Prezident Zeman o Sputniku a změnách ve vládě

Miloš Zeman po čtvrt roce opět promluvil k občanům v rozhovoru pro Blesk a jako obvykle nevynechal svá oblíbená témata: Sputnik, Rosatom, výklad ústavních pravomocí prezidenta republiky, změny ve vládě a citáty Jana Wericha. V naší nejnovější analýze se dočtete, kolik Miloš Zeman odvolal ministrů jako premiér i kolik jich nejmenoval jako prezident. A mnoho dalšího!

Ověřili jsme

S prezidentem v Lánech ze dne 11. dubna 2021 (moderátor Vera Renovica, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Miloš Zeman

Výroky

Evropská unie 1 výrok
Koronavirus 15 výroků
Právní stát 5 výroků
Vnitrostranická politika 2 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 21 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 2 výroky

Miloš Zeman

Když jsem byl premiérem, tak jsem za dobu své vlády odvolal osm ministrů.
Vnitrostranická politika
Nepravda
Miloš Zeman jakožto premiér v letech 1998–2002 odvolal pouze pět ministrů. Šestý pak rezignoval těsně předtím, než měl být premiérem odvolán.

Předně uveďme, že Miloš Zeman zde mluví v kontextu odvolání ministra Blatného, a je tedy zřejmé, že má na mysli odvolání ministrů z vůle premiéra dle čl. 74 Ústavy, to plyne i z následující věty rozhovoru: „Možná, že někteří z nich se to také dozvěděli z médií, ale byli to lidé, kteří odvedli kus práce, ale potom už byli unaveni a nestačili tempu vlády.“ Z tohoto důvodu se tedy v rámci ověření výroku zaměříme na situace, kdy byl ministr odvolán na přímou žádost premiéra, a nikoliv na situace, kdy ministr sám rezignoval. Obě situace se přitom liší nejen fakticky, ale i právně. Zatímco rezignaci ministra prezident přijmout nemusí a ve funkci jej může ponechat, návrh na odvolání ministra předložený premiérem má prezident povinnost vyslyšet.

Miloš Zeman zastával funkci předsedy vlády od 22. července 1998, poté, co ČSSD, za niž kandidoval, zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny. Premiérem jednobarevné menšinové vlády ČSSD byl Zeman až do konce volebního období, tedy do 12. července 2002.

Ministerstva financí se jako první v Zemanově vládě ujal Ivo Svoboda, který byl v červenci 1999 z vůle premiéra nahrazen Pavlem Mertlíkem. Pavla Mertlíka, který na své funkce ve vládě rezignoval, následně v dubnu 2001 vystřídal současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který na postu ministra financí vydržel až do konce volebního období.

Na Ministerstvu zdravotnictví došlo pouze k jedné výměně, a to když Ivana Davida, který sám rezignoval, nahradil Bohumil Fišer. Stejně tak na Ministerstvu spravedlnosti, kde Otakara Motejla vystřídal Jaroslav Bureš, i v tomto případě se jednalo o dobrovolnou rezignaci ze strany ministra Motejla. Z čela Ministerstva pro místní rozvoj premiér odvolal Jaromíra Císaře a nahradil jej Petrem Lachnitem. Na Ministerstvu vnitra po Václavu Grulichovi převzal funkci Stanislav Gross. I výměna ministra Grulicha byla plánována premiérem Zemanem, než však tak premiér stačil oficiálně učinit, ministr sám rezignoval.

Na výměnu šéfů resortů došlo i na Ministerstvu dopravy a spojů (dnes Ministerstvo dopravy) a na Ministerstvu obrany. Konkrétně byl na dopravním resortu vyměněn Antonín Peltrám za Jaromíra Schlinga, v případě resortu obrany pak Vladimír Vetchý za Jaroslava Tvrdíka. Ve vládě Miloše Zemana existoval také post tzv. ministra bez portfeje, na němž Jaroslava Baštu vystřídal Karel Březina. Všechny tři tyto výměny proběhly z vůle premiéra Zemana.

Poslední změnou v Zemanově vládě pak byla rezignace vicepremiéra Lánského.

Celkem tedy Miloš Zeman jakožto premiér odvolal pouze 5 ministrů, a to Svobodu, Císaře, Peltráma, Vetchého a Baštu. Ani pokud bychom započítali i ministra vnitra Grulicha, který by byl pravděpodobně odvolán, nebýt jeho rezignace, nedostaneme se na 8 odvolaných ministrů zmíněných ve výroku. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Ona (Evropská agentura pro léčivé přípravky, pozn. Demagog.cz) naopak schválila asi tři sta léků, které pak musely být staženy z oběhu kvůli negativním vedlejším účinkům
Koronavirus
Evropská unie
Nepravda
Evropská léková agentura schválila a poté později stáhla registraci celkem 304 lidským anebo veterinárním léčivům. Kvůli zdravotním rizikům však byla stažena jen menší část těchto léčiv, častějším důvodem bylo obchodní rozhodnutí výrobce.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) je agentura Evropské unie. Svou činnost zahájila v roce 1995. Odpovídá za vědecké hodnocení vyvíjených léčivých přípravků určených k používání v EU, za dozor nad nimi a sledování jejich bezpečnosti. Agentura EMA zajišťuje, aby všechny léčivé přípravky dostupné na trhu v EU byly bezpečné, účinné a vysoce kvalitní, a chrání tak veřejné zdraví v členských státech EU.

Evropské veřejné hodnotící zprávy (European public assessment report – EPAR) jsou zprávy zveřejňované právě zmíněnou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Obsahují vědecké hodnocení léčivých přípravků registrovaných na úrovni Evropské unie. Dokumenty dále poskytují veškeré informace o jednotlivých lidských nebo veterinárních léčivech, kterým byla udělena, či zamítnuta registrace. Soubory EPAR rovněž poskytují informace o léčivých přípravcích, které byly po schválení staženy z oběhu. 

Nutno uvést, že hodnotíme počet veškerých stažených léčiv z oběhu v EU od zahájení činnosti agentury EMA. Celkem se jedná o 304 stažených léčiv (data k 12. dubnu 2021), přičemž 40 bylo veterinárních a 264 lidských léčiv. Důvody stažení těchto léků jsou však rozdílné a ne vždy jimi byly negativní vedlejší účinky.

Některá léčiva ztrácejí svou registraci například kvůli tomu, že farmaceutická společnost přestane daný lék produkovat či dodávat na evropský trh. Zároveň také dochází v průběhu času k procesu nahrazování starých léků novými, šetrnějšími nebo účinnějšími. Ty zastaralé pak přicházejí o svou registraci. Například mezi lety 2002 a 2011 v rámci EU pozbylo registraci kvůli zdravotním rizikům jen 19 léčivých přípravků.

Přestože prezident Zeman správně uvádí (v rámci naší 10% tolerance), že stažených léků bylo přibližně 300, důvodem jejich stažení nebyla obava z vedlejších účinků – takové případy tvoří jen menší část všech stažených léků.

Miloš Zeman

Vzpomeňte si na pana Pocheho, pana Šmardu, předtím pana Prouzu, ale pokud mě paměť neklame, tak to byly jediné tři případy, kdy jsem do případného jmenování zasáhl.
Právní stát
Pravda
Prezident skutečně odmítl jmenovat pouze tři uvedené kandidáty na ministry. V jiných případech ale prezident zasahoval do odvolávání ministrů tím, že s odvoláním dlouho váhal nebo jej zcela odmítal učinit.

Prezident Zeman mluví o třech případech, kdy zasáhl do procesu jmenování ministrů tím, že navržené kandidáty odmítl jmenovat. Podívejme se tedy postupně na všechny případy.

Po odvolání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka v únoru 2017 se začalo podle České televize spekulovat o jeho možném nahrazení ve vládě Bohuslava Sobotky právě Tomášem Prouzou. „A Tomáš Prouza je také jméno, které se nejčastěji skloňuje poté, co předseda vlády oznámil odvolání Jana Mládka z postu ministra. Prouza v pondělí odmítl spekulace komentovat,“ uvedla ČT 20. února 2017. Prezident Zeman Jana Mládka odvolal k 28. únoru a řízením ministerstva byl pověřen přímo premiér Sobotka. 

Prezidentův mluvčí Ovčáček se na svém twitterovém účtu k Tomáši Prouzovi vyjádřil takto: „T. Prouza je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na ‚boji s propagandou'." Prouza se 3. března 2017 sám rozhodl rezignovat na funkci náměstka Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády a odejít z veřejného sektoru. Podle serveru iROZHLAS.cz byl vztah mezi Prouzou a prezidentem Zemanem dlouhodobě napjatý a v únoru 2017 vše vyvrcholilo v obviňování Prouzy na twitterovém účtu mluvčího Ovčáčka. Na post ministra byl místo Tomáše Prouzy jmenován Jiří Havlíček.

První vláda Andreje Babiše po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla složená pouze z ministrů navržených hnutím ANO. Tato vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman po přijetí demise této vlády opět pověřil Andreje Babiše sestavením druhé vlády. 

Druhá vláda byla již tvořena koalicí hnutí ANO a ČSSD. Sociální demokracie má podle koaliční smlouvy nárok na pět postů ve vládě, předsednictvo strany tak v květnu 2018 zvolilo Miroslava Pocheho jako kandidáta na post ministra zahraničí. To však prezident Zeman odmítl. „Na dotaz ČT, zda by akceptoval Miroslava Pocheho na post ministra zahraničních věcí, prezident pouze odvětil ‚ne'. Oba politici spolu mají dlouhodobě napjaté vztahy.“ uvedla ČT. I po čtvrt roce na konci srpna 2018 prezident Zeman nadále odmítal jmenovat Pocheho ministrem, ČSSD proto 18. září změnila jméno kandidáta. Navrhla Tomáše Petříčka, ten byl do funkce jmenován 16. října 2018.

Ministr kultury Antonín Staněk po jednání s předsedou strany Janem Hamáčkem podal v květnu 2019 demisi na funkci ministra kultury. Prezident Zeman ji však odmítl přijmout. Staňkovým nástupcem se měl stát Michal Šmarda. Premiér Babiš tedy prezidentovi doručil svůj návrh na odvolání Staňka z funkce a také návrh na jmenování Šmardy na jeho post. Prezident Zeman však ani po měsíci Šmardu ministrem nejmenoval. Prezidentův mluvčí Ovčáček informoval 14. srpna 2019 o tom, že prezident Šmardu nejmenuje a žádá nového kandidáta. Michal Šmarda v reakci na to 19. srpna 2019 uvedl, že se vzdává nominace. Novým ministrem kultury se stal 27. srpna 2019 Lubomír Zaorálek.

Prezident Zeman však také odmítal některé ministry odvolat, nebo naopak žádal jejich odvolání. Z posledních případů připomeňme žádost o odvolání ministrů Petříčka a Blatného. V roce 2017 prezident Zeman otálel s odvoláním tehdejšího ministra financí Babiše. V této souvislosti lze také uvést případ z roku 2013, kdy Zeman odmítl jmenovat premiérkou Miroslavu Němcovou, ačkoli měla vyjednánu podporu většiny členů Poslanecké sněmovny.

Zeman však svůj výrok pronesl v kontextu jmenování ministrů vlády. Kromě tří uvedených případů nedošlo k situaci, kdy by prezident Zeman přímo zabránil jmenování navržených kandidátů na ministry. 

Miloš Zeman

Podle Ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout.
Zavádějící
Ústava ČR výslovně neobsahuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může vláda v demisi vládnout. Na základě nálezu Ústavního soudu i podle ústavních právníků má však prezident povinnost konat a jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu.

Čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky pouze stanovuje, že: „Prezident republiky pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.“ Vláda v demisi by tak podle Ústavy měla vykonávat tuto funkci pouze prozatímně, než bude jmenována nová vláda. Ústava však výslovně nespecifikuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může tato „prozatímnost“ trvat.

Nicméně podle ústavních zvyklostí je povinností prezidenta jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu. Vyplývá to i z nálezu Pl. ÚS 29/09 (body 116–119), který se zabýval (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky. Ústavní soud v tomto svém nálezu řekl, že při absenci přesně vymezených lhůt v Ústavě se má postupovat bez zbytečného odkladu, což lze obdobně použít i v případě, kdy Ústava výslovně neupravuje žádnou lhůtu pro vládnutí vlády v demisi.

Ústavní právník Jana Kysela k této problematice pro ČT24 řekl, že „z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu“. Obdobně i ústavní právník Aleš Gerloch ve stejném článku tvrdí, že „není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu“. Dodává ovšem, že mohou existovat důvody, proč prezident nemusí novou vládu ihned jmenovat. Oba tito právníci se však shodují, že pokud by „situace přesáhla únosnou mez, a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody", pak by se jednalo o hrubé porušení ústavního pořádku prezidentem. To by pak mohlo vést k ústavní žalobě prezidenta republiky podle čl. 65 Ústavy.

Pro kontext uveďme, že nejdéle vládla v demisi úřednická vláda Jiřího Rusnoka, jejíž demisi přijal prezident Miloš Zeman. Rusnokova vláda setrvávala v tomto stavu od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014, dohromady tedy 169 dnů. Toto jednání prezidenta Zemana bylo předmětem Ústavní žaloby Senátu ČR, podle kterého se tímto jednáním prezident dopustil hrubého porušení ústavního pořádku. Poslanecká sněmovna však nevyslovila souhlas s podáním ústavní žaloby proti prezidentu Zemanovi k Ústavnímu soudu, a tak k rozhodnutí ve věci nedošlo.

Výrok prezidenta Zemana hodnotíme jako zavádějící, jelikož má pravdu v tom, že Ústava přímo nestanovuje lhůtu omezující dobu vládnutí v demisi. Nicméně absence této lhůty dle Ústavního soudu i ústavních právníků neznamená, že prezident není povinen konat. Zeman přitom vyvolává dojem, jako by zde taková povinnost nebyla.

Miloš Zeman

Zakladatel kybernetiky, milá zlatá, jménem Norbert Wiener, kdysi napsal, že aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi.
Pravda
Zmíněný citát se nachází v knize Norberta Wienera, která poprvé vyšla v roce 1950. Wiener je skutečně považován za zakladatele kybernetiky.

Norbert Wiener byl matematikem, který je zároveň považován za zakladatele kybernetiky, a to díky své knize vydané v polovině 20. stolení pod názvem Kybernetika aneb řízení a sdělování u organismů a strojů. Citát uvedený Milošem Zemanem lze najít v jeho knize The Human Use of Human Beings z roku 1950, která vyšla v českém překladu v roce 1963, a to pod názvem Kybernetika a společnost. Co se týče anglického originálu zmíněné knihy, uvedený citát se nachází na straně 18, kde stojí: „to live effectively is to live with adequate information", což skutečně můžeme hrubě přeložit jako prezident Zeman ve svém výroku.

Miloš Zeman

Jsem to koneckonců já, kdo buď podepíše, nebo případně nepodepíše odvolání jakéhokoliv ministra.
Právní stát
Nepravda
Z Ústavy plyne prezidentovi povinnost odvolat ministra, jestliže to navrhne předseda vlády. Podle ústavních právníků není možné, aby prezident premiérem navržené odvolání ministra nepodepsal.

Prezident Miloš Zeman v kontextu odvolání bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného tvrdí, že v rámci Ústavy může i nemusí odvolat na návrh předsedy vlády jiného člena vlády.

Čl. 74 Ústavy České republiky stanovuje, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“. Z toho tedy vyplývá, že prezident má pravomoc svým podpisem stvrdit odvolání ministra, pokud mu tak navrhne předseda vlády. 

Vyvstává však otázka, jestli je možné, aby prezident odmítl odvolání ministra podepsat. Ústavní právníci se shodují, že to možné není. Podle nich plyne prezidentu republiky z čl. 74 povinnost odvolat člena vlády na návrh předsedy vlády, přičemž prezident nemá v tomhle ohledu žádný prostor pro uvážení. To je dovozováno ze silného postavení předsedy vlády v českém ústavním systému, které je zakotveno například v čl. 77 Ústavy.

