Demagog.cz

Obhajoba Andreje Babiše

Byť rozhovor Aktuálně.cz poskytla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, řeč byla zejména o premiéru Babišovi a postoji České republiky k jeho střetu zájmů. Klára Dostálová v rozhovoru uvádí, že když ministry Andrej Babiš za něco seřve, má většinou pravdu. A oni to musí uznat. Zda má i ministryně Dostálová většinou pravdu, se dozvíte v naší analýze.

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 24. května 2021 (moderátor Radek Bartoníček, záznam)

13 ověřených výroků

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Český zákon o střetu zájmů (tzv. lex Babiš, pozn. Demagog.cz) připravila opozice, ne hnutí ANO. !

Novelu zákona o střetu zájmů připravila vláda Bohuslava Sobotky. Hnutí ANO bylo její součástí. Vládní poslanci za ČSSD a KDU-ČSL hlasovali i pro jednotlivá ustanovení vztahující se na majetek Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Dostálová poukazuje na novelu zákona o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, a uvádí, že ji připravila opozice, nikoli vládní hnutí ANO. Opozice ji podle Kláry Dostálové měla připravit „proti konkrétnímu člověku, proto se tomu říká lex Babiš“. Zaměříme se proto také na ta ustanovení, která se nejvíce týkají Andreje Babiše a jeho majetku.

K úpravě zákona o střetu zájmů se vláda Bohuslava Sobotky složená z hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL vyslovila ve vládním Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015. (pdf, str. 11). Plán zadal vytvoření novely ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, jimž byl v té době Jiří Dienstbier za ČSSD. Vládě pak zákon předložil spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem za ANO.

Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, byl vládou Bohuslava Sobotky předložen Poslanecké sněmovně 31. července 2015. Členem této vlády byl i Andrej Babiš, jenž v ní zastával funkci ministra financí. Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných“. Kvůli důsledkům na jeho podnikání získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš a Andrej Babiš byl přinucen převést své podnikatelské impérium do svěřenských fondů AB private trust I (.pdf) a II (.pdf).

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval některé paragrafy konečné verze zákona. Paragrafy 4a4b a 4c, které zakazují veřejným činitelům nebo firmám jimi ovládaným provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace, byly do konečného znění zákona navrženy (.pdf, str. 1–3, 9–10) pozměňovacími návrhy Ústavně právního výboru a poslance Plíška (TOP 09).

Pro oba tyto pozměňovací návrhy hlasovali poslanci všech klubů kromě hnutí ANO. Novela byla nakonec po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválena 129 hlasy ze 185 přítomných poslanců a vešla v platnost 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Proti bylo pouze hnutí ANO a někteří nezařazení poslanci. Poslanci vládní ČSSD a KDU-ČSL hlasovali pro návrh.

Výrok ministryně Dostálové hodnotíme jako nepravdivý, protože novelu zákona o střetu zájmů předložila parlamentu vláda a ustanovení vztahující se k majetku Andreje Babiše navrhl Ústavně právní výbor, kde měly vládní strany většinu členů. Doplňme, že jak pro lex Babiš jako celek, tak pro jednotlivá ustanovení vztahující se na majetek Andreje Babiše, hlasovali opoziční i vládní poslanci.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

O tom, která nemocnice dotaci získá či nezíská, bude především rozhodovat 23 přesně daných kritérií, která stanovilo Ministerstvo zdravotnictví, zástupci pojišťoven a Asociace krajů ČR. U všech těchto kritérií přitom existuje jenom odpověď, že buď zájemce něco splnil, nebo nesplnil. !

Aby mohl žadatel získat dotaci na rozvoj nemocnic, musí splnit 23 základních kritérií. Pokud tímto „sítem“ neprojde dostatečný počet žadatelů, bude o jejich úspěchu či neúspěchu skutečně ve výsledku rozhodovat těchto 23 kritérií. V opačném případě rozhoduje čas podání žádosti.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová zde hovoří o dotační výzvě č. 98 Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby, do které je možné podávat žádosti od 5. května 2021. Pro žadatele, tedy nemocnice (.pdf, str. 4–6), bylo připraveno cca 7,98 miliardy Kč (str. 2). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) k 24. květnu 2021 evidovalo 114 žádostí v celkové výši zhruba 19 miliard Kč.

Uveďme, že průběh výzvy kritizovali nemocnice, opoziční poslancihejtmané, a to především kvůli tomu, že podle nich o přidělení dotace rozhodovala rychlost podání projektu, tedy rychlost kliknutí myší. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta k tomu například uvedl: „Pravděpodobně nešlo ani o klikání. Je dost možné, že některé firmy, některé nemocnice, použily takzvané softwarové roboty, které jsou podle našeho názoru v rozporu s tou výzvou tak, jak byla vyhlášena.“

Podle předběžných informací Ministerstva pro místní rozvoj (.xlsx), které však prozatím nehodnotilo náležitosti žádostí, uspělo přibližně jen 44 projektů. Některé kraje, například Liberecký kraj a Kraj Vysočina, podle Sezam Zpráv neuspěly, přestože projekt přihlásily několik vteřin po zahájení příjmu žádostí (.xlsx).

