Informace o tom, že je Česká republika nejateističtější zemí na světě, popřípadě v Evropě, se objevuje velmi často. Jednotlivé žebříčky však přicházejí s ne zcela shodnými závěry v závislosti na zkoumaném období, ale také např. na definici ateismu. 

Pokud bychom nahlédli do záznamů (.pdf) sčítání lidu v České republice za rok 2011, dozvíme se, že ateismus se objevuje jen u 1 058 občanů, zatímco pro možnost bez vyznání se vyslovilo přes 3,5 milionu Čechů. Přes 4,6 milionu lidí pak zvolilo možnost své přesvědčení vůbec neuvést. Data z letošního sčítání ještě nejsou dostupná. 

K množství ateistů v jednotlivých zemích světa uvádí poměrně podrobná data Pew Research Center server Our World in Data. Ten ve svém výzkumu mapuje tu část populace, která se identifikuje jako ateistická, agnostická nebo nothing in particular, což bychom mohli přirovnat právě k možnosti bez vyznání. Česká republika v něm skutečně obsadila první místo se 76,4 % občanů „bez víry“. Na 2. místě se pak umístila Severní Korea, což však zřejmě není země, která by se dala objektivně hodnotit. 3. místo obsadilo s necelými 60 % Estonsko. Dodejme, že uvedená data pocházejí z roku 2010, a jsou tedy již 11 let stará.

Průzkum výzkumného centra Gallup z roku 2017, který také bere v potaz rozdíl mezi ateistou a člověkem bez vyznání, řadí Českou republiku v žebříčku nejateističtějších zemí na 2. místo za Čínu. V tomtéž průzkumu pak v žebříčku podílu občanů bez víry (tedy ateisté a lidé bez vyznání dohromady) náleží České republice 3. místo za Čínou a Švédskem. Čínská data v tomto ohledu dosahují až k 90 %, zatímco ta česká se pohybují stále okolo 72 %.

Dalším průzkumem, ve kterém Česká republika vychází jako nejméně náboženská země, je průzkum z roku 2014 provedený v rámci European Social Survey ve 22 evropských zemích mezi mladými lidmi ve věku 16–29 let. Mezi mladými Evropany získali Češi jasně první místo, neboť se jich 91 % nevyslovilo k žádnému náboženství. Estonsko je i v tomto průzkumu na druhém místě, třetí pak obsadilo Švédsko, které se na předních příčkách podobných evropských průzkumů objevuje velmi často. 

Kde však Česká republika drží první místo dlouhodobě, je region střední a východní Evropy. Kromě Estonska zde prakticky nemá v tomto ohledu konkurenci. Všechny sousední země se pohybují na opačné straně spektra, jak je vidět na následující mapě vytvořené z dat Pew Research Center. V České republice se podle těchto dat hlásí k víře v Boha jen 29 % občanů.

A jaký je důvod nízkého počtu věřících v České republice? Nejčastěji se uvádí, že jde o vliv komunistického režimu, podobně jako v Číně, kde nyní pozorujeme velice vysoké počty lidí bez víry. Skutečné důvody však podle Dany Hamplové ze Sociologického ústavu Akademie věd můžeme hledat již v dobách vzrůstu nacionalistických tendencí, tedy v 19. a na počátku 20. století. Katolické náboženství, v té době převládající, bylo chápáno jako vnucené ze strany habsburské monarchie, a proto také po vzniku samostatného státu 1,5 milionu katolíků svou církev opustilo. Katolicismus byl také vnímán jako utlačovatel „pravého“ českého náboženství, tedy protestantismu, konkrétně husitské tradice. Ve 20. století tedy vzniká i Církev československá husitská, jako zastánce evangelického tábora, ani té se ale nepodařilo dlouhodobě oslovit významnou část obyvatelstva.