V tomto smyslu se vyjádřil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle kterého tato prezidentova nečinnost není v souladu s ústavním pořádkem. Podle Pavla Rychetského je absolutním pánem vlády premiér „a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní“.

Stejně vykládá tento článek Ústavy i ústavní právník Jan Kysela, podle kterého nemůže prezident ministra neodvolat. Jan Kysela se dále vyslovil, že by toto jednání prezidenta vedlo k obsahovému vyprázdnění funkce předsedy vlády, protože „co je to za pána nad vládou, když mu tam sedí někdo, koho tam nechce". S prezidentovou povinností odvolat ministra na návrh premiéra souhlasí i ústavní právník Aleš Gerloch. „Zde je jednomyslná shoda, že prezident má bez zbytečného odkladu povinnost návrhu vyhovět," dodává k tomu ústavní právník Jan Wintr.

Vedle odvolání upravuje dále Ústava v čl. 73 situaci, kdy se člen vlády vzdá své funkce podáním demise prezidentu republiky prostřednictvím předsedy vlády. Na rozdíl od institutu odvolání však prezidentovi z tohoto článku Ústavy neplyne povinnost, aby demisi podepsal, jak uvádí Jan Wintr. Dle něj má prezident povinnost přijmout demisi vlády jen za určitých podmínek. V ostatních případech podání demise (včetně podání demise ministrem) je podle Jana Wintra prezidentovi ponechána možnost pro uvážení.

Miloš Zeman

Premiér řekl, že nechystá žádné odvolání v březnu. (...) K odvolání (ministra Blatného, pozn. Demagog.cz) došlo v dubnu.
Zdravotnictví
Pravda
Premiér Babiš skutečně prohlásil, že v březnu nechystá odvolání žádného ministra. Změny v dubnu Andrej Babiš nevyloučil. Jan Blatný byl odvolán 7. dubna 2021.

Premiér Andrej Babiš se 22. března 2021 sešel s prezidentem Zemanem v lánském zámku. Po této schůzce Andrej Babiš oznámil, že v březnu nedojde k odvolání žádného ministra. Přesněji k tomu premiér uvedl: „(…) v této chvíli je situace taková, (…) že v březnu žádné výměny neplánuji.“

Andrej Babiš současně nevyloučil personální změny na ministerských postech v dubnu: „Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí.“

Dodejme, že Miloš Zeman požadoval konec ministra zdravotnictví Jana Blatného kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. O jeho odvolání spolu s odvoláním ministra školství Roberta Plagy se na začátku dubna tohoto roku spekulovalo v médiích, oba ministři nicméně uvedli, že o svém odvolání nemají informace.

K výměně na postu ministra zdravotnictví však poté skutečně došlo, a to konkrétně 7. dubna. Jan Blatný byl odvolán a v čele resortu jej vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Zároveň dodejme, že při jmenování nového ministra zdravotnictví Miloš Zeman prohlásil, že dle něj je Jan Blatný spoluzodpovědný za zemřelé na onemocnění covid-19. Podle prezidenta Zemana totiž blokoval přísun vakcín do České republiky, především vakcín ruských a čínských. Zároveň Miloš Zeman ve svém projevu vyzval (video, čas 02:10) k využívání „co nejvíce efektivních vakcín“, tedy také těch, které doposud nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Jan Blatný dříve uvedl, že trvá na tom, „že vakcíny v ČR musí být bezpečné a hodnocené EMA. Bez ohledu na to, odkud jsou“.

Miloš Zeman

(Bývalý ministr Blatný, pozn. Demagog.cz) na rozdíl od jiných zemí, Německa, Rakouska, Maďarska a tak dále, nepovoluje nebo čeká na povolení na Sputnik, případně Sinopharm, a Evropskou lékovou agenturu.
Nepravda
Bývalý ministr Blatný skutečně trval na registraci vakcíny Sputnik V Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), stejně jako němečtí představitelé. Maďarsko Sputnikem i Sinopharmem již očkuje, Rakousko zatím Sputnik V samo neschválilo.

Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk debatoval s moderátorkou o své schůzce s premiérem Babišem (hnutí ANO), která se konala 22. března. Babiš a Zeman se v lánském zámku měli bavit o případném odvolání tehdejšího ministra zdravotnictví Blatného (za hnutí ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. V pořadu S prezidentem v Lánech se moderátorka Vera Renovica snaží zjistit, proč prezident Zeman požadoval odvolání ministra Blatného.

Miloš Zeman zmiňuje, že ministr Blatný „nepovoluje nebo čeká na povolení na Sputnik, případně Sinopharm, a Evropskou lékovou agenturu“. Tato část výroku prezidenta republiky je pravdivá. Bývalý ministr zdravotnictví skutečně trval „na tom, že Sputnik V musí mít před možným využitím v ČR souhlas EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky, pozn. Demagog.cz)“. Svůj postoj ke Sputniku ministr Blatný sdělil 6. února 2021 také deníku Právo: „Ve chvíli, kdy EMA schválí další vakcíny, budu ten poslední, kdo by (očkování, pozn. Demagog.cz) bránil.“

V druhé části výroku prezident Zeman říká, že Německo, Rakousko, Maďarsko a další země ruskou vakcínu povolují. To je ovšem pravda jen částečně. Maďarsko 11. února 2021 opravdu začalo jako první země Evropské unie očkovat Sputnikem V. „Dnes začínáme očkovat vakcínou Sputnik V. Očkovat se bude ve vakcinačních střediscích určených úřady,” oznámila hlavní maďarská lékařka Cecília Müllerová. 

Rakousko si s Ruskem 10. dubna vyjednalo dohodu o nákupu vakcíny, k jejímu schválení ale zatím nedošlo. Podle předsedy parlamentní frakce strany rakouských lidovců (ÖVP), ve které je i kancléř Sebastian Kurz, Augusta Wögingera, je vakcínu třeba prověřit. Rakousko ovšem podle něj nemusí nutně čekat na registraci od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), ale může si látku zkontrolovat samo.

Německo sice o ruskou vakcínu zájem , ale její používání podmiňuje schválením Evropské agentury pro léčivé přípravky. 8. dubna 2021 tuto informaci pro rozhlasovou stanici WDR5 potvrdil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Německá spolková země Bavorsko se navíc s ruskou stranou předběžně dohodla na výrobě vakcíny na německém území. Podmínkou je ale opět schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Prezident Zeman v rozhovoru mluví i o dalších státech, které schválily ruskou vakcínu. Prvním státem Evropské unie, který tak učinil, bylo již zmiňované Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země (nejedná se ale o členy EU), jež schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino.

Vakcínou od čínského výrobce Sinopharm se již očkuje například v Maďarsku nebo Srbsku. Německo ani Rakousko zatím nepodnikly žádné reálné kroky k získání této vakcíny či k jejímu schválení. Ostatně, čínský výrobce, na rozdíl od Sputniku V, zatím nepožádal o zahájení předběžného posouzení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Prezident Zeman tedy správně popisuje postoj bývalého ministra Blatného k posouzení ruské vakcíny Evropskou lékovou agenturou a Státním úřadem pro kontrolu léčiv. Druhá část jeho výroku však zcela pravdivá není. Maďarsko opravdu ruskou i čínskou vakcínou již očkuje, rakouští představitelé mluví o možnosti použití ruské vakcíny i bez registrace EMA, ale Německo stále podmiňuje použití Sputniku V registrací vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. 

Výrok jsme tedy označili jako nepravdivý, jelikož prezident Zeman nepravdivě poukazuje na údajný rozdíl v přístupu bývalého ministra Blatného a německých představitelů. Uvádí, že přístup Německa k ruské a čínské vakcíně je srovnatelný s Maďarskem a Rakouskem, které již tyto vakcíny používají, případně o jejich použití i bez registrace EMA uvažují. Němečtí představitelé naopak vždy použití vakcíny Sputnik V, stejně jako bývalý ministr Blatný, podmiňují registrací Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Miloš Zeman

(Premiér Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) měl výhrady vůči panu ministru Blatnému, posílal mu vytýkací dopisy.
Koronavirus
Zdravotnictví
Pravda
Premiér Babiš v březnu poslal exministru Blatnému minimálně 4 vytýkací dopisy. Mimoto Andrej Babiš nabídl pozici ministerstva zdravotnictví epidemiologovi Petru Smejkalovi.

