Velká část společnosti už si uvědomuje, že sucho, které je samozřejmě významně způsobeno klimatickou změnou, je obrovský problém, který nepočká.
Různé průzkumy veřejného mínění v posledních letech poukazují na rostoucí relevanci enviromentálních témat, konkrétně obavy ze změn klimatu a sucha. Dle studie MŽP dochází v poslední době často k suchým obdobím, které jsou důsledkem klimatických změn.
Mínění společnosti se v otázce životního prostředí poslední roky mění. Konkrétně to lze pozorovat na zvýšení relevantnosti tohoto tématu v posledních letech, což ukazuje výzkum veřejného mínění CVVM z března 2020.
Dále můžeme dle dalšího nedávného průzkumu veřejného mínění CVVM z února 2020 (.pdf, str. 5) pozorovat lehký nárůst nespokojenosti se stavem životního prostředí v několika minulých letech.
Skutečnost dnešního přístupu naší společnosti k enviromentálním tématům podtrhává i studie STEM z listopadu roku 2019. V článku k ní shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM: „Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu“.
Na konci předminulého roku si nechal Český rozhlas vytvořit agenturou MEDIAN výzkum o závažnosti hrozeb pro Evropu v ČR. Zde byla jako nejvíce závažná zjištěna hrozba nedostatku pitné vody.
Toto jaro si nechal opět Český rozhlas agenturou MEDIAN provést výzkum publikovaný v dubnu 2020. Zde se opět více než tisíce respondentů ptají na obavy z různých hrozeb. I přes probíhající pandemii s jejími ekonomickými důsledky zde respondenti častěji uvádějí strach ze sucha a dalších projevů klimatické změny než z ekonomické recese.
Jeden z klíčových národních dokumentů v oblasti klimatu je Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015, resp. její aktualizace z roku 2019 (.pdf). Jejím hlavním zpracovatelem byl ČHMÚ. Tato studie s odvoláním na práce prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a autorského kolektivu uvádí, že „změny teplotního a srážkového režimu se bezprostředně promítají též do výskytu suchých epizod,“ a „v rámci ČR lze v období 1961–2012 pozorovat obecnou tendenci k výskytu sušších podmínek, jak z pohledu meteorologického sucha, tak i půdní vlhkosti. Tento trend lze přitom připsat převážně nárůstu teploty, globálního záření a s tím souvisejícího sytostního doplňku.“ (str. 20–21).
Toto je uvedeno v návaznosti na popis změny srážkového režimu. Celkový roční úhrn srážek neprojevuje statisticky signifikantní změny za poslední období a různé možné scénáře předpovídají spíše jeho nárůst (str. 16 a 18). Mění se však rozložení srážek v průběhu roku (str. 16).
Dále studie uvádí nárůst průměrné teploty vzduchu v České republice v období mezi 2001 až 2016 vůči normálu let 1961–1990 o 1,1 °C (str. 11).
S odvoláním na práci Mgr. Petra Štěpánka, Ph.D. a dalších je ve studii uvedeno: „Jak ukazují provedené modelové studie, v průběhu 21. století lze očekávat nárůst frekvence i délky období meteorologického sucha“. (str. 21)