Ministerstvo pro místní rozvoj proti zmiňované kritice argumentovalo tím, že žádosti se budou posuzovat na základě dalších 23 kritérií a čas podání bude rozhodovat pouze v případě shody při naplnění těchto kritérií. Ostatně stejně argumentuje i ministryně Dostálová v námi ověřovaném rozhovoru.

Tato kritéria (.pdf, str. 37–39) jsou rozdělena na kritéria formálních náležitostí a obecná a specifická kritéria přijatelnosti. Všechna kritéria přitom podle Obecných pravidel pro žadatele a příjemce (.pdf, str. 89) můžou  získat hodnocení „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ (případně „nerelevantní“). Zároveň jsou také všechna tato kritéria „eliminační“, pokud tedy projekt některé z 23 kritérií nesplní, bude jeho žádost vyřazena.

Upřesněme, že mezi obecná kritéria (.pdf, str. 37–39) patří například to, že žadatel splňuje definici oprávněného příjemce nebo že projekt je v souladu s pravidly veřejné podpory. Mezi specifická kritéria pak spadá mimo jiné to, zda „projektem dochází k rozvoji JIP, ARO, operačních sálů, intervenčního nebo diagnostického pracoviště“ nebo zda projekt zahrnuje opatření reagující na boj s covidem-19. Doplňme, že dále se zmíněná kritéria (.pdf, str. 89) dělí na nenapravitelná, jejichž nesplnění znamená vyloučení projektu, a na napravitelná. V jejich případě může být žadatel vyzván k jejich doplnění.

Liberecký hejtman Martin Půta kritizoval i podobu kritérií a upozorňoval na to, že v rámci dotační výzvy neprobíhá věcné (.pdf, str. 39) a kvalitativní hodnocení. V takovém případě by totiž projekty u jednotlivých kritérií získávaly body a o přidělení dotace by rozhodovalo bodové pořadí (.pdf, str. 72). „To, o čem ministerstvo hovořilo, jsou nutné administrativní předpoklady k tomu, abyste vůbec nějakou žádost mohli podat,“ dodal Půta.

Ministerstvo pro místní rozvoj dále uvádí, že výběrová kritéria samo neschvaluje. Prostředky z EU musí být rozděleny v souladu s evropskou legislativou, kterou schvaluje Monitorovací výbor, který se skládá (.xls) ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a několika dalších ministerstev, zástupců z neziskového sektoru, Svazů obcí a měst a Asociace krajů ČR.

Zda se na tvorbě kritérií podíleli i zástupci pojišťoven se nám nepodařilo dohledat. MMR nicméně 11. května uvedlo, že na výzvách ReactEU, kam spadá také zmiňovaná 98. výzva, „spolupracovali klíčoví aktéři z řad Ministerstva pro místní rozvoj, zástupců pojišťoven, ale také Asociace krajů ČR, kteří pod vedením Ministerstva zdravotnictví utvořili koncepční skupinu“.

Na závěr ještě dodejme, že se Klára Dostálová na schůzi se zástupci z Asociace krajů a z Ministerstva zdravotnictví dohodla, že by šanci zapojit se do výzvy měly dostat „všechny kvalitní projekty“. Řešením by mělo být spolufinancování projektů kraji a Ministerstvem zdravotnictví či snížení rozpočtů projektů a navýšení rozpočtu výzvy o 5,5 miliardy Kč.

Klára Dostálová správně uvádí, že o tom, která nemocnice získá dotaci, rozhoduje splnění či nesplnění všech 23 nastavených kritérií. 23 kritérií funguje jako pomyslné síto, které postaví způsobilé žadatele na stejnou startovní linii. V případě, že celková suma přihlášených projektů, které splní stanovených 23 kritérií, nepřesáhne prostředky alokované na výzvu, nepoužije se kritérium času podání žádosti a o úspěšnosti žadatele tak rozhodne právě 23 kritérií. V opačném případě, kdy celková suma přihlášených projektů, které splní stanovených 23 kritérií, přesahuje celkové prostředky, o úspěšnosti projektů rozhodne čas podání žádosti.

Pravděpodobnost těchto dvou scénářů nicméně nedokážeme posoudit, jelikož závisí na tom, do jaké míry žadatelé splní předepsaných 23 kritérií, respektive jak přísně jejich splnění bude hodnoceno. Výrok ministryně Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý, protože v případě, že „sítem“ neprojde dostatečný počet žadatelů, bude o jejich úspěchu či neúspěchu skutečně ve výsledku rozhodovat těchto 23 kritérií.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

S auditory jsem nebyla vůbec v kontaktu a ani jsem se nijak nepodílela na odpovědích Evropské komisi. (...) Nebyla jsem to já, kdo na výtky auditorů konstatoval, že v případě možného střetu zájmů premiéra Babiše nedochází k porušení českých ani evropských zákonů. (...) O odpovědi Evropské komisi jsem nerozhodovala. Naše ministerstvo ji jenom odesílalo, protože má roli národního orgánu pro koordinaci financí z fondů EU.

Dokumenty odpovídající na auditní zprávy byly sepisovány úředníky ministerstev i Národního orgánu pro koordinaci, avšak dodnes nejsou veřejné. Není tak možné s jistotou určit, jaký vliv na ně mohla ministryně Dostálová mít.

skrýt celé odůvodnění

Celé řízení zkoumající potenciální střet zájmů Andreje Babiše probíhá už od roku 2018, kdy organizace Transparency International na možný střet zájmů poukazovala a podala také podnět k Evropské komisi. První předběžná auditní zpráva dorazila do České republiky v červnu 2019.

