Demagog.cz

Druhý nejvyšší nejen o prvním nejvyšším

Předseda Senátu Miloš Vystrčil byl hostem nedělního speciálu Partie Terezie Tománkové. V pořadu před ním vystoupil posupně prezident i premiér, druhý nejvyšší ústavní činitel tak mohl reagovat na jejich slova. Řeč byla o návrhu senátního výboru na omezení pravomocí prezidenta i jeho pravomocích samotných, ale také o výběru nového nejvyššího státního zástupce.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 27. června 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

10 ověřených výroků

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

Ve druhém kole senátních voleb na Praze 5 pan prezident nebyl volit. A dneska řekl, že kdo nechodí volit, je zbabělec. !

Prezident Zeman se skutečně druhého kola senátních voleb na Praze 5 v říjnu 2020 nezúčastnil. 27. června 2021 pak uvedl, že občany, kteří nepřijdou k volbám, pokládá za zbabělce.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman skutečně ve druhém kole senátních voleb na Praze 5 v roce 2020 odmítl jít volit, ačkoli hlasování v prvním kole se zúčastnil. Na začátku října 2020 například prezident Zeman na dotaz moderátorky Terezie Tománkové, zdali bude volit, odpověděl (video, čas 16:43): „Nebudu, protože bohužel můj kandidát neuspěl, skončil třetí a soupeří mezi sebou dva kandidáti z opačného názorového břehu.“

Doplňme, že do druhého kola senátních voleb na Praze 5 postoupili Václav Láska (SEN 21) a Michael Žantovský (za TOP 09). Ve druhém kole zvítězil Václav Láska, který tak obhájil svůj mandát. Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News také uvedl (video, čas 17:01): „No, tak nechci dávat panu Žantovskému polibek smrti, řekl bych, že je o něco přijatelnější než pan Láska, ale na druhé straně ne o tolik, abych ho šel volit.“

Námi ověřovaný rozhovor s Milošem Vystrčilem se konal 27. června 2021. Ve stejný den prezident Zeman prohlásil, že ty, kteří nechodí k volbám, považuje za zbabělce. V pořadu Partie na dotaz moderátorky Tománkové, jak se připravuje na nadcházející volby do Poslanecké sněmovny, odpověděl (video, čas 18:41): „Nu, tak jako každý občan, doufám, že jako každý občan, i já půjdu k volbám. Vždycky jsem kritizoval ty, kdo nejdou k volbám, protože je pokládám za zbabělce. Nebo přinejmenším za neodpovědné lidi. Pak něco kritizují, a když měli šanci sami něco ovlivnit svojí účastí ve volbách, tak zdrhnou a jsou doma a nejdou volit."

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

On (prezident republiky, pozn. Demagog.cz) se může rozhodnout, v ústavě ani není napsáno, že musí pověřit sestavením vlády vítěznou stranu. !

Ústava České republiky neukládá prezidentu povinnost pověřit sestavením vlády stranu, která zvítězí ve volbách do Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Roli prezidenta při jmenování vlády upravuje článek 68 Ústavy České republiky následujícím způsobem:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Z tohoto vyplývá, že prezident může pověřit sestavením vlády kohokoliv dle vlastního uvážení, tedy ne nutně předsedu vítězné strany. Nově sestavená vláda poté požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nezíská, je tento proces ještě jednou opakován. V případě, že ani napodruhé takováto vláda neuspěje, přechází pravomoc vybrat předsedu vlády do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Ústava tedy neukládá prezidentu povinnost pověřit sestavením vlády vítěznou stranu a dává mu značný prostor pro vlastní uvážení. To potvrzuje například povolební dění v roce 2010, kdy tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval premiérem Petra Nečase z ODS i přesto, že ve volbách zvítězila ČSSD. 

Zmiňme také rok 2013, kdy prezident Zeman jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, přestože šance jeho vlády na získání důvěry Sněmovny byly již od počátku malé. Podle ústavního právníka Jana Kudrny však byl i tento postup v souladu s Ústavou. „Podle ní prezident jmenuje premiéra bez jakéhokoli omezení, korekci může provést sněmovna. Ústava se nezmiňuje o tom, že hlava státu může sestavením vlády někoho pověřit,“ řekl. Podle tehdejšího děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlochazvyklosti nejsou vynutitelné a nejsou ani relevantní. Prezident by ale měl zvážit, jestli jím jmenovaná vláda má vůbec šanci získat důvěru“.

Ústavní právník Jan Kysela nicméně ke jmenování premiéra s mizivou šancí na sestavení vlády s důvěrou v roce 2013 uvedl, že „z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně“.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

(...) Marian Jurečka, který tam normálně pracuje se svojí mechanizací a pomáhá tam těm lidem úplně konkrétně.

Poté, co ve čtvrtek 24. června zasáhlo některé moravské obce tornádo, odjel předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka do zasažených oblastí pomáhat odklízet škody s pomocí traktoru.

skrýt celé odůvodnění

Ničivá bouře a tornádo zasáhly večer 24. června především obce na Hodonínsku a Břeclavsku, kde poničily zhruba 1 200 domů a celkově za sebou zanechaly škody prozatím vyčíslené na cca 15 miliard Kč.

Předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka do zasažené oblasti odjel následující den, tedy v pátek 25. června 2021, s traktorem a valníkem. „Naložil jsem střešní latě, plachty, hřebíky, čelní nakladač, motorovku, nářadí a vyjel směr jih. Asi od 14h jsem na místě,“ uvedl tehdy Jurečka na svém facebookovém účtu, kde zveřejnil také fotografie stavebního materiálu.

Ve videu z dalšího dne informuje o tom, že za pomoci techniky vyváží sutě, dřeviny a další materiál ze zasažené Moravské Nové Vsi (video, čas 0:43). Ve videu zároveň vyzývá, aby do obcí postižených tornádem nejezdily osobní automobily, které technice blokují cestu. Fotografie používané techniky zveřejnil Jurečka například také na svém profilu na Twitteru. V den námi ověřovaného rozhovoru, tedy 27. června, poté na Facebooku zveřejnil video o pokračování své účasti na odklízecích pracích, spolu s poděkováním policistům, hasičům i dobrovolníkům.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

(…) se prošetřuje jedna verze (vrbětického výbuchu, pozn. Demagog.cz), a to je ta verze, že šlo o teroristický útok.

Orgány činné v trestním řízení v současnosti skutečně pracují pouze s jednou vyšetřovací verzí, která vrbětické výbuchy přičítá ruským agentům. Neklasifikuje je však jako teroristický útok.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Senátu Miloš Vystrčil reaguje na slova prezidenta Zemana, který v neděli 27. června 2021 znovu zpochybnil, že by se v případu výbuchů ve Vrběticích v roce 2014 pracovalo pouze s jednou vyšetřovací verzí, která výbuchy přičítá dvěma agentům ruské tajné služby GRU. Vystrčil tedy poukazuje na to, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze, která výbuchy připisuje ruským agentům.

Jan Sladký, vedoucí státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně, které případ dozoruje, již dříve potvrdil, že se pracuje pouze s jednou vyšetřovací verzí, „kterou je podíl ruských agentů GRU na výbuších“.

Nicméně prověřování se týká trestného činu obecného ohrožení, nikoliv teroristického útoku. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl, že z pohledu právní klasifikace nejsou výbuchy ve Vrběticích teroristickým útokem, jelikož dle Zemanových slov „nebyl v dané věci porušen chráněný zájem spočívající v poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti ČR ve smyslu paragrafu 311 odstavce 1 trestního zákoníku“. Pavel Zeman taktéž upozornil na fakt, že trestní zákoník nezná pojem „státní terorismus“, který užívala média a politici.

Výrok Miloše Vystrčila hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože správně uvádí, že orgány činné v trestním řízení v současnosti pracují jen s jednou vyšetřovací verzí výbuchů, nicméně označení akce ruských agentů za teroristický útok není přesné – jak z pohledu trestního práva, tak i z pohledu bezpečnostních studií.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

Zahraniční výbor přijal usnesení, které vyslovuje názor, že (...) není možné, aby prezident zastával svůj úřad. Není možné, aby prezident ze závažných důvodů zastával svůj úřad. To je, to říká článek 66, že v tom případě prostou většinou Sněmovna a Senát mohou vlastně způsobit to, že pan prezident přestane zastávat svůj úřad, nepřestane být prezidentem.

