Spousta těch článků (v usnesení Evropského parlamentu z 19. června 2020 - pozn. Demagog.cz) se týká nastavení principů v rámci celé Evropské unie, a dokonce se tam i vyzývá k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmu i v jiných členských zemích.
Většina z 50 článků daného usnesení se vyjadřuje k funkčním principům EU jakožto celku, zbytek se soustřeďuje na Českou republiku. Například článek 42 vybízí Komisi k přezkoumání obvinění z dosud nevyřešených střetů zájmů i v jiných zemích EU.
Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.
Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.
Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.
Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:
