Na plánu obnovy EU se unijní lídři dohodli 21. července 2020. „Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Tuto podmínku upravují odstavce 22 a 23 (.pdf, str. 15 a 16), které kladou důraz na důležitost dodržování zásad právního státu. Pokud dojde k nedodržení zásad právního státu, rozhodne o opatřeních navržených Komisí Rada kvalifikovanou většinou.
Co se týče uváděné slevy, článek 152 (.pdf, str. 65) stanovuje snížení ročního příspěvku založeného na HND jednotlivých zemí: Dánsko (377 mil. eur), Německo (3 671 mil. eur), Nizozemsko (1 921 mil. eur), Rakousko (565 mil. eur) a Švédsko (1 069 mil. eur). Z následujícího článku 153 (.pdf, str. 65) pak plyne, že toto snížení bude financováno všemi členskými státy podle jejich HND. Tyto slevy (tzv. rabaty) byly důvodem sporu již při plánování původního dlouhodobého rozpočtu 2021–2027 a dle původních návrhů měly být podstatně zmenšeny či dokonce odstraněny. K tomu však nakonec nedošlo, naopak došlo k jejich navýšení. Pro víceletý finanční rámec 2014–2020 byly např. stanoveny slevy pro Dánsko ve výši 130 mil. eur, pro Nizozemsko 695 mil. eur či pro Švédsko 185 mil. eur (v cenách roku 2011).
Česká republika získala touto dohodou navíc 1,55 mld. eur v rámci Fondu soudržnosti (.pdf, str. 34) a také privilegium v programu „Investice pro zaměstnanost a růst“, z něhož může využít až 25 % místo 20 %, které představují maximum pro ostatní státy (.pdf, str. 14). Z fondu obnovy pak Česká republika získá na dotacích 8,7 mld. eur a dalších 15,4 mld. eur si bude moci půjčit.
Jsem rád, že se unijní lídři dohodli na plánu obnovy EU a zahrnuli i podmínku právního státu, aby v EU nevznikaly nedemokratické režimy. Zvýšené slevy čistým plátcům sice způsobí větší podíl ručení ČR, ale to snad kompenzuje navýšení peněz na dotace pro ČR https://t.co/eLv1B7kb4f
— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) July 21, 2020