Barbora Kořanová
ANO

Barbora Kořanová

ANO 2011 (ANO)

0
0
Bez tématu 5 výroků
Pravda 4 výroky
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 5 výroků

Barbora Kořanová

Už dnes my tam (v rodném listu, pozn. Demagog.cz) nemáme matka a otec, my tam máme zákonný zástupce.
360° Pavlíny Wolfové, 29. dubna 2021
Nepravda
V rodném listu jsou podle vyhlášky k zákonu o matrikách vyčleněny části pro zápis matky a otce dítěte, nikoliv pro zápis zákonných zástupců.

Podoba rodného listu se řídí § 29 zákona o matrikách a s ním související vyhláškou. Podle uvedeného zákona tak rodný list mimo jiných informací obsahuje jména „rodičů dítěte“. Součástí vyhlášky, která určuje postup vyřizování matričních tiskopisů a jejich podobu, je pak také přímo vzor (.pdf) rodného listu. V něm jsou podle platné právní úpravy kromě kolonek o narozeném dítěti (místo a datum narození atd.) vyčleněny také části, do nichž se zapisuje „otec dítěte“ a „matka dítěte“. Rodný list tedy neobsahuje informace o „zákonných zástupcích“, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vzor rodného listu ČR s částí o rodičích dítěte. Zdroj: zakonyprolidi.cz

Doplňme, že podle zákona o matrikách rodný list v případě osvojení dítěte „namísto uvedených údajů o rodičích dítěte“ obsahuje informace „o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte“. Podoba rodného listu nicméně zůstává stejná. Občanský zákoník poté uvádí, že osvojitelem se mohou stát manželé nebo jeden z manželů, výjimečně i jiná osoba. Do rodného listu tak nemohou být například zapsáni dva stejnopohlavní partneři.

Barbora Kořanová

Tu schůzi podpořili i ti odpůrci homosexuálních manželství. I kolega Juchelka, který naopak byl podepsaný pod tou opačnou novelou.
360° Pavlíny Wolfové, 29. dubna 2021
Pravda
Aleš Juchelka byl mezi poslanci, kteří požádali o svolání sněmovní schůze k projednání stejnopohlavních manželství. Sám je podepsán pod návrhem vložit do Listiny základních práv a svobod definici manželství jako svazku muže a ženy, který byl na této schůzi také projednáván.

Aleš Juchelka byl jedním z předkladatelů novely Listiny základních práv a svobod, která chce do Listiny vložit definici (.pdf, str. 2) manželství jako svazku „muže a ženy“. Tato novela byla v prvním čtení projednána na schůzi 29. dubna 2021. Společně s tímto návrhem byl projednán také návrh na úpravu občanského zákoníku, která by naopak umožnila (.pdf, str. 1, 17) sňatky stejnopohlavních párů.

Schůze, na které se projednávaly tyto dva návrhy, byla svolána na žádost 57 poslanců. Jmenný seznam poslanců, kteří podepsali žádost o svolání schůze Sněmovny, není veřejně dostupný. S dotazem jsme se proto obrátili na Radka Vondráčka a na Kancelář Poslanecké sněmovny. Právě ta nám potvrdila, že schůze byla svolána na žádost 57 poslanců, přičemž jedním z nich byl Aleš Juchelka.

Barbora Kořanová

Ona ta problematika (stejnopohlavních manželství, pozn. Demagog.cz) se otevřela téměř třikrát. Naposledy to bylo v březnu letošního roku.
360° Pavlíny Wolfové, 29. dubna 2021
Pravda
Novela občanského zákoníku, která by umožnila stejnopohlavním párům uzavřít manželství, se opravdu před posledním jednáním 29. dubna 2021 projednávala už třikrát – 14. listopadu 2018, 26. března 2019 a 10. března 2021.

