Pravidla pro zadávání zakázek, resp. povinnosti, které je možné po účastnících vyžadovat, jsou obsaženy v čl. 56 směrnice. Dle čl. 57 tak např. zadavatel musí vyloučit subjekty, kterým byla prokázána účast na zločinném spolčení, korupce nebo využívání dětské práce. Směrnice však zakazuje pouze zadat zakázku takovýmto „zločincům“, nepožaduje, aby účastníci zadávacího řízení museli svou bezúhonnost prokázat. V tomto ohledu je tedy navrhovaná novela v souladu s evropskou směrnicí.

Odstavec 2 již zmíněného článku 57 směrnice pak obsahuje další povinnosti účastníků zadávacího řízení. Dle tohoto ustanovení se nemůže zadávacího řízení účastnit subjekt, kterému bylo pravomocným soudním či správním rozhodnutím dokázáno, že porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

Druhá část tohoto ustanovení poté zakotvuje pouze možnost zadavatele vyloučit z řízení i ty subjekty, o nichž se jakýmkoliv způsobem prokáže, že mají nedoplatky na daních či sociálním pojištění. Současný zákonný požadavek na prokázání neexistence daňových či jiných nedoplatků jde tedy opět nad rámec směrnice.

Navíc, dle čl. 57 odst. 3 je z výše zmíněných pravidel možné učinit výjimku v případě ohrožení veřejného zdraví, což je za určitých okolností i případ, kdy je dle českého práva možné jednací řízení bez uveřejnění použít.

Čtvrtý odstavec 57. článku pak opět zakotvuje pouze možnost vyloučit účastníky nacházející se v likvidaci. I v tomto ohledu jde tedy současná právní úprava nad rámec směrnice. Ani nutnost mít výlučně zaknihované akcie není ve směrnici upravena, stejně tak povinnost zjistit skutečného majitele.

Článek 58 směrnice dále stanovuje možnost zadavatelů vyžadovat od účastníků určitou kvalifikaci. Vzhledem k tomu, že stanovit kvalifikační kritéria je pouze možností, nikoliv povinností zadavatelů, můžeme říci, že i § 86 českého zákona o zadávání veřejných zakázek, stanovující povinnost předložit doklad o kvalifikaci, jde nad rámec směrnice.

V neposlední řadě pak článek 67 stanoví, že obecně jsou zadavatelé povinni vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Pro určité druhy veřejných zakázek je však možné se od této povinnosti odchýlit. Opět je tedy nutné dát ministryni za pravdu. 

Vzhledem k tomu, že veškerá ustanovení dotčená, resp. rušená, novelou zákona o zadávání veřejných zakázek jdou skutečně nad rámec evropské směrnice, hodnotíme výrok jako pravdivý.