Něco podobného dokonce dvakrát udělal i Václav Havel (vyhlásil volby v podobném předstihu jako Miloš Zeman sněmovní volby 2021, pozn. Demagog.cz).
S podobným předstihem jako Miloš Zeman vyhlásil Václav Havel dvoje volby. Jednalo se o komunální volby a volby do Senátu Parlamentu ČR, oboje v roce 2002. Volby do Senátu konané v roce 1996 pak vyhlásil s ještě větším předstihem než Miloš Zeman letošní parlamentní volby.
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident na základě § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, a to s předstihem nejméně 90 dní. Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje taktéž prezident s předstihem nejméně 90 dní na základě § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů. Prezident vyhlašuje i volby do zastupitelstev obcí, a to na základě § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Opět s předstihem 90 dní.
Žádná z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které vyhlašoval tehdejší prezident Václav Havel, nebyly vyhlášeny s větším předstihem než ty, které na konci loňského roku vyhlásil prezident Zeman. Uveďme, že Miloš Zeman vyhlásil sněmovní volby 28. prosince 2020 s termínem konání 8. a 9. října 2021. Mezi dnem vyhlášení (včetně) a dny konání voleb je tedy necelých 9 a půl měsíce, přesně 284 dní.
Největší předstih, se kterým vyhlásil sněmovní volby Václav Havel, byl zhruba 5 a půl měsíce, přesně 162 dní. Jednalo se o volby v roce 1996, jejichž termín byl vyhlášen 21. prosince 1995 a volební dny byly stanoveny na 31. května a 1. června 1996. Následující volby do Poslanecké sněmovny v letech 1998 a 2002 měly mezi vyhlášením a konáním rozmezí ještě kratší.
Jiná situace nastala u voleb do zastupitelstev obcí v roce 2002. Ty prezident Havel taktéž vyhlásil 30. ledna 2002 a konaly se 1. a 2. listopadu. Předstih vyhlášení před konáním voleb byl tedy 275 dní, tedy zhruba 9 měsíců. U voleb v letech 1994 a 1998 byl rozdíl mezi vyhlášením a konáním voleb opět menší.
S větším předstihem než letošní volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil v roce 1996 tehdejší prezident Havel volby do Senátu Parlamentu ČR. Volby byly vyhlášeny 21. prosince 1995 se dny konání stanovenými na 15. a 16. listopadu 1996. Volby byly tedy vyhlášeny s předstihem 330 dní, čili necelých 11 měsíců. S podobným předstihem jako letošní sněmovní volby byly vyhlášeny senátní volby v roce 2002. Rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení pochází ze 30. ledna 2002 a konaly se 25. a 26. října. Rozmezí mezi vyhlášením a konáním voleb bylo tedy 268 dní, čili téměř 9 měsíců. Senátní volby v letech 1998, 1999, 2000 pak byly vyhlášeny s kratším předstihem.
Neobvyklý rozdíl mezi termínem vyhlášení a konání komunálních a senátních voleb v roce 2002 prezident Havel odůvodnil tím, že „z hlediska jistoty občanů a perspektivy politických stran je lépe v termínu trochu ustoupit". Dohodl se na tom s tehdejším premiérem Milošem Zemanem. Senátní volby konané v roce 1996 pak vyhlásil Václav Havel ve velkém předstihu současně s volbami do Poslanecké sněmovny. Vyhlášením listopadového termínu senátních voleb tak v podstatě ukončil debatu o tom, zda by se první (a potažmo i každé druhé následující) volby do horní komory Parlamentu měly konat současně se sněmovními volbami či nikoliv (Právo, 21. prosince 1995, str. 4).
Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Václav Havel skutečně vyhlásil dvoje volby s podobným předstihem jako Miloš Zeman letošní volby do Poslanecké sněmovny, tedy zhruba 9 měsíců před jejich konáním. Jednalo se o komunální volby v roce 2002 a o volby do Senátu v roce 2002. V případě senátních voleb v roce 1996 pak Václav Havel vyhlásil tyto volby s ještě větším, přibližně jedenácti měsíčním předstihem.
