Když jsme pro to v únoru nehlasovali (pro prodloužení nouzového stavu, pozn. Demagog.cz), tak všechny opoziční strany (...), nebyly schopny udělat nic jiného než to, že jejich hejtmani přišli za vládou, aby neústavně prodlužovali nouzový stav.
KSČM v únoru nehlasovala pro prodloužení nouzového stavu, ten byl nicméně prodloužen na žádost hejtmanů do 28. února. Ústavní právníci a Městský soud v Praze tento krok označují za protiústavní.
Poslanecká sněmovna 11. února hlasovala o dvou návrzích ohledně prodloužení nouzového stavu (NS). Pro první návrh předložený vládou týkající se prodloužení NS o 30 dnů, tedy do 16. března, hlasovalo 48 poslanců ANO a ČSSD. Proti se vyslovila opozice, KSČM a nezařazení poslanci.
Druhý návrh poslance Stanislava Juránka měl nouzový stav prodloužit o 14 dní, tedy do 28. února. Pro tento návrh hlasovalo opět 48 poslanců, KSČM se při tomto hlasování zdržela.
Nouzový stav tak nebyl poslanci prodloužen a měl skončit o půlnoci 14. února, ale vláda na žádost hejtmanů, kteří jsou zástupci primárně opozičních stran, vyhlásila navazující nouzový stav do 28. února.
Vojtěch Filip tedy pravdivě uvádí, že hejtmani z opozičních stran vládu požádali o prodloužení nouzového stavu. Filipův obrat, že tyto strany „nebyly schopny udělat nic jiného“, nepovažujeme za doslovné tvrzení, a jako takové jej nehodnotíme.
Dodejme, že ústavnost prodloužení nouzového stavu tímto způsobem zpochybnilo hned několik ústavních právníků (např. Jan Wintr, Jan Kysela) či odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál a předseda Senátu Miloš Vystrčil, ten napsal vládě otevřený dopis. Senátoři podali stížnost k Ústavnímu soudu kvůli vyhlášení NS. Soud tuto stížnost z procesních důvodů odmítl, uvedl však, že obcházení sněmovny a opětovné vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů není možné (.pdf, str. 7). Za neústavní pak takové vyhlášení nouzového stavu prohlásil i Městský soud v Praze.
Předseda komunistů Vojtěch Filip v debatě s místopředsedou ODS Martinem Kupkou popisoval postoj jeho strany k miliardám na obranu, které když armádě měly přijít, nepřišly, ale přišly v nějakém čase o tři měsíce později. Řeč ale...