Dle dostupných informací dostal bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný v době před svým odvoláním od předsedy vlády Andreje Babiše alespoň 4 vytýkací dopisy.

První dopis, o němž se objevily v médiích informace přibližně v polovině března 2021, měl Jan Blatný obdržet kvůli přísnějšímu tendru na 5 miliónů antigenních testů do škol. Ministerstvo zdravotnictví totiž chtělo, aby před nákupem těchto testů musela Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která nákup zajišťovala, získat atest jejich citlivosti. Premiér Andrej Babiš tento krok kritizoval. Podle něj se rezort rozhodl udělat ze SSHR „zkušební laboratoř“.

O dalších dvou dopisech informoval server Lidovky.cz 22. března. Ve druhém dopise premiér Babiš Janu Blatnému vyčítal laxní přístup ve shánění léků na onemocnění covid-19. „Očekával bych od Vás podporu vstupu nových léků proti covidu do ČR a jejich propagaci a zavádění do léčebných postupů. Bohužel jsem se u Vás s tímto přístupem doposud nesetkal,“ napsal v dopise premiér Babiš. Dále zmínil také Blatného „manažerské selhání“ a dopis zakončil výzvou, aby se taková situace neopakovala.

Třetí dopis se měl týkat sporu o název jednoho z opatření boje proti rakovině, které obsahuje Národní plán obnovy (.pdf, str. 43). Jan Blatný, lékař a bývalý primář oddělení dětské hematologie a biochemie (.pdf, str. 1), navrhl název „Prevence onkologických onemocnění“, zatímco Babiš trval na názvu „Posílení systému onkologické prevence ve zdravotnictví“. Dále se premiér s tehdejším ministrem zdravotnictví neshodoval, do jakých institucí je třeba investovat.

Na konci března obdržel Jan Blatný další, již nejméně čtvrtý vytýkací dopis za období dvou týdnů. Premiér v něm tehdejšímu ministrovi vytkl nastavení příliš přísných podmínek pro podávání léku bamlanivimab. „Snažíte se opravdu přispět k řešení situace ze všech sil i Vy z funkce ministra zdravotnictví?“ uvedl Andrej Babiš v dopise, o němž informoval Deník N. „Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde,“ vyzýval také premiér Jana Blatného.

Vytýkací dopisy však nebyly jediným náznakem výhrad premiéra Babiše vůči Janu Blatnému. V polovině března například hlavní epidemiolog IKEM a šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při Ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal v rozhovoru pro Reflex uvedl, že dostal nabídku stát se ministrem zdravotnictví. Tu nicméně odmítl a Jana Blatného ve funkci nakonec 7. dubna vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Miloš Zeman

Sputnikem se dnes očkuje už asi téměř v šedesáti zemích.
Koronavirus
Nepravda
Vakcína Sputnik V byla k 13. dubnu schválena v 60 zemích, reálně se jí však očkuje pouze v 21 zemích světa.

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla v době rozhovoru tato vakcína schválena v 59 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země, které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní MakedonieSan Marino. Šedesátou zemí, která tuto vakcínu schválila 12. dubna, tedy den po odvysílání ověřovaného rozhovoru, byla Indie.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však zcela neshoduje se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních týdnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co nyní už expremiér Matovič a bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny. Matovičova tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla ani prezidentka Zuzana Čaputová, rozpoutala hlubokou vládní krizi a nakonec vedla i k odchodu Matoviče z premiérského postu.

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá HoraRepublika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrajnu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 21 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje. Zemí, které mají smluvně zajištěny dodávky vakcíny Sputnik V, je pak o něco více, celkem 26, opět se však mezi nimi nacházejí státy, které očkovat ruskou vakcínou ještě nezačaly, např. Brazílie.

Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vakcína Sputnik byla k 11. dubnu skutečně schválena v téměř 60 zemích, ale k aktivnímu očkování došlo pouze ve 21 zemích světa.

Miloš Zeman

Podle nedávného průzkumu Mladé fronty by se Sputnikem rádo nechalo naočkovat 47 procent těch, kdo tu vakcínu ještě nedostali.
Koronavirus
Pravda
Mladá fronta DNES 10. dubna 2021 zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterého by se téměř 47 % dosud nenaočkovaných lidí nechalo očkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Mladá fronta DNES ve vydání z 10. dubna 2021 zveřejnila článek s titulkem „Raději Sputnik než čekat měsíce“. Reportér Václav Janouš v tomto článku uvádí, že „téměř čtyřicet sedm procent lidí, kteří doposud nejsou proti koronaviru očkovaní a očkování chtějí, by si nechalo píchnout ruskou vakcínu Sputnik V, pokud jí české úřady udělí výjimku“. Konkrétně se jedná o 46,6 % lidí, kteří by se nechali naočkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Vydání Mladé fronty DNES z 10. dubna 2021. Zdroj: Archiv MF DNES

Tato informace vyplývá z průzkumu, který si MF DNES nechala zhotovit agenturou STEM/MARK. Průzkum probíhal mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé České republiky. Dle tohoto průzkumu mají zájem naočkovat se ruskou vakcínou Sputnik V nejčastěji lidé starší 60 let.

Dodejme, že dle průzkumu pro MF DNES jsou nejochotnější se očkovat muži, lidé ve věku 60 až 75 let, jedinci bez maturity a obyvatelé Moravy a obcí do 999 obyvatel.

Miloš Zeman

(Ministr Arenberger, pozn. Demagog.cz) navrhl ke Sputniku klinickou studii, kterou provádí národní registrační úřad.
Právní stát
Zdravotnictví
Nepravda
Ministr Arenberger připustil možnost klinické studie Sputniku V, v jejímž rámci by bylo možné očkovat přihlášené dobrovolníky. Před zahájením studie musí Ministerstvo zdravotnictví podat oficiální žádost SÚKLu. Ten ji může schválit, samotnou klinickou studii však neprovádí.

Předně uveďme, že „národním registračním úřadem“ zde prezident Zeman míní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), což zmiňuje i v předcházející části rozhovoru. Vakcíny proti covidu-19 spadají do kategorie léčiv. Ta v České republice registruje právě Státní ústav pro kontrolu léčiv. Obecně platí nutnost tzv. centralizovaného postupu (.pdf, str. 2) registrace vakcín proti covidu-19 u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Jak ale můžeme vidět například v Maďarsku, takovou vakcínu je teoreticky možné schválit i jiným postupem u národního lékového ústavu.

Možné provedení klinické studie ke Sputniku V na začátku dubna připustil ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ta je jednou z možností, jak by se tato ruská vakcína mohla v České republice začít používat. V rámci studie by totiž Sputnikem V mohly být očkovány stovky až tisíce dobrovolníků za účelem výzkumu. Pro zahájení klinické studie by Ministerstvo zdravotnictví muselo podat oficiální žádost výše zmiňovanému Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Podle některých expertů by následující příprava studie mohla zabrat i několik měsíců. Je tedy otázkou, jestli se dříve k vakcíně Sputnik V nevyjádří EMA, která její průběžné hodnocení zahájila na začátku března. U již schválených vakcín přitom proces hodnocení v průměru trval přibližně tři měsíce.

Samotný SÚKL může vydat souhlas se zahájením klinické studie, ale výzkum provádí zdravotničtí odborníci tedy „lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál“ ve zdravotnických pracovištích, např. ve fakultních nemocnicích. Informaci, že SÚKL toto klinické hodnocení přímo neprovádí, ale naopak jen posuzuje, uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Dodejme, že klinické studie obecně financují převážně farmaceutické společnosti, v případě klinické studie Sputniku V v ČR by zadavatelem bylo pravděpodobně Ministerstvo zdravotnictví. 

Poté, co by klinické hodnocení Sputniku V prošlo potřebnými fázemi, mohla by být SÚKLu předložena žádost o registraci. Po jejím případném udělení by se následně mohla tato vakcína začít používat k běžnému očkování.