Auditní šetření, které zprávě předcházelo, se mimo jiné dotýkalo také Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), respektive Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož roli (.doc, str. 1) vykonává právě MMR. Již tehdy měli odpověď české strany na starosti úředníci, ministryně by tedy na ni neměla mít vliv, alespoň ne přímý. Sama ovšem uvedla„Nyní ale rozporujeme každou větu na každé stránce. Cítíme se velmi dotčeni, protože spousta věcí není pravda.“ Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by se ministryně Dostálová v průběhu auditu nebo někdy později setkala s unijními auditory, nebo že by s nimi byla ohledně zprávy o střetu zájmů Andreje Babiše v přímém kontaktu.

V případě odpovědi na druhou auditní zprávu, která byla do ČR doručena v prosinci 2019 a měla obsahovat konečné závěry prověrky a zmiňovala i střet zájmů, trvalo sepsání reakce déle. Ministryně Dostálová v té době sama uváděla, že odpovědi na auditní zprávy jsou zpracovávány úředníky. Přesněji jmenovala právě úředníky Národního orgánu pro koordinaci a také jejich „kolegy z dotčených resortů“. Jak se můžeme dozvědět z informací serveru iROZHLAS, jednat se mělo hlavně o Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jejichž kompetencí spadá právě čerpání dotací ze zmíněných strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Ministryně pro místní rozvoj obzvláště v době krátce po příchodu této druhé auditní zprávy zdůrazňovala (video, 0:48), že jsou dokumenty tzv. confidential, tedy v důvěrném režimu, a že k nim tak nemají přístup ani ministři a jedná se čistě o záležitost úředníků. Sama tedy údajně zprávu nečetla a ani ji „nezajímá“. Dříve však také dodávala„Určitě budeme chtít o některých věcech hovořit tváří v tvář.“

Jediný dokument, který je v současnosti zveřejněn, je závěrečná auditní zpráva (.pdf) Evropské komise. Zpráva například uvádí, že dalšími subjekty podrobenými auditu (.pdf, str. 1–2) jsou ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí. Kromě zmíněných ministerstev byly kontrolovány také agentury a fondy, například Agentura pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agentura pro podporu a podnikání a investic CzechInvest, Rada pro ESI fondy, Rada pro fondy Společného strategického rámce, Národní orgán pro koordinaci, Řídící a kontrolní výbor nebo hlavní město Praha.

V reakci na tuto závěrečnou zprávu ministryně konstatovala, že české orgány „zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo“. Trvala také na existenci dvou právních výkladů, mezi kterými může rozhodnout teprve soud. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě uvádí, že české orgány ve svých odpovědích Evropské komisi „opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá“.

Na závěr tedy shrňme, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, jestli Klára Dostálová zasahovala úředníkům Národního orgánu pro koordinaci do formulace odpovědí Evropské komisi, případně do jaké míry se tak dělo. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Klára DOSTÁLOVÁ: (Andrej Babiš, pozn. Dermagog.cz) splnil vše, co mu ukládá český zákon. A to také tvrdí čeští úředníci.

Radek BARTONÍČEK: Úředníci vašeho ministerstva pro místní rozvoj.

Klára DOSTÁLOVÁ: Ne. Byli to úředníci ze sedmi ministerstev, kteří připravovali odpověď. (...) Úředníci byli i z ministerstev, které nemá ANO, nebo byli z operačního programu Praha, kde je primátorem Pirát.

Odpověď na auditní zprávu Evropské komise zpracovávali kromě úředníků Ministerstva pro místní rozvoj také například lidé z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo hlavního města Prahy, společně se zástupci dalších organizací.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s formulováním odpovědi na předběžný audit Evropské komise, který oznamoval existenci střetu zájmů premiéra Babiše, i na jeho konečnou verzi z prosince 2019, hovořila ministryně Dostálová vždy o tom, že dokument zpracovávají úředníci. Konkrétně uvádí úředníky Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož funkci (.doc, str. 1) plní Ministerstvo pro místní rozvoj, a jejich „kolegy z dotčených resortů“.

V tomto ohledu zmiňuje server iRozhlas součást předběžné auditní zprávy z června 2019, kdy uvádí, že se jedná o „čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jde tedy o peníze, které přerozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí.“

V závěrečné verzi auditní zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila (.pdf, str. 1–2) letos v dubnu, si však můžeme přečíst i seznam institucí „zapojených do procesu řízení a rozdělování dotací“, které byly předmětem auditu, a které jsou tedy výše jmenovanými „dotčenými resorty“. Právě tyto instituce tedy komunikovaly s Evropskou komisí.

Kromě nadresortní Rady pro fondy Společného strategického rámce, Rady pro ESI fondy a Řídícího a koordinačního výboru se jedná o již zmíněný Národní orgán pro koordinaci. Jsou zde také uvedena tři ministerstva: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí. Mimo ně zpráva uvádí také Agenturu pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest a hlavní město Prahu. 

Celkem auditní zpráva vyjmenovává (.pdf, str. 1–2) 7 „řídících a zprostředkujících institucí“, mezi něž spadají právě uvedená ministerstva a agentury, a 4 „horizontální instituce“, kam patří Národní orgán pro koordinaci a další nadresortní instituce.

Ministryně Dostálová má pravdu také v tom, že se nejedná pouze o ministerstva pod vedením ministrů za hnutí ANO. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede Jana Maláčová z ČSSD a primátorem Prahy je Zdeněk Hřib z Pirátské strany.


 

Klára Dostálová

Klára Dostálová

(Čeští úředníci, pozn. Demagog.cz) se shodli, že z hlediska nastavení řídicích a kontrolních systémů a jejich aplikace při čerpání fondů EU nedošlo ze strany České republiky k porušení ani českých, ani evropských předpisů.

České úřady se skutečně ohradily proti závěrům auditu Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle Ministerstva pro místní rozvoj české orgány v odpovědi uvedly, že byly řídicí a kontrolní systémy v ČR nastaveny v souladu s unijními i českými pravidly.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zaslalo Evropské komisi odpověď na auditní zprávu (.pdf) ke střetu zájmů Andreje Babiše naposledy v březnu 2021. Dle závěrů tohoto auditu, které Komise následně zveřejnila na konci dubna, premiér Babiš stále ovládá skupinu Agrofert, ačkoliv své podniky vložil do svěřenských fondů. Podle auditní zprávy se Andrej Babiš z výkonu své vládní funkce nadále podílí na rozhodování o rozdělování finančních prostředků z Evropské unie, a tím je ohrožena jeho nestrannost. Podle auditu také v některých případech nefungují správně řídící a kontrolní systémy (.pdf, str. 231).

Ve své odpovědi se české úřady proti tomuto rozhodnutí Evropské komise ohradily. „V rámci celého auditního procesu ČR zastávala pozici, že s hodnocením auditorů Evropské komise ve věci střetu zájmu nesouhlasí, přičemž tuto pozici ČR zastává nadále,“ vysvětluje Ministerstvo pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě. Podle něj také české orgány ve svých odpovědích Evropské komisi „opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá“.

Doplňme, že Česká republika své nesouhlasné stanovisko v reakci na audit Komisi zaslalo například také v květnu minulého roku. Ministryně Klára Dostálová tehdy uvedla, že odpověď „připravili úředníci Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj společně s kolegy z dotčených resortů“. Podobně se dříve vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Ministři ani premiér nejsou ani v monitorovacím výboru, ani nevybíráme a nehodnotíme projekty, které získávají evropské peníze.

Ministři ani premiér nejsou členy monitorovacích výborů operačních programů EU, ani jim nepřísluší vybírat nebo hodnotit jednotlivé projekty. Tuto činnost vykonávají zejména úředníci v režimu státní služby. Členy výborů jsou však také náměstci ministrů.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová svým výrokem poukazuje na to, že členové vlády nemají a ani nemůžou mít vliv na rozdělování evropských peněz, jelikož nejsou členy monitorovacích výborů operačních programů v rámci fondů EU. Uvádí také, že „úředníci jsou pod státní službou a jsou mimo politiku. A pokud jsou tito úředníci přesvědčeni o své pravdě, tak ji asi budou říkat, i kdyby tady seděl třeba papež. Politici do toho nemají co mluvit. Znovu zdůrazňuji, že to není o politické reprezentaci.“

Monitorovacím výborem se rozumí výbor, jehož úkolem je posuzovat provádění dotačního programu. Monitorovací výbor plní funkce v souladu s článkem 49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013, který upravuje společná ustanovení různých fondů EU. Členy monitorovacího výboru jsou zástupci příslušných řídicích a koordinačních subjektů a partnerů (např. odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace apod.).

V rámci těchto fondů fungují jednotlivé operační programy, ze kterých se čerpají dotace. Operační programy mají své vlastní monitorovací výbory. Nenašli jsme žádný monitorovací výbor, jehož členem by byl ministr nebo premiér.

Schéma implementační struktury. Zdroj: DotaceEU.cz

Žádosti o podporu posuzují řídicí orgány či zprostředkující subjekty podle hodnoticích kritérií, která jsou součástí každé výzvy. Ačkoliv samotní ministři nejsou členy řídicích orgánů či zprostředkujících subjektů, a nepřísluší jim tedy vybírat nebo hodnotit jednotlivé projekty, jsou nadřízenými některých úředníků, kteří tuto činnost vykonávají. Většina pracovníků ministerstev je nicméně v režimu zákona o státní službě, a potenciální politický vliv na jejich rozhodování je tak omezený.

Členy monitorovacích výborů jsou nicméně i lidé, kteří jsou přímými podřízenými ministrů mimo státní službu, a vliv ministra je tak přímější. Pro příklad uveďme náměstka ministryně pro místní rozvoj Zdeňka Semoráda, který je předsedou (.xlsx) monitorovacího výboru Integrovaného regionálního operačního programu. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha je zase předsedou (.pdf, str. 3) monitorovacího výboru Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Stejná situace je u Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, kde je předsedou (.pdf) monitorovacího výboru náměstek ministra školství Václav Velčovský, či u Operačního programu Životní prostředí, jehož monitorovacímu výboru předsedá (.pdf,str. 1) Jan Kříž, náměstek na Ministerstvu životního prostředí.

