Demagog.cz

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, v kauze Bulharsko, ale to není podstatné, jasně konstatuje, že zásah do volebního zákona v situaci, kdy už probíhá volební kampaň, je protiprávní. Totéž konstatuje i takzvaná Benátská komise Rady Evropy. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Ekoglasnost proti Bulharsku uvedl, že změna volebních pravidel krátce před volbami porušuje právo stran na svobodné volby. Také Benátská komise Rady Evropy upozornila na problematiku změn volebního zákona krátce před konáním voleb.

Evropský soud pro lidská práva v uvedeném rozsudku (celé znění), uvádí, že novela volebního zákona upravující registraci stran do voleb byla přijata příliš pozdě. Stěžovatelka, strana Ekoglasnost, měla pouhý měsíc na splnění podmínek pro registraci, které nemohla předpokládat. Tuto skutečnost ESLP považuje za porušení práva stran na svobodné volby chráněné Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (konkrétně čl. 3 Protokolu č. 1). Přímo volební kampaně se ale rozsudek netýká.

ESLP odkazuje stejně jako prezident Zeman na Benátskou komisi Rady Evropy, která přijala kodex volební praxe. V něm konstatuje (str. 24), že změna volebního systému méně než rok před volbami může být účelovým zásahem a jedná se o zásah do stability volebního práva, což je prvek, který by volební právo mělo mít. Dále je v kodexu uvedeno, že případné změny by měly začít platit až po volbách, které by do jednoho roku proběhly. Probíhající volební kampaň ale zmíněna není.

Miloš Zeman mluví v kontextu aktuálního procesu přijímání nového volebního zákona, který vzniká na základě nálezu Ústavního soudu ČR, označujícího některé prvky předešlého volebního zákona za protiústavní. Konkrétně za takové označil v souvislosti s různě velkými volebními kraji d’Hondtovu metodu přepočtu hlasů a aditivní klauzuli, která zvyšovala hranici pro vstup do Sněmovny koalicím.