Mezi další možnosti, jak by se mohla v České republice vakcína Sputnik V začít běžně používat, patří výše uvedené schválení Evropskou lékovou agenturou a výjimka Ministerstva zdravotnictví. Tu může ministerstvo udělit podle § 8 odst. 6 zákona o léčivech. Jde o dočasnou výjimku, která umožňuje povolit používání vakcíny bez předchozí registrace. Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě také musí před udělením výjimky požádat o odborné stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv. K tomuto kroku však podle dostupných informací dosud nedošlo.

Miloš Zeman

Sebastian Kurz teď koupil milion dávek Sputniku.
Koronavirus
Zahraniční politika
Pravda
Rakousko s Ruskem vyjednalo pouze opci na nákup vakcíny Sputnik V. Pokud se tedy v budoucnu rakouská vláda rozhodne, má prakticky jistou dodávku 1 milionu dávek.

Rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V skutečně jednal, 26. února 2021 si např. volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Miloš Zeman se však ve svém výroku dopouští nepřesnosti, když tvrdí, že Rakousko vakcínu Sputnik V zakoupilo. Kancléř Kurz totiž dojednal pouze opci, resp. možnost koupit milion dávek ruské vakcíny, pokud by se tak Rakousko v budoucnosti rozhodlo. Žádné vakcíny ale náš jižní soused zatím nenakoupil. Další dávky vakcín by podle Sebastiana Kurze znamenaly „dodatečné urychlení“ vakcinace v Rakousku. Jedinými státy Evropské unie, které zatím nakoupily Sputnik V, tak zůstávají Maďarsko se Slovenskem

Protože tedy je pravdou, že Rakousko o nákupu ruské vakcíny skutečně jednalo a že dnes má prakticky jistou dodávku 1 milionu vakcín, pokud se pro ni rozhodne, hodnotíme výrok jako pravda s výhradou.

Miloš Zeman

Tato firma (AstraZeneca, pozn. Demagog.cz) nedodržuje nasmlouvané dodávky.
Koronavirus
Pravda
Za první čtvrtletí dodala AstraZeneca státům Evropské unie méně než polovinu slíbených dávek, pro druhé čtvrtletí oznámila snížení dodávek ze 180 milionů na 70 milionů dávek.

Evropská unie v rámci série kontraktů na společné nákupy vakcín proti covidu-19 podepsala v srpnu loňského roku s britsko-švédskou společností AstraZeneca smlouvu (.pdf) na nákup 300 milionů dávek této dvoudávkové vakcíny s možností dokoupit dalších 100 milionů dávek. Plnou verzi této smlouvy s přesnými počty dávek zveřejnila (.pdf) italská veřejnoprávní televize Rai. 

První potíže s dodávkami vakcín (nyní označovanými jako Vaxzevria) od společnosti AstraZeneca se objevily již na konci ledna 2020. Společnost tehdy oznámila, že během prvního čtvrtletí roku 2021 dodá do EU z důvodu výrobních problémů méně dávek, než bylo původně domluveno. První dodávky vakcín poté do EU dorazily na začátku února 2021. I přes plánované navýšení nakonec AstraZeneca do konce března 2021 dodala EU méně než polovinu z původně slíbených 80 milionů dávek vakcín.

Na konci února se pak objevily informace o plánovaném snížení počtu dávek ve druhém kvartálu letošního roku, a to z původně přislíbených 180 milionů dávek na polovinu. AstraZeneca později v polovině března v tiskové zprávě oznámila snížení dodávek ve druhém čtvrtletí na 70 milionů. Za první pololetí roku 2021 mělo být Evropské unii doručeno celkově 100 miliónů dávek.

Miloš Zeman

Protože ta laboratoř, která to měla testovat (vakcínu Sputnik V na Slovensku, pozn. Demagog.cz), nebyla registrována na mezinárodní síti těchto laboratoří.
Koronavirus
Pravda
Vakcínu Sputnik V na Slovensku testovala akreditovaná laboratoř Slovenské akademie věd, která skutečně není oficiální laboratoří určenou pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii.

O zásilce celkem 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V informoval z košického letiště tehdejší slovenský premiér Igor Matovič na začátku března. Tento poměrně nečekaný nákup následně vyvolal kritiku od koaličních stran Za ľudí a Svoboda a solidarita (SaS), které o připravovaných krocích premiéra nevěděly. Situace vyústila až v koaliční krizi, na konci níž Igor Matovič (OĽaNO) 30. března rezignoval a vyměnil si premiérský post s ministrem financí Eduardem Hegerem.

Dodanou ruskou vakcínu Sputnik V nechalo Slovensko testovat v laboratořích Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV), které skutečně nejsou oficiální součástí sítě laboratoří Evropské unie.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) na svém Facebooku uvedl, že požádal při laboratorní kontrole o spolupráci 30 oficiálních laboratoří určených pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii a akreditovanou laboratoř Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV). Laboratoře Evropské unie vzhledem k jejich vytíženosti nemohly žádosti slovenského ŠÚKLu vyhovět. Z tohoto důvodu ŠÚKL navázal spolupráci s Biomedicínským centrem SAV.

ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. ŠÚKL také doporučil očkovat pouze registrovanými vakcínami, tedy Comirnaty, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 9. dubna 2021 potvrdil, že Slovensko bude i nadále používat jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Miloš Zeman

Pan ministr Matovič teď zajel do Maďarska, mluvil tam i s Viktorem Orbánem, (...) a dohodl s ním, že Sputnik bude registrován pro slovenské účely v Maďarsku, a to z toho důvodu, že maďarská laboratoř v té síti (evropské síti certifikovaných laboratoří, pozn. Demagog.cz) je.
Zahraniční politika
Koronavirus
Pravda
Slovenský ministr financí Igor Matovič se 9. dubna 2021 setkal v Budapešti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se dohodl, že použití vakcíny Sputnik V na Slovensku bude posuzovat certifikovaná laboratoř v Maďarsku.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) požádal o laboratorní posouzení ruské vakcíny Sputnik V Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd (SAV), které není součástí mezinárodní sítě laboratoří na kontrolu léků a vakcín v Evropské unii (OMCL). ŠÚKL kromě Biomedicínského centra SAV požádal o spolupráci i 30 oficiálních laboratoří Evropské unie, které jeho požadavkům nevyhověly.

Doplňme, že 8. dubna ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. Z tohoto důvodu a také kvůli chybějícím údajům od výrobce ŠÚKL konstatoval, že není schopný přesně definovat přínosy a rizika Sptuniku V.

Dle Ruského fondu přímých investic (RDIF) Slovensko posouzením očkovací látky mimo oficiální OMCL laboratoře porušilo kontrakt. Následně RDIF vyzval slovenskou vládu, aby dodávku vakcín Sputnik V vrátilo.

Také bývalý slovenský premiér a současný ministr financí Matovič za tento krok ŠÚKL kritizoval. 8. dubna 2021 se v Moskvě setkal s výkonným ředitelem RDIF Kirillem Dmitrievem, s nímž probíral právě otázku vakcín. Na tiskové konferenci (video, čas 6:00) o den později Igor Matovič naznačil, že Slovensko vakcíny nebude muset Rusku vracet. 9. dubna se také ministr Matovič dle svého vyjádření dohodl s Viktorem Orbánem na testování slovenské dodávky vakcín Sputnik V v maďarské laboratoři, které spadá pod OMCL.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová 12. dubna 2021 navštívila Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu dle svých slov (video, čas 0:12) vyjádřila podporu. Poté ve svém vyjádření kritizovala výroky ministra financí Matoviče a jeho následnou cestu do Moskvy a Budapešti.

Miloš Zeman

(...) Viktorem Orbánem, který se mimochodem nechal očkovat pro změnu čínskou vakcínou.
Koronavirus
Pravda
Maďarský premiér Orbán byl 28. února 2021 naočkován proti onemocnění covid-19 vakcínou Sinopharm, která byla vyvinuta v Číně.

Viktor Orbán se proti covidu-19 nechal naočkovat čínskou vakcínou Sinopharm. Oznámil to prostřednictvím sociálních sítí 28. února 2021.

Maďarský regulační úřad schválil využívání této vakcíny i přesto, že není doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), jejíž doporučení je určující pro registraci vakcíny Evropskou komisí (.pdf, str. 3). Touto vakcínou se kromě Maďarska očkuje například i v Srbsku či Černé Hoře. O dodávku vakcíny Sinopharm požádal Čínu 3. března 2021 také Miloš Zeman.

V posledních dnech se však spekuluje o účincích uvedené vakcíny. Ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fua totiž připustil, že čínské vakcíny nemají příliš vysokou míru ochrany“. Čínské úřady tak pro lepší účinnost zvažují smíchání různých druhů čínských vakcín.

Miloš Zeman

Sputnikem už byly naočkovány miliony lidí.
Koronavirus
Pravda
Jen v Rusku a Argentině bylo ve druhé polovině března 2021 lidem již naočkováno téměř 8 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Ruskou vakcínou se očkuje i v dalších 19 státech světa.

Podle oficiálního webu Sputniku V byla tato vakcína schválena v 60 zemích světa. Seznam zemí, které vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však ne zcela překrývá se seznamem zemí, v nichž se Sputnikem V reálně očkuje. 

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbskáBosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrainu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám tedy dohledat nejméně 21 zemí světa, v nichž se ruská vakcína k očkování používá.

V lednu 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, že vakcínu Sputniku V dostalo více než 800 tisíc Rusů. Podle lednového vyjádření ruských představitelů tuto vakcínu dostalo 1,5 milionu lidí po celém světě. 15. března 2021 poté bylo v Rusku evidováno 3,5 milionu Rusů, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Sputnik V.

Dalším příkladem může být Argentina, která po obdržení 300 000 dávek Sputniku V začala své obyvatele touto ruskou vakcínou očkovat 22. prosince 2020. K 22. březnu 2021 pak bylo v Argentině vyočkováno 3,2 milionu dávek různých vakcín proti covidu-19, z nichž nejméně 1,7 milionu představoval Sputnik V. 

Ačkoli je údaj „miliony lidí“ neurčitý a skutečný počet naočkovaných lidí ve všech 21 zemích, kde se Sputnikem V očkuje, je těžko ověřitelný, jen v Rusku a Argentině bylo již v březnu 2021 vyočkováno téměř 8 milionů dávek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Sputnik nebude stoprocentní, bude devadesátidvouprocentní přesně jako Pfizer, ten je taky devadesátidvouprocentní.
Koronavirus
Pravda
Dle posledních studií dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 % a vakcína od společnosti Pfizer má účinnost 91,3 %.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost ruské vakcíny Sputnik V, vyvinuté Galamejovým institutem, s americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

Podle únorové publikace 3. fáze klinické studie ruských vědců v odborném časopise The Lancet dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 %, zatímco vakcína Comirnaty má dle aktualizované studie z počátku dubna účinnost 91,3 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na vakcínu samotnou záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Obě výše uvedené hodnoty se od 92 % uvedených prezidentem Zemanem liší pouze nepatrně. Účinnosti obou vakcín se od sebe navíc nevzdalují o více než 0,3 procentního bodu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Sinopharm má podle mých údajů o něco nižší účinnost (než Sputnik V a Pfizer, pozn. Demagog.cz). Není to dramatický rozdíl, ale o něco horší účinnost. A ještě horší je ta AstraZeneca.
Koronavirus
Pravda
Dle posledních studií má vakcína od společnosti Sinopharm nižší účinnost (79,3 %) než vakcína Sputnik V (91,6 %) a vakcína od společností Pfizer a BioNTech (91,3 %), ale vyšší účinnost než vakcína od společnosti AstraZeneca (76 %).

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost čínské vakcíny BBIBP-CorV od společnosti Sinopharm s ruskou vakcínou Sputnik V, vyvinutou Galamejovým institutem, americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech a britsko-švédskou vakcínou Vaxzevria od společnosti AstraZeneca.

Zatímco ruská vakcína Sputnik V a americko-německá vakcína Comirnaty mají dle posledních údajů z února a dubna účinnost 91,6, resp. 91,3 %, čínská vakcína BBIBP-CorV z předběžných výsledků 3. fáze klinické studie z konce minulého roku vykazuje účinnost 79,34 %. To je nepatrně vyšší účinnost, než jakou v poslední aktualizované březnové studii udává společnost AstraZeneca, výrobce vakcíny Vaxzevria, jež by měla být účinná ze 76 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na samotnou vakcínu záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Miloš Zeman

Já ochrance kupodivu nevelím, té velí, tuším, že Ministerstvo vnitra nebo kdo.
Pravda
Útvar pro ochranu prezidenta republiky, lidově známý jako tzv. prezidentská ochranka, je útvarem Policie České republiky, která je podřízena Ministerstvu vnitra.

Útvar pro ochranu prezidenta republiky je specializovaným orgánem Policie České republiky s celostátní působností. Zajišťuje ochranu jak současného, tak i bývalých prezidentů ČR a dalších osob v jejich blízkosti. Do působnosti tohoto útvaru náleží např. také ochrana Pražského hradu a korunovačních klenotů.

Nadřízeným orgánem Policie ČR, a tedy i Útvaru pro ochranu prezidenta republiky, je skutečně Ministerstvo vnitra, jak ve výroku uvádí Miloš Zeman. Doplňme, že prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky, tedy i Hradní stráže, která spadá pod Ministerstvo obrany.

Miloš Zeman

Já jsem dokonce veřejně říkal, že si počkám na vakcínu Johnson & Johnson, (...) protože je jednodávková.
Koronavirus
Pravda
Prezident Zeman své přání nechat se naočkovat jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson zmínil již 10. ledna 2021 v rámci pořadu S prezidentem v Lánech.

Prezident Miloš Zeman o svém záměru počkat na vakcínu Johnson & Johnson hovořil už v lednu 2021 v rámci pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech. V něm si posteskl, že se mu nesplnila naděje, že mu vakcína bude aplikována jen jednou. „Bude to, jako vždy, dvakrát, protože ta jednodávková vakcína Johnson & Johnson sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci,“ dodal.

V námi ověřovaném rozhovoru i v rozhovoru z ledna 2021 prezident Zeman v tomto kontextu zmínil, že se bojí jehel, čímž preferenci jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odůvodňuje.

Kvůli pozdějšímu schválení i dodání uvedené vakcíny však nakonec Miloš Zeman ve dnech 20. ledna a 12. února podstoupil očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. A to i přesto, že původně chtěl podle svých slov vyčkávat až do začátku února, jelikož nechtěl „nikoho předbíhat“.

Doplňme, že vakcína firmy Johnson & Johnson byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i Evropskou komisí podmínečně schválena až 11. března 2021 a do České republiky se zatím nedostala.

Miloš Zeman

Rosatom má deset fungujících dokončených elektráren a dvanáct teď staví. Tohle skóre nemá žádný jiný, ani Číňané.
Zahraniční politika
Životní prostředí
Neověřitelné
Rosatom provozuje v Rusku 11 elektráren (38 reaktorů) a další 2 reaktory buduje. V 12 zemích světa má vystavět 36 reaktorů. Čínská CGN v zemi provozuje 6 elektráren (16 reaktorů), ty rozšiřuje o 11 reaktorů. Nemůžeme však vyloučit, že společnost Westinghouse má „skóre“ vyšší.

Prezident Zeman o ruské společnosti Rosatom mluví v souvislosti s plánovanou stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která by měla být zahájena v roce 2029. Poukazuje na to, že právě Rosatom má ze všech uchazečů nejlepší „skóre“, co se týče výstavby jaderných elektráren. Dokonce předčí i čínského uchazeče.

V našem odůvodnění se proto podíváme na jednotlivé uchazeče o český jaderný tendr a počty jaderných elektráren a reaktorů, jež dosud postavili či staví. Kromě Rosatomu má o dostavbu Dukovan zájem také francouzská společnost Électricité de France (EdF), jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. Vláda v březnu 2021 rozhodla, že Česko pátého uchazeče, čínskou společnost China General Nuclear Power Group (CGN), s nabídkou neosloví.

Uveďme, že Rosatom je ruská státní korporace zaměřující se na jadernou energetiku a s ní související průmyslová odvětví, jako je strojírenství a stavebnictví. V Rusku provozuje 11 jaderných elektráren (38 jaderných reaktorů). V zemi jsou rovněž ve výstavbě 2 jaderné reaktory v Kurské jaderné elektrárně

V současnosti má Rosatom sjednanou výstavbu 36 jaderných reaktorů ve dvanácti zemích světa. Výstavba již probíhá u 9 elektráren v 8 zemích, např. Turecku, Číně, Bangladéši, Indii, Egyptě či Finsku. Doplňme, že se dále Rosatom také částečně podílel na výstavbě pěti dnes již fungujících jaderných elektráren mimo Rusko, např. na Ukrajině či v Bělorusku.

Nicméně je důležité upozornit na to, že byť byla společnost Rosatom formálně založena v roce 2007, její minulost je mnohem delší. Na jaderné energetice se v Sovětském svazu (.pdf) i dalších zemích východního bloku, mimo jiné i v Československu, podílela již od 50. let 20. století (str. 1–2). Miloš Zeman však zjevně mluví o jaderných elektrárnách, které dnešní Rosatom v současnosti provozuje, nikoli o těch, na jejichž výstavbě se v minulém století podílel předchůdce této společnosti.

Čína má dvě státní korporace zabývající se jadernou energetikou, a to China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear Power Group (CGN). V Číně je nyní v provozu 15 jaderných elektráren (50 jaderných reaktorů) a v zemi je ve výstavbě dalších 17 reaktorů. CGN má v zemi v provozu 6 elektráren (16 reaktorů), které rozšiřuje o 11 dalších reaktorů.

Francouzská společnost EdF provozuje (.pdf, str. 5) ve Francii 18 jaderných elektráren s celkem 56 reaktory, další blok elektrárny s jedním reaktorem je pak ve výstavbě. Ve Velké Británii má EdF 8 jaderných elektráren s 15 reaktory, které koupila v roce 2008. Skupina EdF se podílela také na výstavbě či provozu jaderných elektráren v Belgii, Číně a USA.

Jihokorejská společnost KHNP provozuje pět jaderných elektráren v Jižní Koreji a podílela se na výstavbě elektrárny ve Spojených arabských emirátech.

Společnost Westinghouse na svých stránkách uvádí, že po celém světě funguje 430 reaktorů postavených na základě její technologie, přičemž jen ve Spojených státech je technologie společnosti Westinghouse zastoupena v 60 % všech jaderných elektráren. To představuje přibližně 56 reaktorů. Přesto zmínka o této technologii zjevně neznamená, že by za výstavbou těchto reaktorů reálně stál přímo Westinghouse. Dle informací z března 2021 totiž funguje po celém světě přibližně 440 reaktorů (tedy jen o 10 více, než kolik uvádí Westinghouse), a společnost Westinghouse tak zřejmě poukazuje jen na svou roli v historii vývoje základních prvků technologie jaderného reaktoru.

Počet elektráren, respektive reaktorů, které skutečně společnost Westinghouse vybudovala, se nám bohužel z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na společnost Westinghouse, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Na závěr ještě jednou uveďme, že výrok prezidenta Zemana se týká srovnání jednotlivých společností, které se ucházejí o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Toto porovnání může být z určitého pohledu problematické, např. s ohledem na skutečnost, že společnost Westinghouse byla založena o více než 100 let dříve než ruský Rosatom.

Prezident Zeman má pravdu v tom, že Rosatom má, co se týče výstavby jaderných elektráren, lepší „skóre“ než čínská společnost CGN. Nepodařilo se nám však ověřit, jaké je „skóre“ dalšího uchazeče o dostavbu Dukovan, společnosti Westinghouse, a výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný. 

Miloš Zeman

Pan ministr (Arenberger, pozn. Demagog.cz) to zdůvodňuje tím, že těch dvacet a deset byl původní návrh pana ministra Blatného a že on po konzultacích s odborným konziliem (...) rozhodl, že tento typ rozvolnění nebude.
Koronavirus
Pravda
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger uvedl, že odborná skupina MeSES nesouhlasila s plánem jeho předchůdce Blatného na uvolnění protiepidemických opatření. Následně oznámil, že 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se mohli lidé i nadále setkávat jen ve dvojici.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru z 4. dubna 2021 pro TV Nova a TN.cz uvedl, že nouzový stav, který končí v neděli 11. dubna 2021, se už nebude prodlužovat. Další mimořádná a ochranná opatření budou vyhlašována na základě pandemického zákona.

6. dubna 2021 informoval server CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš má v plánu odvolat tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra školství Roberta Plagu. Tentýž den se Jan Blatný a Robert Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřili, že takovou informaci od premiéra nemají. Tehdejší ministr zdravotnictví se také vyjádřil k opatřením, která s koncem nouzového stavu již nebudou platit: „s koncem nouzového stavu padají omezení pohybu mezi okresy, padají omezení shromažďování ve smyslu dva na dva tak, jak byly doposud, a je tam nastaveno pro shromáždění a veřejné akce omezení deset uvnitř, dvacet venku, a padá také zákaz nočního vycházení“.

7. dubna 2021 Jan Blatný oznámil, že jej prezident Zeman na návrh premiéra Babiše odvolal. Nahradil ho Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Petr Smejkal, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), se již 7. dubna 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k plánovanému rozvolnění, které navrhoval Jan Blatný. Podle epidemiologa Smejkala je míra rozvolnění příliš velká vzhledem ke stále vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger 10. dubna oznámil, že v pondělí 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se venku a uvnitř mohli sejít pouze dva lidé. Toto rozhodnutí konzultoval s odbornou skupinou MeSES. V České televizi v pořadu Události okomentoval (čas 0:18) situaci: „Můj předchůdce 6. 4. vydal mimořádné opatření, které umožňovalo trošku širší pohled na věc, tzn. deset uvnitř lidí a dvacet venku. (…) Skupina MeSES, což jsou právě ti odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají nejlepší přehled o tom, jak se epidemie vyvíjí, tak velmi byli proti tomu (…) a trvali na tom, aby zůstala ta opatření stejná, jako platí dnes a budou platit ještě zítra, to znamená dva lidé uvnitř, dva lidé venku."

Doplňme, že vláda na svém jednání 12. dubna 2021 návrh ministra zdravotnictví na zachování setkávání jen ve dvojici potvrdila.
 

Miloš Zeman

Na Děčínsku, nebo kde, to nebude (návrat žáků do škol, pozn. Demagog.cz), protože tam je pandemie stále ještě silná.
Koronavirus
Pravda
Na základě mimořádného opatření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje nedošlo v okrese Děčín k obnovení prezenční výuky v základních školách v rámci první fáze rozvolňování od 12. dubna.

K odkladu otevření škol v okrese Děčín došlo na základě mimořádného opatření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 10. dubna 2021 (.pdf, bod 4, str. 2). Opatření je účinné od 12. dubna 2021 do 18. dubna 2021 do 23.59 hodin na území okresu Děčín. Mimo jiné je opatřením zakázána „osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání“ s výjimkou základních škol při zdravotnických zařízeních, individuálních konzultací a škol zřízených pro výkon ústavní výchovy.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZČR) dle ČTK schválilo odklad otevření škol na Děčínsku dne 9. dubna 2021. Podle Českého rozhlasu je důvodem přetrvávající vážná epidemická situace. 

Prezenční výuka byla v ostatních okresech České republiky částečně obnovena v rámci první fáze rozvolňování mimořádným opatřením MZČR ze dne 6. dubna 2021 s účinností od 12. dubna 2021 (.pdf).

 

 

Miloš Zeman

Dostala svých dvacet tři hlasů (Kateřina Valachová, pozn. Demagog.cz).
Vnitrostranická politika
Pravda
Kateřina Valachová byla jedním ze tří kandidátů na funkci předsedy ČSSD. Post předsedy strany obhájil Jan Hamáček se 140 hlasy z 270. Poslankyně Valachová získala 23 hlasů.

Miloš Zeman hovoří o sjezdu ČSSD, který se konal online ve dnech 9. a 10. dubna 2021 a na kterém se mj. volilo vedení strany.

Kateřina Valachová oznámila svou kandidaturu na funkci předsedkyně ČSSD v rozhovoru pro Českou televizi 31. března. Poslankyně Valachová uvedla: „Rozhodla jsem se nečekat na změnu, jestli přijde, nebo nepřijde s tím nebo kterým kandidátem, a rozhodla jsem se, že budu sama kandidovat na předsedkyni sociální demokracie.“

Zájem ucházet se o funkci předsedy ČSSD dříve projevili rovněž stávající předseda, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan. Doplňme, že Břetislav Štefan na post předsedy ČSSD nakonec nekandidoval.

Post předsedy ČSSD obhájil Jan Hamáček, který získal 140 hlasů z 270. Tomáš Petříček dostal 95 hlasů a poslankyně Kateřina Valachová skutečně obdržela 23 hlasů, jak uvádí Miloš Zeman.

Miloš Zeman

Jak říkal starý Rudolf Bechyně už za první republiky, suchá je skýva opozice.
Neověřitelné
Původní citaci, kterou prezident Zeman opakovaně používá ve svých projevech, se nám v žádném z volně přístupných vyjádření Rudolfa Bechyně z období první republiky nepodařilo najít.

Miloš Zeman používá tento údajný citát prvorepublikového sociálního demokrata a ministra Rudolfa Bechyně opakovaně, znění i kontext jsou však vždy stejné. Poprvé citaci můžeme zaznamenat již ve vánočním projevu prezidenta republiky z 26. prosince 2017, kdy ji doplňuje vlastním dovětkem „a já dodávám, tato skýva někdy není ani posolená“. I nadále pak citát bývalého ministra železnic, zásobování i školství a národní osvěty zakončuje vlastním dodatkem.

Výraznější dopad však mělo sousloví o suché skývě v Zemanově proslovu na 40. sjezdu ČSSD z dubna 2018, kterým odrazoval stranu od odchodu do opozice. Poslance sociální demokracie tak varoval před smícháním se do jakéhosi podivného (opozičního) koktejlu, který by mohl znamenat ještě větší ztrátu v následujících volbách, poněvadž by se strana vytratila z obecného povědomí. Jednoznačně tedy vyslovil svou radu spolupracovat s vládou ANO.

V dubnu 2018 stačil svá slova ze 40. sjezdu ČSSD zopakovat i na sjezdu KSČM, ovšem zde se jednalo spíše o kontext popisu jeho předchozích vystoupení na sjezdech jiných parlamentních stran.

Na následujícím 41. sjezdu ČSSD v březnu 2019 pak svá slova opakuje jako odkaz k minulému roku.

Rudolf Bechyně byl nejen aktivní politik, ale také publicista, přispíval například v listech Přítomnost, Právo lidu, Nová svoboda nebo Hlas lidu. Vydal také vlastní knihu pod názvem Pero mi zůstalo. Bohužel, archivy periodik z této doby jsou často nekompletní nebo veřejně nepřístupné. V žádném z veřejně dostupných textů ani jeho vystoupení v Parlamentu však nebyla příslušná citace nalezena.

Miloš Zeman

Jak říkal Jan Werich, buď to dělají z blbosti, to znamená, že to neumějí, anebo pro peníze, to znamená, že je někdo platí.
Pravda
Podobný citát zazněl ve hře Voskovce a Wericha Pěst na oko.

Prezident Miloš Zeman tento citátBuď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze.“ užívá v různých obdobách často. Zmínil ho například v únoru 2019 v pořadu Týden s prezidentem či v listopadu 2020, kdy jím narážel na tvůrce výzkumů volebních preferencí. 

Původní znění tohoto citátu, tedy „Já to říkám částečně z vlastní blbosti a částečně za cizí valuty“, zaznělo ve hře Voskovce a Wericha Pěst na oko. Konkrétně se jedná o repliku Papula, kterého hraje právě Jan Werich (.pdf, str. 36). Hra Pěst na oko z roku 1938 je koncipovaná jako divadlo na divadle a jedná se o poslední divadelní hru Osvobozeného divadla před jeho zavřením nacisty.

Citát zazněl přesněji v osmnáctém obraze hry Pěst na oko (VOSKOVEC, Jiří, WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla III. Československý spisovatel, Praha: 1959, str. 559): 

Národní knihovna České republiky 

Miloš Zeman

Podle koaliční smlouvy předseda sociální demokracie, tedy Jan Hamáček, navrhuje jmenování nebo odvolání v rámci těch pěti ministrů za sociální demokracii. (...) Když to navrhne, tak to půjde k premiérovi a teprve premiér to potom navrhuje mně.
Právní stát
Pravda
Dle koaliční smlouvy náleží ČSSD 5 míst ve vládě Andreje Babiše. Předseda vlády by měl dle této smlouvy respektovat postoj předsedy ČSSD při jmenování a odvolávání ministrů nominovaných touto stranou. Daný návrh pak dle Ústavy předkládá prezidentovi předseda vlády.

Koaliční smlouva mezi hnutím ANO a ČSSD v článku 1 říká, že vláda se bude skládat z 15 členů, přičemž obě strany budou zastoupeny v poměru 10 : 5. ČSSD tak podle koaliční smlouvy náleží 5 ministrů. 

Článek 4 pak vymezuje jmenování a odvolávání členů vlády: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat." V praxi tento bod stanovuje, že předseda vlády Andrej Babiš nemůže jmenovat a odvolat člena vlády nominovaného za ČSSD bez podpory ČSSD, a tedy logicky bez souhlasu jejího předsedy Jana Hamáčka (pokud se chce pohybovat v limitech daných koaliční smlouvou).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že koaliční smlouva uzavřená mezi hnutím ANO a ČSSD je politická dohoda. Povinnosti z ní vyplývající jsou povinnosti politického charakteru, nikoliv právního. Samotný proces odvolávání a jmenování členů vlády je pak popsán v Ústavě. Tento postup je zakotven v článku 74 Ústavy, kde se praví, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ a dále v článku 68, kde je uvedeno, že „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Jak odvolání, tak jmenování ministrů tedy prezidentu Zemanovi navrhuje premiér.

Proces popsaný prezidentem Milošem Zemanem odpovídá postupu, který plyne z koaliční smlouvy a Ústavy. Ustanovení koaliční smlouvy však nejsou pro prezidenta republiky nijak závazná.

Miloš Zeman

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, v kauze Bulharsko, ale to není podstatné, jasně konstatuje, že zásah do volebního zákona v situaci, kdy už probíhá volební kampaň, je protiprávní. Totéž konstatuje i takzvaná Benátská komise Rady Evropy.
Právní stát
Pravda
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Ekoglasnost proti Bulharsku uvedl, že změna volebních pravidel krátce před volbami porušuje právo stran na svobodné volby. Také Benátská komise Rady Evropy upozornila na problematiku změn volebního zákona krátce před konáním voleb.

Evropský soud pro lidská práva v uvedeném rozsudku (celé znění), uvádí, že novela volebního zákona upravující registraci stran do voleb byla přijata příliš pozdě. Stěžovatelka, strana Ekoglasnost, měla pouhý měsíc na splnění podmínek pro registraci, které nemohla předpokládat. Tuto skutečnost ESLP považuje za porušení práva stran na svobodné volby chráněné Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (konkrétně čl. 3 Protokolu č. 1). Přímo volební kampaně se ale rozsudek netýká.

ESLP odkazuje stejně jako prezident Zeman na Benátskou komisi Rady Evropy, která přijala kodex volební praxe. V něm konstatuje (str. 24), že změna volebního systému méně než rok před volbami může být účelovým zásahem a jedná se o zásah do stability volebního práva, což je prvek, který by volební právo mělo mít. Dále je v kodexu uvedeno, že případné změny by měly začít platit až po volbách, které by do jednoho roku proběhly. Probíhající volební kampaň ale zmíněna není.

Miloš Zeman mluví v kontextu aktuálního procesu přijímání nového volebního zákona, který vzniká na základě nálezu Ústavního soudu ČR, označujícího některé prvky předešlého volebního zákona za protiústavní. Konkrétně za takové označil v souvislosti s různě velkými volebními kraji d’Hondtovu metodu přepočtu hlasů a aditivní klauzuli, která zvyšovala hranici pro vstup do Sněmovny koalicím.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů