Proces jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) upravuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. Ten v § 4 odst. 2 stanovuje, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Z výše citovaného zákona tak vyplývá, že vláda o samotném jmenování rozhoduje jako celek. Není tak jen na Andreji Babišovi, koho ředitelem BIS jmenuje. Andrej Babiš však jako předseda vlády dle čl. 77 Ústavy „organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony“.

Z povahy funkce předsedy vlády je tak skutečně na Andreji Babišovi, aby inicioval projednání konkrétní nominace v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Doplňme však, že samotné jmenování poté činí až vláda jako celek, a to pomocí usnesení, k jehož přijetí je dle čl. 76 Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Pro ilustraci uveďme, že například v roce 2016 návrh na jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS nejdříve výboru pro bezpečnost představil (.pdf) někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Výbor poté tento návrh projednal (.pdf), a následně tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet přijal usnesení (.pdf) o Koudelkově jmenování do funkce. 

Uveďme, že Michal Koudelka do čela BIS nastoupil 15. srpna 2016. Jeho pětileté funkční období tedy dle zákona končí ke dni 15. srpna 2021. V době rozhovoru, tedy 6. srpna, tak měla vláda Andreje Babiše na jmenování nového ředitele skutečně zhruba týden. 

Pro úplnost dodejme, že vláda následně 9. srpna 2021 rozhodla (.pdf) o pověření Michala Koudelky „zastupováním“ na služebním postu ředitele BIS, a to od 16. srpna do doby jmenování nového ředitele dle standardního postupu. Jak však upozorňuje například zpravodajský server Aktuálně.cz, zákon „takové řešení nepředpokládá“.