Prezident Zeman již na summitu prezidentů tzv. Bukurešťské devítky, tedy devíti států střední a východní Evropy, které jsou zároveň členy NATO, dne 28. února 2019 obhajoval alianční misi v Afghánistánu a označil jednání s Tálibánem za riskantní.

V rozhovoru pro slovenský list Pravda 4. března 2020 poté Miloš Zeman uvedl, že nesouhlasí s odchodem sil Severoatlantické aliance z Afghánistánu. Obává se totiž, že radikální hnutí Tálibán po stažení vojenských sil NATO svrhne afghánskou vládu a vytvoří „nové teroristické centrum“ islámského fanatismu financované narkomafiemi.

„Považuji proto odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ uvedl tehdy prezident Zeman. Jeho kritika pak směřovala také přímo k Donaldu Trumpovi.

Prezident Zeman dále dle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka během jejich společného oběda 13. ledna 2021 vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu.

Dodejme, že Spojené státy a afghánské islamistické hnutí Tálibán dne 29. února 2020 v Dauhá podepsaly dohodu o příměří. Z ní vyplývá úplné stažení vojáků USA i NATO z Afghánistánu – včetně vojáků českých – do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody.

Dohoda vyzývá hnutí Tálibán, aby zahájilo jednání s afghánskou vládou o trvalém příměří a rozdělení moci v poválečném Afghánistánu. Hnutí Tálibán se mimo jiné zavázalo zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida, ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti USA a jeho spojenců.

Pochybnosti nad rychlým stažením vojsk nicméně v předchozích měsících vyjádřili spojenci USA a představitelé Severoatlantické aliance (NATO), včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.