Vyšlo to vlastně od pana premiéra, bavíme se prioritně těch 7 let, co se kauza řeší, ať v České republice nebo na půdě Evropského parlamentu, že ten začátek byl u střetu možného pana premiéra a dopadá to na Českou republiku a za těch 7 let se u nás nic v tomto ohledu nezměnilo.
Kauza střetu zájmů Andreje Babiše se v ČR řeší od roku 2013, na půdě Evropského parlamentu od roku 2014. Z problému, který se týkal premiéra Babiše, se skutečně postupně stala záležitost týkající se státu – kvůli této situaci byla např. ČR kritizována již ve dvou usneseních EP.
Zmínky o možném střetu zájmů současného předsedy vlády Babiše se začaly objevovat v českém mediálním prostoru již před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Kritika přicházela jak z řad politiků, tak například i od některých českých podnikatelů, kteří tehdy odmítli podepsat prohlášení, které vyzývalo voliče právě k volbě Andreje Babiše.
Na půdě Evropského parlamentu pak byl střet zájmů premiéra Babiše probírán už roku 2014. Tehdy se Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu zabýval zprávou (.pdf) kontrolní mise z března 2014, která měla za úkol prozkoumat čerpání evropských dotací v České republice. Členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, jež se mise účastnila, v té době uvedla, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a měl by holding Agrofert prodat. Její prohlášení následně vyvolalo poměrně ostrou debatu na české politické scéně.
Přímo na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů Andreje Babiše řešil například v prosinci 2018, kdy EP přijal usnesení o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice. V něm Evropský parlament uvádí, že „je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů předsedy vlády České republiky a jeho vazby na koncern Agrofert“.
Další rozpravu na toto téma pak EP vedl v lednu 2020. Evropský parlament pak 19. června přijal usnesení „o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. V tomto usnesení EP například opět vyjádřil politování nad tím, že „Andrej Babiš jako předseda vlády (…) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení“.
Dále je pak podle usnesení z června 2020 europarlament „hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur (…)“.
Evropský parlament tedy kvůli kauze Andreje Babiše ve svých usneseních kritizuje za nedodržování finančního nařízení Českou republiku. Proto lze říci, že na začátku stál střet premiéra Babiše, ale nyní kauza „dopadá na Českou republiku“, jak uvádí europoslankyně Maxová.
Za pravdivou lze považovat také část výroku, o tom, že se za sedm let „nic nezměnilo“, co se týče vyřešení kauzy. I když totiž například Poslanecká sněmovna schválila v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) a premiér Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů, daná kauza stále nebyla vyřešena, jak popisuje např. i výše zmíněné usnesení EP z minulého měsíce.
