Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
Třeba tam je článek 22, který opravdu říká, že u nás stačí čestné prohlášení „nemám střet zájmů“ a nikdo to nekontroluje (...) Interview PLUS, 3. července 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Bod 22 (článek) Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů v souladu s výrokem obsahuje kritiku kontroly prohlášení o střetu zájmů.

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová výrokem odkazuje na Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Bod (článek) 22 tohoto usnesení pak zní:

„Evropský parlament (…)

22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů.“

V souladu s výrokem je ve výše citovaném bodě 22 uvedeno, že „pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů“. Je zde tedy českému právnímu řádu vytýkána nedostatečná kontrola a někdy pochybná pravdivost prohlášení o neexistenci střetu zájmů.