Demagog.cz

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Například program Antivirus, který udržuje nezaměstnanost na nízké úrovni tak, že je bohatě dotován a někteří ekonomové už dokonce říkají, že by bylo dobré přejít na německý kurzarbeit, který je méně nákladný. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit je zmiňována již od léta, a to jak některými ministry, tak ekonomy. Finanční nákladnost zmíněného programu je uváděna jako jeden z důvodů. I přes mírný nárůst je nezaměstnanost ČR na relativně nízké úrovni v porovnání s EU.

Program Antivirus vláda schválila 31. března 2020. Jeho hlavním účelem je od počátku ochrana zaměstnanosti a poskytnutí pomoci zaměstnavatelům při snaze udržet své zaměstnance. Tato pomoc probíhá prostřednictvím částečné, či celkové kompenzace mzdových nákladů (.pdf, str. 2). 

Jiný model naopak představuje prezidentem Zemanem zmiňovaný kurzarbeit, tedy podpora v době částečné nezaměstnanosti (.pdf, str. 16). Uveďme, že v případě kurzarbeitu se zaměstnanci zkrátí pracovní doba, jeho mzda (či její větší část) však zůstává zachována (.pdf, str. 3), jako by pracoval plnou pracovní dobu. Za dobu „nepráce“ v této pracovní době pak mzdové náklady za zaměstnavatele přebírá a platí stát (.pdf, str. 15).

Dodejme, že tato podpora (kurzarbeit) je sice již nyní zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, dle vlády však její současná podoba není v případě koronavirové krize použitelná (.pdf, str. 13). A to především kvůli limitu výše příspěvku, který činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, což vláda označuje za podporu příliš nízkou (.pdf, str. 13). Nově tak chce v případě plošného uzavření provozů navýšit tuto podporu na 70 % průměrného čistého výdělku (str. 18).

Co se týče programu Antivirus, o podporu v jeho rámci mohli zaměstnavatelé žádat i zpětně, a to od data 12. března. V průběhu pandemie měl tento program tři různé formy, konkrétně Antivirus A (později i A plus), B a C. Ty se pak liší ve svém zaměření, a tedy v podmínkách, které určují možnost jejich čerpání.

Antivirus A se týká příspěvků do výše 80 % z vyplacené mzdy zaměstnancům a je určen nejen pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci museli zůstat v karanténě, ale i pro zaměstnavatele, kteří museli kvůli nařízením vlády výrazně omezit, či uzavřít svůj provoz. V rámci programu Antivirus A Plus, který byl schválen ve druhé polovině října, zaměstnavatelé ve vymezených případech mohou čerpat příspěvek ve výši 100 % vyplacené mzdy a odvodů. Pro zaměstnavatele, kteří byli protiepidemickými opatřeními zasaženi nepřímo, je poté určen Antivirus B. Výše podpory u něj byla stanovena na 60 % náhrady mzdy včetně odvodů. Antivirus C se pak týkal odpuštění části sociálního pojištění. 

V srpnu, kdy měl celý program původně končit, bylo vládou rozhodnuto o prodloužení jeho trvání ve verzích A i B, a to do konce října. Antivirus C pak jako jediný skončil v původním termínu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tehdy uvedla, že by program Antivirus měl být v budoucnu nahrazen právě dlouhodobým kurzarbeitem. O plánovaném přechodu z Antiviru na kurzarbeit v červenci hovořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V průběhu října nicméně vláda rozhodla o dalším prodloužení obou programů Antivirus do konce roku 2020 (.pdf). Později byl termín prodloužen až do konce února 2021. Z tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. prosince přitom vyplývá, že se dříve předpokládalo, že program Antivirus na konci roku 2020 skutečně skončí. Měl na něj navázat již zmíněný kurzarbeit, jeho zavedení však doposud nebylo schváleno, přičemž příslušný výše zmiňovaný návrh se nachází v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvádí, že k datu 11. prosince 2020 bylo v programech Antivirus A a B vyplaceno 21,8 mld. korun (.pdf, str. 1) a na podporu dosáhla každá čtvrtá firma z celkového počtu 263 tisíc podniků v ČR. K 11. lednu pak výše této podpory dosáhla hodnoty 25,3 mld. korun (.pdf, str. 1). Ministerstvo (.pdf, str. 2) dále uvádí, že i přes enormní pokles HDP nedošlo k vyšším dopadům na nezaměstnanost v ČR, jejíž míra zůstává nejnižší v rámci Evropské unie

Podle ekonomky Heleny Horské lze relativně nízkou míru nezaměstnanosti spojovat s podpůrnými vládními programy. Ačkoliv je dle nich pravděpodobné, že po jejich ukončení dojde k nárůstu nezaměstnanosti, lze předpokládat, že tato míra bude stále jedna z nejnižších v Evropě. Podíl nezaměstnaných osob v roce 2020 shrnuje následující graf. 

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit deklarovala v červenci také nezávislá expertní platforma KoroNERV-20. Na svých webových stránkách uvádí, že byť se program ukázal být úspěšným nástrojem na podporu ekonomiky, je nezbytné, aby byl pouze dočasného charakteru. Návrh členů se tedy týkal změny programu do podoby, která by připomínala německý kurzarbeit, přičemž upozorňovali také na výhodnější dopady na státní rozpočet z hlediska nákladů.

Důležitost přechodu na německý model kurzarbeitu zmínil například i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Nutnosti včasného ukončení programu Antivirus se věnovali i ekonom Mojmír Hampl a ekonomka Ilona Švihlíková v rámci pořadu Partie. Jejich kritika směřovala k umělému udržování pracovních míst nebo vysokým finančním nákladům na zmiňovaný program. Umělé udržování pracovních míst, která se již neobnoví, kritizuje i ekonom Pavel Bartoň. Jako negativní vnímá také to, že program uchovává při životě tzv. zombie firmy, jejichž existence může vést k poklesu produktivity daného sektoru.