Demagog.cz

Helena Langšádlová
Helena Langšádlová (TOP 09)
Kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum
Strategická komunikace měla být přijata po roce 2016. Bylo to součástí vlastně bezpečnostního auditu. Nestalo se tak (před příchodem pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 6. prosince 2021
Obrana, bezpečnost, vnitro

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Audit národní bezpečnosti Ministerstva vnitra z roku 2016 zmiňoval požadavek na vytvoření koncepčního přístupu ke strategické komunikaci, a to také s ohledem na hrozbu epidemie. K implementaci strategické komunikace ale došlo až na konci roku 2020, tedy v průběhu pandemie.

Audit (.pdf) národní bezpečnosti Ministerstva vnitra z roku 2016 zmiňuje strategickou komunikaci hned několikrát. Tento audit měl za cíl ověřit dvě hlavní schopnosti státu – schopnost identifikovat hrozbu a přijmout vůči ní preventivní opatření a schopnost reagovat na nastalou krizi (str. 8). Ministerstvo vnitra se zaměřilo také na hrozbu epidemie infekčního onemocnění (str. 77).

Strategická komunikace znamená předat prostřednictvím správných kanálů nejvhodnější sdělení, které je měřitelné podle dobře definovaných organizačních a komunikačně specifických cílů. Do strategické komunikace patří do jisté míry také public relations, řízení komunikace, reklama a marketing. Podrobnější popis nabízí článek Ministerstva vnitra.

Strategická komunikace vlády má podle Ministerstva vnitra za úkol (.pdf, str. 132) demonstrovat připravenost, schopnost a odhodlání bránit sebe i spojence, a odstrašit tak protivníka od jeho agresivních záměrů. To znamená, že stát musí navenek působit schopně a důvěryhodně při odrážení vnějších hrozeb. K tomu je potřeba nejen správné využití komunikačních kanálů vůči veřejnosti, ale hlavně také jednotná komunikace mezi jednotlivými vládními subjekty. Z příslušných kapitol Auditu vyplynul (str. 4) „požadavek na vytvoření koncepčního přístupu (…) ke strategické komunikaci státu jak dovnitř ČR, tak vně“.

Ministerstvo vnitra zmiňovalo komunikaci také v rámci doporučení pro posílení odolnosti (mj.) proti epidemii infekčního onemocnění. Toho se mělo docílit (.pdf, str. 85) zabýváním se „problematikou PR, prezentování událostí v médiích, komunikací s veřejností“, ale také tím, že se bude věnovat zvýšená pozornost „bezpečnostnímu výzkumu včetně systému sdílení informací mezi aktéry a uživateli výsledků“.

Audit tedy už v roce 2016 počítal se zajištěním nějaké formy strategické komunikace státu, a to včetně komunikace týkající se epidemie, ale do reálné podoby se promítnul až v rámci Národní strategie kybernetické bezpečnosti (.pdf) pro roky 2021 až 2025. Ta byla schválena vládou na konci roku 2020 a počítá již s konkrétními kroky, mezi které zahrnuje účinnou strategickou komunikaci. Ta by měla spočívat v pravidelné komunikaci s širokou veřejností a všemi národními partnery.

Jelikož Helena Langšádlová mluví o zavedení strategické komunikace v kontextu dnešní pandemické situace a nedůvěry části lidí v očkování, hodnotíme její výrok jako pravdivý. Zavedení strategické komunikace již sice vláda schválila, ne však před příchodem pandemie covidu-19, na což poslankyně Langšádlová poukazuje.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů