Zahraniční výbor přijal usnesení, které vyslovuje názor, že (...) není možné, aby prezident zastával svůj úřad. Není možné, aby prezident ze závažných důvodů zastával svůj úřad. To je, to říká článek 66, že v tom případě prostou většinou Sněmovna a Senát mohou vlastně způsobit to, že pan prezident přestane zastávat svůj úřad, nepřestane být prezidentem.
Zahraniční výbor Senátu přijal usnesení, podle nějž Miloš Zeman už nemůže vykonávat svůj úřad podle čl. 66 Ústavy. V případě, že by Senát a Sněmovna prostou většinou hlasů souhlasily s usnesením, mohou být pravomoci prezidenta omezeny, prezidentem by však Miloš Zeman zůstal.
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na začátku června 2021 přijal usnesení (.pdf) na jehož základě bude Senát a případně i Sněmovna hlasovat o tom, zda je prezident Miloš Zeman schopný svůj úřad vykonávat. Opírá se o čl. 66 Ústavy, který stanoví, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“ a rozhodnou-li o tom obě komory Parlamentu, mohou být prezidentovy pravomoci omezeny.
Aby byla funkce prezidenta omezena, musely by s usnesením souhlasit obě komory Parlamentu, v obou případech musí pro návrh hlasovat prostá většina poslanců/senátorů. To vyplývá ze skutečnosti, že v uvedeném článku 66 není stanoveno jinak.
Pokud by obě komory vyslovily souhlas s usnesením výboru, zůstal by Miloš Zeman prezidentem i nadále, jeho pravomoci by však byly omezeny. Profesor teorie práva Jan Wintr uvádí jako příklad takových pravomocí ty, u kterých je potřeba kontrasignace, což je například jmenování generálů a uzavírání mezinárodních smluv. Jmenování vlády by pak přešlo do rukou předsedy PSP ČR. Rozdělení pravomocí v případě omezení výkonu funkce prezidenta mezi premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu konkrétně popisuje přímo článek 66 Ústavy.
