Demagog.cz

S prezidentem Zemanem v Lánech

Prezident Miloš Zeman poskytl Blesku v prostorách Lánského zámku rozhovor v rámci pořadu s přiléhavým názvem: S prezidentem v Lánech. Řeč byla nejen o očkování prezidenta Zemana a široké veřejnosti, ale i exprezidenta Václava Klause. Nechyběla ale ani ekonomická témata a přemítání o ústavních pravomocích prezidenta před blížícími se sněmovními volbami.

Ověřili jsme
S prezidentem v Lánech ze dne 10. ledna 2021 (moderátor Vera Renovica, záznam)

23 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Počátkem devadesátých let jsem to byl já, kdo mluvil o utahování opasků, a Václav Klaus proti tomu protestoval a říkal: Nejsem pro utahování opasků, jsem pro to, abychom si vyhrnuli rukávy. !

Miloš Zeman o potřebě utahování opasků mluvil už například v televizním rozhovoru v lednu 1990. Václav Klaus později uvedl, že toto heslo považuje za příliš pasivní a je „spíše pro to, abychom si vyhrnuli rukávy a něco udělali“.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman tímto výrokem reaguje na výrok svého předchůdce Václava Klause, který se v dřívějším rozhovoru vyjadřoval k veřejným financím a nutnosti občanů šetřit. Konkrétně Václav Klaus uvedl (video, čas 20:52): „Když prostě ztrácím zaměstnání, tak musím prostě žít ze svých úspor, nemůžu si koupit nové auto, nové hypotéky, nemůžu obléhat všechna shopping centra před Vánoci, jak obléhána byla. To obléhání dokazuje, že nikdo utahování opasků prostě nepřijal.“

Termín utahování opasků hovorově označuje potřebu škrtů a snižování výdajů. Miloš Zeman tento výraz použil například v rozhovoru pro Televizní noviny tehdejší ČST dne 18. ledna 1990: „Naším národním cílem by měl být návrat do vyspělé Evropy. (…) Potřebujeme k tomu právě tu odloženou spotřebu, potřebujeme si utáhnout opasky.“ (video, čas 29:20–29:46).

Podle některých médií měl na počátku 90. let v souvislosti s tehdejší hospodářskou transformací používat tento výraz i Václav Klaus. Termín s Klausem spojil například i ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, a to v rámci rozhovoru zveřejněného na serveru Novinky.cz

Václav Klaus však na svých webových stránkách uvádí, konkrétně v rámci přepisu rozhovoru pro BBC z roku 2002, že je s ním toto heslo spojováno, ačkoliv jej nikdy neřekl. Toto tvrzení Václava Klause také podporuje vyjádření bývalého politika a předsedy Občanské demokratické aliance Daniela Kroupy. Ten v lednu 2011 uvedl, že ono utahování opasků bylo Václavu Klausovi připisováno neprávem, „neboť on nikdy o utahování opasků nehovořil“. Klausova argumentace podle něj měla spíše opačný význam.

Podobně odmítavě se o výrazu „utahování opasků“ vyjádřil Václav Klaus už dříve, přesněji v roce 1994 na mítinku ODS v Chomutově: „Sice je mi ten výrok přičítán, ale já jsem nikdy k utažení opasků nevyzval. (…) Já mám jiné heslo: Utažení opasků je příliš pasívní. Jsem spíše pro to, abychom si vyhrnuli rukávy a něco udělali.“ (Rudé právo. 9. listopadu 1994, rubrika Zpravodajství, str. 2.).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Něco podobného dokonce dvakrát udělal i Václav Havel (vyhlásil volby v podobném předstihu jako Miloš Zeman sněmovní volby 2021, pozn. Demagog.cz). !

S podobným předstihem jako Miloš Zeman vyhlásil Václav Havel dvoje volby. Jednalo se o komunální volby a volby do Senátu Parlamentu ČR, oboje v roce 2002. Volby do Senátu konané v roce 1996 pak vyhlásil s ještě větším předstihem než Miloš Zeman letošní parlamentní volby.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident na základě § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, a to s předstihem nejméně 90 dní. Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje taktéž prezident s předstihem nejméně 90 dní na základě § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů. Prezident vyhlašuje i volby do zastupitelstev obcí, a to na základě § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Opět s předstihem 90 dní.

Žádná z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které vyhlašoval tehdejší prezident Václav Havel, nebyly vyhlášeny s větším předstihem než ty, které na konci loňského roku vyhlásil prezident Zeman. Uveďme, že Miloš Zeman vyhlásil sněmovní volby 28. prosince 2020 s termínem konání 8. a 9. října 2021. Mezi dnem vyhlášení (včetně) a dny konání voleb je tedy necelých 9 a půl měsíce, přesně 284 dní.

Největší předstih, se kterým vyhlásil sněmovní volby Václav Havel, byl zhruba 5 a půl měsíce, přesně 162 dní. Jednalo se o volby v roce 1996, jejichž termín byl vyhlášen 21. prosince 1995 a volební dny byly stanoveny na 31. května a 1. června 1996. Následující volby do Poslanecké sněmovny v letech 19982002 měly mezi vyhlášením a konáním rozmezí ještě kratší.

Jiná situace nastala u voleb do zastupitelstev obcí v roce 2002. Ty prezident Havel taktéž vyhlásil 30. ledna 2002 a konaly se 1. a 2. listopadu. Předstih vyhlášení před konáním voleb byl tedy 275 dní, tedy zhruba 9 měsíců. U voleb v letech 19941998 byl rozdíl mezi vyhlášením a konáním voleb opět menší.

S větším předstihem než letošní volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil v roce 1996 tehdejší prezident Havel volby do Senátu Parlamentu ČR. Volby byly vyhlášeny 21. prosince 1995 se dny konání stanovenými na 15. a 16. listopadu 1996. Volby byly tedy vyhlášeny s předstihem 330 dní, čili necelých 11 měsíců. S podobným předstihem jako letošní sněmovní volby byly vyhlášeny senátní volby v roce 2002. Rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení pochází ze 30. ledna 2002 a konaly se 25. a 26. října. Rozmezí mezi vyhlášením a konáním voleb bylo tedy 268 dní, čili téměř 9 měsíců. Senátní volby v letech 1998, 1999, 2000 pak byly vyhlášeny s kratším předstihem.

Neobvyklý rozdíl mezi termínem vyhlášení a konání komunálních a senátních voleb v roce 2002 prezident Havel odůvodnil tím, že „z hlediska jistoty občanů a perspektivy politických stran je lépe v termínu trochu ustoupit". Dohodl se na tom s tehdejším premiérem Milošem Zemanem. Senátní volby konané v roce 1996 pak vyhlásil Václav Havel ve velkém předstihu současně s volbami do Poslanecké sněmovny. Vyhlášením listopadového termínu senátních voleb tak v podstatě ukončil debatu o tom, zda by se první (a potažmo i každé druhé následující) volby do horní komory Parlamentu měly konat současně se sněmovními volbami či nikoliv (Právo, 21. prosince 1995, str. 4).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Václav Havel skutečně vyhlásil dvoje volby s podobným předstihem jako Miloš Zeman letošní volby do Poslanecké sněmovny, tedy zhruba 9 měsíců před jejich konáním. Jednalo se o komunální volby v roce 2002 a o volby do Senátu v roce 2002. V případě senátních voleb v roce 1996 pak Václav Havel vyhlásil tyto volby s ještě větším, přibližně jedenácti měsíčním předstihem.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vezměte si, že očkování bylo proti tuberkulóze, proti neštovicím, proti dětské obrně a řadě dalších nemocí. V každém případě vždy toto očkování uspělo.

V Česku se díky očkování proti tuberkulóze, neštovicím a dětské obrně podařilo dostat tyto nemoci úspěšně pod kontrolu.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman se zde vyjádřil k tomu, co si myslí o účinnosti vakcíny proti covidu-19. Prezident se neobává, že by vakcína nebyla úspěšná a odvolává se na příklady očkování z minulosti.

V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Plošné očkování proti této nemoci se v ČR provádělo od 50. let 20. století a bylo vzhledem k příznivé epidemiologické situaci zrušeno listopadu 2010

V roce 1919 bylo u nás zavedeno povinné očkování a přeočkování proti neštovicím, které skončilo v roce 1980 v souvislosti s vymýcením pravých neštovic na celém světě.

Československo bylo také prvním státem na světě, kde bylo dosaženo eliminace přenosné dětské obrny. Po celoplošném zavedení povinného očkování v roce 1960 bylo zaznamenáno posledních 33 případů této infekce. Proti přenosné dětské obrně očkujeme dodnes. Patří mezi povinné očkování.

Pod kontrolou máme v ČR díky povinnému očkování i dalších osm potenciálně nebezpečných dětských onemocnění, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenku typu B, černý kašel, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, v němž k očkování má docházet. 

Všechna tři onemocnění, která prezident zmínil, se tak díky vakcínám u nás podařilo vymýtit.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně.

Zda prezident skutečně dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku poslal, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Jestli prezident Zeman skutečně dopis izraelskému prezidentovi poslal, se nám na oficiálních stránkách Hradu ani v jiných veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Média pak vycházejí jen z prezidentova výroku v rámci rozhovoru, který poskytl pro server blesk.cz.

Prezident Zeman se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) ta jednodávková vakcína, to je Johnson&Johnson, sem dorazí až v březnu, a kromě toho ještě ani nemá certifikaci.

Vakcína společnosti Johnson&Johnson je jednodávková, o její registraci by se mělo žádat 1. února 2021 a po schválení Evropskou lékovou agenturou by měla dorazit do České republiky v dubnu.

skrýt celé odůvodnění

V EU je prozatím Evropskou lékovou agenturou schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Dle informací (str. 8) Ministerstva zdravotnictví bylo posouzení jednodávkové vakcíny firmy Johnson&Johnson Evropskou lékovou agenturou zahájeno v prosinci. 

Předpokládá se, že předběžné údaje z poslední fáze studie vakcíny Johnson&Johnson budou k dispozici přibližně do konce ledna 2021. Pokud budou výsledky skutečně dostupné do konce ledna, o registraci vakcíny by se mělo žádat (str. 8) 1. února 2021.


Za předpokladu úspěšného schválení by měla vakcína firmy Johnson&Johnson dorazit (str. 9) do České republiky v dubnu.

Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 8)
Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 9)

I přes nepřesnost, které se prezident Zeman dopustil při uvedení plánovaného termínu první dodávky vakcíny Johnson&Johnson, je smysl jeho sdělení, tedy že tato vakcína do Česka dorazí až za několik měsíců, pravdivý. Zbytek faktických informací pak ve výroku uvedl správně. Proto hodnotíme i celý výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já už jsem jednou ve svém projevu citoval jistou zpěvačku, která říkala, že za koronavirus může Bill Gates. Mimochodem tato zpěvačka teď natočila jakýsi protestsong proti vakcínám.

Prezident Zeman ve svém projevu k národu dne 16. října 2020 kritizoval zpěvačku Ilonu Csákovou, která na svém facebookovém profilu tvrdila, že plošné testování „nařizují ti, co jedou podle scénáře B. Gatese“. Ilona Csáková později nazpívala píseň kritizující vládní opatření.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman 16. října minulého roku vyzval občany k tomu, aby poslouchali rady odborníků, a podpořil vládní opatření, jako je nošení roušek. Zároveň vyzval lidi k tomu, aby se nenechali svést lidmi, kteří o epidemii nic nevědí.

„Nenechte si tuto zbraň (roušky, pozn. Demagog.cz) vyrazit z ruky. Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané anti-rouškaře, ale i další. Zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl tehdy prezident Zeman.

Jako příklad tedy uvedl zpěvačku, která prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates. Miloš Zeman tak měl pravděpodobně na mysli Ilonu Csákovou, která v říjnu 2020 o plošném testování na Facebooku doslova uvedla, že „ti, co to nařizují jedou podle scénáře B.Gatese a WHO“. Ve stejném příspěvku také napsala, že sebe ani své děti nenechá očkovat jakoukoliv vakcínou (která je dle ní „kontraproduktivní“). Vůči Zemanovým slovům se následně ohradila s tím, že se nikde nevyjádřila, že za covid-19 může Bill Gates.

Ilona Csáková také spolu s Romanem Horkým nazpívala píseň, z jejíhož textu sice nelze s jistotou určit, zda je namířená proti vakcínám, jedná se však o protestsong, který kritizuje vládu za některá protikoronavirová opatření. Uveďme, že první verše například znějí (video, čas 00:20): „Někdo tahá naše provazy / není to jen stoletý stát / Hlavou mi letí temné dotazy / kdo pohnul světem tentokrát // Mocní co nikdy pravdu nepoví / vedou nás bažinami dál.“

Pro deník Právo Ilona Csáková o písni uvedla: „(…) cítíme zinscenovanou obludnost, které se říká covid-19. Podle našeho názoru nemoci zneužívají jednotlivci či světové elity, kterými jsme manipulováni. Ve prospěch jejich zájmů, ekonomik či přímo vznikajících řádů v zájmu těchto manipulátorů, kteří v pozadí stojí.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vera RENOVICA: (...) 70 % lidí, což je ta hranice určená Ministerstvem zdravotnictví (hranice dostatečné proočkovanosti, pozn. Demagog.cz)

Miloš ZEMAN: 60–70, máme-li být přesní.

Ministr zdravotnictví Blatný již dříve uvedl, že je třeba proočkovat 60 až 70 procent dospělé populace. Takové údaje se objevují i na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách uvádí, že k zastavení šíření nemoci covid-19 je třeba dosáhnout 60-70 procent imunizace společnosti. Abychom získali kolektivní imunitu, mělo by tak být proočkováno 65-70 procent populace. Ministr zdravotnictví Blatný na začátku prosince uvedl, že „když všechno půjde tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch 5,5 milionu lidí, což je zhruba 60–70 procent dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku“. Samotná očkovací strategie (.pdf) se však těmto konkrétním údajům nevěnuje, ministerstvo pouze uvádí (str. 2), že jedinou cestou z opakovaných vln pandemie „je co nejrychlejší proočkování takové části populace České republiky, které do budoucna zajistí vybudování kolektivní imunity“.

Očkování bylo v ČR zahájeno 27. prosince, přičemž v počáteční fázi je vakcína určena primárně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a v Integrovaném záchranném systému a také pro seniory. Pro úplnost uveďme, že dodávky objednávky pro ČR, stejně jako pro všechny ostatní členské státy, jsou řízeny centrálně Evropskou unií (.pdf, str. 7). Státy se tak zavázaly k tomu, že nebudou s výrobci vakcín jednat individuálně a podrývat vyjednávací pozici EU. Ke dni 9. ledna pak bylo v ČR naočkováno kolem 40 tisíc lidí, o čtyři dny později již 70 680.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To je věc těch leteckých společností, vím, že zatím s tím přišla australská letecká společnost Qantas (podmiňování cestování očkováním proti covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Qantas skutečně jako první významná letecká společnost oznámila, že po cestujících na mezinárodních linkách plánuje požadovat potvrzení o očkování proti onemocnění covid-19.

skrýt celé odůvodnění

V listopadu 2020 se australský národní dopravce Qantas stal první leteckou společností, která oznámila záměr požadovat po cestujících před mezinárodním letem potvrzení o očkování proti covidu-19.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) také v listopadu uvedla, že je ve „finální fázi vývoje“ „digitálního zdravotního průkazu“. Ten by mohl sloužit k ověřování informací o cestujících, které se týkají právě testování a očkování proti covidu-19.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) v první vlně epidemie, kdy například zastavily svůj provoz i automobilky. Dneska už se nic takového neděje. Dokonce jsem četl, že, myslím, že nošovická automobilka přechází z dvousměnného na třísměnný provoz.

V Česku během první vlny pandemie stála výroba v automobilkách tři až deset týdnů. Svůj provoz pak nerozšiřuje automobilka v Nošovicích, ale kolínská TPCA.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící, neboť nošovická automobilka přešla na třísměnný provoz již v červenci 2020, navíc se jednalo pouze o návrat do režimu provozu, který fungoval již před zastavením výroby. Po publikaci rozhovoru jsme však zjistili, že provoz plánuje rozšířit kolínská TPCA, a to v únoru 2021.

Z kontextu slov prezidenta Zemana vyplývá, že srovnává situaci v tzv. první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020, kdy zastavily svůj provoz i automobilky, se situací, která následovala poté.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavřela při první vlně pandemie své evropské závody. Automobilka Škoda Auto, která je součástí německého koncernu, přestala vyrábět 18. března 2020. Premiér Babiš zdůraznil, že k zastavení výroby došlo z rozhodnutí majitele, nikoli vlády. Proto se Škody Auto neměly týkat kompenzační opatření. 

Výrobu zastavily i další v Česku působící automobilky. Od 23. března k tomuto kroku přistoupila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích a obdobně od 25. března i kolínská TPCA.

Výroba nakonec byla přerušena ve Škodě Auto na cca šest týdnů, v továrně Hyundai na více než tři týdny, a TPCA u Kolína nevyráběla dokonce skoro deset týdnů. Po pauze se navíc výroba rozjížděla postupně, například Hyundai vyráběla jen na dvě z obvyklých tří směn.

Výroba v továrně v moravskoslezských Nošovicích běží od třetího červencového týdne naplno ve třech směnách, stejně jako před pandemií. Svůj provoz však plánuje rozšířit kolínská TPCA, která je nově pod úplnou kontrolou společnosti Toyota. Od února 2021 by zde mělo dojít k rozšíření z dvousměnného na třísměnný provoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou nepřesnost, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Zatímco průměrná nezaměstnanost v Evropské unii je kolem 8 %, u nás jsou to zhruba 3 %.

Podle posledních dostupných dat z listopadu 2020 je v Evropské unii obecná míra nezaměstnanosti 7,5 %, v ČR 2,9 %.

skrýt celé odůvodnění

Obecná míra nezaměstnanosti je podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu mezi 15–65 lety. Podle Eurostatu je obecná míra nezaměstnanosti v ČR v posledním dostupném měření z listopadu 2020 na 2,9 %.

Co se týče celé Evropské unie, ta má k listopadu 2020 podíl nezaměstnaných 7,5 %.

V porovnání s EU má ČR dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti, na první příčce se drží od roku 2016 (.pdf, str. 766).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Například program Antivirus, který udržuje nezaměstnanost na nízké úrovni tak, že je bohatě dotován a někteří ekonomové už dokonce říkají, že by bylo dobré přejít na německý kurzarbeit, který je méně nákladný.

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit je zmiňována již od léta, a to jak některými ministry, tak ekonomy. Finanční nákladnost zmíněného programu je uváděna jako jeden z důvodů. I přes mírný nárůst je nezaměstnanost ČR na relativně nízké úrovni v porovnání s EU.

skrýt celé odůvodnění

Program Antivirus vláda schválila 31. března 2020. Jeho hlavním účelem je od počátku ochrana zaměstnanosti a poskytnutí pomoci zaměstnavatelům při snaze udržet své zaměstnance. Tato pomoc probíhá prostřednictvím částečné, či celkové kompenzace mzdových nákladů (.pdf, str. 2). 

Jiný model naopak představuje prezidentem Zemanem zmiňovaný kurzarbeit, tedy podpora v době částečné nezaměstnanosti (.pdf, str. 16). Uveďme, že v případě kurzarbeitu se zaměstnanci zkrátí pracovní doba, jeho mzda (či její větší část) však zůstává zachována (.pdf, str. 3), jako by pracoval plnou pracovní dobu. Za dobu „nepráce“ v této pracovní době pak mzdové náklady za zaměstnavatele přebírá a platí stát (.pdf, str. 15).

Dodejme, že tato podpora (kurzarbeit) je sice již nyní zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, dle vlády však její současná podoba není v případě koronavirové krize použitelná (.pdf, str. 13). A to především kvůli limitu výše příspěvku, který činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, což vláda označuje za podporu příliš nízkou (.pdf, str. 13). Nově tak chce v případě plošného uzavření provozů navýšit tuto podporu na 70 % průměrného čistého výdělku (str. 18).

Co se týče programu Antivirus, o podporu v jeho rámci mohli zaměstnavatelé žádat i zpětně, a to od data 12. března. V průběhu pandemie měl tento program tři různé formy, konkrétně Antivirus A (později i A plus), B a C. Ty se pak liší ve svém zaměření, a tedy v podmínkách, které určují možnost jejich čerpání.

Antivirus A se týká příspěvků do výše 80 % z vyplacené mzdy zaměstnancům a je určen nejen pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci museli zůstat v karanténě, ale i pro zaměstnavatele, kteří museli kvůli nařízením vlády výrazně omezit, či uzavřít svůj provoz. V rámci programu Antivirus A Plus, který byl schválen ve druhé polovině října, zaměstnavatelé ve vymezených případech mohou čerpat příspěvek ve výši 100 % vyplacené mzdy a odvodů. Pro zaměstnavatele, kteří byli protiepidemickými opatřeními zasaženi nepřímo, je poté určen Antivirus B. Výše podpory u něj byla stanovena na 60 % náhrady mzdy včetně odvodů. Antivirus C se pak týkal odpuštění části sociálního pojištění. 

V srpnu, kdy měl celý program původně končit, bylo vládou rozhodnuto o prodloužení jeho trvání ve verzích A i B, a to do konce října. Antivirus C pak jako jediný skončil v původním termínu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tehdy uvedla, že by program Antivirus měl být v budoucnu nahrazen právě dlouhodobým kurzarbeitem. O plánovaném přechodu z Antiviru na kurzarbeit v červenci hovořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V průběhu října nicméně vláda rozhodla o dalším prodloužení obou programů Antivirus do konce roku 2020 (.pdf). Později byl termín prodloužen až do konce února 2021. Z tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. prosince přitom vyplývá, že se dříve předpokládalo, že program Antivirus na konci roku 2020 skutečně skončí. Měl na něj navázat již zmíněný kurzarbeit, jeho zavedení však doposud nebylo schváleno, přičemž příslušný výše zmiňovaný návrh se nachází v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvádí, že k datu 11. prosince 2020 bylo v programech Antivirus A a B vyplaceno 21,8 mld. korun (.pdf, str. 1) a na podporu dosáhla každá čtvrtá firma z celkového počtu 263 tisíc podniků v ČR. K 11. lednu pak výše této podpory dosáhla hodnoty 25,3 mld. korun (.pdf, str. 1). Ministerstvo (.pdf, str. 2) dále uvádí, že i přes enormní pokles HDP nedošlo k vyšším dopadům na nezaměstnanost v ČR, jejíž míra zůstává nejnižší v rámci Evropské unie

Podle ekonomky Heleny Horské lze relativně nízkou míru nezaměstnanosti spojovat s podpůrnými vládními programy. Ačkoliv je dle nich pravděpodobné, že po jejich ukončení dojde k nárůstu nezaměstnanosti, lze předpokládat, že tato míra bude stále jedna z nejnižších v Evropě. Podíl nezaměstnaných osob v roce 2020 shrnuje následující graf. 

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit deklarovala v červenci také nezávislá expertní platforma KoroNERV-20. Na svých webových stránkách uvádí, že byť se program ukázal být úspěšným nástrojem na podporu ekonomiky, je nezbytné, aby byl pouze dočasného charakteru. Návrh členů se tedy týkal změny programu do podoby, která by připomínala německý kurzarbeit, přičemž upozorňovali také na výhodnější dopady na státní rozpočet z hlediska nákladů.

Důležitost přechodu na německý model kurzarbeitu zmínil například i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Nutnosti včasného ukončení programu Antivirus se věnovali i ekonom Mojmír Hampl a ekonomka Ilona Švihlíková v rámci pořadu Partie. Jejich kritika směřovala k umělému udržování pracovních míst nebo vysokým finančním nákladům na zmiňovaný program. Umělé udržování pracovních míst, která se již neobnoví, kritizuje i ekonom Pavel Bartoň. Jako negativní vnímá také to, že program uchovává při životě tzv. zombie firmy, jejichž existence může vést k poklesu produktivity daného sektoru. 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Inflační cílování České národní banky je kolem dvou procent a až dosud se to víceméně na této hladině drželo.

Inflační cílování ČNB je nastaveno na 2 % s tolerancí jednoho procentního bodu oběma směry. Míra inflace za poslední měsíce byla v tomto rozmezí. Během loňského roku se pak držela těsně nad touto hranicí.

skrýt celé odůvodnění

Česká národní banka má od roku 2010 nastavený inflační cíl na 2 %, s tolerančním pásmem o šíři jednoho procentního bodu. Když tedy Miloš Zeman říká, že inflace se dosud v České republice držela víceméně v okolí tohoto inflačního cíle, můžeme to chápat tak, že míra inflace se v poslední době pohybovala v rozmezí pásma vytyčeného ČNB mezi 1 až 3 %. 

Miloš Zeman mluví o tom, že „až dosud“ se míra inflace držela na této hladině. Jelikož svá slova doplňuje tvrzením, že „jestli bude inflace, řekněme, 3%, pořád se nic hrozného nestane,“ chápeme jeho výrok tak, že „až dosud“ znamená „až do nynějška“, ne například „až do loňského roku poznamenaného pandemií“. Pro posouzení výroku jsme pak zvolili období posledního čtvrtletí roku 2020, jelikož moderátorka se prezidenta ptá na ekonomické důsledky toho, že se „otevře vše, co bylo dosud zavřeno“. Zjevně tedy mluví o protiepidemických opatřeních vlády, která „zavřela“ mnohé provozovny právě na začátku čtvrtého čtvrtletí roku 2020.

Podíváme-li se na data zveřejněná Českým statistickým úřadem, pak vidíme, že během roku 2020 dosáhla inflace 3,2 % a nacházela se tak mírně nad uvedeným pásmem ČNB. Tempo inflace se však během roku spíše mírně snižovalo a během posledních tří měsíců roku 2020 se již pohybovalo pouze pod 3 %, tedy v pásmu vytyčeném ČNB. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože inflace se celoročně drží v těsné blízkosti pásma vytyčeného ČNB, v posledních měsících uvnitř tohoto pásma. 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To bude asi osm set korun měsíčně (valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz).

Valorizace důchodů zvyšuje průměrný starobní důchod přibližně o 839 korun měsíčně.

skrýt celé odůvodnění

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 21. září 2020.

Valorizace důchodů pro rok 2021 vychází z nařízení vlády č. 381/2020 Sb.  Základní výměra důchodu se od ledna 2021 zvyšuje o 60 korun měsíčně. Procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod je tak od ledna 2021 navýšen přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jeden rok byla čtyřicet pět korun měsíčně (valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz).

Valorizace důchodů v průměru činila 45 Kč měsíčně.

skrýt celé odůvodnění

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vyhláška (.doc) Ministerstva práce a sociálních věcí z 19. září 2013 zvýšila penzi pro rok 2014. Vyhláška stanovila zvýšení základní výměry důchodů o 10 korun měsíčně. Procentní výměra důchodu vzrostla o 0,4 % (str. 2).

Pro rok 2014 tedy průměrný starobní důchod vzrostl o 45 korun. Jedním z důvodů, proč důchody vzrostly pouze o 45 korun, bylo, že nevzrostly reálné mzdy, od kterých se valorizace odvíjí.

Dalším důvodem nízkého růstu důchodů byla rovněž úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, která byla přijata vládou Petra Nečase. V tomto období se důchody zvyšovaly o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálné mzdy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Všiml jsem si, že Senát tuto novelu (krizového zákona, pozn. Demagog.cz) zamítl, ale jak dobře víte, Sněmovna ho může přehlasovat sto jedna a více hlasy.

Senát novelu krizového zákona zamítl 7. ledna 2021. Sněmovna může Senát přehlasovat, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina (101) všech poslanců. Návrh jednomyslně podpořily strany s celkovým počtem 107 poslanců, které tedy mohou Senát přehlasovat.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely krizového zákona, který vláda Sněmovně předložila na konci minulého roku, v Poslanecké sněmovně podpořili všichni přítomní vládní poslanci i poslanci KSČM. Následně byl návrh v Senátu projednán dne 7. ledna 2021 na jeho 4. schůzi. Senát návrh zamítl, konkrétně zamítnutí novely podpořilo 59 ze 68 přítomných senátorů.

Uveďme, že návrh novely zákona o krizovém řízení má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Maximální pokuty vůči jednotlivcům novela ponechává na limitu 20 tisíc korun. Pokuty má být možné udělit nejen za porušování opatření proti koronaviru, ale i za další prohřešky proti krizovému zákonu. Novela také policistům a strážníkům dává obecné právo kontrolovat dodržování restrikcí a porušení pokutovat na místě. 


Senátoři při projednávání kritizovali to, že nová vládní opatření proti koronaviru jsou přijímána prakticky každý den a s mnoha výjimkami, a jsou tedy nepřehledná. Milionové pokuty by podle členů senátního Ústavně právního výboru nebyly pro živnostníky odstrašující, ale likvidační.  

Novelu krizového zákona nyní dostane k opětovnému projednání Sněmovna, která může Senát přehlasovat, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (tedy 101 poslanců). Vládní koalice společně s KSČM disponuje 107 hlasy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tři roky starý údaj říká, že osmdesát procent českých domácností má internet.

Podle údajů Eurostatu mělo v roce 2017 přístup k internetu cca 83 % českých domácností. Český statistický úřad pak pro tento rok uvádí hodnotu odpovídající 77,2 %.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Eurostatu mělo v roce 2017 přístup k internetu 83 % českých domácností. Průměr Evropské unie (tehdy 28 států) byl o čtyři procentní body vyšší. Dodejme, že v roce 2019 mělo podle této statistiky v České republice přístup k internetu již 87 % domácností.  

zdroj: Eurostat (.pdf, str. 19)

Podobná data pak uvádí také Český statistický úřad (ČSÚ), dle něhož přístup k internetu v roce 2017 (.pdf, str. 22) mělo 77,2 % domácností. Uveďme, že data ČSÚ a Eurostatu se mírně liší, protože ČSÚ pracuje s počtem všech domácností, zatímco Eurostat započítává domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba mezi 16–74 lety (.pdf, str. 13).

Na závěr doplňme, že největší podíl v této statistice pro ČR tvoří domácnosti s dětmi a domácnosti ve vyšších příjmových skupinách (.pdf, str. 22).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tam, kde ta domácnost, chcete-li, chudá domácnost, internet nemá, je velmi dobré, a jsou na to i konkrétní programy pomoci, těm dětem ten počítač když ne koupit, alespoň zapůjčit.

Základní školy dostaly od Ministerstva školství finanční prostředky na nákup notebooků, aby je mohly půjčovat žákům. Kromě toho fungují dobročinné projekty, které pomáhají zajišťovat IT techniku pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.

skrýt celé odůvodnění

Odborníci upozorňují, že distanční výuka prohlubuje rozdíly ve vzdělávání dětí i proto, že některé děti nemají k dispozici dostatečné technické vybavení. Po zkušenosti z jarního lockdownu Ministerstvo školství poskytlo základním školám finance (celkem 1,3 mld. Kč) na nákup IT vybavení pro učitele, aby mohli učit na dálku, ale i pro žáky k zapůjčení.

Kromě toho probíhá veřejná sbírka pod záštitou Nory Fridrichové, která z finančních darů velkých firem i individuálních dárců shání notebooky pro distanční výuku dětí samoživitelů.

Obecně prospěšná společnost Women for Women také spustila program IT pro děti, který pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin zajistit IT techniku (nejen počítače, ale i internetové připojení přes mobilní sítě) pro distanční výuku.

Programy, které pomáhají znevýhodněným dětem zajistit počítače a internetové připojení pro distanční vzdělávání, u nás opravdu existují, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Zda jsou takováto opatření velmi dobrá, je subjektivním hodnocením, které nehodnotíme.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To znamená, musíte třeba říci: budu usilovat, a to se podařilo, o snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu.

Od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP. A to o 12,1 p. b. z 41,1 % na konci roku 2013 na 29 % na konci roku 2019. Za poslední rok 2020 ještě nejsou dostupná všechna data.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman v rámci popisu svých představ o obsahu předvolebních programů uvádí, že došlo ke snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Právě toto tvrzení tedy budeme ověřovat.

Z grafu níže, který zachycuje vývoj státního dluhu na HDP, můžeme pozorovat, že tento podíl poprvé klesal v období od roku 1993 do roku 1996. V posledním zmíněném roce také dosáhl podíl státního dluhu na HDP nejnižší hodnoty za celé sledované období, a to na 8,5 %. Od roku 1996 až do roku 2012 poté docházelo k postupnému nárůstu až na hodnotu 41,1 %.

Nejprudší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy došlo k nárůstu podílu o 5,2 procentního bodu z 24,8 % na rovných 30 %. Mezi lety 2012 a 2013 se výše podílu státního dluhu na HDP pohybovala shodně na 41,1 %. K největšímu snížení za pozorované období pak došlo v roce 2016, a to o 2,6 p. b. z 36,4 % na 33,8 %.

Zdroj dat grafu: 1993–2018 (.pptx, str. 11), 2019 (.pdf, str. 21)

Dodejme, že pro rok 2020 ještě nejsou dostupná kompletní data týkající se podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Za první tři čtvrtletí roku 2020 ovšem došlo k nárůstu (.pdf, str. 10) státního dluhu z 1 640,2 mld. Kč na 2 071,9 mld. Kč. Ke třetímu čtvrtletí roku 2020 zároveň došlo k meziročnímu poklesu HDP o 5 %. Dá se tedy předpokládat, že v roce 2020 k poklesu podílu státního dluhu na HDP nedojde. Ministerstvo financí naopak odhaduje, že v letech 2020 a 2021 tento ukazatel vzroste až na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021.docx, str. 10–11).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP, a to o 12,1 procentního bodu z 41,1 % na rovných 29 %. Uplynulý rok 2020 do hodnocení započítán není, jelikož ještě nejsou dostupná data za celý rok.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Článek 63 Ústavy říká, že prezident vyhlašuje volby a neříká, s jakým časovým předstihem je má vyhlásit.

Ústava ČR skutečně neomezuje časový předstih pro vyhlášení voleb. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR je pouze nutné volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním.

skrýt celé odůvodnění

Pravomoc prezidenta republiky vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny a Senátu je v Ústavě ČR obsažena v článku 63 (odst. 1 písm. f), který upravuje povinnosti prezidenta, které ke své platnosti vyžadují spolupodepsání premiérem. Ústava zmiňuje pouze pravomoc a nijak ji časově neomezuje. Časové omezení můžeme najít až v zákonné úpravě. Konkrétně v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v němž je stanoveno (§ 1 odst. 3), že prezident republiky vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Omezení časového úseku „z druhé strany“, tedy že by prezident nemohl vyhlásit volby např. dříve než 9 měsíců před jejich konáním, v právní úpravě nenalezneme.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Připomeňme, že prezident rozhodl o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny 28. prosince minulého roku, tedy více než devět měsíců před datem jejich konání. Právě za toto relativně brzké oznámení sklízí z mnoha stran kritiku, neboť vyhlášením voleb začíná běžet volební kampaň, na kterou se vážou finanční limity. V případě voleb do Poslanecké sněmovny se přesněji jedná o 90 milionů korun, o nichž se v rozhovoru také hovoří.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když vyhlásíte termín voleb, tak současně, (…), je tam ten interval, během kterého máte k dispozici devadesát milionů korun.

V případě voleb do Poslanecké sněmovny je zákonem stanoven limit 90 milionů Kč, které mohou kandidující uskupení použít na volební kampaň. Ta dle zákona začíná dnem vyhlášení voleb prezidentem republiky.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman již 28. prosince 2020 podepsal vyhlášení sněmovních voleb pro příští rok, které se budou konat 8. a 9. října 2021. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se tak prezident například podle serveru iROZHLAS.cz výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Uveďme, že na rozhodnutí o termínu voleb měl Miloš Zeman čas do začátku července, jelikož ze zákona prezident vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Například v roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny Miloš Zeman stanovil v dubnu, tedy šest měsíců před hlasováním.

Prezident své současné rozhodnutí zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ dodal. Kvůli covidu-19 budou podle něj také muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči.

Co se týče zmiňovaných 90 milionů korun, jedná se o limit na volební kampaň, který pro volby do Poslanecké sněmovny stanovuje zákon č. 247/1995 Sb. Kandidující uskupení, a to včetně koalic, tak budou moci do kampaně vložit právě maximálně 90 milionů korun. Volební kampaň pak dle uvedeného zákona začíná běžet dnem vyhlášení voleb. V případě nadcházejících voleb, které proběhnou v říjnu 2021, se tedy doba volební kampaně počítá od konce prosince 2020.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jsem kritizoval (…) jeho plán (Donalda Trumpa, pozn. Demagog.cz) odchodu z Afghánistánu, protože jsem tvrdil, že tím otvírá prostor teroristům, to jest Tálibánu.

Prezident Zeman dlouhodobě nesouhlasí se stažením vojáků z Afghánistánu kvůli obavám, že Tálibán svrhne afghánskou vládu a vytvoří nové teroristické centrum.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman již na summitu prezidentů tzv. Bukurešťské devítky, tedy devíti států střední a východní Evropy, které jsou zároveň členy NATO, dne 28. února 2019 obhajoval alianční misi v Afghánistánu a označil jednání s Tálibánem za riskantní.

V rozhovoru pro slovenský list Pravda 4. března 2020 poté Miloš Zeman uvedl, že nesouhlasí s odchodem sil Severoatlantické aliance z Afghánistánu. Obává se totiž, že radikální hnutí Tálibán po stažení vojenských sil NATO svrhne afghánskou vládu a vytvoří „nové teroristické centrum“ islámského fanatismu financované narkomafiemi.

„Považuji proto odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ uvedl tehdy prezident Zeman. Jeho kritika pak směřovala také přímo k Donaldu Trumpovi.

Prezident Zeman dále dle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka během jejich společného oběda 13. ledna 2021 vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu.

Dodejme, že Spojené státy a afghánské islamistické hnutí Tálibán dne 29. února 2020 v Dauhá podepsaly dohodu o příměří. Z ní vyplývá úplné stažení vojáků USA i NATO z Afghánistánu – včetně vojáků českých – do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody.

Dohoda vyzývá hnutí Tálibán, aby zahájilo jednání s afghánskou vládou o trvalém příměří a rozdělení moci v poválečném Afghánistánu. Hnutí Tálibán se mimo jiné zavázalo zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida, ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti USA a jeho spojenců.

Pochybnosti nad rychlým stažením vojsk nicméně v předchozích měsících vyjádřili spojenci USA a představitelé Severoatlantické aliance (NATO), včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když ho jmenuji premiérem, tak on sestaví vládu, s tou vládou půjde do Sněmovny a požádá o důvěru. Když tu důvěru nedostane, tak prezident má ještě jednu šanci jmenovat premiéra, může to být tentýž, může to být druhý na pásce a tak dále a podle Ústavy třetí šanci už má potom předseda Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 68 Ústavy má první dvě možnosti ke jmenování premiéra prezident. Napotřetí pak premiéra vybírá předseda Poslanecké sněmovny. Zpravidla bývá napoprvé jmenován vítěz voleb, roli však hraje také koaliční možnosti potenciálního premiéra.

skrýt celé odůvodnění

Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, jak ale Miloš Zeman zmiňuje v ověřovaném rozhovoru, svou roli hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“. V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Miloš ZEMAN: Zhruba stejný dopis Bibi Netanjahuovi poslal i prezident Babiš (dopis s žádostí o pomoc s organizací očkování, pozn. Demagog.cz).

Vera RENOVICA: Premiér Babiš

Podle vyjádření tiskové mluvčí Úřadu vlády premiér Babiš dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku opravdu poslal.

skrýt celé odůvodnění

Že premiér Babiš takový dopis izraelskému premiéru Netanjahuovi, nám potvrdila mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová.

Premiér Babiš se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.