Demagog.cz

Adam Vojtěch
Adam Vojtěch
Dostupnější moderní a život zachraňující léky, zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění, silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby, více hrazených zdravotnických pomůcek a větší kompetence pro sestry.

Všechny tyto revoluční změny přináší největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let.

Psali jsme ji dva roky a vláda jí dala včera zelenou. Teď míří do Sněmovny.

Tyhle změny jsme psali pro pacienty. Společně se zástupci pacientských organizací.

Pro mě je to zásadní milník. Byl to totiž jeden z hlavních úkolů, který jsme si dal při nástupu do funkce ministra.

Jsem opravdu šťastný, že novela prošla prvním kolem. Na půdě Parlamentu udělám maximum, aby ji zákonodárci projednali co nejrychleji.

Pacienti čekají na své léky, není možné ztrácet čas. Facebook, 25. srpna 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Rozsáhlá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění skutečně přináší dostupnější moderní léky, silnější pozici pacientů se vzácnými onemocněními či větší kompetence pro zdravotní sestry. Na její přípravě, která trvala dva roky, se podílely i pacientské organizace.

 

Předně uveďme, že novela, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zmiňuje ve svém příspěvku, se týká zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

„Dostupnější moderní a život zachraňující léky“

Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který vláda schválila (.pdf) 24. srpna, oproti současnému znění podrobněji vymezuje (.doc, str. 14, § 39d, odst. 2) „vysoce inovativní léčivé přípravky“. Důvodová zpráva pak například uvádí (.doc, str. 195), že pokud se jedná „o léčivý přípravek, u nějž nelze prokázat nákladovou efektivitu, ať již z důvodu, že nákladově efektivní není, nebo z důvodu, že zatím nebyla zajištěna potřebná data“, je „možné stanovit dočasnou úhradu“.

Návrh také prodlužuje dobu, po kterou může tato dočasná úhrada vysoce inovativního léčivého prostředku probíhat – konkrétně z 2 let (s možností navýšení o 1 rok) na 3 roky (s možností navýšení o 2 roky) (.doc, str. 15). Současná délka se podle důvodové zprávy (.doc, str. 230) „ukázala být jako nedostatečná“.

Zpráva dále uvádí (.doc, str. 195–196), že v současnosti „pacientům rozléčeným léčivým přípravkem v režimu dočasné úhrady není po jeho ukončení garantováno doléčení, na němž by se nemuseli dále osobně finančně podílet“. To dále „v mnoha případech znamená faktickou nedostupnost takového léčivého přípravku pro pacienta“ a regulace je následně obcházena mechanismem výjimečné úhrady. V některých případech tedy pacienti díky prodloužení doby dočasné úhrady nebudou muset podávat žádost o výjimku a léčivé přípravky tak pro ně budou dostupnější. Nově by také mělo být zákonem dáno právo pacienta (.doc, str. 39) na to, aby byl po ukončení dočasné úhrady „tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci“.

Novela dále mírně upravuje (.doc, str. 5) současný § 15 odst. 5, který se mimo jiné zabývá úhradami léčivých přípravků pro moderní terapie.

„Zapojení pacientů do rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění“

Návrh také do zákona o veřejném zdravotním pojištění vkládá (.doc, str. 17–18) nový § 39da. Podle jeho odstavce 2 pak účastníkem řízení „o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění“ jsou i pacientské organizace, které sdružují „pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna“.

„Silnější pozice pacienta v případě žádosti o výjimečnou úhradu léčby“

Výjimečnou úhradou léčby se zabývá § 16, který je využíván, pokud je poskytnutí jinak ze zdravotního pojištění nehrazených zdravotních služeb „jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“. Novela by měla zrušit (.doc, str. 9) § 16 odst. 2, podle něhož je (s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení) pro výjimečnou úhradu léčby nutný „předchozí souhlas revizního lékaře“.

Důvodová zpráva nicméně říká (.doc, str. 197), že „v případech, kdy je ale podmínkou nároku medicínské posouzení (zejména v případě § 16 zákona č. 48/1997 Sb.) bude pochopitelně nezbytné, aby v souladu s § 50 správního řádu byl podkladem rozhodnutí též odborný (lékařský) názor – podle povahy věci např. znalecký posudek, stanovisko odborného lékaře, stanovisko odborné společnosti“.

Novela také do zákona vkládá (.doc, str. 8) nový § 19, podle kterého bude např. léčba jinak nehrazená (§ 16) pojišťovnou uhrazena i bez jejího předchozího posouzení, pouze na základě žádosti, pokud se jedná o neodkladnou péči a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro její přiznání. V případě, že pojišťovna žádosti sama přeci jen posuzuje a dojde ke kladnému stanovisku, vydá neprodleně souhlas. Proti němu není přípustné odvolání a je okamžitě vykonatelný (.doc, str. 197).

Dle § 20 (.doc, str. 9) pak o odvoláních proti negativním stanoviskům rozhoduje do určité míry nezávislá revizní komise.

„Více hrazených zdravotnických pomůcek“

Výčet hrazených zdravotnických pomůcek a jejich úhradový limit lze nalézt v příloze č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, přesněji v oddílu C. Novela zákona skutečně počítá s navýšením počtu těchto pomůcek, jedná se například o pomůcky (.doc, str. 98, 103 a následující) pro děti se stomií, pro pacienty se syndromem spánkové apnoe (.doc, str. 186) a další.

„Větší kompetence pro sestry“

Součástí zmiňované novely je také vymezení větších kompetencí zdravotních sester. Do přílohy č. 3 oddílu A vkládá nově tabulku č. 4 (.doc, str. 45), která uvádí „seznam odborností sester pro preskripční omezení“. Uveďme, že v současném znění zákona se vyskytuje jen seznam odborností lékařů, nikoliv sester. Ve dříve zmiňovaném oddílu C (.doc, str. 88 a následující) pak lze nalézt, které odbornosti lékařů a nově i sester mohou dané zdravotní pomůcky pacientům předepisovat. Přehlednější seznam pak uvádí důvodová zpráva (.doc, str. 265–267).

„Největší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních 15 let“

Od roku 1997, kdy vešel zákon o veřejném zdravotním pojištění v platnost, došlo ke mnoha změnám. Rozsáhlejší novelizace proběhla v roce 2007. Mimo jiné tato novela zaváděla regulační poplatky, které je v konkrétních případech každý pojištěnec „povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení“.

Pokud budeme počítat s rokem 2021 (.pdf, str. 193), kdy by měl podle plánu vlády současný návrh zákona vejít v účinnost, bude se za posledních 15 let jednat o jednu z největších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění. Navrhovaná novela by měla nabýt účinnosti právě 13 let po novele zavádějící regulační poplatky. Přestože se ministr Vojtěch svým výrokem pravděpodobně odkazuje právě na novelu z roku 2007 a místo 15 let by měl hovořit o 13 letech, vzhledem k subjektivní povaze hodnocení „největší“ novely mu tuto možnou nepřesnost nepřikládáme k tíži. Novela navíc prozatím (k datu 13. září 2020) nebyla projednána ani v prvním čtení, a je proto pravděpodobné, že k jejímu schválení do konce tohoto roku nedojde a že její účinnost nastane později než původně plánovaného 1. ledna 2021.

Práce na novele

Návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl 24. srpna 2020 předložen na jednání vlády ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ve stejný den vláda tuto novelu schválila (.pdf, str. 1) a návrh byl následně postoupen do Poslanecké sněmovny.

Údaj o délce zpracovávání lze najít v dokumentu (.pdf, str. 2), který byl připraven pro potřeby Legislativní rady vlády, nebo v prezentaci (.pdf, str. 2) Ministerstva zdravotnictví pro tiskovou konferenci z července 2020. Oba dokumenty shodně hovoří o dvou letech práce na novele. Tomu odpovídá i vložení návrhu do aplikace VeKLEP, kde byla karta návrhu vytvořena v prosinci 2019. Původně měla být novela dle plánu legislativních prací předložena již v červnu 2019.

Spolupráce s pacienty

Předesíláme, že nehodnotíme motiv přípravy legislativy, ale pouze to, zda do ní byli zapojeni zástupci pacientských organizací.

Nejprve uveďme, co se rozumí pojmem pacientská organizace. Dle webu Ministerstva zdravotnictví (MZ) jsou to „převážně spolky (neziskové organizace), které sdružují pacienty, jejich blízké a někdy i lékaře. Poskytují informace, pořádají setkání, rehabilitace, pobyty pro pacienty, organizují kampaně pro veřejnost, poskytují poradenství a hájí zájmy svých členů“. Jako příklad pacientské organizace můžeme uvést Českou alzheimerovskou společnost, o.p.s., Klub celiakie Brno nebo Parkinson-Help z.s.

Zástupci pacientských organizací tvoří Pacientskou radu, poradní orgán ministra zdravotnictví. Pacientská rada má možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních i nelegislativních materiálů, konzultovat či vydávat stanoviska. Zřízena byla v říjnu 2017.

Pacientská rada se vyjadřovala mimo jiné také ke zmiňovanému návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Informace o jejím zapojení do tvorby novely byly publikovány v srpnu 2018. V září téhož roku byla na šestém zasedání Pacientské rady předložena zpráva o zapojení v rámci prací na novele. Novela byla dále jedním z témat dalších zasedání Pacientské rady, například třináctého zasedání v červnu 2020.

Úkol při nástupu do funkce

Adam Vojtěch vykonával funkci ministra již v 1. vládě Andreje Babiše a ministrem zdravotnictví je tedy již od prosince 2017. Už krátce po svém nástupu do funkce v lednu 2018 přitom prohlásil, že problematice léků na vzácná onemocnění i dalším problematikám by se chtěl věnovat v rámci nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ač nakonec byla zvolena forma novely, je pravdou, že oblast, které se novela věnuje, je prioritou ministra Vojtěcha již od jeho nástupu do funkce.

Shrnutí

Na závěr uveďme, že nehodnotíme tu část výroku, ve které Adam Vojtěch uvádí, že pro co nejrychlejší projednání této novely udělá maximum a že je z připravené novely šťastný. Jedná se totiž o predikci, resp. značně subjektivní vyjádření.

Celkově pak příspěvek, který je souborem hned několika výroků, hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny jeho části odpovídají informacím zjistitelným z veřejně dostupných zdrojů.