Ministři tedy můžou uplatňovat určitý nepřímý vliv na fungování monitorovacího výboru prostřednictvím svých náměstků, jelikož však valná většina členů buď spadá pod státní službu, nebo nejsou pracovníky daného ministerstva, hodnotíme výrok ministryně Dostálové jako pravdivý – ministři ani premiér skutečně nejsou členy monitorovacích výborů ani řídících orgánů a jejich vliv je pouze nepřímý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Stojí v nich (v evropských pravidlech o střetu zájmů, pozn. Demagog.cz), že „účastníci finančních operací, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu se zdrží jakéhokoli jednání, které by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy EU, a zároveň přijmou opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů.

Výrok je téměř doslovnou citací ustanovení evropského nařízení, které zakotvuje zákaz střetu zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová pronesla výrok v rámci svého hodnocení obecnosti pravidel Evropské unie ve vztahu ke střetu zájmů Andreje Babiše. Doslova uvedla: „Premiér Babiš postupuje přesně podle zákonů. Dal svůj majetek do svěřenských fondů, udělal vše podle zákona. Problém je, že předpisy Evropské unie jsou formulovány velmi obecně. (…) Je to strašně vágní, opravdu. Je to fakt hrozně obecné. Pod to se vejde úplně všechno.“ Celé hodnocení obecnosti ze strany ministryně je tedy nutné vnímat v kontextu použitelnosti občanskoprávního institutu svěřenských fondů na vyhnutí se střetu zájmů.

Zda je právní úprava „obecná“ (v právní teorii abstraktní nebo konkrétní), je samozřejmě do značné míry subjektivní soud, který nehodnotíme. Hodnotíme pouze to, zdali formulace, kterou používá ministryně, je součástí práva Evropské unie.

Samotný výrok je téměř doslovnou citací ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1046 (.pdf, str. 57, čl. 61). V článku 61 odstavci (1) doslova stojí, že:

„Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.“

Střet zájmů podle odstavce (1) však dále lehce konkretizuje odstavec (3) stejného článku, ve kterém stojí, že: „(…) ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“

Zda je však možné se pomocí institutu svěřenských fondů „vyhnout“ střetu zájmů (tedy zda je možné považovat svěřenské fondy za „vhodná opatření“ ve smyslu výše citovaného článku) již evropská právní úprava neuvádí.

Právní základ celého auditu Evropské komise a další předpisy jsme již popsali v našem jiném odůvodnění.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Máme český zákon o střetu zájmů. Právě proto existují svěřenské fondy, které mají v novém občanském zákoníku od roku 2013 jasná pravidla.

Zákonodárce ani v důvodové zprávě, ani v samotné textaci jak občanského zákoníku, tak zákona o střetu zájmů nenaznačuje příčinnost mezi existencí zákona o střetu zájmů a zavedením institutu svěřenských fondů.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová přímo deklaruje, že občanskoprávní institut svěřenských fondů byl do právního řádu zakotven právě kvůli existenci zákona o střetu zájmů. V odůvodnění se proto podíváme na to, jaká byla motivace pro zavedení tohoto institutu do českého práva.

Samotný institut svěřenských fondů byl až do přijetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který je účinný od roku 2014, českému právnímu řádu prakticky neznámý. Jeho prostřednictvím však mohou být upraveny rozličné životní situace. Svěřenský fond lze založit (str. 4-5) za soukromým účelem (například zachování majetku pro budoucí generace) nebo za účelem veřejným – například charitativním.

Konkrétně jsou svěřenské fondy zakotveny v § 1448 a násl. občanského zákoníku. Zákoník ani jeho důvodová zpráva (.pdf, str. 352 a násl.) však nenaznačují, že by svěřenské fondy mohly být využity k vyhnutí se střetu zájmů ve smyslu zákona o střetu zájmů.

Formulaci, že „máme český zákon o střetu zájmů. Právě proto existují svěřenské fondy (…)“, neodpovídá ani zákon o střetu zájmů, který využití svěřenských fondů rovněž nenaznačuje. Samotná novela zákona o střetu zájmů, označovaná v médiích též jako lex Babiš, vstoupila v platnost v roce 2017. Právě v reakci na tuto novelu převedl Andrej Babiš svůj majetek do svěřenských fondů.

Novela z roku 2017 nově zakotvila v zákoně paragrafy 4a, 4b a 4c, které značně rozšiřují seznam činností neslučitelných s působením ve vládě. Například dle § 4cje zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) (člen vlády, pozn. Demagog.cz) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“. Ani důvodová zpráva (.pdf) k této novele či odůvodnění jednotlivých pozměňovacích návrhů však se svěřenskými fondy jako s možností, jak novým pravidlům vyhovět, nijak nepracuje.

Otázkou zůstává, zda svěřenské fondy jsou dostatečným opatřením, kterým se člen vlády může střetu zájmů vyhnout. To ovšem není předmětem hodnocení. Pro hodnocený výrok je zásadní, že naznačuje příčinnost mezi existencí zákona o střetu zájmů a zavedením institutu svěřenských fondů s účinností od roku 2014.

Je sice pravda, že obecně může (.pdf, str. 44) být svěřenský fond (zejména tzv. blind trust, o jehož možnosti založení v Česku se vedou spory) použit k naplnění pravidel o střetu zájmů, avšak dostupné zdroje nepotvrzují, že by tento institut byl do občanského zákoníku přidán primárně z tohoto důvodu, jak uvádí ministryně Dostálová. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

(...) opoziční poslanci ve sněmovně řeknou, že pro starosty je tento zákon (o střetu zájmů, pozn. Demagog.cz) moc tvrdý.

Poslanci STAN skutečně kritizovali některá ustanovení lex Babiš o zveřejňování oznámení o majetku u starostů malých obcí. Srovnání s případem Andreje Babiše je však zavádějící, neboť jeho převedení majetku do svěřenských fondů bylo vyvoláno jinými ustanoveními zákona.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová poukazuje na zákon o střetu zájmů, jehož ustanovení podle ní premiér Babiš „dodržel do puntíku“ převedením svého majetku do svěřenských fondů. Také uvádí, že tato pravidla nastavovala opozice, a ji „dovádí k šílenství,“ že opoziční politici zároveň kritizují tvrdost zákona o střetu zájmů vůči starostům.

Lex Babiš

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, prošel mnohými novelizacemi. Tou nejznámější je však právě novela č. 14/2017 Sb. s přezdívkou lex Babiš. Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon o střetu zájmů, byl vládou Bohuslava Sobotky předložen Poslanecké sněmovně 31. července 2015. Členem této vlády byl i Andrej Babiš, jenž v ní zastával funkci ministra financí. Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných.“ Kvůli důsledkům na jeho podnikání získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš a Andrej Babiš byl přinucen převést své podnikatelské impérium do svěřenských fondů AB private trust I a II.

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval některé paragrafy konečné verze zákona. Paragrafy 4a4b a 4c, které zakazují veřejným činitelům jimi ovládaným nebo firmám provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace, byly do konečného znění zákona navrženy (.pdf, str. 1–2, 9–10) pozměňovacími návrhy Ústavně právního výboru a poslance Plíška (TOP 09). Novela byla nakonec po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválena 129 hlasy ze 185 přítomných poslanců a vešla v platnost 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Proti bylo pouze hnutí ANO a někteří nezařazení poslanci.

Ministryně Dostálová však naráží na poněkud odlišnou situaci. Lex Babiš kromě zavedení nových § 4a, 4b a 4c změnil také § 10, čímž stanovil veřejnému funkcionáři (členu vlády, ale například i starostovi obce) povinnost podat oznámení nejen o majetku, který v průběhu výkonu funkce nabyl, ale také oznámení o majetku, se kterým do funkce vstupoval.

Starostové a jejich novela

Právě proti této části zákona o střetu zájmů se zhruba po roce účinnosti objevily protesty. Poslanci hnutí Starostové a nezávislí (video), stejně jako jejich europoslanec a tou dobou předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák (video), upozorňovali na efekt, který tato část zákona má právě na menší obce a neuvolněné starosty, zastupitele nebo radní. Pro ty je tato veřejná funkce jen doplňkem k civilnímu zaměstnání a tvoří tedy minimum příjmů.

Poslanci hnutí STAN proto 12. prosince 2017 předložili svůj pozměňovací návrh novely zákona o střetu zájmů. Jedna z předkladatelek, poslankyně Věra Kovářová, tehdy ve Sněmovně vše odůvodňovala takto: „Praxe ukázala, že neuvolnění starostové, místostarostové a radní, kteří ve svém volném čase, někdy bez odměny či za odměnu nízkou, musí do majetkových přiznání uvádět své veškeré příjmy, a to i příjmy, které jsou ve společném jmění manželů či manželek nebo společníků ve firmách. Problém nastává také u těch, kteří jsou podnikateli či zaměstnanci, jimž zaměstnavatel smluvně zakázal zveřejňování příjmů. Důsledky se ukázaly. Několik desítek těchto veřejných funkcionářů již rezignovalo na svoji funkci. Další desítky zvažují, že rezignaci podají.“

Další výtkou tehdy bylo, že přístup ke zveřejňovaným informacím je volně otevřen. Právě proto Kovářová pokračovala takto: „Na základě těchto skutečností jsme podali návrh novely zákona, který říká, že do těchto majetkových přiznání by bylo možné nahlížet, ale až po podání žádosti, tedy přes přihlašovací údaje.“

Původní návrh (.pdf, str. 1) poslanců STAN byl upraven pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 1-2) Ústavně právního výboru a výsledné znění novely zákona tak kromě jiného zrušilo oprávnění pro nahlížení do majetkových oznámení neuvolněných starostů a místostarostů obcí. Novelu Poslanecká sněmovna po vrácení Senátem schválila a s účinností od července 2018 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

Ústavní soud následně některá ustanovení zákona o střetu zájmů svým nálezem z února 2020 zrušil, a to včetně změn zavedených novelou STAN. Ústavní soud dospěl k závěru, „že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob (…) protiústavnost shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“. Doplňme, že Ústavní soud rozhodoval o návrhu dvou skupin senátorů, přičemž jedna z nich byla zastoupena právě Stanislavem Polčákem.

Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu až do konce roku 2020, „aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná.“ Dosud však zákon o střetu zájmů nebyl v reakci na nález Ústavního soudu novelizován.

