Demagog.cz

Radka Maxová
Radka Maxová
Tam není ten kontrolní mechanismus na ověření tohoto v uvozovkách tvrzení, že já "nemám střet zájmů". Interview PLUS, 3. července 2020

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Dle zákona o střetu zájmů má evidenční orgán kontrolovat správnost údajů v čestném prohlášení o střetu zájmů. K dispozici pro to má např. údaje z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku. Tento systém však může odhalit jen část případných pochybení v čestném pochybení.

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová mluví v kontextu Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Samotný výrok se však netýká usnesení jako takového, ale poměrů v českém právním řádu, europoslankyně tedy tvrdí, že v českém právním řádu neexistuje mechanismus, který by ověřil pravdivost čestného prohlášení o (ne)existenci střetu zájmů.

V rámci zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel po roce 2017 (pdf., s. 14-17) došlo k zavedení institutu oznámení (o osobním zájmu, činnostech, majetku, příjmech a závazcích - § 7-12). Tato „čestná prohlášení“ musí veřejní funkcionáři povinně vkládat do registru oznámení (§ 13) a měla by být z velké časti veřejně dostupná. 

Registr je spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a v případě soudců pak Nejvyšším soudem (§ 14). Tito správci mají ze zákona povinnost věcné kontroly obsahu těchto prohlášení (§ 13, odst. 7): 

  • Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

Dle § 14c zákona o střetu zájmů má pak evidenční orgán k dispozici údaje ze základního registru obyvatel, z obchodního a živnostenského rejstříku, nebo z katastru nemovitostí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť určitá kontrola čestného prohlášení o střetu zájmů zde existuje, a to zejména ohledně např. účasti v obchodních společnostech. Další potenciální střety zájmů např. na základě existence významnějších závazků apod. však tento systém odhalit neumí.