Zahraniční výbor Senátu přijal usnesení, podle nějž Miloš Zeman už nemůže vykonávat svůj úřad podle čl. 66 Ústavy. V případě, že by Senát a Sněmovna prostou většinou hlasů souhlasily s usnesením, mohou být pravomoci prezidenta omezeny, prezidentem by však Miloš Zeman zůstal.

skrýt celé odůvodnění

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na začátku června 2021 přijal usnesení (.pdf) na jehož základě bude Senát a případně i Sněmovna hlasovat o tom, zda je prezident Miloš Zeman schopný svůj úřad vykonávat. Opírá se o čl. 66 Ústavy, který stanoví, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“ a rozhodnou-li o tom obě komory Parlamentu, mohou být prezidentovy pravomoci omezeny.

Aby byla funkce prezidenta omezena, musely by s usnesením souhlasit obě komory Parlamentu, v obou případech musí pro návrh hlasovat prostá většina poslanců/senátorů. To vyplývá ze skutečnosti, že v uvedeném článku 66 není stanoveno jinak.

Pokud by obě komory vyslovily souhlas s usnesením výboru, zůstal by Miloš Zeman prezidentem i nadále, jeho pravomoci by však byly omezeny. Profesor teorie práva Jan Wintr uvádí jako příklad takových pravomocí ty, u kterých je potřeba kontrasignace, což je například jmenování generálů a uzavírání mezinárodních smluv. Jmenování vlády by pak přešlo do rukou předsedy PSP ČR. Rozdělení pravomocí v případě omezení výkonu funkce prezidenta mezi premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu konkrétně popisuje přímo článek 66 Ústavy.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

(...) hrubému porušování ústavy a to je článek 65.

Článek 65 Ústavy upravuje možnost podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Vystrčil výrok pronesl v reakci na usnesení (.pdf) zahraničního výboru Senátu, podle kterého Miloš Zeman není schopný vykonávat úřad prezidenta republiky. Toto usnesení senátního výboru vychází z čl. 66 Ústavy, podle kterého je možné zbavit prezidenta výkonu funkce, pokud jej nemůže vykonávat. Tento článek lze ovšem aplikovat pouze ze závažných důvodů, přičemž Miloš Vystrčil se nedomnívá, že současná situace okolo prezidenta Zemana by tato kritéria naplňovala.

Naopak předseda Senátu Vystrčil se přiklání spíše k použití čl. 65 Ústavy, který vyjmenovává podmínky, za nichž je možné zbavit prezidenta jeho úřadu, jakožto i způsobilosti jej znovu nabýt. K této situaci může dojít, pokud je shledáno, že se prezident dopustil velezrady, nebo že hrubě porušil Ústavu nebo jinou součást ústavního pořádku. Aby ovšem žalobu mohl Ústavní soud projednat, musí ji nejdřív v souladu s čl. 65 odst. 3 navrhnout Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Senát musí návrh schválit třípětinovou většinou všech přítomných senátorů a v Poslanecké sněmovně pro něj musí hlasovat tři pětiny všech poslanců.

Princip hrubého porušení Ústavy vychází z předpokladu, že jednotlivé ústavní orgány plní své funkce, které jsou jim Ústavou svěřeny. Pokud by tedy prezident funkce neplnil, docházelo by pak k porušování Ústavy. Důležitým momentem ovšem je, že toto prezidentem zaviněné porušení Ústavy musí dosáhnout určité míry intenzity – proto hovoříme o hrubém porušení. Tento požadavek má za účel chránit prezidenta před stíháním pro bagatelní záležitosti. Ústava ovšem blíže nespecifikuje, kdy je tato míra intenzity naplněna.

Konkrétně by se za hrubé porušení Ústavy dala klasifikovat například nečinnost ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Na tomto závěru se shodla část českých ústavních právníků, mezi kterými byli například Jan Kysela nebo Jan Wintr. Podle ústavního právníka Jana Kudrny lze porušení ústavního pořádku spatřovat i „v některých Zemanových výrocích kolem zpravodajských služeb a navržení Karla Srpa do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, ač patrně nesplňoval zákonné podmínky“.

Pro úplnost dodejme, že Senát již v roce 2019 navrhl v režimu čl. 65 ústavní žalobu (.pdf) na prezidenta Miloše Zemana. Návrh na podání ústavní žaloby nicméně nebyl úspěšný, protože neprošel Poslaneckou sněmovnou, kde jej nepodpořily požadované tři pětiny všech poslanců.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože čl. 65 Ústavy skutečně upravuje možnost zbavit prezidenta jeho úřadu na základě jednání, kterým se dopustil hrubého porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

Když by došlo k tomu, že by třeba Senát, případně i Sněmovna, ten návrh zahraničního výboru schválil (podle čl. 66 Ústavy, pozn. Demagog.cz), tak to důkazní břemeno je na Senátu, protože Ústavní soud musí rozhodnout do 15 dní.

Zahraniční výbor Senátu navrhl ve svém usnesení omezit pravomoci prezidenta republiky ve smyslu čl. 66 Ústavy. V případě schválení oběma komorami Parlamentu může tento krok prezident napadnout u Ústavního soudu, který rozhodne do 15 dnů. Důkazní břemeno v řízení nese Parlament.

skrýt celé odůvodnění

Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost navrhl na začátku června 2021 ve svém usnesení (.pdf) omezit pravomoci prezidenta republiky. Jako hlavní důvod uváděla skupina senátorů neschopnost prezidenta vykonávat svůj úřad podle čl. 66 Ústavy („nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“).

Výklad článku není jednoznačný a profesor teorie práva a právních učení Jan Wintr uvádí, že článek 66 dosud nebyl použit a konkrétní obsah by mu mohly dát příslušné orgány. V tomto případě jde o Poslaneckou sněmovnu a Senát, u obou komor Parlamentu je nutná prostá většina poslanců a senátorů, s možnou následnou kontrolou Ústavním soudem.

V případě, že by se obě komory Parlamentu skutečně usnesly na tom, že prezident Zeman nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, mohl by se prezident obrátit na Ústavní soud. Ten by následně postupoval podle speciálních ustanovení zákona o Ústavním soudu, přičemž Ústavní soudci by o návrhu v plénu rozhodli do 15 dní od jeho doručení.

§ 112 zákona o Ústavním soudu ukládá Poslanecké sněmovně a Senátu povinnost předložit v rámci řízení o návrhu podle čl. 66 Ústavy důkazy o závažných důvodech, které znemožňují prezidentu republiky vykonávat jeho úřad. Z toho lze dovodit, že důkazní břemeno v řízení nesou právě obě komory Parlamentu (a nikoli pouze Senát, jak ve svém výroku uvádí Vystrčil). Pro tento závěr svědčí také relativně krátká lhůta 15 dní, ve které není možné provést rozsáhlejší dokazování ze strany Ústavního soudu, jak argumentuje emeritní ústavní soudce Pavel Holländer v komentáři k zákonu o Ústavním soudu (Filip, Holländer, Šimíček, 2007, str. 737–738).

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

Pan premiér říká, že vlastně to (návrh na jmenování nového nejvyššího státního zástupce, pozn. Demagog.cz) ještě neměl na vládě, že on vlastně neví, jak to bude a kdoví, jak to bude, jestli to tak bude a tak dále.

Premiér Andrej Babiš připustil, že nového státního zástupce může vybrat jak současná vláda, tak ta příští.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil možnost, že nového nejvyššího státního zástupce jmenuje až nová vláda po říjnových volbách, jak žádá část opozice. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla jako nástupce končícího Pavla Zemana jeho nynějšího náměstka Igora Stříže.

„Jedna možnost je, že pan Stříž bude pověřený a vybere to příští vláda, a druhá možnost je, že budeme akceptovat návrh paní Benešové,“ řekl Babiš v Partii Terezie Tománkové (video, čas 40:36). Poukázal na to, že jde o politickou záležitost. „Otázka je, když opozice říká, nedělejte nic, nechte to na nás, tak jednou z možností je, že jim vyhovíme,“ dodal (video, čas 39:47).

Babiš však podle Lidových novin Střížovu nominaci odmítl. Dokonce údajně Benešové řekl, že ji odvolá z funkce, pokud navrhne někoho ze Zemanova okolí. Premiér podle listu prosazoval, aby byl kandidát zvnějšku soustavy státního zastupitelství.

Rozpor ohledně jména kandidáta na nejvyššího státního zástupce mezi ministryní spravedlnosti a premiérem nepřímo přiznala i Marie Benešová. „Já jsem veřejně přislíbila, že to bude člověk ze soustavy – a holt půjdu proti zdi – a bude to člověk ze soustavy,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy 25. června 2021 s tím, že v tom nemíní ustoupit. „Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají,“ dodala. Byť ministryně uvedla, že do konce týdne návrh nového nejvyššího žalobce „odbaví“ a dá na vládu, v pondělí 28. června se tímto bodem vláda na svém jednání nezabývala. Marie Benešová k tomu uvedla, že svůj úkol navrhnout nástupce Pavla Zemana splnila a že je nyní na premiérovi Andreji Babišovi, aby návrh zařadil na jednání vlády.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

(...) pan Stříž, tak tam jsou dvě zase věci, jak to bývá proti sobě. Jedna je ta erudice a řekněme doporučení bývalého vrchního státního zástupce. Druhá je ta jeho minulost komunistického vojenského prokurátora.

Nynější náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž v minulosti byl členem KSČ a působil jako prokurátor. Odcházející šéfžalobce Pavel Zeman jej podle serveru Lidovky.cz doporučil jako svého nástupce.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Vystrčil hovoří o „bývalém vrchním státním zástupci“, nicméně z kontextu výroku vyplývá, že má na mysli odcházejícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V § 6 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství je uvedeno: „Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství; (…)“ Vrchní státní zástupce tedy není totéž co nejvyšší státní zástupce.

Dosavadní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil rezignaci v polovině května 2021, skončí tak ke 30. červnu. Na pozici působil 10 let. Ohledně jmenování svého nástupce se Zeman vyjádřil, že preferuje „člověka zevnitř soustavy státního zastupitelství“. Dle serveru Lidovky.cz odcházející Zeman doporučil jako svého nástupce svého náměstka Igora Stříže, na jehož adresu se vyjádřil už v roce 2019: „Je nutné dívat se nejen na někdejší politickou příslušnost těchto lidí, ale zejména je zapotřebí zkoumat jejich odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že třeba na Nejvyšším státním zastupitelství, konkrétně v případě pana náměstka Stříže, nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek.“

Podle § 9 odst. 1 zákona o státním zastupitelství „nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti“. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který byl Zemanovým prvním náměstkem. Vláda nicméně v pondělí 28. června tento návrh na jmenování neprojednala.

Dle slov premiéra Andreje Babiše je možné, že nového nejvyššího státního zástupce bude jmenovat až nová vláda na podzim. Pokud tedy nebude jmenován nový nejvyšší žalobce, státní zastupitelství povede jako náměstek právě Igor Stříž.

Stříž zahájil pracovní kariéru jako čekatel u vojenské prokuratury v roce 1986, poté se stal prokurátorem. V roce 1987 se stal členem Komunistické strany Československa. Náměstkem nejvyššího státního zástupce pak byl jmenován před deseti lety.

Miloš Vystrčil tedy nesprávně označil Pavla Zemana za „bývalého vrchního státního zástupce“. Vzhledem ke kontextu výroku a dalším jeho částem, které odpovídají skutečnosti, však výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

(...) se v rámci návštěvy paní Tichanovské podařilo domluvit, že se potkala se všemi čtyřmi nejvyšší ústavními činiteli, včetně pana prezidenta.

Běloruská politička Světlana Tichanovská se během své červnové návštěvy České republiky setkala se všemi čtyřmi nejvyššími ústavními činiteli. 7. června ji přijal předseda Senátu, o den později prezident i premiér a 9. června následně i předseda Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Politička a představitelka běloruské opozice Světlana Tichanovská navštívila Českou republiku ve dnech 7. až 10. června 2021 na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila. 

Tichanovská zahájila návštěvu ČR v pondělí 7. června setkáním právě s Milošem Vystrčilem. Kromě něj se této oficiální schůzky zúčastnili také místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jiří Oberfalzer, předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer a místopředseda Výboru pro záležitosti EU David Smoljak.

Následující den se lídryně běloruské opozice setkala na zámku v Lánech s prezidentem Zemanem. Odpoledne stejného dne, tedy 8. června 2021, ji přijal také premiér Babiš, a to v Hrzánském paláci. Dne 9. června 2021 poté proběhla schůzka Světlany Tichanovské s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem

Ve svém programu však Světlana Tichanovská neměla pouze setkání s nejvyššími ústavními činiteli. Ještě 9. června také vystoupila se svým projevem přímo na jednání Senátu a podle informací ČT absolvovala během prvních tří dnů celkem 39 schůzek. Kromě již zmíněných setkání se potkala například i s ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem, předsedou Pirátské strany Ivanem Bartošem, předsedou Starostů a nezávislých Vítem Rakušanem nebo také s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem.

Během své návštěvy se tedy Světlana Tichanovská setkala se všemi čtyřmi nejvyššími ústavními činiteli, za které jsou považováni prezident republiky, premiér, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu.