V září 2017 došlo novelou, která je známá také jako tzv. lex Babiš, ke změně českého zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Nová část zákona tak například zakazuje členům vlády vlastnit média a obchodním společnostem, ve kterých členové vlády nebo osoba jimi ovládaná vlastní alespoň 25 %, účastnit se veřejných zakázek a přijímat dotace. Právě střetu zájmů a přijímání dotací holdingem Agrofert, jehož akcie premiér Andrej Babiš v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, se věnuje audit Evropské komise (EK). Uveďme, že se konkrétně jedná o audit týkající se strukturálních fondů.

První návrh auditní zprávy (.pdf) o střetu zájmů Andreje Babiše EK do České republiky zaslala v květnu 2019. Stojí v něm (.pdf, str. 68), že dotace byly po roce 2017 Agrofertu udělovány v rozporu s výše zmíněným zákonem (§ 4c) a také například s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 (.pdf) ze dne 18. července 2018, kterým se stanovují pravidla pro souhrnný rozpočet EU. 

Z návrhu auditní zprávy vyplývá, že Andrej Babiš je s holdingem Agrofert stále propojen skrze svěřenské fondy, které „plně ovládá“, a má tak na úspěchu Agrofertu přímý ekonomický zájem (.pdf, str. 21). Na začátku prosince 2019 pak dorazila do ČR finální verze tohoto auditu, která potvrdila závěry verze předběžné. Tedy že Andrej Babiš je skutečně ve střetu zájmů a ovládá Agrofert.

Dodejme však, že tato tvrzení Andrej Babiš odmítá a Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2020 poslalo Evropské komisi odpověď, v níž na závěry auditu reaguje. v říjnu letošního roku pak do ČR dorazil dopis Evropské komise, který střet zájmů Andreje Babiše potvrzuje. Dále také obsahuje kritiku českých úřadů, a to hlavně kvůli nedostatečné kontrole při udělování dotací. Český překlad by dle serveru iROZHLAS Česká republika měla obdržet v lednu 2021.

Na závěr tedy shrňme, že audit Evropské komise skutečně již rok potvrzuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a Agrofert ovládá skrze svěřenské fondy. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.