Četla jsem vyjádření Hospodářské komory například (k návrhu novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz), ty vůbec k vyjádření tu možnost nedostali, a přitom zformulovali řadu svých výtek, které se netýkaly jenom toho, o čem se tady bavíme, poskytování informací, ale dalších ustanovení toho zákona.
Hospodářská komora nebyla v rámci připomínkového řízení vyzvána ke sdělení připomínek k návrhu novely krizového zákona, přestože se jedná o povinné připomínkové místo. Komora nicméně své připomínky, kde navrhuje novelu dále neprojednávat, podala.
Miroslava Němcová mluví o připomínkách Hospodářské komory České republiky (HK) k navrhované novelizaci krizového zákona, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Tento návrh přišel poté, co ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy.
Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Z návrhu krizového zákona (.doc, str. 5) vyplývá, že mnohem podrobněji by měl být upraven Ústřední krizový štáb. Dále navrhuje zpřesnění toho, jak by měl stát vyplácet náhradu škod (str. 7).
Novela upravuje i podrobnosti stavu nebezpečí, která práva a svobody lze občanům omezit a které povinnosti uložit. Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu zavádí i stav nebezpečí. (.doc, str. 1, 2) Tento mírnější stav by tak kromě krajů mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti tuto pravomoc nemá.
Zákon také upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. V současnosti stát podle důvodové zprávy (.doc, str. 3) dostává dotazy na krizová opatření i ochranu kritické infrastruktury, které ale nejsou dostatečně zdůvodněné a mohou sloužit k soukromým zájmům. Tyto žádosti údajně nyní nelze odmítnout, nicméně po změně zákona by stát nemusel poskytnout informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti (…)“ (.doc, str. 7).
Připomínková řízení ke krizovému i bezpečnostnímu zákonu proběhla mezi 21. zářím a 6. říjnem 2020, tedy ve zkrácené lhůtě 10 pracovních dnů.
Co se týče Hospodářské komory České republiky, ta své připomínky v rámci připomínkového řízení podala v poslední den lhůty, 6. října 2020. Komora se nicméně ohradila (.doc, str. 1) proti „způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na 10 pracovních dnů a předkladatel materiál zaslal výhradně jiným ministerstvům, samosprávním celkům a jejich asociacím, státním úřadům a jiným orgánům státní správy. Představitelé podnikatelů nebyli jako připomínková místa vůbec osloveny, a to přestože HK ČR je připomínkovým místem.“ Jelikož se dokument s připomínkami Hospodářské komory objevil v legislativním systému, HK zjevně připomínky poslala, přestože jako povinné připomínkové místo nebyla k podání připomínek vyzvána.
HK v sedmistránkovém dokumentu navrhuje novelu krizového zákona dále neprojednávat a doporučuje, aby stát přijal speciální zákonnou úpravu náhrady škody v souvislosti s krizovými opatřeními. „V kombinaci s rozšířením pravomocí policie, navýšením peněžitých sankcí a okleštěním možnosti náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných stavů se předložené novely jeví jako významný zásah do demokratického zřízení,“ líčí v dokumentu (.doc, str. 2).
Výtky k navrhovanému znění krizového zákona měli také například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.
