Stojí v nich (v evropských pravidlech o střetu zájmů, pozn. Demagog.cz), že „účastníci finančních operací, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu se zdrží jakéhokoli jednání, které by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy EU, a zároveň přijmou opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů.
Výrok je téměř doslovnou citací ustanovení evropského nařízení, které zakotvuje zákaz střetu zájmů.
Ministryně Dostálová pronesla výrok v rámci svého hodnocení obecnosti pravidel Evropské unie ve vztahu ke střetu zájmů Andreje Babiše. Doslova uvedla: „Premiér Babiš postupuje přesně podle zákonů. Dal svůj majetek do svěřenských fondů, udělal vše podle zákona. Problém je, že předpisy Evropské unie jsou formulovány velmi obecně. (…) Je to strašně vágní, opravdu. Je to fakt hrozně obecné. Pod to se vejde úplně všechno.“ Celé hodnocení obecnosti ze strany ministryně je tedy nutné vnímat v kontextu použitelnosti občanskoprávního institutu svěřenských fondů na vyhnutí se střetu zájmů.
Zda je právní úprava „obecná“ (v právní teorii abstraktní nebo konkrétní), je samozřejmě do značné míry subjektivní soud, který nehodnotíme. Hodnotíme pouze to, zdali formulace, kterou používá ministryně, je součástí práva Evropské unie.
Samotný výrok je téměř doslovnou citací ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1046 (.pdf, str. 57, čl. 61). V článku 61 odstavci (1) doslova stojí, že:
„Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.“
Střet zájmů podle odstavce (1) však dále lehce konkretizuje odstavec (3) stejného článku, ve kterém stojí, že: „(…) ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“
Zda je však možné se pomocí institutu svěřenských fondů „vyhnout“ střetu zájmů (tedy zda je možné považovat svěřenské fondy za „vhodná opatření“ ve smyslu výše citovaného článku) již evropská právní úprava neuvádí.
Právní základ celého auditu Evropské komise a další předpisy jsme již popsali v našem jiném odůvodnění.
Byť rozhovor Aktuálně.cz poskytla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, řeč byla zejména o premiéru Babišovi a postoji České republiky k jeho střetu zájmů. Klára Dostálová v rozhovoru uvádí, že když ministry Andrej Babi...