Koaliční smlouva mezi hnutím ANO a ČSSD v článku 1 říká, že vláda se bude skládat z 15 členů, přičemž obě strany budou zastoupeny v poměru 10 : 5. ČSSD tak podle koaliční smlouvy náleží 5 ministrů. 

Článek 4 pak vymezuje jmenování a odvolávání členů vlády: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat." V praxi tento bod stanovuje, že předseda vlády Andrej Babiš nemůže jmenovat a odvolat člena vlády nominovaného za ČSSD bez podpory ČSSD, a tedy logicky bez souhlasu jejího předsedy Jana Hamáčka (pokud se chce pohybovat v limitech daných koaliční smlouvou).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že koaliční smlouva uzavřená mezi hnutím ANO a ČSSD je politická dohoda. Povinnosti z ní vyplývající jsou povinnosti politického charakteru, nikoliv právního. Samotný proces odvolávání a jmenování členů vlády je pak popsán v Ústavě. Tento postup je zakotven v článku 74 Ústavy, kde se praví, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ a dále v článku 68, kde je uvedeno, že „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Jak odvolání, tak jmenování ministrů tedy prezidentu Zemanovi navrhuje premiér.

Proces popsaný prezidentem Milošem Zemanem odpovídá postupu, který plyne z koaliční smlouvy a Ústavy. Ustanovení koaliční smlouvy však nejsou pro prezidenta republiky nijak závazná.