Tento výrok byl ověřen jako

Ministryně Dostálová přímo deklaruje, že občanskoprávní institut svěřenských fondů byl do právního řádu zakotven právě kvůli existenci zákona o střetu zájmů. V odůvodnění se proto podíváme na to, jaká byla motivace pro zavedení tohoto institutu do českého práva.

Samotný institut svěřenských fondů byl až do přijetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který je účinný od roku 2014, českému právnímu řádu prakticky neznámý. Jeho prostřednictvím však mohou být upraveny rozličné životní situace. Svěřenský fond lze založit (str. 4-5) za soukromým účelem (například zachování majetku pro budoucí generace) nebo za účelem veřejným – například charitativním.

Konkrétně jsou svěřenské fondy zakotveny v § 1448 a násl. občanského zákoníku. Zákoník ani jeho důvodová zpráva (.pdf, str. 352 a násl.) však nenaznačují, že by svěřenské fondy mohly být využity k vyhnutí se střetu zájmů ve smyslu zákona o střetu zájmů.

Formulaci, že „máme český zákon o střetu zájmů. Právě proto existují svěřenské fondy (…)“, neodpovídá ani zákon o střetu zájmů, který využití svěřenských fondů rovněž nenaznačuje. Samotná novela zákona o střetu zájmů, označovaná v médiích též jako lex Babiš, vstoupila v platnost v roce 2017. Právě v reakci na tuto novelu převedl Andrej Babiš svůj majetek do svěřenských fondů.

Novela z roku 2017 nově zakotvila v zákoně paragrafy 4a, 4b a 4c, které značně rozšiřují seznam činností neslučitelných s působením ve vládě. Například dle § 4c „je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) (člen vlády, pozn. Demagog.cz) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“. Ani důvodová zpráva (.pdf) k této novele či odůvodnění jednotlivých pozměňovacích návrhů však se svěřenskými fondy jako s možností, jak novým pravidlům vyhovět, nijak nepracuje.

Otázkou zůstává, zda svěřenské fondy jsou dostatečným opatřením, kterým se člen vlády může střetu zájmů vyhnout. To ovšem není předmětem hodnocení. Pro hodnocený výrok je zásadní, že naznačuje příčinnost mezi existencí zákona o střetu zájmů a zavedením institutu svěřenských fondů s účinností od roku 2014.

Je sice pravda, že obecně může (.pdf, str. 44) být svěřenský fond (zejména tzv. blind trust, o jehož možnosti založení v Česku se vedou spory) použit k naplnění pravidel o střetu zájmů, avšak dostupné zdroje nepotvrzují, že by tento institut byl do občanského zákoníku přidán primárně z tohoto důvodu, jak uvádí ministryně Dostálová. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.