Pavel Žáček

Pavel Žáček v rozhovoru zmiňuje ukrajinskou žádost o vstup do NATO ve spojitosti s hypotetickým koncem války. Podle jeho názoru bychom neměli dopustit, aby po konci války zůstala Ukrajina „neutrální“. Zdůrazňuje, že by tím Západ mohl ukázat slabost a Ruská federace by mohla po nějaké době znovu na Ukrajinu zaútočit. V tomto kontextu poté právě zmiňuje fakt, že Ukrajina už žádost o vstup do NATO podala.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj oznámil podepsání a podání žádosti o vstupu do NATO 30. září 2022. Stalo se tak v reakci na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, který ve stejný den podepsal dokumenty o připojení čtyř území na východě Ukrajiny (přesněji Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti) k Ruské federaci.

Ukrajinská prezidentská kancelář následně vydala oficiální prohlášení, ve kterém zveřejnila i video, v němž prezident Zelenskyj podepisuje (čas 1:15) právě již zmíněnou žádost. Dodejme, že žádost podepsali také předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk a premiér Denys Šmyhal. Ukrajina podle Zelenského slov žádost podala takzvaném „urychleném“ procesu.

Doplňme, že o urychleném procesu se mluvilo již ve spojitosti s žádostí o přistoupení Finska a Švédska, formálně však není nijak definován. Jedná se pravděpodobně o snahu zkrátit dobu, po kterou se členské státy NATO rozhodují, zda daný stát přizvou k přístupovým rozhovorům. Samotné přijetí daného státu do Severoatlantické aliance poté ještě musí vždy schválit parlamenty všech členských států NATO.

Jeden z bojů, který se na ukrajinském území odehrál, byla bitva o Mariupol, která trvala od začátku války 24. února 2022 až do 20. května. Kvůli ruskému ostřelování bylo dle ukrajinských úřadů zničeno asi 95 % všech budov. Nejdéle odolávajícím místem byla oblast oceláren Azovstal, odpor vedl ukrajinský pluk Azov, spolu s dalšími ukrajinskými silami. I tito vojáci se nakonec po týdnech odporu na rozkaz ukrajinského velení také vzdali. Přibližně 2,5 tisíce ukrajinských vojáků, včetně zhruba 900 přímo z pluku Azov, tak padlo do zajetí Rusů. Dle dostupných informací měli být tito vojáci drženi na území samozvané Doněcké republiky a čekal je soud.

21. září ukrajinské úřady oznámily, že Rusko osvobodilo 215 ukrajinských zajatců, kteří bojovali o Mariupol, včetně členů pluku Azov. Kyjev výměnou za ně propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, prorusky orientovaného ukrajinského politika. Součástí dohody bylo i to, že pět vojenských velitelů, včetně velitele pluku Azov Denyse Prokopenka a jeho zástupce Svjatoslava Palamara, bude až do konce války pobývat v Turecku.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že v případě propuštění ukrajinských velitelů šlo o výsledek osobní dohody mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O tom, že Turecko pomohlo dojednat výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, tehdy informovala například agentura Reuters, ale i turecké zpravodajské servery. Sám prezident Zelenskyj poté tureckému prezidentovi Erdoganovi poděkoval na svém twitteru „za jeho vedoucí roli v osvobození našich lidí“. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že podle vyjádření (video) ministryně obrany Jany Černochové ze začátku října hodnota vojenského materiálu, který byl letos vyvezen z Česka na Ukrajinu, přesáhla již 47 mld. Kč. Přímo stát Ukrajině poskytl techniku a vojenský materiál v hodnotě 4,2 mld. Kč.

Výši této pomoci Ukrajině ze strany státu nicméně kritizuje opozice, například expremiér Andrej Babiš, který na toto téma již v červnu prohlásil: „Buďme solidární, pomáhejme, ale nesmíme ohrozit obranyschopnost naší země. Humanitární pomoc ve všech formách je samozřejmě na místě. Do dodávek zbraní na Ukrajinu už ale český stát investoval 3,5 miliardy a ministryně chce vládu požádat o dalších 700 milionů.“

Ministerstvo obrany však dlouhodobě zastává postoj, že je nutné v pomoci Ukrajině pokračovat. Již v květnu však zároveň představitelé ministerstva dodávali, že tomu tak ale nesmí být „za cenu ztráty obranyschopnosti České republiky“. Podobně se vyjadřovala i samotná Jana Černochová například v září, kdy uvedla, že pomoc Ukrajině ze strany státu nijak neohrožuje bezpečnost a obranyschopnost republiky.

To, že státní pomoc Ukrajině „nijak nesnižuje“ schopnost české armády bránit zemi, pak v září zmiňoval také náčelník generálního štábu Armády ČR generál Karel Řehka na oficiálním twitterovém účtu Armády ČR:

Poslední schůze sněmovního výboru pro obranu, která proběhla před námi ověřovaným rozhovorem, je 16. schůze z 4. října. Mezi účastníky tehdy byla i ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Armády ČR generál Karel Řehka (.pdf, str. 1–2). Zmiňme, že Pavel Žáček (ODS) patří mezi členy obranného výboru a schůze se také účastnil (.mp3, čas 35:49).

Jedním z bodů, který výbor tehdy probíral, byly i „informace k vývoji i na Ukrajině“ (.pdf, str. 2). Jednání o tomto tématu však bylo uzavřené, a mezi dokumenty na webu Poslanecké sněmovny tak nejsou k dispozici podrobné informace o jeho průběhu. Podobně tomu bylo i v případě předcházející schůze ze 13. září (.pdf, str. 3). 

Vyjádření ministryně obrany či Armády ČR, o nichž ve výroku mluví Pavel Žáček, se nám nepodařilo nalézt ani ve zvukových záznamech, které zachycují průběh veřejných částí schůze ze 4. října (.mp3; .mp3). Doplňme však, že o tom, že vojenská pomoc Ukrajině neohrožuje vlastní obranyschopnost Česka, v minulosti veřejně mluvila jak ministryně Černochová, tak i náčelník generálního štábu Řehka.

Dne 14. února 2022 ruský ministr obrany Sergej Šojgu o vojenských cvičeních ruské a běloruské armády, která se konají v blízkosti ukrajinských hranic, uvedl: „Chci ještě jednou zopakovat, že cvičení proběhnou, některá z nich byla dokončena, některá se dokončují, něco zbývá udělat (…).“

Podle vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova z 15. února ruské jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu splnily své úkoly a začaly se vracet na svá původní stanoviště. Uveďme, že oba vojenské okruhy sousedí s Ukrajinou. Dále však Konašenkov upozornil na to, že cvičení ruských a běloruských jednotek v Bělorusku a další cvičení, do kterých jsou zapojeny „prakticky všechny vojenské okruhy, flotily vojenského námořnictva a výsadková vojska“, nekončí.

Pro úplnost doplňme, že média a politici spekulují, co je Putinovým záměrem. Po tom, co bylo oznámeno stažení části jednotek, například stoupla hodnota rublu a zlepšila se situace na ruském trhu. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zmínil, že vidí důvod k mírnému optimismu, zároveň ovšem poukázal na to, že velká část ruských vojenských jednotek zůstává v blízkosti hranic s Ukrajinou. Americký prezident Joe Biden pak ruský útok stále nevylučuje.

Samotný Pavel Žáček svým výrokem upozorňuje na to, že by zprávy o ukončení cvičení mohly být falešným signálem a že by Rusko mohlo mít zcela opačné plány.

Sněmovní Výbor pro bezpečnost roku 2016 jednomyslně podpořil jmenování Michala Koudelky do čela Bezpečnostní informační služby (BIS). 6. května 2020 také například bezpečnostní výbor vydal usnesení (.pdf), ve kterém vyjádřil podporu BIS po zveřejnění článku týdeníku Respekt o údajně připravované vraždě několika politiků jedem ricin.

V červnu 2020 poté výbor ocenil (.pdf) práci BIS, díky které bylo odhaleno pozadí tzv. „ricinové kauzy“ na zastupitelském úřadu Ruské federace. Informace o této kauze výboru předal právě ředitel BIS Koudelka. Dále výbor v dubnu 2021 vyslovil poděkování (.pdf) BIS v čele s Koudelkou ve spojitosti s vyšetřováním případu možné účasti ruských rozvědných služeb na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Opět se tak stalo na jednání, kterému byl ředitel Koudelka přítomen.

Dá se tedy shrnout, že Výbor pro bezpečnost dlouhodobě podporuje činnost BIS v čele s Michalem Koudelkou. Ředitel BIS má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci a můžeme tedy říci, že podpora BIS je současně i určitou podporou jejího ředitele.

Zmiňme však, že ačkoliv výbor jako celek současného ředitele BIS, resp. tuto instituci jako takovou podporuje, několik jeho členů má jiný názor. Tři členové Výboru pro bezpečnost, konkrétně Radovan Vích, Zdeněk Ondráček a Marek Novák již potvrdili, že Michala Koudelku do čela BIS znovu nepodpoří. 

Předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Radek Koten pro portál EuroZprávy.cz potvrdil, že se sešel s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem schůzky podle něj mělo být doplnění žádosti, pomocí které chtěl premiér Babiš svolat mimořádnou schůzi výboru k otázce výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS).

Koten tuto informaci uvedl v reakci na vyjádření poslance a člena výboru Pavla Žáčka, který ho na svém twitterovém účtu obvinil, že se s premiérem Babišem měl bez vědomí výboru radit ohledně „hanopisů z Hradu” na ředitele BIS Michala Koudelku.

Z Kotenova rozhovoru pro EuroZprávy.cz taktéž vyplývá, že ostatní členové výboru o jeho schůzce s Andrejem Babišem skutečně nevěděli. Na otázku redaktora, co říká na vyjádření Pavla Žáčka, Radek Koten konkrétně uvedl: „Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.“

V úterý 3. srpna Radek Koten (SPD), předseda Výboru pro bezpečnost, ve zpravodajství České televize řekl (video), že byl pověřen dotázat se na dokumenty ohledně ředitele BIS Michala Koudelky, jimiž má údajně disponovat prezident republiky Miloš Zeman. Zmínil také, že měl v rámci pověření zprostředkovat získání těchto materiálů, které chtěl následně poskytnout dalším členům výboru.

Uveďme, že o to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal Miloše Zemana předseda SPD Tomio Okamura na společné schůzce 3. srpna.

Pavel Žáček (ODS) v námi ověřovaném rozhovoru také uvedl, že poslanec Koten mohl být (video, čas 5:00) pověřen usnesením členů výboru nebo alespoň v rámci jednání s místopředsedy výboru. Podle poslance Žáčka, který je jedním z pěti místopředsedů Výboru pro bezpečnost, nenastala ani jedna z těchto variant. Následně tak proto poslance Kotena vyzval k odstoupení z postu předsedy výboru.

Jak lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny, bezpečnostní výbor žádné usnesení o zmiňovaném Kotenově pověření nevydal. Že by předseda Koten jednal s místopředsedy výboru, vylučuje svým výrokem poslanec Žáček. Požádali jsme nicméně o vyjádření také ostatní místopředsedy výboru, prozatím jsme ovšem nedostali odpověď.

Důležité je však uvést, že sám poslanec Koten v pořadu České televize Události, komentáře v pátek 6. srpna sdělil (video, čas 17:40), že jej „nikdo nepotřeboval pověřovat“ a že dříve zmiňovaným pověřením myslel SMS zprávu od řadového člena výboru Jana Bartoška (KDU–ČSL). To však za oficiální pověření považovat nelze. Výrok poslance Žáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Žáček reaguje (video, čas 6:30) na dotaz moderátora, který se ptal, zdali jsou pro svolání schůze sněmovního Výboru pro bezpečnost zákonné důvody. Předseda výboru Radek Koten (SPD) totiž v úterý 3. srpna 2021 oznámil, že se v pátek 6. srpna sejde Výbor pro bezpečnost, aby jednal o budoucnosti ředitele BIS Michala Koudelky. Tomu totiž jeho funkční období končí v polovině srpna. Doplňme, že o svolání výboru požádal premiér Andrej Babiš.

Nakonec však Radek Koten schůzi výboru nesvolal. Zdůvodnil to tím, že požádal premiéra Babiše o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru. Tyto doplňující informace však Koten dle svých slov nedostal, a proto rozhodl, že se schůze bezpečnostního výboru konat nebude. Toto rozhodnutí sdělil členům bezpečnostního výboru v dopisu, ve kterém stojí: „Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody.“

Ze slov (video, čas 6:41) Pavla Žáčka, který je jedním z místopředsedů Výboru pro bezpečnost, vyplývá, že Radek Koten mohl schůzi svolat, pokud by sehnal alespoň 8 podpisů členů výboru, a to například tak, že by je o to požádal ve zmíněném dopise.

Důvodem pro svolání výboru skutečně může být žádost o svolání schůze alespoň dvou pětin, tedy osmi členů, bezpečnostního výboru, a to podle § 36 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Michal Koudelka byl jmenován ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) ke dni 15. srpna 2016. Uveďme, že ředitele BIS podle zákona jmenuje vláda, a to na funkční období, které trvá pět let. Mandát tak Michalu Koudelkovi skutečně končí 15. srpna 2021.