Tento výrok byl ověřen jako

Výrok Alexandra Vondry směřuje k návštěvě Tchaj-wanu, kterou spolu s devadesátičlennou delegací podnikl předseda Senátu Miloš Vystrčil. K cílům své cesty uvedl: „Budeme se snažit podpořit naše podnikatele v tom, aby navázali dobré obchodní kontakty, uzavřeli zajímavé kontrakty a tím došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, a to jak z hlediska exportu na Tchaj-wan, tak z pohledu zvýšení tchajwanských investic v České republice.“

K otázce, co znamená cesta na Tchaj-wan pro českou politiku jedné Číny, v rozhovoru pro Českou televizi Miloš Vystrčil uvedl: „Dle mého názoru se nám vyplatí spolupracovat s demokratickou zemí, jako je Tchaj-wan. Je to výhodné po stránce hospodářské, vědecké i kulturní. Nenarušuji žádný princip jedné Číny, protože tam nejedu vyhlašovat nezávislost Tchaj-wanu.“

Proti této cestě se od počátku stavěla Čína. Například čínské velvyslanectví cestu označilo za hrubé porušení národní suverenity Číny a vážné zasahování do čínských vnitřních záležitostí. Čínský ministr zahraničních věcí na adresu Miloše Vystrčila prohlásil, že „překročil červenou čáru“.

Proti Vystrčilově cestě se vyslovila i řada českých politiků. Prezident Zeman například prohlásil, že se ze strany předsedy Senátu jednalo o „klukovskou provokaci“. Cestu odmítl podpořit i premiér Babiš, předseda Sněmovny Vondráček, předseda koaliční ČSSD Hamáček. Ministr zahraničí Petříček upřesnil, že „na naší politice vůči Číně, kterou jsme si definovali v 90. letech, se nic nemění.“ Česká republika dlouhodobě zastává politiku jedné Číny, z níž plyne skutečnost, že Tchaj-wan není Českou republikou považován za samostatný stát (o politice jedné Číny jsme detailněji psali zde). K této politice se ústy ministra zahraničních věcí Petříčka přihlásila opět vláda na konci letošního srpna, když Petříček uvedl: „Pozice vlády je dlouhodobě neměnná. Naše vláda, stejně jako všechny předchozí, má politiku jedné Číny.“ Dodejme, že v minulosti se k politice jedné Číny přihlásil přímo i prezident Zeman.

Shrneme-li uvedené poznatky, pak mezi relevantními představiteli státu nenajdeme nikoho, kdo by se výslovně stavěl proti politice jedné Číny. Naopak se k ní v souvislosti s uvedenou cestou opětovně přihlásila vláda a tradičně ji zastává i prezident republiky. Stejně tak nenajdeme veřejné prohlášení, jímž by se proti politice jedné Číny postavil nějaký z politiků, kteří se účastnili cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.