Demagog.cz

Alexandr Vondra
Alexandr Vondra
Ty tchajwanské (investice oproti čínským, pozn. Demagog.cz) jsou asi desetkrát větší. Deník N, 4. září 2020

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Takto vysoké (ba vyšší) byly tchajwanské investice pouze do oblasti zpracovatelského průmyslu v roce 2017. Za rok 2018 jsou již naopak čínské investice do tohoto odvětví cca 2,7× větší. V případě celkové výše investic pak Čína nad Tchaj-wanem vede dlouhodobě.

Pro kontext předešleme, že výrok se podobá tvrzení ekonoma Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako o 14krát významnějším investorovi v ČR oproti Číně. To se několikrát objevilo v českých médiích – vždy však s upřesněním, že se jedná o investice v českém zpracovatelském průmyslu. Pro kontext dodejme, že například server Hlídací pes poněkud nešťastně zvolil zjednodušující titulek „Tchaj-wan: v ČR 14krát větší investor než Čína“. I v tomto textu se nicméně píše o stavu „přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu“.

Nejednalo se tedy o data vztahující se k celkovým investicím Číny a Tchaj-wanu v ČR. Popisovaná čísla byla také navíc uváděna pouze za období, které končilo 31. prosincem 2017.

Pokud budeme vycházet z dat, která jsou nyní (v září 2020) dostupná na stránkách České národní banky (ČNB), musíme označit výrok Alexandra Vondry za nepravdivý. Přehled ČNB totiž nabízí i informace o stavu „přímých zahraničních investic v ČR podle zemí“ za roky 2014 až 2018. (Údaje za rok 2019 zde ještě zveřejněny nebyly.) Z nich lze vyčíst, že situace je spíše opačná, tedy že celkový stav přímých investic do ČR je vyšší u Číny než u Tchaj-wanu.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, str. 2–3).

I pokud bychom se podívali na aktuální údaje o výši investic ve zpracovatelském průmyslu (nejnovější data ČNB jsou opět za rok 2018), situace se oproti roku 2017 významně změnila. Tchajwanské investice do tohoto sektoru dosahují výše 1 360,8 milionu korun, zatímco investice čínské 3 669,3 milionu korun.

Tématem se pak zabýval například zpravodajský server denik.cz, který také k článku uvedl: „Vyznat se v číslech, která vycházejí z různých databází a často hovoří protichůdně, je složité i pro ekonomy. Navíc je velmi ošidná struktura těchto investic. Platí to především pro ty čínské, které často nejsou investicemi v pravém smyslu, ale spíše skupováním majetku a různými akvizicemi (například pražské Slavie).“