Demagog.cz

Miloš Vystrčil
Miloš Vystrčil
(...) hrubému porušování ústavy a to je článek 65. Partie Terezie Tománkové, 27. června 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Článek 65 Ústavy upravuje možnost podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.

Miloš Vystrčil výrok pronesl v reakci na usnesení (.pdf) zahraničního výboru Senátu, podle kterého Miloš Zeman není schopný vykonávat úřad prezidenta republiky. Toto usnesení senátního výboru vychází z čl. 66 Ústavy, podle kterého je možné zbavit prezidenta výkonu funkce, pokud jej nemůže vykonávat. Tento článek lze ovšem aplikovat pouze ze závažných důvodů, přičemž Miloš Vystrčil se nedomnívá, že současná situace okolo prezidenta Zemana by tato kritéria naplňovala.

Naopak předseda Senátu Vystrčil se přiklání spíše k použití čl. 65 Ústavy, který vyjmenovává podmínky, za nichž je možné zbavit prezidenta jeho úřadu, jakožto i způsobilosti jej znovu nabýt. K této situaci může dojít, pokud je shledáno, že se prezident dopustil velezrady, nebo že hrubě porušil Ústavu nebo jinou součást ústavního pořádku. Aby ovšem žalobu mohl Ústavní soud projednat, musí ji nejdřív v souladu s čl. 65 odst. 3 navrhnout Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Senát musí návrh schválit třípětinovou většinou všech přítomných senátorů a v Poslanecké sněmovně pro něj musí hlasovat tři pětiny všech poslanců.

Princip hrubého porušení Ústavy vychází z předpokladu, že jednotlivé ústavní orgány plní své funkce, které jsou jim Ústavou svěřeny. Pokud by tedy prezident funkce neplnil, docházelo by pak k porušování Ústavy. Důležitým momentem ovšem je, že toto prezidentem zaviněné porušení Ústavy musí dosáhnout určité míry intenzity – proto hovoříme o hrubém porušení. Tento požadavek má za účel chránit prezidenta před stíháním pro bagatelní záležitosti. Ústava ovšem blíže nespecifikuje, kdy je tato míra intenzity naplněna.

Konkrétně by se za hrubé porušení Ústavy dala klasifikovat například nečinnost ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Na tomto závěru se shodla část českých ústavních právníků, mezi kterými byli například Jan Kysela nebo Jan Wintr. Podle ústavního právníka Jana Kudrny lze porušení ústavního pořádku spatřovat i „v některých Zemanových výrocích kolem zpravodajských služeb a navržení Karla Srpa do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, ač patrně nesplňoval zákonné podmínky“.

Pro úplnost dodejme, že Senát již v roce 2019 navrhl v režimu čl. 65 ústavní žalobu (.pdf) na prezidenta Miloše Zemana. Návrh na podání ústavní žaloby nicméně nebyl úspěšný, protože neprošel Poslaneckou sněmovnou, kde jej nepodpořily požadované tři pětiny všech poslanců.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože čl. 65 Ústavy skutečně upravuje možnost zbavit prezidenta jeho úřadu na základě jednání, kterým se dopustil hrubého porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.