Ministryně Dostálová tedy správně uvádí, že poslanci opozičního hnutí STAN poukazovali ve Sněmovně na to, že pravidla nastavená novelou zákona o střetu zájmů (lex Babiš) jsou pro starosty příliš tvrdá. Zároveň však srovnává přístup opozičních zákonodárců k premiéru Babišovi a ke starostům obcí. Poukazuje na určitý „dvojí metr“ opozice, která v rámci lex Babiš nastavila určitá pravidla pro Andreje Babiše, ale zároveň zpětně považuje tato pravidla za příliš přísná pro starosty. Jelikož v kontextu výroku hovoří o pravidlech týkajících se omezení podnikání veřejných funkcionářů, vytváří dojem, že právě tato pravidla považuje opozice za příliš přísná pro starosty. To však není pravda, protože opoziční poslanci kritizovali pravidla upravující zveřejňování oznámení o majetku. Výrok Kláry Dostálové proto hodnotíme jako zavádějící.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

A jen připomínám, že Česko „nabonzoval“ v Bruselu tehdejší náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, aniž by následné šetření cokoliv nezákonného zjistilo. Takže monitorovací systém šetřila policie, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Evropská komise. A ta nám nakonec sdělila, že nám pod tíhou vrátí financování evropských projektů.

Audit na Ministerstvu pro místní rozvoj proběhl na základě žádosti Evropské komise. Ačkoliv Lukáš Wagenknecht jako náměstek ministra financí měl tento audit na starost, informace o něm měl také tehdejší ministr financí Andrej Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Audit, který v souvislosti s monitorovacím systémem evropských fondů proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj, byl vypracován na žádost Evropské komise. Audit měl na starosti tým z Ministerstva financí, který skutečně odhalil pochybení v zakázce.

V době, kdy Ministerstvo financí poskytlo Evropské komisi zmiňovanou auditní zprávu, jej řídil Andrej Babiš. Lukáš Wagenknecht tehdy zastával pozici prvního náměstka ministra financí a měl audit na Ministerstvu pro místní rozvoj na starost. Jelikož o vypracování auditu MF požádala oficiální cestou Evropská komise, a ministr Babiš tak o auditu samotném měl informace, je obvinění Lukáše Wagenknechta značně problematické.

Tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová závěry auditu zpochybnila, nicméně Lukáš Wagenknecht uvedl, že audit byl realizován podle zákona, podle mezinárodních auditních standardů a pokynů Evropské komise.

Na základě auditní zprávy zpracované Ministerstvem financí Evropská komise 14. října 2015 informovala o pozastavení proplácení některých projektů až do skončení policejního vyšetřování. Zároveň tehdy také odložila rozhodnutí o výši částky, kterou České republice neproplatí. Vláda nicméně obratem rozhodla (.pdf) o proplacení monitorovacího systému ze státního rozpočtu. Stát ve výsledku přišel o cca 820 milionů korun.

Policie vyšetřování zakázky na monitorovací systém evropských dotací na počátku roku 2019 odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal. S tím byla Komise seznámena a v důsledku uplatnila 25% korekci kvůli chybám, které se v rámci zadání zakázky staly.

Kromě Policie ČR a Evropské komise se IT zakázkou na Ministerstvu pro místní rozvoj zabýval také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Antimonopolní úřad již na konci roku 2015 uložil ministerstvu stotisícovou pokutu za chyby v zakázce, také však rozhodl, že nenašel důkazy o kartelové dohodě. Pokuta byla následně snížena na 50 tisíc korun.

Ministryně Dostálová má tedy pravdu v tom, že případ zakázky na monitorovací systém evropských fondů prověřovala Police ČR, antimonopolní úřad i Evropská komise. Ze závěrů Policie plyne, že k žádnému trestnému činu nedošlo. Není však pravda, že by Lukáš Wagenknecht „nabonzoval“ Česko v Bruselu. O provedení auditu požádala Evropská komise, a to s vědomím dnešního premiéra Babiše.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

I tak nás pozastavení financování stálo (v případu monitorovacího systému evropských fondů, pozn. Demagog.cz) 800 milionů korun.

Evropská komise v návaznosti na audit zakázky na monitorovací systém pozastavila proplácení některých projektů a zároveň odložila rozhodnutí o výši částky, kterou ČR neproplatí. Vláda však mezitím rozhodla o proplacení zakázky ze státního rozpočtu. Stát tak přišel o 820 mil. Kč.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2015 probíhal na žádost Evropské komise audit na Ministerstvu pro místní rozvoj v souvislosti s monitorovacím systémem evropských fondů. Tento audit, který měl na starosti tým z Ministerstva financí, odhalil pochybení v zakázce.

Auditní zprávu od Ministerstva financí, v té době řízeného Andrejem Babišem, obdržela Evropská komise. Ta následně pozastavila proplácení některých projektů až do skončení vyšetřování Policie ČR a zároveň tehdy odložila rozhodnutí o výši částky, kterou České republice neproplatí. Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky nicméně obratem vydala 27. dubna 2015 usnesení (.pdf), ve kterém rozhodla o proplacení monitorovacího systému ze státního rozpočtu. Stát tedy ve výsledku přišel přibližně o 820 milionů.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se vejde do 10% odchylky, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Ano, na tom jsme se dohodli s Evropskou komisí, že jednu (žádost o, pozn. Demagog.cz) platbu pošleme. Komise nám napsala dopis, že tomu rozumí, protože my potřebujeme rozhodnutí o odmítnutí platby, aby mohlo dojít k soudnímu sporu.

Ministryně pro místní rozvoj Dostálová napsala dopis dvěma eurokomisařům kvůli dotaci pro společnost Fatra z holdingu Agrofert. Chce získat závazné rozhodnutí, které by Česká republika mohla případně soudně napadnout. Evropská komise vzala tento záměr na vědomí.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová zde mluví o dotaci z fondů EU pro zlínskou společnost Fatra z holdingu Agrofert, konkrétně na nákup nového válcovacího stroje. Evropská komise na podzim 2020 tuto žádost o dotaci označila za neoprávněnou, protože podle ní porušuje český zákon o střetu zájmů. I přesto však dle informací serveru iROZHLAS Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na projekt 3. února 2021 vyplatilo 547 tisíc korun ze státních peněz.

Upřesněme, že dotace z fondů Evropské unie jsou (.pdf, str. 7) založeny na principu předfinancování. Členský stát se ujistí, že peníze z fondů EU byly vynaloženy v souladu s danými pravidly (tzv. certifikace) a žádost o platbu předfinancuje ze státního rozpočtu. Evropská komise následně proplatí určitý podíl prostředků (až 85 %) do rozpočtu ministerstva financí.

V případě projektu společnosti Fatra proto náměstek MPO pro eurofondy Marian Piecha 11. února 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo financí o mimořádnou certifikaci dotace, tedy o proplacení ze strany EU. Zde je důležité zmínit, že resort financí na doporučení Evropské komise preventivně přestal od prosince 2018 evropské orgány žádat o proplácení dotací pro firmy z holdingu Agrofert. A to ve spojitosti s možným střetem zájmů Andreje Babiše.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu nelze (.pdf, str. 1) podat žalobu pro neplatnost na samotnou závěrečnou auditní zprávu, podle které společnosti Agrofertu nemají na dotace nárok. Proto se dle informací serveru iROZHLAS české úřady rozhodly, že pomocí žádosti o proplacení dotací pro Fatru „otestují“, zda Brusel peníze opravdu nevyplatí. Tímto způsobem by tak získaly rozhodnutí o zamítnutí platby, kvůli němuž následně chtějí Evropskou komisi žalovat.

Pro server iROZHLAS k tomu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl: „Ještě nedošlo k úplnému vyjasnění, to jest ke konkrétnímu rozhodnutí, které by bylo soudně přezkoumatelné na úrovni Evropské komise. Právě to Česká republika očekává v souvislosti s dotací, na kterou se ptáte. Bez proplacení dotace Fatře by nemohlo k závaznému právnímu posouzení dojít, případně by neměl o čem rozhodovat soud.“

Kritici nicméně upozorňují, že jde o riskantní plán, protože by mohl vyústit až v pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

iROZHLAS dále uvádí, že ministr Havlíček (za ANO) společně s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO), která eurodotace v Česku koordinuje, „proto „bezpečnost“ tohoto postupu předem ověřovali i u Evropské komise. Konkrétně v dopise datovaném 26. dubna oslovili eurokomisaře Elisu Ferreirovou a Johannese Hahna. (…) Havlíček s Dostálovou v korespondenci také upozorňují, že ačkoliv česká strana se závěry auditu nesouhlasí, respektuje je a žádosti o platbu Evropské komisi nepředkládá. A také prý dál plní doporučení, která jim kvůli zjištěným nedostatkům například v předcházení střetu zájmů auditoři ve zprávě dali“.

Dopis vzal na vědomí šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Marc Lemaître s tím, že česká strana požádá o proplacení pouze u jednoho auditem kritizovaného projektu.

Dodejme, že na riziko pozastavení dotací z unijních fondů v případě, že se Česko kvůli závěrům auditu ke střetu zájmů bude s Evropskou komisí soudit, upozornil v rozhovoru pro Deník N také náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Dle dostupných informací právě Smolek, který zastupuje ČR u evropského soudního dvora, byl tím, kdo plán na předložení některé auditem zpochybněné dotace navrhl.

Server iROZHLAS v této souvislosti také upozorňuje, že Fatra peníze od státu získala už 3. února. Není tedy podle něj zcela jasné, zda už tehdy české úřady plánovaly tímto způsobem získat rozhodnutí Evropské komise, nebo zda se tak snaží legitimizovat neoprávněně proplacenou dotaci.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Krajský sněm (hnutí ANO v Královéhradeckém kraji, pozn. Demagog.cz) je v pondělí večer a já mám nominace na lídryni ze všech oblastí.

Krajský sněm hnutí ANO v Královéhradeckém kraji proběhl v pondělí 24. května. Jako lídryně krajské kandidátky získala Klára Dostálová podporu ve všech oblastech kraje.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová mluví o krajském sněmu hnutí ANO v Královéhradeckém kraji, jenž proběhl v den zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, tedy v pondělí 24. května. Sněm zde sestavil návrh krajské kandidátní listiny pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny, který bude následně schvalovat celostátní výbor hnutí ANO.

Již před konáním sněmu dostala Klára Dostálová podporu při volbě lídra kandidátky ve všech oblastních buňkách hnutí ANO v Královéhradeckém kraji. Doplňme, že krajský sněm její očekávanou nominaci nakonec potvrdil.