Tento výrok byl ověřen jako

Ministryně Dostálová poukazuje na zákon o střetu zájmů, jehož ustanovení podle ní premiér Babiš „dodržel do puntíku“ převedením svého majetku do svěřenských fondů. Také uvádí, že tato pravidla nastavovala opozice, a ji „dovádí k šílenství,“ že opoziční politici zároveň kritizují tvrdost zákona o střetu zájmů vůči starostům.

Lex Babiš

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, prošel mnohými novelizacemi. Tou nejznámější je však právě novela č. 14/2017 Sb. s přezdívkou lex Babiš. Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon o střetu zájmů, byl vládou Bohuslava Sobotky předložen Poslanecké sněmovně 31. července 2015. Členem této vlády byl i Andrej Babiš, jenž v ní zastával funkci ministra financí. Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných.“ Kvůli důsledkům na jeho podnikání získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš a Andrej Babiš byl přinucen převést své podnikatelské impérium do svěřenských fondů AB private trust I a II.

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval některé paragrafy konečné verze zákona. Paragrafy 4a, 4b a 4c, které zakazují veřejným činitelům jimi ovládaným nebo firmám provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace, byly do konečného znění zákona navrženy (.pdf, str. 1–2, 9–10) pozměňovacími návrhy Ústavně právního výboru a poslance Plíška (TOP 09). Novela byla nakonec po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválena 129 hlasy ze 185 přítomných poslanců a vešla v platnost 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Proti bylo pouze hnutí ANO a někteří nezařazení poslanci.

Ministryně Dostálová však naráží na poněkud odlišnou situaci. Lex Babiš kromě zavedení nových § 4a, 4b a 4c změnil také § 10, čímž stanovil veřejnému funkcionáři (členu vlády, ale například i starostovi obce) povinnost podat oznámení nejen o majetku, který v průběhu výkonu funkce nabyl, ale také oznámení o majetku, se kterým do funkce vstupoval.

Starostové a jejich novela

Právě proti této části zákona o střetu zájmů se zhruba po roce účinnosti objevily protesty. Poslanci hnutí Starostové a nezávislí (video), stejně jako jejich europoslanec a tou dobou předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák (video), upozorňovali na efekt, který tato část zákona má právě na menší obce a neuvolněné starosty, zastupitele nebo radní. Pro ty je tato veřejná funkce jen doplňkem k civilnímu zaměstnání a tvoří tedy minimum příjmů.

Poslanci hnutí STAN proto 12. prosince 2017 předložili svůj pozměňovací návrh novely zákona o střetu zájmů. Jedna z předkladatelek, poslankyně Věra Kovářová, tehdy ve Sněmovně vše odůvodňovala takto: „Praxe ukázala, že neuvolnění starostové, místostarostové a radní, kteří ve svém volném čase, někdy bez odměny či za odměnu nízkou, musí do majetkových přiznání uvádět své veškeré příjmy, a to i příjmy, které jsou ve společném jmění manželů či manželek nebo společníků ve firmách. Problém nastává také u těch, kteří jsou podnikateli či zaměstnanci, jimž zaměstnavatel smluvně zakázal zveřejňování příjmů. Důsledky se ukázaly. Několik desítek těchto veřejných funkcionářů již rezignovalo na svoji funkci. Další desítky zvažují, že rezignaci podají.“

Další výtkou tehdy bylo, že přístup ke zveřejňovaným informacím je volně otevřen. Právě proto Kovářová pokračovala takto: „Na základě těchto skutečností jsme podali návrh novely zákona, který říká, že do těchto majetkových přiznání by bylo možné nahlížet, ale až po podání žádosti, tedy přes přihlašovací údaje.“

Původní návrh (.pdf, str. 1) poslanců STAN byl upraven pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 1-2) Ústavně právního výboru a výsledné znění novely zákona tak kromě jiného zrušilo oprávnění pro nahlížení do majetkových oznámení neuvolněných starostů a místostarostů obcí. Novelu Poslanecká sněmovna po vrácení Senátem schválila a s účinností od července 2018 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

Ústavní soud následně některá ustanovení zákona o střetu zájmů svým nálezem z února 2020 zrušil, a to včetně změn zavedených novelou STAN. Ústavní soud dospěl k závěru, „že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob (…) protiústavnost shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“. Doplňme, že Ústavní soud rozhodoval o návrhu dvou skupin senátorů, přičemž jedna z nich byla zastoupena právě Stanislavem Polčákem.

Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu až do konce roku 2020, „aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná.“ Dosud však zákon o střetu zájmů nebyl v reakci na nález Ústavního soudu novelizován.

Ministryně Dostálová tedy správně uvádí, že poslanci opozičního hnutí STAN poukazovali ve Sněmovně na to, že pravidla nastavená novelou zákona o střetu zájmů (lex Babiš) jsou pro starosty příliš tvrdá. Zároveň však srovnává přístup opozičních zákonodárců k premiéru Babišovi a ke starostům obcí. Poukazuje na určitý „dvojí metr“ opozice, která v rámci lex Babiš nastavila určitá pravidla pro Andreje Babiše, ale zároveň zpětně považuje tato pravidla za příliš přísná pro starosty. Jelikož v kontextu výroku hovoří o pravidlech týkajících se omezení podnikání veřejných funkcionářů, vytváří dojem, že právě tato pravidla považuje opozice za příliš přísná pro starosty. To však není pravda, protože opoziční poslanci kritizovali pravidla upravující zveřejňování oznámení o majetku. Výrok Kláry Dostálové proto hodnotíme jako zavádějící.