Problematika uzavírání sňatků stejnopohlavních párů (.pdf, str. 1) se na pořadu schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky objevila počtvrté 29. dubna 2021. Skupina poslanců předložila sněmovně návrh už 12. června 2018 a k první rozpravě nad návrhem novely občanského zákoníku došlo v rámci prvního čtení 14. listopadu 2018. Rozprava, která byla spojena s protichůdným návrhem novely Listiny základních práv a svobod, byla ovšem přerušena.

Návrh novely byl diskutován i 26. března 2019, avšak projednávání bylo odročeno (.pdf). K dalšímu projednávání došlo až 10. března 2021, kvůli pevně zařazenému bodu však musela být i tato diskuze přerušena. Naposledy se návrh novely v rámci prvního čtení objevil v Poslanecké sněmovně 29. dubna 2021. Dodejme, že z tohoto dne pochází i ověřovaný výrok, a je tak zjevné, že poslankyně Kořanová mluví o době před tímto projednáváním.

Poslankyně Barbora Kořanová tedy správně uvádí, že novela občanského zákoníku, která by umožnila stejnopohlavním párům uzavřít manželství, se před posledním jednáním 29. dubna 2021 v Poslanecké sněmovně projednávala už třikrát, přičemž naposledy to bylo v březnu 2021.

Barbora Kořanová

Kolega Nacher měl připravený kompromisní návrh, právě aby to nezasahovalo do toho pojmu (...) manželství.
360° Pavlíny Wolfové, 29. dubna 2021
Pravda
Patrik Nacher opakovaně mluvil o tom, že má připravený kompromisní návrh, který narovná práva stejnopohlavních párů a současně nezasáhne do pojmu manželství. Zmiňoval se o něm i na schůzi Poslanecké sněmovny 29. dubna 2021. Tento návrh však dosud nepředložil.

Na schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. dubna 2021 byl projednáván návrh novely zákona (.pdf), který by uzákonil sňatky stejnopohlavních párů. Návrh prošel prvním čtením, a zamíří tedy k projednání ve výborech. Sněmovní výbory mají na projednání 80 dní. Ve sloučené rozpravě byl projednáván také návrh novely Listiny základních práv a svobod, který by zavedl ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2). Také tento návrh prošel do druhého čtení.

Dle výroku poslankyně Kořanové měl její kolega Patrik Nacher připravený kompromisní návrh, který narovná práva stejnopohlavních párů a současně nezasáhne do pojmu manželství. O tomto návrhu se poslanec Nacher mnohokrát zmiňoval, například na sociální síti Twitter nebo v rozhovoru pro server Novinky.cz již v roce 2018. O tom, že má takovýto návrh připravený, mluvil i během rozpravy v Poslanecké sněmovně.

Žádný takový návrh však v Poslanecké sněmovně předložen nebyl. Ostatně sám Patrik Nacher na plénu Sněmovny 29. dubna k tomuto návrhu uvedl: „je to tam, je to někde zaparkované, já to už nikomu neukážu.“ Pozměňovací návrhy k návrhu zákona, který by uzákonil sňatky stejnopohlavních párů, je možné předkládat až od druhého čtení. Dne 29. dubna byl však návrh teprve přikázán k projednání ve výborech.

V oficiálních dokumentech Poslanecké sněmovny žádný takový návrh neexistuje a na 100. schůzi Poslanecké sněmovny nebyl předložen. Poslanec Nacher byl na této schůzi předkladatelem jediného návrhu, který se týká novelizace trestního zákoníku.

Výrok poslankyně Kořanové hodnotíme jako pravdivý, jelikož Patrik Nacher opravdu opakovaně, a to i na 100. schůzi Poslanecké sněmovny, mluvil o tom, že svůj kompromisní návrh připravený má.

Barbora Kořanová

Jsme nejvíc ateistický stát.
360° Pavlíny Wolfové, 29. dubna 2021
Pravda
Česká republika se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách celosvětových i celoevropských žebříčků nejvíce ateistických států, respektive států s nejvyšším podílem lidí, kteří se nehlásí k žádné víře.

Informace o tom, že je Česká republika nejateističtější zemí na světě, popřípadě v Evropě, se objevuje velmi často. Jednotlivé žebříčky však přicházejí s ne zcela shodnými závěry v závislosti na zkoumaném období, ale také např. na definici ateismu. 

Pokud bychom nahlédli do záznamů (.pdf) sčítání lidu v České republice za rok 2011, dozvíme se, že ateismus se objevuje jen u 1 058 občanů, zatímco pro možnost bez vyznání se vyslovilo přes 3,5 milionu Čechů. Přes 4,6 milionu lidí pak zvolilo možnost své přesvědčení vůbec neuvést. Data z letošního sčítání ještě nejsou dostupná. 

K množství ateistů v jednotlivých zemích světa uvádí poměrně podrobná data Pew Research Center server Our World in Data. Ten ve svém výzkumu mapuje tu část populace, která se identifikuje jako ateistická, agnostická nebo nothing in particular, což bychom mohli přirovnat právě k možnosti bez vyznání. Česká republika v něm skutečně obsadila první místo se 76,4 % občanů „bez víry“. Na 2. místě se pak umístila Severní Korea, což však zřejmě není země, která by se dala objektivně hodnotit. 3. místo obsadilo s necelými 60 % Estonsko. Dodejme, že uvedená data pocházejí z roku 2010, a jsou tedy již 11 let stará.

Průzkum výzkumného centra Gallup z roku 2017, který také bere v potaz rozdíl mezi ateistou a člověkem bez vyznání, řadí Českou republiku v žebříčku nejateističtějších zemí na 2. místo za Čínu. V tomtéž průzkumu pak v žebříčku podílu občanů bez víry (tedy ateisté a lidé bez vyznání dohromady) náleží České republice 3. místo za Čínou a Švédskem. Čínská data v tomto ohledu dosahují až k 90 %, zatímco ta česká se pohybují stále okolo 72 %.

Dalším průzkumem, ve kterém Česká republika vychází jako nejméně náboženská země, je průzkum z roku 2014 provedený v rámci European Social Survey ve 22 evropských zemích mezi mladými lidmi ve věku 16–29 let. Mezi mladými Evropany získali Češi jasně první místo, neboť se jich 91 % nevyslovilo k žádnému náboženství. Estonsko je i v tomto průzkumu na druhém místě, třetí pak obsadilo Švédsko, které se na předních příčkách podobných evropských průzkumů objevuje velmi často. 

Kde však Česká republika drží první místo dlouhodobě, je region střední a východní Evropy. Kromě Estonska zde prakticky nemá v tomto ohledu konkurenci. Všechny sousední země se pohybují na opačné straně spektra, jak je vidět na následující mapě vytvořené z dat Pew Research Center. V České republice se podle těchto dat hlásí k víře v Boha jen 29 % občanů.

A jaký je důvod nízkého počtu věřících v České republice? Nejčastěji se uvádí, že jde o vliv komunistického režimu, podobně jako v Číně, kde nyní pozorujeme velice vysoké počty lidí bez víry. Skutečné důvody však podle Dany Hamplové ze Sociologického ústavu Akademie věd můžeme hledat již v dobách vzrůstu nacionalistických tendencí, tedy v 19. a na počátku 20. století. Katolické náboženství, v té době převládající, bylo chápáno jako vnucené ze strany habsburské monarchie, a proto také po vzniku samostatného státu 1,5 milionu katolíků svou církev opustilo. Katolicismus byl také vnímán jako utlačovatel „pravého“ českého náboženství, tedy protestantismu, konkrétně husitské tradice. Ve 20. století tedy vzniká i Církev československá husitská, jako zastánce evangelického tábora, ani té se ale nepodařilo dlouhodobě oslovit významnou část obyvatelstva.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů