Demagog.cz

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Podle Ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021 !
Výběr Demagog.cz

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Ústava ČR výslovně neobsahuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může vláda v demisi vládnout. Na základě nálezu Ústavního soudu i podle ústavních právníků má však prezident povinnost konat a jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu.

Čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky pouze stanovuje, že: „Prezident republiky pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.“ Vláda v demisi by tak podle Ústavy měla vykonávat tuto funkci pouze prozatímně, než bude jmenována nová vláda. Ústava však výslovně nespecifikuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může tato „prozatímnost“ trvat.

Nicméně podle ústavních zvyklostí je povinností prezidenta jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu. Vyplývá to i z nálezu Pl. ÚS 29/09 (body 116–119), který se zabýval (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky. Ústavní soud v tomto svém nálezu řekl, že při absenci přesně vymezených lhůt v Ústavě se má postupovat bez zbytečného odkladu, což lze obdobně použít i v případě, kdy Ústava výslovně neupravuje žádnou lhůtu pro vládnutí vlády v demisi.

Ústavní právník Jana Kysela k této problematice pro ČT24 řekl, že „z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu“. Obdobně i ústavní právník Aleš Gerloch ve stejném článku tvrdí, že „není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu“. Dodává ovšem, že mohou existovat důvody, proč prezident nemusí novou vládu ihned jmenovat. Oba tito právníci se však shodují, že pokud by „situace přesáhla únosnou mez, a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody", pak by se jednalo o hrubé porušení ústavního pořádku prezidentem. To by pak mohlo vést k ústavní žalobě prezidenta republiky podle čl. 65 Ústavy.

Pro kontext uveďme, že nejdéle vládla v demisi úřednická vláda Jiřího Rusnoka, jejíž demisi přijal prezident Miloš Zeman. Rusnokova vláda setrvávala v tomto stavu od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014, dohromady tedy 169 dnů. Toto jednání prezidenta Zemana bylo předmětem Ústavní žaloby Senátu ČR, podle kterého se tímto jednáním prezident dopustil hrubého porušení ústavního pořádku. Poslanecká sněmovna však nevyslovila souhlas s podáním ústavní žaloby proti prezidentu Zemanovi k Ústavnímu soudu, a tak k rozhodnutí ve věci nedošlo.

Výrok prezidenta Zemana hodnotíme jako zavádějící, jelikož má pravdu v tom, že Ústava přímo nestanovuje lhůtu omezující dobu vládnutí v demisi. Nicméně absence této lhůty dle Ústavního soudu i ústavních právníků neznamená, že prezident není povinen konat. Zeman přitom vyvolává dojem, jako by zde taková povinnost nebyla.